GNOME je výchozím grafickým prostředím linuxové distribuce Fedora. Jedná se projekt, jehož cílem je vytvořit jednoduché a intuitivní grafické prostředí a „doprovodné“ aplikace k ovládání počítače založené na svobodném softwaru. Heslem projektu, který má vyjadřovat jednoduchost a použitelnost GNOME, je „just work“. GNOME je také oficiálním grafickým prostředím projektu GNU. Počátky projektu se datují do roku 1997, kdy GNOME mělo vzniknout jako protiváha grafického prostředí KDE založeném na tehdy „nesvobodné“ knihovně QT¹⁾. Samotné Gnome je založené na knihovnách GTK+, které jsou již od svého počátku k dispozici pod licencí LGPL.

Samotné grafické prostředí GNOME se skládá z několika komponent. Konkrétně se jedná o:

1. kompozitního správce oken Mutter - Kompozitní správce oken je software, který má na starosti umisťování a vzhled oken a popř. také speciální grafické efekty pro dané grafické prostředí. Mutter může být nahrazen jiným správcem oken.
2. globální menu GNOME Shell - jedná se o unikátní rozhraní pro přístup startování aplikací, správu otevřených oken a pracovních ploch
3. správce souborů Nautilus
4. základní softwarová výbava - mezi základní softwarovou výbavu GNOME patří např. poštovní klient Evolution, multimediální přehrávač Totem, klient rychlé komunikace Empathy a další.
5. doprovodné programy - příkladem doprovodných programů jsou grafický editor GIMP nebo přehrávač audio souborů Rhythmbox.
6. knihovny - Jedná se především o výše zmiňované knihovny GTK+.
7. rozšíření - velké množství rozšíření, které se aplikují do GNOME Shell a upravují jeho vzhled a funkčnost, naleznete na https://extensions.gnome.org/.

Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s grafickým prostředím můžete setkat, je X Window System. X Window System poskytuje základní služby pro kompozitního správce oken jako je vykreslování a přemisťování oken, práce s myší apod. Služeb X Window System využívají všechna grafická prostředí linuxových systémů a vytváří tak jakousi jeho nadstavbu. X Window System je založen na modelu klient-server. To umožňuje, aby programy byly spuštěny na jiném systému než na kterém jsou zobrazovány. Serverová část X Window System, tzv. X server, má na starosti zpracování vstupů uživatele prostřednictvím klávesnice a myši, zobrazování a komunikaci s tzv. klientskými programy. Ty pak představují klientskou část X Window System a vyžadují služby X serveru jako např. zmiňované zpracování uživatelských vstupů. Více informací o X Window System je k dispozici na Wikipedii pod heslem X_Window_System.

GNOME 3 pro svou správnou funkci vyžaduje funkční 3D akceleraci. Většina běžně dostupných grafických karet novějšího data má základní akceleraci ve svobodných ovladačích a tak není zásadní problém s používáním Gnome 3.

Může se ovšem stát, že pro vaši kartu neexistuje ovladač s akcelerací. V takovém případě GNOME poběží na ovladači LLVMPIPE, který akcelerované efekty vykresluje pomocí procesoru. Pokud však nemáte výkonný procesor, může být rychlost prostředí znatelně nižší. V tomto případě doporučujeme používat méně náročné prostředí, které nevyžaduje 3D akceleraci, např. Xfce či LXDE.

Pracovním prostředním GNOME 3 je GNOME Shell. Jedná se o inovativní prostředí, které se jednoduše používá, ale potřebuje nějaký čas, aby si na něj uživatel zvykl, protože se odlišuje od tradičních desktopových prostředí. Má dva režimy. Jeden je pracovní, v kterém vidíte pouze horní lištu s datumem a systémovými indikátory a plochu s okny. Druhý jsou tzv. Činnosti, do kterého se přepnete buď najetím myši do levého horního rohu nebo stiknutím klávesy Super (na většině počítačů je to klávesa Windows). Náhled Činnosti slouží pro přepínání mezi okny (náhledy oken otevřených na dané ploše jsou ústřední částí Činností), zapínání aplikací (aplikace můžete spustit buď tak, že je vyhledáte, prostě začnete psát, nebo v levém panelu zvaném Dash kliknete na ikonu mřížky a aplikaci najdete mezi ostatním spouštěči) a přepínání mezi pracovními plochami. V levé části Činností se nachází panel Dash, který obsahuje ikony oblíbených a právě puštěných aplikací.

