| Následující verze | Předchozí verze |
| navody:f7prompt [2007/05/12 14:58] – vytvořeno macky | navody:f7prompt [2022/11/14 12:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |
| |
| ===== Základy příkazové řádky ===== | ===== Základy příkazové řádky ===== |
| | {{:navody:48x48:apps:konsole.png }} |
| I když již není znalost unixových příkazů pro soužití s //Linux//em natolik důležitá jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je, že | I když již není znalost unixových příkazů pro soužití s //Linux//em natolik důležitá jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je, že |
| "klikací" aplikace pro nastavení systému se mohou lišit pro jednotlivé verze distribuce - příkazy však zůstávají neměnné. Navíc v případě, kdy budete nuceni pracovat např. v záchranném módu, budete odkázáni výhradně na příkazový řádek. Sečteno a podtrženo - znalost několika málo příkazů Vás nezabije, ale posílí (navíc zažije určitě řadu situací, kdy se Vám tato znalost bude i hodit). Jestliže Vás však tato kapitola už od prvního pohledu odpuzuje, můžete ji přeskočit.\\ | "klikací" aplikace pro nastavení systému se mohou lišit pro jednotlivé verze distribuce - příkazy však zůstávají neměnné. Navíc v případě, kdy budete nuceni pracovat např. v záchranném módu, budete odkázáni výhradně na příkazový řádek. Sečteno a podtrženo - znalost několika málo příkazů Vás nezabije, ale posílí (navíc zažije určitě řadu situací, kdy se Vám tato znalost bude i hodit). Jestliže Vás však tato kapitola už od prvního pohledu odpuzuje, můžete ji přeskočit.\\ |
| Pro //OS Linux// bylo vyvinuto několik //shell//ů. Standardním //shell//em je //bash//, který bude s největší pravděpodobností také součástí Vaší instalace. //bash// je akronymem sousloví "**B**ourne **A**gain **SH**ell" a je pokračovatelem původního //shell//u, který napsal Stephen Bourne koncem 70.let. Samotný //bash// pak pochází z roku 1987.\\ | Pro //OS Linux// bylo vyvinuto několik //shell//ů. Standardním //shell//em je //bash//, který bude s největší pravděpodobností také součástí Vaší instalace. //bash// je akronymem sousloví "**B**ourne **A**gain **SH**ell" a je pokračovatelem původního //shell//u, který napsal Stephen Bourne koncem 70.let. Samotný //bash// pak pochází z roku 1987.\\ |
| |
| Dalším hojně používaným pojmem je příkaz. Příkaz není v podstatě nic jiného než soubor, který má nastaveno právo spouštění (viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv]]). Většina těchto souborů je pak uložena v adresářích ''/sbin'', ''/bin'', ''/usr/bin'' a ''/usr/sbin''. Jestliže chceme zadat daný příkaz, stačí ve většině případů do příkazové řádky napsat pouze jeho jméno. | Dalším hojně používaným pojmem je příkaz. Příkaz není v podstatě nic jiného než soubor, který má nastaveno právo spouštění (viz. kapitola [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv]]). Většina těchto souborů je pak uložena v adresářích ''/sbin'', ''/bin'', ''/usr/bin'' a ''/usr/sbin''. Jestliže chceme zadat daný příkaz, stačí ve většině případů do příkazové řádky napsat pouze jeho jméno. |
| |
| ls -la | ls -la |
| /bin/ls -la | /bin/ls -la |
| |
| V případě, že adresář, ve kterém se nachází daný příkaz, není definován v proměnné ''PATH'', je uvedení celé cesty nezbytné (viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Proměnná PATH]]).\\ | V případě, že adresář, ve kterém se nachází daný příkaz, není definován v proměnné ''PATH'', je uvedení celé cesty nezbytné (viz. kapitola [[navody:f7prompt#Proměnná PATH]]).\\ |
| |
| S pojmem příkaz je velice často spojován pojem přepínač. Přepínač lze chápat jako fakultativní parametr, který modifikuje chování příkazu. Jednotlivé přepínače lze velice často mezi sebou kombinovat. Např. v případě příkazu ''ls'' lze použít přepínač ''-l'', ''-a'' ale také jejich kombinaci ''-la''. | S pojmem příkaz je velice často spojován pojem přepínač. Přepínač lze chápat jako fakultativní parametr, který modifikuje chování příkazu. Jednotlivé přepínače lze velice často mezi sebou kombinovat. Např. v případě příkazu ''ls'' lze použít přepínač ''-l'', ''-a'' ale také jejich kombinaci ''-la''. |
| |
| ==== Obecné informace === | ==== Obecné informace === |
