navody:fc5prirucka1

Toto je starší verze dokumentu!


Hlavní stránka

První prapředek OS Linux se objevil koncem 60.let. Jmenoval se Multics (Multiplexed Information and Computing Service) a jednalo se společný projekt MIT, AT&T Bell Labs a General Electric. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout OS pro mainfraim GE-645 a poskytovat výpočetní výkon domácnostem tzv. „po drátě“ - podobně jako je poskytována voda nebo elektřina. Projekt byl na svou dobu příliš ambiciózní a technicky neřešitelný. V důsledku neuspokojivých výsledků byl projekt Multics zrušen.
Jedním z vědců, kteří se na projektu Multics podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim GE-645. Výsledkem jeho činnosti byla hra Space Travel. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchie přepsal hru pro počítače DEC PDP-7. Tato hra se společně s projektem Multics staly základem pro vývoj nového operačního systému pro PDP-7. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu Unics (Uniplexed Information and Computing System) se později změnil na Unix. V roce 1973 byl Unix přepsán do programovacího jazyku C, což umožnilo jeho přenositelnost.
Počátkem 70.let měla firma AT&T, která byla duševním vlastníkem Unixu, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma AT&T tak nabídla zdrojové kódy Unixu za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se AT&T prodávat Unix jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici Unixu. Vedle Unixu System společnosti AT&T existovaly další verze Unixu udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od AT&T. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější University of California v Berkeley, kam se z Bell Labs přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý BSD Unix a System od AT&T se tak několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořili své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější „vylepšení“. Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která Unixu škodila. Toho si byly vědomi i jednotlivé společnosti, a proto se snažili zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.
Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat distribuci BSD. Distribuce se ujala skupina dobrovolníků. BSD tak dále „žije“ a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty FreeBSD, NetBSD a OpenBSD). Operační systém společnosti AT&T, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.

Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt GNU, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo „svobodný“ mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt GNU k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíl tohoto projektu byl dosažen v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod GNU General Public Licence1).
V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému Minix. Minix byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů a jehož autorem je A.S.Tanenbaum. A.S.Tanenbaum nepovoloval další modifikace svého systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky, ačkoliv se jednalo o systém určený pro výuku. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle GNU. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce FTP serveru nazval Linux. Ještě roku 1991 zveřejňuje Linus přípěvekpřípěvek, ve kterém představuje veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv samotný A.S.Tanenbaum Linusův projekt kritizoval, podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších. Linux tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému.

Fedora Core je linuxová distribuce 2), která byla odvozena z distribuce Red Hat3). První verze Fedora Core 1 Yarrow byla vydána 6.listopadu 2003.
Fedora Core je udržovaná komunitou Fedora Core, která je sponzorovaná firmou Red Hat. Ačkoliv na distribuci pracují také zaměstnanci této společnosti, Red Hat, inc. pro ní neposkytuje oficiální podporu.

Více informací naleznete na http://www.fedoraproject.org/ nebo na http://www.fedora.cz/o_fedore.html.


1)
Projekt GNU sice vyvíjí vlastní jádro Hurd, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.
2)
Pojmem Linux správně označujeme pouze jádro OS. Fedora Core však vedle samotného jádra obsahuje celou řadu aplikací - hovoříme o tzv. distribuci. Vedle Fedora Core existuje celá řada linuxových distribucí. Mezi nejznámější patří např. Mandriva, SuSe a Debian.
3)
Od Fedora Core jsou pak odvozeny další distribuce - mezi nejznámější patří polská distribuce Aurox.
  • Poslední úprava: 2022/11/14 11:10
  • (upraveno mimo DokuWiki)