Výchozím grafickým prostředím Fedora Workstation je desktopové prostředí GNOME. Jedná se projekt, jehož cílem je vytvořit jednoduché a intuitivní grafické prostředí a „doprovodné“ aplikace k ovládání počítače založené na svobodném softwaru. Heslem projektu, který má vyjadřovat jednoduchost a použitelnost GNOME, je „made of easy“. GNOME je také oficiálním grafickým prostředím projektu GNU. Počátky projektu se datují do roku 1997, kdy GNOME mělo vzniknout jako protiváha grafického prostředí KDE založeném na tehdy „nesvobodné“ knihovně QT¹⁾. Samotné Gnome je založené na knihovnách GTK+, které jsou již od svého počátku k dispozici pod licencí LGPL.

Prostředí GNOME má dva režimy podle toho, co chcete zrovna dělat. Na následujících řádcích si je popíšeme.

Jedná se o režim, v kterém byste měli pracovat s jednotlivými aplikacemi. Všimněte si, že okna mají pouze tlačítko pro zavření. Jak si vysvětlíme při popisu dalšího režimu, minimalizace v prostředí GNOME postrádá smysl a maximalizovat lze okno tažením horní hraně obrazovky nebo poklikáním na lištu okna. Úkolem prostředí v tomto režimu je překážet co nejméně, proto je zobrazen pouze horní panel. Na následujícím obrázku si vysvětlíme hlavní prvky tohoto režimu.

1. Činnosti - slouží pro přepnutí do režimu Činnosti, který je popsán níže. Kromě kliknutí na toto tlačítko se můžete do tohoto režimu přepnout také najetím myši do horního levého rohu nebo stisknutím klávesy Windows.
2. Nabídka aplikace - pod ikonou zrovna aktivní aplikace naleznete nabídku, která se týká aplikace jako celku (nastavení aplikace, o aplikaci,…). Nabídky, které se týkají jednotlivých oken, se nalézají přímo v okně aplikace. Ne každá aplikace tuto nabídku má. Pokud ji nemá, naleznete pod tímto tlačítkem pouze volbu Ukončit.
3. Hodiny a kalendář - pod zobrazením aktuálního dne a času naleznete kalendář. Pokud využíváte jednu aplikací, které využívají kalendářový backend GNOME, zobrazí se zde i události, které jste v těchto aplikacích do kalendáře uložili.
4. Nabídka uživatele - v pravém horním rohu naleznete nejdůležitější indikátory (připojení, zvuk, baterie,…). Po kliknutí na ně se zobrazí nabídka, kde můžete nastavit sílu zvuku, jas, připojení k Internetu, Bluetooth,… Třetí část nabídky obsahuje vaše jméno. Po kliknutí na něj se zobrazí volba pro odhlášení z účtu nebo přepnutí do jiného uživatelského účtu, pokud jich máte v systému nastavených víc. Úplně dole naleznete tři ikony. Ta nalevo spouští nastavení systému, ta uprostřed zamyká obrazovku a ta napravo vám nabídne restartování nebo vypnutí systému.

Druhým režimem jsou Činnosti, do kterých se můžete přepnout kliknutím na tlačítko Činnosti, najetím kurzoru myši do levého horního rohu, nebo stisknutím tlačítka Super (na počítačích pro Windows je to klávesa Windows, na počítačích Apple to je klávesa Command). Tento režim slouží pro spouštění aplikací, přepínání mezi nimi, přepínání mezi virtuálními plochami, organizaci desktopu a vyhledávání. Uprostřed okna naleznete náhledy otevřených oken, které slouží k přepínání mezi okny. Vzhledem k tomu, že v Činnostech se poskládají do dlaždice všechna otevřená okna, nemá minimalizace oken smysl a GNOME ji nezná. Na následujícím obrázku můžete vidět další důležité prvky tohoto režimu.

1. Dash - jedná se o panel, na kterém naleznete spuštěné a oblíbené aplikace. Odlišíte je tak, že ty spuštěné jsou podsvícené. Pokud chcete aplikaci zařadit mezi oblíbené, klikněte na ni v Dashi pravým tlačítkem myši a vyberte Přidat mezi oblíbené.
2. Zobrazit aplikace - toto tlačítko zobrazí spouštěče aplikací. V dolní části obrazovky pak můžete přepínat mezi často používanými aplikacemi a všemi.
3. Vyhledávání - prostředí GNOME nabízí také velmi mocné desktopové vyhledávání. Nemusíte do vyhledávacího pole klikat, po přepnutí do režimu Činnosti můžete začít rovnou psát a vyhledávání se aktivuje. Jedná se o nejrychlejší způsob, jak spouštět aplikace. Kromě nich ale můžete vyhledávat také dokumenty, obrázky, virtuální stroje, aplikace k instalaci, kontakty,… nebo také provádět jednoduché výpočty. Co se má v Činnostech vyhledávat, můžete nastavit v systémových nastaveních pod položkou Hledání.
4. Virtuální plochy - na levé straně naleznete náhledy virtuálních ploch. Ty vám umožňují mít více desktopů, aniž byste museli mít více monitorů. Slouží k organizaci oken a aplikací. GNOME nemá fixní počet ploch, ale jejich počet je dynamický. Je jich vždycky tolik, na kolika máte umístěná okna, a jedna prázdná navíc, která je připravená k použití. Když na ni přetáhnete okno, vytvoří se další prázdná a naopak. Přetahovat okna mezi plochami můžete přímo v náhledech, případně můžete přetáhnout náhled ze středu obrazovky do jednoho z náhledů. Přepínat mezi virtuálními plochami můžete také přímo v pracovním režimu pomocí klávesové zkratky Ctrl+Alt+šipka nahoru/dolů.