| | |
| | === Jména souborů a adresářů === |
| | |
| | Unixové systémy včetně //Linux//u rozlišují velikost písmen v názvech souborů a adresářů. ''TEXT.txt'', ''text.txt'' a ''text.TXT'' jsou tak tři rozdílné soubory! |
| | \\ |
| | Při volbě jmen souborů a adresářů je také vhodné se vyvarovat českých znaků, mezer a jiných speciálních znaků. Více o problematice těchto znaků v názvech souborů a adresárů naleznete v kapitole //Použití závorek a zpětného lomítka//. |
| |
| === Proměnná PATH === | === Proměnná PATH === |
| |
| Zástupné znaky (tzv. //wildcards//) umožňují specifikovat několik jmen souborů / adresářů najednou.\\ | Zástupné znaky (tzv. //wildcards//) umožňují specifikovat několik jmen souborů / adresářů najednou.\\ |
| Uvažujme soubory ''text.txt'', ''textik.txt'' a ''latex.tex''. Jestliže byste chtěli zjistit např. nastavená práva přiřazená těmto souborům pro jednotivé uživatele, můžete použít tři samostatné příkazy | Uvažujme soubory ''text.txt'', ''text.tex'' a ''latex.tex''. Jestliže byste chtěli zjistit např. nastavená práva přiřazená těmto souborům pro jednotivé uživatele, můžete použít tři samostatné příkazy |
| |
| ls -la text.txt | ls -la text.txt |
| |
| V //Linux//u rozlišujeme dvě základní kategorie úživatelů - běžného uživatele a tzv. superuživatele (root).\\ | V //Linux//u rozlišujeme dvě základní kategorie úživatelů - běžného uživatele a tzv. superuživatele (root).\\ |
| Účet superuživatele slouží pro správu systému. Tento uživatel tak může bez omezení přistupovat ke všem souborům, adresářům a procesům((Proces lze zjednodušeně chápat jako spuštěnou aplikaci.)). Jeho práva jsou "absolutní" a nelze je omezit. Z tohoto důvodu je práce pod účetem superuživatele potenciálně nebezpečná - může totiž vést k poškození systému.\\ | Účet superuživatele slouží pro správu systému. Tento uživatel tak může bez omezení přistupovat ke všem souborům, adresářům a procesům((Proces lze zjednodušeně chápat jako spuštěnou aplikaci.)). Jeho práva jsou "absolutní" a nelze je omezit. Z tohoto důvodu je práce pod účtem superuživatele potenciálně nebezpečná - může totiž vést k poškození systému.\\ |
| Naproti tomu běžní uživatelé mohou v systému vykonávat pouze takové činnosti, které jim dovolují přidělená práva. Standardně tato práva spravuje právě superuživatel.\\ | Naproti tomu běžní uživatelé mohou v systému vykonávat pouze takové činnosti, které jim dovolují přidělená práva. Standardně tato práva spravuje právě superuživatel.\\ |
| |
| Každý z uživatelů patří minimálně do jedné skupiny uživatelů, přičemž jedna z těchto skupin je defaultní. Skupiny uživatelů jsou důležité pro definování [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv|přístupových práv]]. Tímto způsobem je umožněn definované skupině uživatelů přístup ke společným souborům / adresářům popř. spouštění programů. | Každý z uživatelů patří minimálně do jedné skupiny uživatelů, přičemž jedna z těchto skupin je defaultní. Skupiny uživatelů jsou důležité pro definování [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv|přístupových práv]]. Tímto způsobem je umožněn definované skupině uživatelů přístup ke společným souborům / adresářům popř. spouštění programů. |
| |
| === useradd === | === useradd === |
| |
| === su === | === su === |
| ''su'' je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když z důvodu instalace aplikace potřebujete dočasně získat práva superuživatele. Po zadání příkazu ''su'' bude vyzváni k zadání hesla daného uživatele (s vyjímkou případů, kdy tento příkaz spouštíte jako superuživatel).\\ | ''su'' je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když z důvodu instalace aplikace potřebujete dočasně získat práva superuživatele. Po zadání příkazu ''su'' budete vyzváni k zadání hesla daného uživatele (s vyjímkou případů, kdy tento příkaz spouštíte jako superuživatel).\\ |
| |
| Změnu uživatele na superuživatele provedeme pomocí | Změnu uživatele na superuživatele provedete pomocí |
| |
| su | su |
| su root | su root |
| |
| Jestliže se chcete změnit svou "identitu" na jiného uživatele, použijte následující syntaxi | Jestliže chcete změnit svou "identitu" na jiného uživatele, použijte následující syntaxi |
