Jak testovat vývojové verze Fedory

Vývoj Fedory probíha ve dvou větvích testing z níž se balíky přesouvají do stabilních updates a development (nestabilní/vývojová) ze které se vytváří nové stabilní vydání.

Větev testing je určena k vytváření aktualizovaných balíků pro stabilní vydání Fedory. Balíky jsou nejdříve zařazeny do testing a po nějaké době, pokud nejsou nalezeny problémy, jsou přeřazeny mezi updates.

Pokud chcete testovat balíky, které se připravují do stabilní verze stačí si v

/etc/yum.repos.d/fedora-updates-testing.repo

povolit tento repozitář (enabled=1 v sekci [updates-testing]). Od této chvíle se vám budou instalovat testovací verze balíků. Chyby na které narazíte v souvislosti s těmito balíky pak samozřejmě hlaste to bugzilly.

Používáním testing se zpravidla nevystavujete žádným závažným komplikacím.

Větev development se pohybuje zhruba v tomto cyklu

  stabilní verze Fedory X -> rawhide -> 
  1. alfa testovací verze X.90 -> rawhide -> 
  2. beta testovací verze X.91 -> rawhide -> 
  3. RC (release candidate) testovací verze X.92 ->
  -> stabilní verze Fedory X+1

Jako rawhide je tedy označována nestabilní, vývojová verze, ze které se pak vytváří verze testovací a to tak, že se definuje stav v jakém musí rawhide být, aby mohla být testovací verze vydána. Z poslední testovací verze se pak vychází při vydání verze finální.

Existující instalaci Fedory můžete také aktualizovat na poslední verzi rawhide. Vystavujete se ale riziku podstatně vetších komplikací. K zprovoznění repozitářů development stačí v

/etc/yum.repos.d/fedora-development.repo

povolit sekci [development].

Používáním development se vystavujete riziku vzniku závažných nedostatků ve fuknčnosti systému. Tuto větev bystě měli používat pouze za účelem ladění a hledání chyb.

Z vývojových verzí se před vydáním stabilní verze vytvářejí tzv. testovací verze (FXtest1, FXtest2, FXtest3). To jsou sestavení obrazů CD a DVD stejně jako by se jednalo o finální verzi, ale z vývojové (development) větve.

Aby byla stabilní verze co nejkvalitnější, je potřeba tyto verze ozkoušet na co největším množství konfigurací. (Pokud chcete aby právě u vás Fedora perfektně fungovala, máte ideální příležitost ovlivnit práci vývojářů.)

V podstatě máme tyto možnosti jak zkoušení provádět.

máme zvláštní HW, na který testovací verzi nainstalujeme
použijeme Live CD/DVD
použijeme nativní virtualizaci - např. Xen, OpenVZ apod.
použijeme softwarovou virtualizaci - Qemu, Bochs, VMwarePlayer, VirtualBox

Pak stačí stáhnout instalační obrazy jakékoli testovací verze a nainstalovat je.

Live CD nedosahuje variability standardní instalace, ale je pomocí něj možné ověřit základní funkčnost, případně prověřit opravy chyb v aplikacích.

Live CD je dostupné od vývojových verzí Fedora 7.

TBD

Nevýhodou softwarové virtualizace je, že ta zpravidla podstrkává OS falešný hardware, který je pro všechny instalace naprosto shodný. Největší zdroj problémů - kombinace různého HW a SW tak je zcela zamaskován.