| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| navody:fc6uvod [2006/11/05 18:37] – macky | navody:fc6uvod [2022/11/14 12:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| === Unix === | === Unix === |
| Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ | Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ |
| Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze //Unix//u udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ | Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ |
| Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ | Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ |
| |
| |
| === GNU a Linux === | === GNU a Linux === |
| Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíl tohoto projektu byl dosažen v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ | Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ |
| V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux// ((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému.\\ | V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux// ((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ |
| |
| === Linux vs. distribuce === | === Linux vs. distribuce === |
| |
| === Knihy a publikace o Linuxu === | === Knihy a publikace o Linuxu === |
| | *[[http://www.red-hat.com/docs/manuals/enterprise/RHEL-5-manual/Deployment_Guide-en-US/index.html| Red Hat Enterprise Linux 5 - Deployment Guide]] - velice podrobný návod v anglickém jazyce pro systém //Red Hat Enterprise Linux 5// |
| * [[http://www.tldp.org/tldp-redirect.php|Linux Documentation Project]] - řada návodů a knih týkajících se Linuxu (anglický jazyk) | * [[http://www.tldp.org/tldp-redirect.php|Linux Documentation Project]] - řada návodů a knih týkajících se Linuxu (anglický jazyk) |
| * [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/html/intro-linux.html| Introduction to Linux]]- vynikající kniha pro lidi začínající s Linuxem postupná také v [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/intro-linux.pdf|PDF]] verzi (anglický jazyk) | * [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/html/intro-linux.html| Introduction to Linux]]- vynikající kniha pro lidi začínající s Linuxem postupná také v [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/intro-linux.pdf|PDF]] verzi (anglický jazyk) |
| * [[http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah|Učebnice Linuxu]] - on-line učebnice dostupná také ve formátu [[http://www.abclinuxu.cz/download/ucebnice_abc_linuxu-20061019.pdf|PDF]] (český jazyk) | * [[http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah|Učebnice Linuxu]] - on-line učebnice dostupná také ve formátu [[http://www.abclinuxu.cz/download/ucebnice_abc_linuxu-20061019.pdf|PDF]] (český jazyk) |
| * **Používáme //Linux//** (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; //Cpress// 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o //Linux//u zaměřená především na začátečníky | * **Používáme //Linux//** (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; //Cpress// 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o //Linux//u zaměřená především na začátečníky |
| * **//Linux// - kompletní příručka administrátora** (E.Nemeth, G.Snyder, T.R.Hein a kol.; //Cpress// 2004) - komplexní kniha o //Linux//u doporučovaná samotným Linusem Torvaldem :-) | * **//Linux// - kompletní příručka administrátora** (E.Nemeth, G.Snyder, T.R.Hein a kol.; //Cpress// 2004) - komplexní kniha o //Linux//u doporučovaná samotným Linusem Torvaldem :-) |
| | * **Mistrovství v Red Hat a Fedora** (M.G.Sobell; //Cpress// 2006) - kniha zaměřená na distribuce //Red Hat// a //Fedora Core// |
| |
| ===== ===== | ===== ===== |
| [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] |