| |
| su jmeno_uzivatele | su jmeno_uzivatele |
| která vypíše volné místo v //kB/MB/GB//. | která vypíše volné místo v //kB/MB/GB//. |
| |
| **Poznámka:** Pro získání informací o značení disků v //Linux//u si přečtěte kapitolu [[navody:fc6hardware#Disky a mechaniky CD/DVD]]. | **Poznámka:** Pro získání informací o značení disků v //Linux//u si přečtěte kapitolu [[navody:f7hardware#Disky a mechaniky CD/DVD]]. |
| |
| ====Práce se soubory==== | ====Práce se soubory==== |
| |
| Každý soubor a adresář((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele((Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší uživatelské účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel. Anglické označení pro superuživatele root.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv]]. | Každý soubor a adresář((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele((Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší uživatelské účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel. Anglické označení pro superuživatele je root.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv]]. |
| |
| === cd === | === cd === |
| drwxrwxrwx 5 root root 4096 Aug 17 20:38 macky | drwxrwxrwx 5 root root 4096 Aug 17 20:38 macky |
| |
| První blok znaků označuje typ souboru((Klasické soubory jsou označeny pomlčkou ''-'', adresáře pak písmenem ''d''.)) a tzv. [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv|přístpová práva]]. Druhý údaj je počtem odkazů na daný soubor. Třetí a čtvrtý blok představují jméno vlastníka souboru a jeho defaultní skupinu. Pátý blok udává velikost souboru v bytech. Následuje datum a čas vytvoření souboru. Posledním údajem je pak název samotného souboru((Znak ''.'' představuje pracovní adresář a znak ''..'' nadřazený adresář. Tyto dva adresáře jsou součástí všech adresářů.)). | První blok znaků označuje typ souboru((Klasické soubory jsou označeny pomlčkou ''-'', adresáře pak písmenem ''d''.)) a tzv. [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv|přístupová práva]]. Druhý údaj je počtem odkazů na daný soubor. Třetí a čtvrtý blok představují jméno vlastníka souboru a jeho defaultní skupinu. Pátý blok udává velikost souboru v bytech. Následuje datum a čas vytvoření souboru. Posledním údajem je pak název samotného souboru((Znak ''.'' představuje pracovní adresář a znak ''..'' nadřazený adresář. Tyto dva adresáře jsou součástí všech adresářů.)). |
| |
| === du === | === du === |
| touch text.txt | touch text.txt |
| |
| **Poznámka:** Soubor je ale možné vytvořit i pomocí textového editoru nebo přesměrováním výstupu jiného souboru. Klasickým případem je uložení výstupu manuálových stránek do souboru. | **Poznámka:** Soubor je možné vytvořit i pomocí textového editoru nebo přesměrováním výstupu jiného souboru. Klasickým případem je uložení výstupu manuálových stránek do souboru. |
| |
| man rmdir > manualove_stranky_mrdir.txt | man rmdir > manualove_stranky_mrdir.txt |
| |
| === mv === | === mv === |
| ''mv'' slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.))). Příkaz ''mv'' podporuje zástupné znaky. | ''mv'' slouží k přesunu popř. přejmenování souborů / adresářů((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.)). Příkaz ''mv'' podporuje zástupné znaky. |
| |
| mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor | mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor |
| mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar | mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar |
| |
| **Poznámka:** Přepínač ''-f'' přepíše případné existující soubory. | **Poznámka:** Přepínač ''-f'' přepíše případně existující soubory. |
| |
| === find === | === find === |
| ''ln'' vytváří tzv. linky na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické. //Unix//ové systémy původně používaly pevné linky, ke kterým později přibyly jako alternativa symbolické linky. Důvodem byla četná omezení pevných linků (viz. níže).\\ | ''ln'' vytváří tzv. linky na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické. //Unix//ové systémy původně používaly pevné linky, ke kterým později přibyly jako alternativa symbolické linky. Důvodem byla četná omezení pevných linků (viz. níže).\\ |
