Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:fc5prirucka2 [2006/08/29 20:57] – macky
+++ navody:fc5prirucka2 [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ===== Instalace aplikací =====
-Aplikace lze v případě OS typu Linux instalovat v zásadě dvěma základními způsoby - pomocí tzv. balíčků nebo kompilací zdrojového kódu. Následující kapitola obsahuje stručný popis obou těchto možností.\\
+Aplikace lze v případě //OS// typu //Linux// instalovat v zásadě dvěma základními způsoby - pomocí tzv. balíčků nebo kompilací zdrojového kódu. Následující kapitola obsahuje stručný popis obou těchto možností.\\
 ==== Instalace aplikací pomocí balíčků ====
-Softwarový balíček je ve své podstatě standardizovaný "balík" souborů nezbytných pro spuštění určitého programu. S jednotlivými balíčky je možné "manipulovat" pomocí některého ze systémů pro správu balíčků. Správce balíčků se používá pro konzistentní instalci, aktualizaci a odinstalování aplikací.\\
+Softwarový balíček je ve své podstatě standardizovaný "balík" souborů nezbytných pro spuštění určitého programu. S jednotlivými balíčky je možné "manipulovat" pomocí některého ze systémů pro správu balíčků. Správce balíčků se používá pro konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání aplikací.\\
-Fedora Core používá balíčky //rpm// (**R**ead Hat **P**ackage **M**anager). //rpm// sice v dnešní době představuje především formát softwarových balíčků, avšak jméno samotné se vyvinulo z původního správce balíčků, který byl používán pro jejich správu. Tento správce je sice ve Fedora Core stále k dispozici, avšak z hlediska funkcionality byl vytlačen vyspělejším správcem balíčků //yum//. Existují také další "balíčkové" standardy a správci - například Debian ((Debian je, podobně jako Fedora Core, jednou z velmi rozšířených distribucí Linuxu.)) používá balíčky //deb// a správce balíčků //apt//.\\
+//Fedora Core// používá balíčky //rpm// (**R**ead Hat **P**ackage **M**anager). //rpm// sice v dnešní době představuje především formát softwarových balíčků, avšak jméno samotné se vyvinulo z původního správce balíčků, který byl používán pro jejich správu. Tento správce je sice ve //Fedora Core// stále k dispozici, avšak z hlediska funkcionality byl překonán vyspělejším správcem balíčků //yum//. Existují také další "balíčkové" standardy a správci - například //Debian// ((//Debian// je, podobně jako //Fedora Core//, jednou z velmi rozšířených distribucí Linuxu.)) používá balíčky //deb// a správce balíčků //apt//.\\
-O jaký balíček se jedná, lze velice jednoduše poznat podle jeho koncovky. Balíčky //rpm// tak mají koncovku //.rpm//, balíčky //deb// pak koncovku //.deb//. To, že se jedná o balíček //rpm//, není dostačující podmínkou pro to, abyste byli schopni ho nainstalovat. Balíčky tohoto standardu totiž používají také jiné distribuce jako např. Mandriva. Navíc musí být balíček určen pro architekturu Vaše počítače (např. //i386//, //i686//, //x86_64//((Architekturu vašeho počítače zjistíte pomocí příkazu //uname -m//. Dále je dobré vědět, že balíčky pro architekturu //i386// je možné používat pro všechny architektury typu //x86// - tj. //i386//, //i486//, //i586// a //i686//.))). Některé balíčky nejsou závislé na architektuře počítače (např. dokumentace) - tyto balíčky jsou v názvu označeny slovem //noarch//. Další zkratka //src// označuje zdrojové kódy, které jsou stejné pro všechny architektury. Všechny potřebné údaje jsou zakompovány přímo do názvu balíčku. Například
+O jaký balíček se jedná, lze velice jednoduše poznat podle jeho koncovky. Balíčky //rpm// tak mají koncovku //.rpm//, balíčky //deb// pak koncovku //.deb//. To, že se jedná o balíček //rpm//, není dostačující podmínkou pro to, abyste byli schopni ho nainstalovat. Balíčky tohoto standardu totiž používají také jiné distribuce jako např. //Mandriva//. Navíc musí být balíček určen pro architekturu Vašeho počítače (např. //i386//, //i686//, //x86_64//((Architekturu vašeho počítače zjistíte pomocí příkazu //uname -m//. Dále je dobré vědět, že balíčky pro architekturu //i386// je možné používat pro všechny architektury typu //x86// - tj. //i386//, //i486//, //i586// a //i686//.))). Některé balíčky nejsou závislé na architektuře počítače (např. dokumentace) - tyto balíčky jsou v názvu označeny slovem //noarch//. Zkratka //src// označuje zdrojové kódy, které jsou stejné pro všechny architektury. Dále je velmi doporučeníhodné aby daný balíček byl určen přímo pro Vaši verzi distribuce. Všechny potřebné údaje jsou zakompovány do názvu balíčku. Například
-  xmms-1.2.10-23.fc5.x86_64.rpmm
+  xmms-1.2.10-23.fc5.x86_64.rpm
-je balíčkem multimediální aplikace //xmms// verze 1.2.10-23 určeným pro Fedora Core 5 a architekturu //x86_64//.\\
+je balíčkem multimediální aplikace //xmms// verze 1.2.10-23 určeným pro //Fedora Core// 5 a architekturu //x86_64//.\\
-Balíčky se nacházejí na instalačním CD/DVD v adresáři //RPMS//. Na Internetu jsou balíčky k dispozici např. na [[http://rpmseek.com/index.html|www.rpmseek.com]].\\
+Balíčky se nacházejí na instalačním //CD/DVD// v adresáři //RPMS//. Na Internetu jsou balíčky k dispozici např. na [[http://rpmseek.com/index.html|www.rpmseek.com]] v tzv. repozitářích (viz. dále).\\
 === Instalování / odinstalování .rpm balíčků ===
@@ Řádek 31: / Řádek 32: @@
   rpm -qa --last | tac
-Základní nevýhodou správce balíčků //rpm// je, že neohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky. Jeden balíček totiž může pro svou instalaci vyžadovat balíček jiný. Tato závislost může být několikanásobná - Vámi požadovaný balíček může být závislý na dalších třech, které mohou zase vyžadovat další balíčky atd. Snadno se tak dostanete do situace, která je označována jako "rpm hell". Nainstalovat konkrétní balíček pak může být úkol vskutku nadlidský. Proto byl vyvinut správce balíčků //yum//, který umí tyto závislosti ohlídat a nainstaluje všechny potřebné balíčky za Vás.\\
+Základní nevýhodou správce balíčků //rpm// je, že neohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky. Jeden balíček totiž může pro svou instalaci vyžadovat balíček jiný. Tato závislost může být několikanásobná - Vámi požadovaný balíček může být závislý na dalších třech, které mohou zase vyžadovat další balíčky atd. Snadno se tak dostanete do situace, která je označována jako "rpm hell". Nainstalovat / odebrat konkrétní balíček pak může být úkol vskutku nadlidský. Proto byl vyvinut správce balíčků //yum//, který umí tyto závislosti ohlídat a nainstaluje / odebere všechny potřebné balíčky za Vás.\\
-**Poznámka:** Bližší informace o příkazu //rpm// viz.
+**Poznámka:** Bližší informace o příkazu //rpm// viz. ''man rpm''.
-  man rpm
 === Správce balíčků yum ===
-Jak bylo zmíněno v kapitole [[fc5prirucka2#Instalování / odinstalování .rpm balíčků]], nejlepším způsobem jak instalovat aplikace, je použít správce balíčků //yum//. Abychom však mohli //yum// používat, musíme mít nastaveny tzv. repozitáře. Repozitáře jsou servery, na nichž jsou uloženy soubory určené pro distribuci po Internetu. Z repositářů je možné si stáhnout soubory pro rozšíření / aktualizaci Vaší Fedora Core (např. nejrůznější kodeky a aplikace, které nejsou standardní součástí instalačního DVD).