Jak můžete vidět na obrázku, upozornění vyjíždění zespodu obrazovky a jsou interaktivní. To znamená, že můžete na událost reagovat přímo v upozornění. Typickým příkladem je upozornění na příchozí zprávu, na kterou můžete odpovědět přímo v upozornění, aniž byste museli přepnout do aplikace pro komunikaci.

S upozorněními úzce souvisí systémový panel, který zobrazíte klávesovou zkratkou Super+M nebo tahem myši proti dolnímu okraji obrazovky. Panel obsahuje tři druhy ikon. Jedny reprezentují tzv. stavové ikony (typicky to je ikona Dropboxu, Skype,…), druhé upozornění, která jste zmeškali, a třetí tzv. perzistentní upozornění, což jsou ikony kontaktů, s kterými zrovna chatujete, nebo ikona pro odpojení výměnných zařízení, jak můžete vidět na obrázku níže.

1. Ikony, které reprezentují zmeškaná upozornění, stavové ikony aplikací či kontakty, s kterými momentálně chatujete.
2. Nastavení upozornění, můžete je zcela vypnout či si vybrat, které aplikace je mohou posílat.

Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s grafickým prostředím můžete setkat, je X Window System. X Window System poskytuje základní služby pro kompozitního správce oken jako je vykreslování a přemisťování oken, práce s myší apod. Služeb X Window System využívají všechna grafická prostředí linuxových systémů a vytváří tak jakousi jeho nadstavbu. X Window System je založen na modelu klient-server. To umožňuje, aby programy byly spuštěny na jiném systému než na kterém jsou zobrazovány. Serverová část X Window System, tzv. X server, má na starosti zpracování vstupů uživatele prostřednictvím klávesnice a myši, zobrazování a komunikaci s tzv. klientskými programy. Ty pak představují klientskou část X Window System a vyžadují služby X serveru jako např. zmiňované zpracování uživatelských vstupů. Více informací o X Window System je k dispozici na stránkách www.wikipedia.org pod heslem X_Window_System.

GNOME pro svou správnou funkci vyžaduje funkční 3D akceleraci. Většina běžně dostupných grafických karet novějšího data má základní akceleraci ve svobodných ovladačích a tak není zásadní problém s používáním Gnome 3.

Může se ovšem stát, že pro vaši kartu neexistuje ovladač s akcelerací. V takovém případě GNOME poběží na ovladači LLVMPIPE, který akcelerované efekty vykresluje pomocí procesoru. Pokud však nemáte výkonný procesor, může být rychlost prostředí znatelně nižší. V tomto případě doporučujeme používat méně náročné prostředí, které nevyžaduje 3D akceleraci, např. Xfce či LXDE.

Prostředí GNOME je velmi modifikovatelné pomocí rozšíření. Naleznete je na adrese extensions.gnome.org, kde můžete rozšíření vyhledávat a z prohlížeče²⁾. V nabídce je momentálně několik set rozšíření, která prostředí upravují všemi možnými způsoby. Pokud chcete rozšíření nainstalovat, klikněte na jeho stránce na tlačítko Off vlevo nahoře. Stejným způsobem můžete rozšíření i deaktivovat.

Poznámka: Některá rozšíření mohou způsobovat nestabilitu GNOME. Pokud vám prostředí padá, zkuste rozšíření postupně vypnout. Je velmi pravděpodobné, že za nestabilitou bude jedno z nich.

Motiv lze chápat jako skin grafického prostředí GNOME. Změnou motivu lze tedy změnit vizuální podobu tohoto grafického prostředí. Změnu motivu je možné provést pomocí rozšíření theme selector. Samozřejmě poté co nainstalujeme nějaké další téma vzhledu

 yum search gnome-shell-theme

Změnu pozadí je možné provést z uživatelského nastavení. To najdete v pravém horním rohu pod svým jměnem jako Nastavení systému → Osobní → Pozadí

GNOME 3 neumožňuje umísťovat ikony aplikací apod. na plochu. Tento princip je v rozporu s konceptem GNOME 3.

