První „prapředek“ OS Linux se objevil koncem 60.let. Jmenoval se Multics (Multiplexed Information and Computing Service) a jednalo se společný projekt MIT, AT&T Bell Labs a General Electric. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout OS pro mainframe GE-645 a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně jako je poskytována voda nebo elektřina. Projekt Multics byl na svou dobu příliš ambiciózní a v důsledku neuspokojivých výsledků byl zrušen.

Jedním z vědců, kteří se na projektu Multics podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim GE-645. Výsledkem jeho činnosti byla hra Space Travel. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače DEC PDP-7. Tato hra se společně s projektem Multics stala základem pro vývoj nového operačního systému pro DEC PDP-7. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu Unics (Uniplexed Information and Computing System) se později změnil na Unix. V roce 1973 byl Unix přepsán do programovacího jazyku C, což umožnilo jeho přenositelnost.
Počátkem 70.let měla firma AT&T, která byla duševním vlastníkem Unixu, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma AT&T tak nabídla zdrojové kódy Unixu za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se AT&T prodávat Unix jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici Unixu. Vedle Unixového OS System společnosti AT&T existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od AT&T. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější University of California v Berkeley, kam se z Bell Labs přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý BSD Unix a System od AT&T se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější „vylepšení“. Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která Unixu škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.
Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat BSD Unix - projektu se ujala skupina dobrovolníků. BSD tak „žije“ dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty FreeBSD, NetBSD a OpenBSD). Operační systém společnosti AT&T, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.

Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt GNU, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo „svobodný“ mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt GNU k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod GNU General Public Licence¹⁾.
V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému Minix. Minix byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle GNU. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce FTP serveru nazval Linux ²⁾. Ještě roku 1991 zveřenil Linus přípěvek, ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt kritizoval, podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. Linux tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra Linuxu.

Dnes je pojem Linux používán spíše ve smyslu distribuce než samotného jádra. Správně však tento pojem označuje pouze jádro OS. Distribuce je zjednodušeně řečeno jádro „obalené“ dalšími aplikacemi jako jsou okenní manažer, internetový prohlížeč, kancelářský balík apod. Jednotlivé distribuce se tedy mezi sebou mohou lišit přiloženými aplikacemi, avšak jádro mají společné. Mezi nejznámější distribuce současnosti patří Ubuntu, Debian, Mandrake, SuSe a samozřejmě také Fedora Core. Celkově existuje přes tři sta distribucí.

Fedora Core je linuxová distribuce, která byla odvozena z distribuce Red Hat³⁾. Samotné jméno „Fedora“ znamená v překladu „pánský klobouk“ a bylo odvozeno od loga, které používá Red Hat. První verze Fedora Core 1 Yarrow byla vydána 6.listopadu 2003.
Fedora Core je udržovaná stejnojmennou komunitou, která je sponzorovaná firmou Red Hat. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce Fedora Core, kdy poskytovala software pro distribuci Red Hat. Ačkoliv na distribuci Fedora Core pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti Red Hat, inc., neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.

Více informací naleznete na stránkách Fedora Project nebo na našem serveru.

• http://shots.osdir.com/slideshows/slideshow.php?release=335&slide=32

• http://fedoraproject.org/wiki/Distribution/Download
• http://www.fedora.cz/stahnout.html

• Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)
• Fedora Core 5 Linux - poznámky k instalaci (http://stanton-finkey.net/fedora_core_5_installation_notes.html)
• Neoficiální FAQ
• Fedora Core 6 - Tipy a triky
• Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedora Core 6
• Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)
• Fedora Solved (http://fedorasolved.org)
• Ostatní

• Fedora Extras Project (http://fedoraproject.org/wiki/Extras)
• http://gnomefiles.org/
• http://freshmeat.net/browse/18/
• http://sourceforge.net/
• http://kde-apps.org/
• http://rpm.pbone.net/
• http://rpm.livna.org/

• http://art.gnome.org/
• http://www.kde-look.org/

• Root
• AbcLinuxu
• Linuxsoft
• Linuxzone
• Penguin

• Red Hat Enterprise Linux 5 - Deployment Guide - velice podrobný návod v anglickém jazyce pro systém Red Hat Enterprise Linux 5
• Linux Documentation Project - řada návodů a knih týkajících se Linuxu (anglický jazyk)
• Introduction to Linux- vynikající kniha pro lidi začínající s Linuxem postupná také v PDF verzi (anglický jazyk)
• e-library Fultus - elektronická knihovna s tituly (nejen) o Linuxu (anglický jazyk)
• Linux Dokumentační projekt, 3.vydání - PDF kniha věnující se linuxové problematice (český jazyk)
• Učebnice Linuxu - on-line učebnice dostupná také ve formátu PDF (český jazyk)
• Používáme Linux (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; Cpress 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o Linuxu zaměřená především na začátečníky
• Linux - kompletní příručka administrátora (E.Nemeth, G.Snyder, T.R.Hein a kol.; Cpress 2004) - komplexní kniha o Linuxu doporučovaná samotným Linusem Torvaldem
• Mistrovství v Red Hat a Fedora (M.G.Sobell; Cpress 2006) - kniha zaměřená na distribuce Red Hat a Fedora Core

Hlavní stránka