| Symbolický link je položka v adresáři, která obsahuje cestu k souboru popř. adresáři, na který se odkazuje. Pokud tedy např. provádíte "editaci" symbolického linku, který se odkazuje na soubor, provádíte v skutečnosti editaci tohoto souboru. Pomocí symbolických linků je možné odkazovat i na soubory a adresáře, které se nacházejí na jiném systému souborů((Pro naše momentální účely lze "systém souborů" chápat jako diskový oddíl.)). Narozdíl od pevného linku může symbolický link odkazovat i na neexistující soubor či adresář.\\ | Symbolický link je položka v adresáři, která obsahuje cestu k souboru popř. adresáři, na který se odkazuje. Pokud tedy např. provádíte "editaci" symbolického linku, který se odkazuje na soubor, provádíte v skutečnosti editaci tohoto souboru. Pomocí symbolických linků je možné odkazovat i na soubory a adresáře, které se nacházejí na jiném systému souborů((Pro naše momentální účely lze "systém souborů" chápat jako diskový oddíl.)). Narozdíl od pevného linku může symbolický link odkazovat i na neexistující soubor či adresář.\\ |
| Pevný link je odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Pevný link může odkazovat pouze na soubor a to nikoliv pomocí cesty ale prostřednictvím tzv. //inode//((Každý diskový oddíl má přidělenu vlastní sadu //inodů//. //Inody// obsahují informace týkající se fyzického uložení souborů a adresářů na příslušném diskovém oddílu a jsou jedinečné pouze v rámci tohoto diskového oddílu. Z toho pramení např. ta nevýhoda, že pevný link musí odkazovat pouze na soubor, který se nachází na stejném diskovém oddílu jako samotný link.)).\\ | Pevný link je odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Pevný link může odkazovat pouze na soubor a děje se tak nikoliv pomocí cesty ale prostřednictvím tzv. //inode//((Každý diskový oddíl má přidělenu vlastní sadu //inodů//. //Inody// obsahují informace týkající se fyzického uložení souborů a adresářů na příslušném diskovém oddílu a jsou jedinečné pouze v rámci tohoto diskového oddílu. Z toho pramení např. ta nevýhoda, že pevný link musí odkazovat pouze na soubor, který se nachází na stejném diskovém oddílu jako samotný link.)).\\ |
| |
| Nastavením práv uživatele k linku nedochází automaticky k nastavení práv k příslušnému souboru. Práva je třeba nastavit zvlášť.\\ | Nastavením práv uživatele k linku nedochází automaticky k nastavení práv k příslušnému souboru. Práva je třeba nastavit zvlášť.\\ |
| |
| === grep === | === grep === |
| ''grep'' slouží k vyhledávání textových řetězců v souborech. Velice často se pojí s příkazy pro vyhledávání textu. | ''grep'' slouží k vyhledávání textových řetězců v souborech. Velice často se pojí s příkazy pro výpis textu. |
| |
| Následující příkaz vypíše všechny řádky souboru ''text.txt'', které obsahují sekvenci znaků //inux//. | Následující příkaz vypíše všechny řádky souboru ''text.txt'', které obsahují sekvenci znaků //inux//. |
| cut -d';' -f2 text.txt | cut -d';' -f2 text.txt |
| |
| **Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více [[navody:fc6prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). | **Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více viz. kapitola [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|Použití závorek a zpětného lomítka]]). |
| |
| Jestliže v daném souboru chcete zpracovat pouze řádky, které obsahují oddělovač, použijte přepínač ''-s''. Řádky, které neobsahují znak oddělovače budou ignorovány. | Jestliže v daném souboru chcete zpracovat pouze řádky, které obsahují oddělovač, použijte přepínač ''-s''. Řádky, které neobsahují znak oddělovače budou ignorovány. |
| tr -d ';' < text1.txt > text2.txt | tr -d ';' < text1.txt > text2.txt |
| | |
| **Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více [[navody:fc6prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). | **Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více viz. kapitola [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|Použití závorek a zpětného lomítka]]). |
| |
| === wc === | === wc === |
| |
| ==== Definování přístupových práv ==== | ==== Definování přístupových práv ==== |
| Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:fc6prompt#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''.\\ | Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:f7prompt#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''. |
| | \\ |
| Předpokládejme, že příkaz | Předpokládejme, že příkaz |
| |
| ´-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex | ´-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex |
| |
| První znak pomlčka ''-'' značí, že se jedná o soubor((Adresář by byl indikován znakem ''d''.)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel ''macky'', který náleží do skupiny ''skupina''. | První znak ''-'' (pomlčka) značí, že se jedná o soubor((Adresář by byl indikován znakem ''d''.)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel ''macky'', který náleží do skupiny ''skupina''. |
| |
| === chgrp === | === chgrp === |
| === top === | === top === |
| |
| Dalším z příkazů, který souvisí s procesy, se tzv. ''top''. Tento příkaz je velmi podobný příkazu ''ps''. Výstupem příkazu ''top'' je seznam procesů, které zabírají nejvíce systémových prostředků (řazení procesů je dáno zatížením procesoru). Tento seznam se neustále aktualizuje - v případě, že jej chcete ukončit, stikněte klávesu //q//. | Dalším z příkazů, který souvisí s procesy, je ''top''. Tento příkaz je velmi podobný příkazu ''ps''. Výstupem příkazu ''top'' je seznam procesů, které zabírají nejvíce systémových prostředků (řazení procesů je dáno zatížením procesoru). Tento seznam se neustále aktualizuje - v případě, že jej chcete ukončit, stikněte klávesu //q//. |
| |
| top | top |
| |
| x=`prikaz` | x=`prikaz` |
| | |
| | === Globální proměnné === |
| | |
| | Proměnné definované podle výše uvedeného textu budou definovány pouze v aktuálním //shell//u. Jestliže tedy otevřete nové okno s příkazovou řádkou, tuto proměnnou v něm "neuvidíte". Hovoříme o tzv. lokální proměnné. Globální proměnnou, tj. proměnnou "viditelnou" také z jiného než aktuálního //shell//u, se stane až použitím příkazu ''export''. |
| | |
| | export $promenna |
| | |
| | ** Tip:** Jestliže potřebujete, aby proměnné byly globálně definované již po startu systému, je vhodné je umístit do souboru ''/etc/bash.bashrc''. |
| | |
| | $promenna = hodnota |
| | export $promenna |
| |
| === expr === | === expr === |
| 7 | 7 |
| |
| **Poznámka:** Řada operátorů má v //Linux//u speciální význam. Proto je třeba tyto operátory pomocí apostrofů "ochránit" před interpretací //shell//em (více [[navody:fc6prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). Vzhledem k tomu, že všechny proměnné jsou v unixových systémech datového typu, je třeba použít příkaz ''expr'', jestliže chcete, aby bylo s hodnotami proměnných nakládáno jako s čísly. | **Poznámka:** Řada operátorů má v //Linux//u speciální význam. Proto je třeba tyto operátory pomocí apostrofů "ochránit" před interpretací //shell//em (více viz. kapitola [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|Použití závorek a zpětného lomítka]]). |
| | \\ |
| | Vzhledem k tomu, že proměnnými je v unixových systémech nakládáno jako s řetězcem, je třeba použít příkaz ''expr'', jestliže chcete, aby bylo s jejich hodnotami nakládáno jako s čísly. |
| |
| x=1 | x=1 |
| ==== Tisk z příkazové řádky ==== | ==== Tisk z příkazové řádky ==== |
| |
| Pro tisk z příkazové řádky se používají příkazy ''lp'' ([[navody:fc6uvod#Unix |System V]]) a ''lpr'' ([[navody:fc6uvod#Unix |BSD]]). V //Linux//u jsou z důvodu kompatibility obsaženy oba příkazy. Jedná se však o stejnou funkcionalitu tiskového systému [[navody:fc6tisk | CUPS]], která se liší pouze syntaxí. Následují text se zaměřuje na ''lpr'' a s ním související příkazy.\\ | Pro tisk z příkazové řádky se používají příkazy ''lp'' ([[navody:f7uvod#Unix |System V]]) a ''lpr'' ([[navody:f7uvod#Unix |BSD]]). V //Linux//u jsou z důvodu kompatibility obsaženy oba příkazy. Jedná se však o stejnou funkcionalitu tiskového systému [[navody:f7tisk | CUPS]], která se liší pouze syntaxí. Následují text se zaměřuje na ''lpr'' a s ním související příkazy.\\ |
| |