Obsah vysypaného koše není možné obnovit.

Standardním způsobem je možné vyprázdnit koš tak, že ho najdeme ve správci souborů a klikneme na vypráznění koše. Jestliže tento postup selže, je možné koš vysypat „násilím“. To lze provést pomocí příkazu

rm -fr $HOME/.Trash/

Nejedná se tedy o nic jiného, než že pomocí příkazu rm vymažete celý obsah adresáře Trash. Tento adresář, který se nachází ve Vašem domovském adresáři, obsahuje všechny soubory a adresáře, které jste smazali pomocí správce souborů Nautilus ³⁾.

S přechodem na GNOME 3 zmizelo z Nastavení systému mnoho voleb. Neznamená to ale, že je vývojáři odstranili úplně. Jen již nejsou viditelné v oficiálních nastaveních. Pokud vám nějaké nastavení chybí zkuste nainstalovat GNOME Tweak Tool:

yum install -y gnome-tweak-tool

Po instalaci jej naleznete jako Vylaďovací nástroj. V GNOME Tweak Tool můžete např. nastavit systémové písmo a jeho velikost, vzhled aplikací a oken, nastavit pevný počet ploch, nebo zapnout ikony na ploše.

Schránka (clipboard) slouží pro kopírování textu v grafickém prostředí. V prostředí X Window System je text označený myší rovnou umístěn do schránky. Jeho vložení jinam pak provedete pomocí stisknutí prostředního tlačítka myši nebo pomocí kombinace kláves SHIFT+Insert.

Některé programy však nespolupracují tímto standardním způsobem a je nutné označený text nakopírovat do schránky pomocí menu nebo kombinace kláves. Například pro přenos textu mezi GNOME terminálem (gnome-terminal) a Firefoxem je nutné myší označit text a na něj pak ještě kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat z kontextového menu položku Kopírovat (případně použít klávesovou zkratku CTRL+Insert). V Gnome terminálu lze též použít klávesové zkratky CTRL+SHIFT+c a CTRL+SHIFT+v, ve Firefoxu stačí klasické CTRL+c a CTRL+v (v obou případech je příslušná kombinace uvedena v menu Úpravy).

GNOME si v implicitním nastavení pamatuje stav přepínače NumLock, takže stačí, abyste numerickou klávesnici zapnuli a pak se odhlásili. Po dalším přihlášení bude numerická klávesnice automaticky zapnuta.

Standardním chováním IBM PC⁴⁾ totiž je, že numerická klávesnice je po startu počítače vypnutá. V nastavení BIOSu je možné numerickou klávesnici zapnout, avšak jakýkoliv program může její nastavení později změnit.

Pokud si GNOME nepamatuje nastavení numlock, zkontrolujte své nastavení:

• Přečtěte si kapitolu Editor nastavení.

Spusťte Editor nastavení přes nabídku Aplikace → Systémové nástroje → Editor nastavení (gconf-editor). V editoru nastavte:

/ -> desktop -> gnome -> peripherals -> keyboard -> remember_numlock_state (zaškrtnuto)

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Standardní přihlašovací obrazovka grafického prostředí je realizována programem GDM.⁵⁾ V tomto programu nemá nastavení GNOME (popsané výše) žádný vliv. Použijeme proto program numlockx, který spustíme při startu gdm. Balíček nainstalujete příkazem:

yum -y install numlockx

Balíček obsahuje soubor /etc/X11/xinit/xinitrc.d/numlockx.sh, který je automaticky spuštěn při každém startu grafického prostředí, avšak ten se spouští až po přihlášení. Proto je potřeba upravit skript /etc/gdm/Init/Default (který nejprve zazálohujeme):

cp -a /etc/gdm/Init/Default /etc/gdm/Init/Default.zaloha
gedit /etc/gdm/Init/Default

V souboru Default nalezněte řádek (mělo by se jednat o poslední řádek)

...
exit 0

a nad tento řádek přidejte

[ -x /usr/bin/numlockx ] && /usr/bin/numlockx on

Soubor Default uložte. Přečtěte si kapitolu Jak restartovat Gnome bez restartu počítače.

Klávesnici je možné nastavit pod <vaše uživatelské jméno> → Nastavení systému → Osobní → Region a jazyk → Rozložení.

Pokud už je v horní liště ikona Indikátor klávesnice, klikněte pravým tlačítkem na tuto ikonu, vyberte Možnosti národního prostředí a pokračujte záložkou Rozložení. Vámi požadovanou klávesnici lze přidat pomocí tlačítka +. Přepínat mezi nastavenými klávesnicemi lze kliknutím levého tlačítka myši na ikonu. Klávesové zkratky pro přepínání klávesnice je také možné nastavit tlačítkem Volby.

Základní klávesové zkratky lze změnit / definovat pomocí nabídky Region a jazyk → Rozložení → Volby….

Nautilus je oficiálním správcem souborů pro grafické prostředí GNOME. Nautilus umožňuje nejen procházení souborů, ale také přístup k FTP zdrojům, sdíleným souborům / adresářům v síti a také je možné ho použít jako jednoduchý vypalovací program.

V dřívějších verzích GNOME se staral o ikony na ploše Nautilus, proto běžel jako proces na pozadí, i když jste všechna jeho okna zavřeli. GNOME 3 již žádné ikony na ploše nemá, takže i tato funkce byla vypnuta, nikoliv však odstraněna. Pokud chcete mít i nadále ikony na ploše, můžete je zapnout v GNOME Tweak Tool: Pracovní plocha → Zda má správce obsluhovat plochu. Poté bude běžet Nautilus ve stejném režimu jako v GNOME 2 a na ploše uvidíme všechny soubory, které máte ~/Plocha. Nicméně po čase pravděpodobně zjistíte, že ikony na ploše již nejsou v GNOME 3 příliš praktické.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pro dočasné zobrazení všech skrytých souborů / adresářů lze použít klávesovou zkratku Ctrl + H. Pro trvalé zobrazení strytých souborů / adresářů je třeba v aplikaci Nautilus zatrnout v okně Nastavení správy souborů na záložce Pohledy položku Zobrazit skryté a záložní soubory. Okno Nastavení správy souborů vyvoláte přes nabídku Upravit → Nastavení.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Otevřete nabídku Vlastnosti poklepáním pravého tlačítka nad ikonou souboru. V záložce Otevřít s můžete změnit defaultní aplikaci pro otevření daného typu souborů. Další aplikace je možné přidat pomocí tlačítka Přidat.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pokud nemáte v nabídce Aplikace → Systémové nástroje uvedenu aplikaci Editor nastavení, je možno tuto aplikaci nainstalovat pomocí

yum -y install dconf-editor

Editor nastavení budete potřebovat pro provedení některých nastavení uvedených v této příručce.

Jestliže chcete spustit některé aplikace automaticky při Vašem přihlášení do systému, přidejte jejich zkratky .desktop do adresáře ~/.config/autostart.

Automatické přihlášení je vhodné v domácnosti s jedním uživatelským účtem, kde nehrozí zcizení dat. Po zapnutí počítače Fedora nastartuje až do Gnome bez zadání uživatelského hesla.

Klikněte na vaše uživatelské jméno → Můj účet → Odemknout → Automatické přihlášení

Alternativně je možné ručně upravit konfiguraci GDM.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Přihlaste se jako root a do terminálu napište gedit /etc/gdm/custom.conf. Tím otevřete soubor custom.conf pro editaci. Do souboru pak stačí přidat následující řádky:

[daemon]
TimedLoginEnable=true
TimedLogin=Vase-uzivatelske-jmeno
TimedLoginDelay=5

Při dalším startu systému se přihlašovací dialog zobrazí na pět vteřin a následně proběhne automatický login zvoleného uživatele.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Změnu jazyka grafického prostředí Gnome lze provést pomocí nabídky Region a jazyk. Aby se projevilo nové jazykové nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně přihlásit.

Jestliže chcete změnit jazykové nastavení z příkazové řádky stačí, když na konec souboru .bashrc ve svém domovském adresáři⁶⁾ přidáte řádek

export LC_ALL=xx_XX.UTF-8

kde xx_XX značí zvolený jazyk. Pro češtinu použijte cs_CZ, pro angličtinu en_US, pro němčinu de_DE a pro francouštinu fr_FR. Seznam všech přípustných hodnot získáte pomocí příkazu locale -a.

Poznámka: K tomu, aby se projevila změna jazykového nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně se přihlásit do systému popř. restartovat GNOME.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pro přepnutí do textové konzole stiskněte kombinaci kláves Ctrl + Alt + F2 (F3 - F6). Mezi jednotlivými textovými konzolemi je pak možné přepínat pomocí Alt + F2 (F3 - F6). Pro návrat do GNOME stiskněte Alt + F1.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Zazálohujte si soubor konfigurační soubor X-serveru:

cp -a /etc/X11/xorg.conf /etc/X11/xorg.conf.zaloha

a otevřete původní soubor 'xorg.cong' v textovém editoru.

gedit /etc/X11/xorg.conf

Přidejte následující řádky na konec souboru xorg.conf

Section "ServerFlags"
   Option    "DontZap"    "yes"
EndSection

Uložte soubor xorg.conf a odhlašte se a znovu přihlašte.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Přidání repozitáře.

EasyStroke je program, jež umožňuje ovládání aplikací včetně správce souborů Nautilus gesty myší

yum -y install easystroke

Hlavní stránka