Aplikace lze v případě OS typu Linux instalovat v zásadě dvěma základními způsoby - pomocí tzv. balíčků nebo kompilací zdrojového kódu. Následující kapitola obsahuje stručný popis obou těchto možností.

Softwarový balíček je ve své podstatě standardizovaný „balík“ souborů nezbytných pro spuštění určitého programu. S jednotlivými balíčky je možné „manipulovat“ pomocí některého ze systémů pro správu balíčků. Správce balíčků se používá pro konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání aplikací.
Fedora Core používá balíčky rpm (Read Hat Package Manager). rpm sice v dnešní době představuje především formát softwarových balíčků, avšak jméno samotné se vyvinulo z původního správce balíčků, který byl používán pro jejich správu. Tento správce je sice ve Fedora Core stále k dispozici, avšak z hlediska funkcionality byl překonán vyspělejším správcem balíčků yum. Existují také další „balíčkové“ standardy a správci - například Debian ¹⁾ používá balíčky deb a správce balíčků apt.
O jaký balíček se jedná, lze velice jednoduše poznat podle jeho koncovky. Balíčky rpm tak mají koncovku .rpm, balíčky deb pak koncovku .deb. To, že se jedná o balíček rpm, není dostačující podmínkou pro to, abyste byli schopni ho nainstalovat. Balíčky tohoto standardu totiž používají také jiné distribuce jako např. Mandriva. Navíc musí být balíček určen pro architekturu Vašeho počítače (např. i386, i686, x86_64²⁾). Některé balíčky nejsou závislé na architektuře počítače (např. dokumentace) - tyto balíčky jsou v názvu označeny slovem noarch. Zkratka src označuje zdrojové kódy, které jsou stejné pro všechny architektury. Dále je velmi doporučeníhodné aby daný balíček byl určen přímo pro Vaši verzi distribuce. Všechny potřebné údaje jsou zakompovány do názvu balíčku. Například

xmms-1.2.10-23.fc5.x86_64.rpm

je balíčkem multimediální aplikace xmms verze 1.2.10-23 určeným pro Fedora Core 5 a architekturu x86_64.
Balíčky se nacházejí na instalačním CD/DVD v adresáři RPMS. Na Internetu jsou balíčky k dispozici např. na www.rpmseek.com v tzv. repozitářích (viz. dále).

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Balíčky .rpm lze instalovat pomocí

rpm -ivh package_file.rpm

a odinstalovat pomocí

rpm -e package_name

Následující příkaz Vám vypíše všechny nainstalované balíčky seřazené vzestupně podle datumu instalace.

rpm -qa --last | tac

Základní nevýhodou správce balíčků rpm je, že neohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky. Jeden balíček totiž může pro svou instalaci vyžadovat balíček jiný. Tato závislost může být několikanásobná - Vámi požadovaný balíček může být závislý na dalších třech, které mohou zase vyžadovat další balíčky atd. Snadno se tak dostanete do situace, která je označována jako „rpm hell“. Nainstalovat / odebrat konkrétní balíček pak může být úkol vskutku nadlidský. Proto byl vyvinut správce balíčků yum, který umí tyto závislosti ohlídat a nainstaluje / odebere všechny potřebné balíčky za Vás.

Poznámka: Bližší informace o příkazu rpm viz. man rpm.

Jak bylo zmíněno v kapitole Instalování / odinstalování .rpm balíčků, nejlepším způsobem, jak instalovat aplikace, je použít správce balíčků yum. Abychom však mohli yum používat, musíme mít nastaveny tzv. repozitáře. Repozitáře jsou servery, na nichž jsou uloženy soubory určené pro distribuci po Internetu. Z repositářů je možné si stáhnout balíčky pro rozšíření / aktualizaci Vaší Fedora Core (např. nejrůznější kodeky a aplikace, které nejsou standardní součástí instalačního DVD).

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si též návod Repozitáře ³⁾.

Např. pro livna.org

rpm -Uvh http://rpm.livna.org/livna-release-6.rpm

RPM , které jste právě nainstalovali, v sobě má odkazy na mnoho dalších repozitářů. Konkrétně se jedná o repozitáře livna-devel, livna a livna-testing. Příslušné soubory jsou uloženy v adresáři /etc/yum.repos.d.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Přidání repozitáře.

Pomocí následujícího příkazu naistalujete grafickou nadstavbu yumex pro příkaz yum.

yum -y install yumex

Aplikaci yumex spustíte pomocí Aplikace → Systémové nástroje → Yum Extender.

GNU Privacy Guard (GnuPG nebo také GPG) je náhradou kryptografického softwaru PGP. GPG používá asymetrického šifrování (tj. konceptu veřejného a soukromého klíče).

K zadání následujících příkazů musíte být přihlášen jako superuživatel (viz Obecné poznámky). Pomocí příkazu

rpm --import /usr/share/doc/fedora-release-*/*GPG-KEY*

stáhnete veřejné klíče k výše zmiňovaným repozitářům. Klíče pak slouží k účelům autentifikace balíčků stažených přes Internet. Tento způsob by Vám měl poskytnout jistotu, že balíčky skutečně pocházejí z daného repozitáře.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Přidání repozitáře.

Jestliže máme do systému přidány repozitáře, můžeme používat správce balíčků yum. Jak již bylo několikrát zmíněno, slouží yum ke konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání balíčků. Navíc yum ohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky ⁴⁾ a tím značně zjednoduší jejich instalaci. Velice doporučujeme provádět správu balíčků právě prostřednictvím yum.

usage: yum [options] < update | install | info | remove | list |
clean | provides | search | check-update | groupinstall |
groupupdate | grouplist | groupinfo | groupremove |
makecache | localinstall | erase | upgrade | whatprovides |
localupdate | resolvedep | shell | deplist >
options:

-h, --help            show this help message and exit
-t, --tolerant        be tolerant of errors
-C                    run entirely from cache, don't update cache
-c  [config file]     config file location
-R  [minutes]         maximum command wait time
-d  [debug level]     debugging output level
-e  [error level]     error output level
-y                    answer yes for all questions
--version             show Yum version and exit
--installroot=[path]  set install root
--enablerepo=[repo]   enable one or more repositories (wildcards allowed)
--disablerepo=[repo]  disable one or more repositories (wildcards allowed)
--exclude=[package]   exclude package(s) by name or glob
--obsoletes           enable obsoletes processing during updates
--noplugins           disable Yum plugins

Na první pohled se používání příkazu yum může jevit složité, ale ve skutečnosti je velice jednoduché.

Příklady:

Následující příkaz vygeneruje seznam všech balíčků, které souvisí s aplikací jmeno_aplikace.

yum search jmeno_aplikace

Chceme-li získat o určitém balíčku více informací stačí zadat

yum info jmeno_aplikace

yum může také projít všechny Vámi nastavené repozitáře a podat informaci o tom, kde je možné získat příslušný balíček.

yum list available

Přehled nainstalovaných balíčků získáme zadáním

yum list installed

yum také umožňuje získat přehled jednotlivých skupin balíčků (např. Administration Tools, Sound and Video, MySQL Database apod.).

yum grouplist

Jestliže chceme získat přehled balíčků v repozitáři jmeno_repozitare, zadáme do příkazové řádky

yum list jmeno_repozitare 

Nové aplikace lze nainstalovat pomocí

yum install jmeno_aplikace

yum také umožňuje instalaci celé skupiny aplikací. Například skupinu aplikací pro přehrávání audia a videa lze snadno nainstalovat pomocí

yum groupinstall „Sound and Video“

Jestliže jste stáhli rpm balíček do adresáře /path/to/the/rpm můžete jeho instalaci provést pomocí následujícího příkazu. yum se postará o případné závislosti a stáhne požadované balíčky.

yum localinstall /path/to/the/rpm

yum je také schopen aktualizovat systém bez interakce uživatele, budete-li si to přát⁵⁾.

yum update

V případě, že si nejste jisti, zda-li máte aktuální balíčky, zadejte

yum check-update

Pomocí příkazu yum můžeme odinstalovat nejen daný balíček ale také balíčky, které instalaci tohoto balíčku podmiňují, a které byly s tímto balíčkem nainstalovány.

yum remove jmeno_aplikace

Poznámka: Více informací o správci balíčků yum lze získat pomocí

man yum

• Přečtěte si kapitolu Instalace základních kompilátorů.
• Přečtěte si kapitolu Nastavení vývojového prostředí.

Při kompilaci zdrojových kódů překládáme programový kód pomocí tzv. kompilátoru. Standardně se jedná o kompilátor gcc, který je součástí vývojových balíčků. Tyto balíčky musíte mít nainstalovány, abyste byli schopni zdrojový kód zkompilovat. Nejprve stáhněte požadovaný soubor obsahující zdrojový kód např. zde. Soubor rozbalte ⁶⁾ a prostudujte přiložené soubory README popř. INSTALL. V nich je vysvětleno krok za krokem, jak postupovat při samotné kompilaci. Ve většině případů je postup následující

su
./configure & make & make install

Kompilace aplikací ze zdrojových kódů s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhodou je, že „ručně“ zkompilovaný program je zpravidle méně náročný na systémové zdroje, což může být zejména na slabších strojích pádný argument. Nevýhodou je, že tento způsob instalace vyžaduje relativně podrobnou znalost systému Linux a že o splnění případných závislostí se musí uživatel postarat sám. Z těchto důvodů se jednoznačně upřednostňuje instalace programů pomocí správce balíčků yum. Ke kompilaci ze zdrojových kódů je možné přistoupit v případě, že požadovaná aplikace není součástí repozitářů.

Poznámka: Některé aplikace je možné používat po jejich rozbalení. Jednou z takovýchto aplikací je např. FPS hra Sauerbraten.

Hlavní stránka