| Z příkazové řádky je možné přímo tisknout textové a postscriptové soubory((Ostatní soubory - např. s příponou ''.doc'', ''.xls'' apod. - musí být tištěny z odpovídající aplikace.)). Jestliže chcete v příkazové řádce např. vytisknout textový soubor, stačí zadat | Z příkazové řádky je možné přímo tisknout textové a postscriptové soubory((Ostatní soubory - např. s příponou ''.doc'', ''.xls'' apod. - musí být tištěny z odpovídající aplikace.)). Jestliže chcete v příkazové řádce např. vytisknout textový soubor, stačí zadat |
| |
| ==== Vypnutí / restart počítače ==== | ==== Vypnutí / restart počítače ==== |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6obsah#Obecné poznámky]]. | |
| |
| Počítač lze z účtu superuživatele vypnout pomocí příkazu | Počítač lze z účtu superuživatele vypnout pomocí příkazu |
| /sbin/shutdown -r now | /sbin/shutdown -r now |
| |
| Jako běžný uživatel pak můžete pro restart / vypnutí systému použít příkaz ''reboot'' / ''poweroff''. | Jako běžný uživatel můžete pro restart použít příkaz |
| | |
| | reboot |
| | |
| | a pro vypnutí systému příkaz |
| | |
| | poweroff |
| | |
| | **Poznámka:** Příkazy ''reboot'' a ''poweroff'' nelze narozdíl od příkazu ''shutdown'' použít pro vzdálený restart / vypnutí počítače. |
| |
| ==== Aliasy ==== | ==== Aliasy ==== |
| === Skript === | === Skript === |
| |
| V souvislosti s //shell//em a programováním se často mluví o tzv. skriptu. Skript není nic jiného než textový soubor, který má pro vybrané skupiny uživatelů nastaveno právo [[navody:fc6prompt#definovani_pristupovych_prav|spouštění]]. Tento soubor obsahuje posloupnost příkazů prováděných //shell//em - ten soubor “čte” a provádí postupně jednotlivé příkazy. V rámci jednoho skriptu je možné se odvolávat na jiné skripty, což umožňuje konstrukci poměrně složitých struktur. | V souvislosti s //shell//em a programováním se často mluví o tzv. skriptu. Skript není nic jiného než textový soubor, který má pro vybrané skupiny uživatelů nastaveno právo [[navody:f7prompt#definovani_pristupovych_prav|spouštění]]. Tento soubor obsahuje posloupnost příkazů prováděných //shell//em - ten soubor “čte” a provádí postupně jednotlivé příkazy. V rámci jednoho skriptu je možné se odvolávat na jiné skripty, což umožňuje konstrukci poměrně složitých struktur. |
| |
| === Argumenty předávané skriptu === | === Argumenty předávané skriptu === |
| |
| ==== Periodické spouštění procesů ==== | ==== Periodické spouštění procesů ==== |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6Obsah|Obecné poznámky]]. | * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah|Obecné poznámky]]. |
| |
| === cron === | === cron === |
| 0 * * * * prikaz | 0 * * * * prikaz |
| |
| ** Poznámka:** Potenciální problémy by mohly nastat při zadávání hodnot do polí ''den'' a ''den_v_tydnu''. Pro spuštění příkazu totiž stačí, aby byla splněna z podmínek nikoliv obě, nikoliv jedna. Konfigurační soubor | ** Poznámka:** Potenciální problémy by mohly nastat při zadávání hodnot do polí ''den'' a ''den_v_tydnu''. Pro spuštění příkazu totiž stačí, aby byla splněna kterákoliv z těchto podmínek. Konfigurační soubor |
| |
| #crontab - ilustracni priklad | #crontab - ilustracni priklad |
| of -cftuSUX nor --sort. | of -cftuSUX nor --sort. |
| ... | ... |
| |
| === apropos === | |
| |
| Informace uvedené v sekci //NAME// jsou využívány příkazem ''apropos''. Tento příkaz vypisuje seznam manuálových stránek, které se váží k určitému klíčovému slovu. Pokud toto klíčové slovo figuruje v sekci //NAME//, je daná manuálová stránka vypsána na seznam.\\ | |
| Například seznam všech manuálových stránek, které se váží ke slovu //file//, získáte pomocí | |
| |
| apropos file | |
| |
| === info === | === info === |
| | |
| ... | ... |
| | |
| | === apropos === |
| | |
| | Informace uvedené v sekci //NAME// jsou využívány příkazem ''apropos''. Tento příkaz vypisuje seznam manuálových stránek, které se váží k určitému klíčovému slovu. Pokud toto klíčové slovo figuruje v sekci //NAME//, je daná manuálová stránka vypsána na seznam.\\ |
| | Například seznam všech manuálových stránek, které se váží ke slovu //file//, získáte pomocí |
| | |
| | apropos file |
| |
| ===== ===== | ===== ===== |
| [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |