| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| navody:prirucka:uvod [2012/08/04 16:50] – [Distribuce Fedora] sesivany | navody:prirucka:uvod [2022/11/14 12:26] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| ===== Úvod ===== | ===== Úvod ===== |
| |
| {{:navody:48x48:mimetypes:gnome-mime-text-x-vcalendar.png }} Následující kapitola představuje stručné představení //Linux//u, jeho historie a filozofie. Součástí této kapitoly je také několik užitečných odkazů, které nasměrují čtenáře na další informace týkající se této problematiky. | {{:navody:48x48:emblems:tux.png?48 }} Následující kapitola představuje stručné představení //Linux//u, jeho historie a filozofie. Součástí této kapitoly je také několik užitečných odkazů, které nasměrují čtenáře na další informace týkající se této problematiky. |
| |
| ==== Historie ==== | ==== Historie ==== |
| === Unix === | === Unix === |
| Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645// tentokráte však přímo pro //Bell Labs//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ | Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645// tentokráte však přímo pro //Bell Labs//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ |
| Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který původně přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ | Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který původně přispěl k popularizaci //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ |
| Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ | Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ |
| |
| === GNU a Linux === | === GNU a Linux === |
| Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem bylo vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ | Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem bylo vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ |
| V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvalds práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux//((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldsova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://root.cern.ch/root/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ | V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvalds práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux//((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldsova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[https://www.linux.com/news/software/linux-kernel/741764-linus-torvalds-linux-002-release-post-from-1991|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://root.cern.ch/root/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ |
| |
| === Linux vs. distribuce === | === Linux vs. distribuce === |
| ==== Distribuce Fedora ==== | ==== Distribuce Fedora ==== |
| |
| //Fedora// je linuxová distribuce, která je nástupcem distribuce //Red Hat Linux//.((Od //Fedory// jsou pak odvozeny další distribuce - např. Kororaa Linux, Fusion Linux, Parsidora a nakonec i Red Hat Enterprise Linux.)) Původní označení této distribuce bylo //Fedora Core// - od verze //7// se však název zkrátil na pouhé //Fedora//. Samotné jméno "Fedora" znamená v překladu "pánský klobouk" a je jen jiným označením (červeného) klobouku, který se používal pro původní //Red Hat Linux// (a dodnes se používá pro //Red Hat Enterprise Linux//(([[http://cs.wikipedia.org/wiki/Red_Hat_Enterprise_Linux]]))). | //Fedora// je linuxová distribuce, která je nástupcem distribuce //Red Hat Linux//.((Od //Fedory// jsou pak odvozeny další distribuce - např. Kororaa Linux, Fusion Linux, Parsidora a nakonec i Red Hat Enterprise Linux a z něj odvozený CentOS.)) Původní označení této distribuce bylo //Fedora Core// - od verze //7// se však název zkrátil na pouhé //Fedora//. Samotné jméno "Fedora" znamená v překladu "pánský klobouk" a je jen jiným označením (červeného) klobouku, který se používal pro původní //Red Hat Linux// (a dodnes se používá pro //Red Hat Enterprise Linux//(([[http://cs.wikipedia.org/wiki/Red_Hat_Enterprise_Linux]]))). |
| |