+Jak bylo zmíněno v kapitole [[fc5prirucka2#Instalování / odinstalování .rpm balíčků]], nejlepším způsobem, jak instalovat aplikace, je použít správce balíčků //yum//. Abychom však mohli //yum// používat, musíme mít nastaveny tzv. repozitáře. Repozitáře jsou servery, na nichž jsou uloženy soubory určené pro distribuci po Internetu. Z repositářů je možné si stáhnout balíčky pro rozšíření / aktualizaci Vaší //Fedora Core// (např. nejrůznější kodeky a aplikace, které nejsou standardní součástí instalačního //DVD//).
 == Přidání repozitáře ==
   * Přečtěte si kapitolu [[fc5prirucka#Obecné poznámky]].
-  * Přečtěte si též návod [[Navody:repozitare|Repozitáře]] ((Jedná se o návod uveřejněný na tomto serveru pojednávající o repozitářích. Tento návod není součástí příručky.)).
+  * Přečtěte si též návod [[Navody:repozitare|Repozitáře]] ((Jedná se o návod uveřejněný na tomto serveru pojednávající o repozitářích. Návod není součástí příručky.)).
-Nahraďte svůj starý konfigurační soubor //yum.conf// novým
-  cd /etc
+Např. pro livna.org
-  mv -f yum.conf yum.conf.bak
-  wget http://www.fedorafaq.org/samples/yum.conf
-  rpm -Uvh http://www.fedorafaq.org/yum
-RPM z //fedorafaq//, které jste právě nainstalovali, v sobě má odkazy na mnoho dalších repozitářů. Konkrétně se jedná o repozitáře fedora-core, fedora-development, fedora-extras-development, fedora-extras, fedora-legacy, fedora-updates, fedora-updates-testing, livna-devel, livna a livna-testing. Příslušné soubory jsou uloženy v adresáři ///etc/yum.repos.d//.\\
+  rpm -Uvh http://rpm.livna.org/livna-release-6.rpm
-Dalším užitečným repozitářem, který není obsažen ve výše uvedeném balíku repozitářů, je //ATrpms//. Pro přidání tohoto repozitáře zadejte do příkazové řádky
+//RPM// , které jste právě nainstalovali, v sobě má odkazy na mnoho dalších repozitářů. Konkrétně se jedná o repozitáře //livna-devel//, //livna// a //livna-testing//. Příslušné soubory jsou uloženy v adresáři ''/etc/yum.repos.d''.\\
-  rpm --import http://ATrpms.net/RPM-GPG-KEY.atrpms
-Následně pomocí
-  gedit /etc/yum.conf
-otevřete soubor //yum.conf// a na jeho konec přidejte řádky
-  [atrpms]
-  name=Fedora Core $releasever - $basearch - ATrpms
-  baseurl=http://dl.atrpms.net/fc$releasever-$basearch/atrpms/stable
-  gpgkey=http://ATrpms.net/RPM-GPG-KEY.atrpms
-  gpgcheck=1
-Uložte soubor //yum.conf//.
 == Instalace grafického rozhraní pro yum  ==
@@ Řádek 75: / Řádek 54: @@
   * Přečtěte si kapitolu [[fc5prirucka2#Přidání repozitáře]].
-Pomocí následujícího příkazu naistalujete grafickou nadstavbu //yumex// pro příkaz //yum//.
+Pomocí následujícího příkazu naistalujete grafickou nadstavbu //yumex// pro příkaz ''yum''.
   yum -y install yumex
@@ Řádek 83: / Řádek 62: @@
 == Přidání GPG klíčů ==
-GNU Privacy Guard (GnuPG nebo také GPG) je náhradou kryptografického softwaru PGP. GPG používá asymetrického šifrování (tj. konceptu veřejného a soukromého klíče).\\
+//GNU Privacy Guard// (GnuPG nebo také GPG) je náhradou kryptografického softwaru //PGP//. //GPG// používá asymetrického šifrování (tj. konceptu veřejného a soukromého klíče).\\
-K zadání následujících příkazů musíte být přihlášen jako superuživatel (viz [[fc5prirucka#Obecné poznámky]]). Pomocí příkazů
+K zadání následujících příkazů musíte být přihlášen jako superuživatel (viz [[fc5prirucka#Obecné poznámky]]). Pomocí příkazu
   rpm --import /usr/share/doc/fedora-release-*/*GPG-KEY*
-  rpm --import http://ATrpms.net/RPM-GPG-KEY.atrpms
 stáhnete veřejné klíče k výše zmiňovaným repozitářům. Klíče pak slouží k účelům autentifikace balíčků stažených přes Internet. Tento způsob by Vám měl poskytnout jistotu, že balíčky skutečně pocházejí z daného repozitáře.
@@ Řádek 97: / Řádek 75: @@
   * Přečtěte si kapitolu [[fc5prirucka2#Přidání repozitáře]].
-Jestliže máme do systému přidány repozitáře, můžeme používat správce balíčků //yum//. Jak již bylo několikrát zmíněno, slouží //yum// ke konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání balíčků. Navíc //yum// ohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky ((Instalace některých balíčků vyžaduje, aby byly v systému již nainstalovány balíčky jiné. O splnění těchto závislostí se stará //yum// a v případě potřeby vyžadované balíčky automaticky nainstaluje.)) a tím značně zjednoduší jejich instalaci.
+Jestliže máme do systému přidány repozitáře, můžeme používat správce balíčků //yum//. Jak již bylo několikrát zmíněno, slouží //yum// ke konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání balíčků. Navíc //yum// ohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky ((Instalace některých balíčků vyžaduje, aby byly v systému již nainstalovány balíčky jiné. O splnění těchto závislostí se stará //yum// a v případě potřeby vyžadované balíčky automaticky nainstaluje.)) a tím značně zjednoduší jejich instalaci. Velice doporučujeme provádět správu balíčků právě prostřednictvím //yum//.
   usage: yum [options] < update | install | info | remove | list |
@@ Řádek 126: / Řádek 104: @@
 **Příklady:**
-Vyhledání aplikace lze provést pomocí
+Následující příkaz vygeneruje seznam všech balíčků, které souvisí s aplikací //jmeno_aplikace//.
   yum search jmeno_aplikace
-//yum// může také projít všechny Vámi nastavené repozitáře a podat informaci o tom, kde je možné získat příslušný balíček.
-  yum list available
 Chceme-li získat o určitém balíčku více informací stačí zadat
@@ Řádek 138: / Řádek 112: @@
   yum info jmeno_aplikace
-Nové aplikace lze nainstalovat pomocí
+//yum// může také projít všechny Vámi nastavené repozitáře a podat informaci o tom, kde je možné získat příslušný balíček.
+  yum list available
-  yum install jmeno_aplikace
 Přehled nainstalovaných balíčků získáme zadáním
-  yum list extras
+  yum list installed
-Pomocí příkazu //yum// můžeme odinstalovat nejen daný balíček ale také balíčky, které instalaci tohoto balíčku podmiňují, a které byly s tímto balíčkem nainstalovány.
+//yum// také umožňuje získat přehled jednotlivých skupin balíčků (např. Administration Tools, Sound and Video, MySQL Database apod.).
-  yum remove jmeno_aplikace
+  yum grouplist
-Vypsání dostupných skupin aplikací lze docílit příkazem
+Jestliže chceme získat přehled balíčků v repozitáři //jmeno_repozitare//, zadáme do příkazové řádky
-  yum grouplist
+  yum list jmeno_repozitare
+Nové aplikace lze nainstalovat pomocí
+  yum install jmeno_aplikace
 //yum// také umožňuje instalaci celé skupiny aplikací. Například skupinu aplikací pro přehrávání audia a videa lze snadno nainstalovat pomocí
@@ Řádek 158: / Řádek 137: @@
   yum groupinstall "Sound and Video"
-Příkaz //yum// také schopen aktualizovat systém bez interakce uživatele, budete-li si to přát.
+Jestliže jste stáhli rpm balíček do adresáře ''/path/to/the/rpm'' můžete jeho instalaci provést pomocí následujícího příkazu. //yum// se postará o případné závislosti a stáhne požadované balíčky.
+  yum localinstall /path/to/the/rpm
+//yum// je také schopen aktualizovat systém bez interakce uživatele, budete-li si to přát((Tato operace může trvat v závislosti na objemu stahovaných balíčků i několik hodin!)).
   yum update
@@ Řádek 166: / Řádek 149: @@
   yum check-update
-Jestliže jste stáhli rpm balíček do adresáře ///path/to/the/rpm// můžete jeho instalaci provést pomocí následujícího příkazu. //yum// se postará o případné závislosti a stáhne požadované balíčky.
+Pomocí příkazu //yum// můžeme odinstalovat nejen daný balíček ale také balíčky, které instalaci tohoto balíčku podmiňují, a které byly s tímto balíčkem nainstalovány.
-  yum localinstall /path/to/the/rpm
+  yum remove jmeno_aplikace
+**Poznámka:** Více informací o správci balíčků //yum// lze získat pomocí
+  man yum
 ==== Instalace aplikací pomocí kompilace zdrojového kódu ====
+  * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc5prirucka4#Instalace základních kompilátorů]].
+  * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc5prirucka4#Nastavení vývojového prostředí]].
-Při kompilaci zdrojových kódů překládáme programový kód pomocí tzv. kompilátoru. Standardně se jedná o kompilátor //gcc//, který je součástí vývojových balíčků. Tyto balíčky musíte mít nainstalovány, abyste byli schopni zdrojový kód zkompilovat. Postup je ten, že nejprve stáhneme odpovídající soubor obsahující zdrojový kód. Tento soubor rozbalíme a prostudujeme přiložené soubory //README// popř. //INSTALL//. V nich jsou zpravidla uvedeny další programy/knihovny, které jsou vyžadovány pro úspěšnou kompilaci. Dále je zde také vysvětleno krok za krokem, jak postupovat při samotné kompilaci. Ve většině případů je postup následující
+Při kompilaci zdrojových kódů překládáme programový kód pomocí tzv. kompilátoru. Standardně se jedná o kompilátor //gcc//, který je součástí vývojových balíčků. Tyto balíčky musíte mít nainstalovány, abyste byli schopni zdrojový kód zkompilovat.
+Nejprve stáhněte požadovaný soubor obsahující zdrojový kód např. [[http://sourceforge.net/index.php|zde]]. Soubor rozbalte ((Nejjednodušším způsobem, jak rozbalit soubor je použít aplikaci //mc//. Jedná se o správce souborů, kterým lze otevřít zkomprimovaný soubor pouhým dvouklikem. Více naleznete v kapitole [[navody:fc5prirucka21#mc]].)) a prostudujte přiložené soubory //README// popř. //INSTALL//. V nich je vysvětleno krok za krokem, jak postupovat při samotné kompilaci. Ve většině případů je postup následující
   su
   ./configure & make & make install
-o s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhodou je to, že "ručně" zkompilovaný program může být rychlejší, což může být zejména
+Kompilace aplikací ze zdrojových kódů s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhodou je, že "ručně" zkompilovaný program je zpravidle méně náročný na systémové zdroje, což může být zejména na slabších strojích pádný argument. Nevýhodou je, že tento způsob instalace vyžaduje relativně podrobnou znalost systému Linux a že o splnění případných závislostí se musí uživatel postarat sám. Z těchto důvodů se jednoznačně upřednostňuje instalace programů pomocí správce balíčků //yum//. Ke kompilaci ze zdrojových kódů je možné přistoupit v případě, že požadovaná aplikace není součástí repozitářů.\\
+**Poznámka:** Některé aplikace je možné používat po jejich rozbalení. Jednou z takovýchto aplikací je např. //FPS// hra [[navody:fc5prirucka4#Sauerbraten]].
 ===== =====
 [[fc5prirucka|Hlavní stránka]]