I když již není znalost základních unixových příkazů natolik důležitá pro správné soužití s Linuxem jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je to, že „klikací“ aplikace pro nastavení systému se mohou lišit pro jednotlivé verze distribuce. Příkazy zůstavají neměnné. Navíc v případě, kdy budete nuceni pracovat např. v záchranném módu, budete odkázáni výhradně na příkazový řádek. Sečteno a podtrženo - znalost několika málo příkazů Vás nezabije, ale posílí (navíc zažije určitě řadu situací, kdy se Vám tato znalost bude navíc i hodit).

Příkazový řádek otevřete v grafickém prostředí Gnome pomocí nabídky Aplikace → Příslušenství → Terminál.

Poznámka: V následujícím textu budu zaměňovat pojmy příkazový řádek a terminál. Tyto termíny jsou v „běžném životě“ zaměnitelné.
Zde uvedené příkazy lze označit jako naprosté minimum příkazové řádky - seznam příkazů není ani zdaleka vyčerpávající.

Příkaz passwd umožňuje uživateli změnu hesla. Jinému uživateli může heslo změnit pouze superuživatel.

Své heslo můžete změnit pomocí

passwd 

Superuživatel pak může změnit heslo jiného uživatele pomocí

passwd jmeno_uzivatele

su je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když v rámci instalace aplikace popř. úpravě nastavení systému potřebuje získat práva superuživatele.

Změnu uživatele na superuživatele provedeme pomocí

su

popř.

su root

Jestliže se chceme změnit svou „identitu“ na jiného uživatele, použijeme následující syntaxi

su jmeno_uzivatele

uname slouží ke zjištění údajů o systému, ke kterému jste momentálně přihlášeni.

uname -a

whoami vypíše jméno uživatele, který momentálně „ovládá“ příkazový řádek.

whoami

free vypíše informace o využití fyzické operační paměti a tzv. swapu.

free

w zobrazí základní informace o uživatelích přihlášených do systému, o aplikacích, které spustili, čas. Dále lze pomocí tohoto příkazu získat informace o čase a zatížení CPU za poslední 1, 5 a 15 minut.

w

df slouží k získávání informací o místě připojení jednotlivých diskových oddílů a míře zaplnění jim přiděleného prostoru.

df

Každý soubor a adresář ¹⁾ má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má příslušný uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele ²⁾ - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola Definování přístupových práv.

cd slouží ke změně pracovního adresáře.
Následujícím příkazem nastavníme adresář /opt/games.

cd /opt/games

Příkaz

cd Documents

nás přesune do adresáře Documents, který se nachází v aktuální pracovním adresáři.

pwd slouží k zjištění aktuálního pracovního adresáře.

pwd

Pomocí ls lze získat obsah adresáře. Maximální dostupnou informaci získáme pomocí přepínačů -la.

ls -la /opt

du vypíše množství diskového prostoru alokovaného pro zvolený soubor či adresář.

Příkaz

du /opt

vypíše seznam souborů a adresářů obsažených v adresáři /opt spolu s údajem o velikosti diskového prostoru, který zabírají.

Příkaz

du -s /opt

naproti tomu vypíše pouze jedno číslo odpovídající velikosti diskového prostoru, který zabírá adresář /opt včetně podadresářů a souborů.

file slouží k zjištění typu souboru (např. datového formátu).

file /opt/text.txt

Příkaz rm se používá pro odstranění souborů, souborových linků a celé adresářové struktury.

rm -ri /opt/games

Při specifikaci souborů je možné použít tzv. wild cards (zástupné znaky). Libovolný počet znaků ³⁾ lze vyjádřit pomocí hvězdičky (*), libovolný jeden znak pomocí otazníků (?), jeden znak ze skupiny znaků pomoci [prvni_znak, druhy_znak, treti_znak, …].

rm -ri /opt/games/*.txt
rm -ri /opt/games/[A,B,C]*?

rmdir je příkaz, kterým se mažou adresáře.

rmdir /opt/games

Stejně jako rm podporuje rmdir tzv. zástupné znaky.

mkdir slouží k vytvoření nových adresářů.

mkdir /opt/games

Poznámka: Neexistuje explicitní příkaz pro vytvoření souboru. Ten je možné vytvořit pomocí textového editoru nebo přesměrováním výstupu jiného souboru. Klasickým případem je uložení výstupu manuálových stránek do souboru.

man mkdir > manualove_stranky_mkdir.txt

cp slouží ke kopírování souborů.

cp zdrojove_soubory cilovy_soubor_nebo_adresar

Pomocí výše uvedené syntaxe překopírujeme všechny soubory do cílového adresáře. Příkaz cp podporuje zástupné znaky.

mv slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů ⁴⁾ ). Příkaz mv podporuje zástupné znaky.

mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor
mv -f zdrojovy_adresar cilovy_adresar
mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar

Poznámka: Přepínač -f přepíše existující soubory.

Pomocí find je možné nalézt umístění zvoleného souboru či adresáře. tento příkaz podporuje zástupné znaky.

find adresar_k_prohledani -name "jmeno_hledaneho_souboru_nebo_adresare"

Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému ⁵⁾.

 find / -name "[A-Z]*.txt"

mc je zkratka pro Midnight Commander. Jedná se příkaz, ale o klon znémého Northon Commander z dob nadvlády MS-DOS. Tato aplikace umožňuje vytváření, přesun, přejménování a mazání souborů a adresářů. mc má také vestavěný editor pro modifikaci souborů, a obsahuje jednoduchého FTP klienta.

mc

Poznámka: Jestliže mc není nainstalován, lze ho snadno přídat jako superuživatel pomocí

yum -y install mc

cat slouží k výpisu obsahu souboru.

Výpis obsahu souboru je možné přesměrovat do nového souboru.

cat text.txt > novy_textovy_soubor.txt

more slouží podobně jako cat k výpisu obsahu souborů. Narozdíl od cat však more obsah souboru „rozobrazovkuje“. To znamená, že obsah souboru nevypíše najednou, ale rozdělí. Na obrazovku vypíše vždy část textu a výpis pokračuje až po stisku klávesy. Tento příkaz se používá zejména při prohlížení dlouhých textových souborů.

more text.txt

* Poznámka:* Bližší informace o výše uváděných příkazech můžete získat pomocí

man prikaz

Hlavní stránka