.Příručka uživatele Fedora Core 6
Tento manuál vznikl na základě stránek udržovaných na Linux Center of University of Latvia. Chtěl bych tímto poděkovat našim přátelům v Lotyšsku, kteří nám umožnili vycházet z těchto stránek.
Případně zjištěné chyby1), návrhy na zlepšení a připomínky zasílejte prosím na adresu michal_mackanic@volny.cz. Vaši zpětnou vazbu uvítáme!
V případě, že byste se chtěli ujmout pravidelného převodu příručky pro Fedora Core 6 do formátů pdf a txt, napište prosím na info@fedora.cz.
Poznámka: Tato příručka vznikla postupnou aktualizací příručky pro Fedora Core 5 a po vydání Fedory 7 nebude dále aktualizována.
Obsah
pdf kompletní příručky
Pro ty, kdo by rádi stáhli obsah celé příručky v jednom souboru, jsme vytvořili verzi:
- ve formátu pdf - nefunkční odkazy, drobné chyby ve formátování (1.5MB)
Jedná se o záznam stavu příručky k 19.11.2006. Vytvořil Rudolf Moravec.
Obecné poznámky
- Toto je úvod do Fedora Core 6. Tento materiál není udržován společností Fedora and RedHat, inc.
- Tento průvodce je testován na „standardním“ osobním počítači x86 s defaultní instalací Fedora Core 6.
- Příkazy, které je třeba spustit v příkazové řádce, jsou uváděny v rámečku popř. je nutné použít obsah tohoto rámečku v souladu s uváděnými instrukcemi. Příkazový řádek lze spustit pomocí Aplikace → Příslušenství → Terminál.
- Abyste předešli možným překlepům, doporučujeme kopírovat příkazy přímo do příkazového řádku (pravé kliknutí na příkaz kopírovat a vlož; je možné také používat Ctrl+C pro kopírování a Shift+Insert pro vkládání).
Poznámka: Následující příkazy je třeba spouštět jako superuživatel2). Proto musíte před samotným zadáním příkazu zadat
su
a následně zadat heslo superuživatele.
- Přečtěte kapitolu Otevření terminálu superuživatele.
- Aplikace yum a wget vyžadují pro instalaci/aktualizaci/stáhnutí programů připojení k Internetu.
Doufáme, že Vám tato příručka pomůže.
1)
Včetně chyb gramatických .
.2)
Všechny soubory, adresáře a procesy mají svého vlastníka. Například standardní uživatel je vlastníkem obsahu svého domovského adresáře a procesů, které spustil. V operačních systémech Linux existuje vedle standardního uživatele také tzv. superuživatel (root). Superuživatel muže manipulovat se všemi soubory, adresáři a procesy bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. Práva superuživatele jsou velice často vyžadována při instalaci nových programů nebo při editování konfiguračních souborů. Superuživatel tak vystupuje v roli administrátora systému.