| První verze //Fedora Core 1 Yarrow// byla vydána 6. listopadu 2003. //Fedora// je vyvíjena komunitním způsobem a zastřešena pod [[http://fedoraproject.org/|Fedora Project]]. Komunita byla ustavena na základě společnosti lidí, kteří podporovali vývoj původní distribuce //Red Hat Linux//. //Fedora Project// je podporován firmou //Red Hat, Inc.// zejména formou placení některých vývojářů (jsou zaměstnanci firmy //Red Hat, Inc.//), poskytováním technického zázemí a podobně. Firma //Red Hat, Inc.// však neposkytuje pro //Fedoru// oficiální technickou podporu ani žádné záruky. | První verze //Fedora Core 1 Yarrow// byla vydána 6. listopadu 2003. //Fedora// je vyvíjena komunitním způsobem a zastřešena pod [[http://fedoraproject.org/|Fedora Project]]. Komunita byla ustavena na základě společnosti lidí, kteří podporovali vývoj původní distribuce //Red Hat Linux//. //Fedora Project// je podporován firmou //Red Hat, Inc.// zejména formou placení některých vývojářů (jsou zaměstnanci firmy //Red Hat, Inc.//), poskytováním technického zázemí a podobně. Firma //Red Hat, Inc.// však neposkytuje pro //Fedoru// oficiální technickou podporu ani žádné záruky. |
| |
| //Fedora// je distribuována na instalačních //CD// nebo //DVD//, přičemž [[instalace|instalaci]] by měl zvládnout středně zkušený uživatel //OS Windows//. K dispozici je klasická 32bitová verze, která funguje na procesorech i686 ([[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pentium_Pro|Pentium Pro]] a novějších procesorech) a 64bitové verze, která je určena pro nejnovější procesory architektury [[http://cs.wikipedia.org/wiki/X86-64|x86-64]] (více viz [[instalace|Instalace]]). | //Fedora// je od verze 21 vydávána ve třech oficiálních verzích: //Workstation// (pro desktopové uživatele), //Server// (pro klasické servery) a //Atomic// (pro nasazení jako hostovaný systém v cloudu). Tato příručka se věnuje především verzi //Workstation//. Ta je distribuovaná v podobě tzv. [[livecd|Live DVD]], které je vhodné pro vyzkoušení systému bez nutnosti instalace na pevný disk. V případě trvalejšího zájmu lze systém kdykoliv na disk nainstalovat. |
| | [[instalace|Instalaci]] by měl zvládnout středně zkušený uživatel //OS Windows//. K dispozici je klasická 32bitová verze, která funguje na procesorech i686 ([[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pentium_Pro|Pentium Pro]] a novějších procesorech) a 64bitové verze, která je určena pro nejnovější procesory architektury [[http://cs.wikipedia.org/wiki/X86-64|x86-64]] (více viz [[instalace|Instalace]]). |
| |
| Kromě klasických instalačních médií jsou k dispozici také tzv. [[livecd|Live CD]], které jsou vhodné pro vyzkoušení //Fedory// bez nutnosti instalace na pevný disk. Existují ve verzích s grafickým prostředím //Gnome// nebo //KDE//. | Kromě oficiálních verzí existují také komunitní verze, tzv. spiny, vytvářené SIGy (skupinami s určitou oblastí zájmu). Mezi desktopovými to je třeba KDE nebo Xfce, mezi dalšími třeba Security nebo Electronic Lab. |
| |
| === Screenshoty === | === Screenshoty === |
| |
| === Kde stáhnete Fedoru === | === Kde stáhnete Fedoru === |
| * [[http://get.fedoraproject.org/]] | * [[http://getfedora.org/]] |
| * [[instalace#Získání instalačního média|Získání instalačního média]] (kapitola této příručky) | * [[instalace#Získání instalačního média|Získání instalačního média]] (kapitola této příručky) |
| |
| === Nápověda === | === Nápověda === |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]] | * [[https://fedoramagazine.org// | Oficiální magazín s celou řadou návodů a aktualit]] |
| * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ]] | * [[https://docs.fedoraproject.org/ | Oficiální dokumentace (http://docs.fedoraproject.org/)]] |
| * [[http://www.gagme.com/greg/linux/f10-tips.php | Fedora 10 - Tipy a triky (http://www.gagme.com/...)]] | * [[https://ask.fedoraproject.org/ | Ask Fedora ]] |
| * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-f11.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedory 11 (http://www.mjmwired.net/...)]] | * [[http://www.mjmwired.net/resources/ | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedory (http://www.mjmwired.net/...)]] |
| * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] | * [[https://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] |
| * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]] | * [[https://fedoraproject.org/wiki/Communicate | Ostatní (http://fedoraproject.org/wiki/Communicate)]] |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/Communicate | Ostatní (http://fedoraproject.org/wiki/Communicate)]] | |
| |
| === Kde naleznete nové programy === | === Kde naleznete nové programy === |
| Mnoho programů a zpráv o nich je soustředěno na některých stránkách, viz například: | Mnoho programů a zpráv o nich je soustředěno na některých stránkách, viz například: |
| |
| | * [[http://github.com]] |
| * [[http://gnomefiles.org]] | * [[http://gnomefiles.org]] |
| * [[http://freshmeat.net/browse/18/]] | * [[http://freecode.com/]] |
| * [[http://sourceforge.net]] | * [[http://sourceforge.net]] |
| * [[http://kde-apps.org]] | * [[http://kde-apps.org]] |
| * [[http://www.abclinuxu.cz|AbcLinuxu]] | * [[http://www.abclinuxu.cz|AbcLinuxu]] |
| * [[http://www.linuxexpres.cz|LinuxEXPRES]] | * [[http://www.linuxexpres.cz|LinuxEXPRES]] |
| * [[http://www.linuxsoft.cz|Linuxsoft]] | |
| * [[http://www.linuxzone.cz|Linuxzone]] | |
| * [[http://www.penguin.cz| Penguin]] | * [[http://www.penguin.cz| Penguin]] |
| |
| === Knihy a publikace o Linuxu === | === Knihy a publikace o Linuxu === |
| *[[http://www.red-hat.com/docs/manuals/enterprise/RHEL-5-manual/Deployment_Guide-en-US/index.html| Red Hat Enterprise Linux 6 - Deployment Guide]] - velice podrobný návod v anglickém jazyce pro systém //Red Hat Enterprise Linux 6// | *[[https://access.redhat.com/site/documentation/en-US/Red_Hat_Enterprise_Linux/6/pdf/Deployment_Guide/Red_Hat_Enterprise_Linux-6-Deployment_Guide-en-US.pdf| Red Hat Enterprise Linux 6 - Deployment Guide]] - velice podrobný návod v anglickém jazyce pro systém //Red Hat Enterprise Linux 6// |
| * [[http://www.tldp.org/tldp-redirect.php|Linux Documentation Project]] - řada návodů a knih týkajících se //Linux//u (anglický jazyk) | * [[http://www.tldp.org/|Linux Documentation Project]] - řada návodů a knih týkajících se //Linux//u (anglický jazyk) |
| * [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/html/intro-linux.html| Introduction to Linux]]- vynikající kniha pro lidi začínající s //Linux//em postupná také v [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/intro-linux.pdf|PDF]] verzi (anglický jazyk) | * [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/html/intro-linux.html| Introduction to Linux]]- vynikající kniha pro lidi začínající s //Linux//em dostupná také v [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/intro-linux.pdf|PDF]] verzi (anglický jazyk) |
| * [[http://elibrary.fultus.com/|e-library Fultus]] - elektronická knihovna s tituly (nejen) o //Linux//u (anglický jazyk) | * [[http://elibrary.fultus.com/|e-library Fultus]] - elektronická knihovna s tituly (nejen) o //Linux//u (anglický jazyk) |
| * [[http://knihy.cpress.cz/DataFiles/Book/00000675/Download/K0819.pdf|Linux Dokumentační projekt, 3.vydání]] - PDF kniha věnující se linuxové problematice (český jazyk) | * [[http://i.iinfo.cz/files/root/k/Dokumentacni_projekt.pdf|Linux Dokumentační projekt, 3.vydání]] - PDF kniha věnující se linuxové problematice (český jazyk) |
| * [[http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah|Učebnice Linuxu]] - on-line učebnice dostupná také ve formátu [[http://www.abclinuxu.cz/download/ucebnice_abc_linuxu-20061019.pdf|PDF]] (český jazyk) | * [[http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah|Učebnice Linuxu]] - on-line učebnice dostupná také ve formátu [[http://www.abclinuxu.cz/download/ucebnice_abc_linuxu-20061019.pdf|PDF]] (český jazyk) |
| * **Používáme //Linux//** (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; //CPress// 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o //Linux//u zaměřená především na začátečníky | * **Používáme //Linux//** (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; //CPress// 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o //Linux//u zaměřená především na začátečníky |