Grafické prostředí GNOME nabízí několik pracovních ploch - tedy vždy je k dispozici o jednu volnou plochu více než kolik aktuálně používáte. Všechny aplikace jsou ve výchozí konfiguraci spouštěny na první ploše. Jestliže chcete některou aplikaci přenést na jinou plochu, stačí vstoupit do Činností a vybrané okno přetáhnout. Mezi jednotlivými plochami lze pak přepínat pomocí „čtverců“, které se standardně nacházejí po pravé straně Činností. Každý z těchto čtverců reprezentuje samostatnou pracovní plochu. Mezi plochami lze přepínat i v pracovním režimu bez nutnosti přepínat do Činností pomocí klávesové zkratky Ctrl+Alt+šipky nahoru dolů.

Prostředí GNOME Shell je mnohem modifikovatelnější než jeho předchůdce. Slouží k tomu rozšíření. Některá z nich najdete v repozitářích, jejich seznam získáte příkazem:

yum search gnome-shell-extension

Nedávno však autoři GNOME spustili web extensions.gnome.org, kde můžete vyhledávat a z prohlížeče²⁾ rovnou instalovat rozšíření pro GNOME Shell. V nabídce je momentálně kolem 200 rozšíření, které prostředí upravují všemi možnými způsoby. Pokud chcete rozšíření nainstalovat, klikněte na jeho stránce na tlačítko Off vlevo nahoře. Stejným způsobem můžete rozšíření i deaktivovat.

Poznámka: Některá rozšíření mohou způsobovat nestabilitu GNOME Shellu. Pokud vám prostředí padá, zkuste rozšíření postupně vypnout. Je velmi pravděpodobné, že za nestabilitou bude jedno z nich.

Motiv lze chápat jako skin grafického prostředí GNOME. Změnou motivu lze tedy změnit vizuální podobu tohoto grafického prostředí. Změnu motivu je možné provést pomocí rozšíření theme selector. Samozřejmě poté co nainstalujeme nějaké další téma vzhledu

 yum search gnome-shell-theme

Změnu pozadí je možné provést z uživatelského nastavení. To najdete v pravém horním rohu pod svým jměnem jako Nastavení systému → Osobní → Pozadí

GNOME 3 neumožňuje umísťovat ikony aplikací apod. na plochu. Tento princip je v rozporu s konceptem GNOME 3.

Obsah vysypaného koše není možné obnovit.

Standardním způsobem je možné vyprázdnit koš tak, že ho najdeme ve správci souborů a klikneme na vypráznění koše. Jestliže tento postup selže, je možné koš vysypat „násilím“. To lze provést pomocí příkazu

rm -fr $HOME/.Trash/

Nejedná se tedy o nic jiného, než že pomocí příkazu rm vymažete celý obsah adresáře Trash. Tento adresář, který se nachází ve Vašem domovském adresáři, obsahuje všechny soubory a adresáře, které jste smazali pomocí správce souborů Nautilus ³⁾.

Ikony lze na panel přidat velice snadno. Pravým tlačítkem myši klikněte na ikonu nalezené aplikaci v Činnostech a vyberte položku Přidat mezi oblíbené. Případně ikonu do panelu Dash přetáhnete.

Jestliže chcete danou ikonu z panelu odstranit, klikněte na ni pravým tlačítkem myši a zvolte Remove from favorites.

S přechodem na GNOME 3 zmizelo z Nastavení systému mnoho voleb. Neznamená to ale, že je vývojáři odstranili úplně. Jen již nejsou viditelné v oficiálních nastaveních. Pokud vám nějaké nastavení chybí zkuste nainstalovat GNOME Tweak Tool:

yum install -y gnome-tweak-tool

Po instalaci jej naleznete pod (Činnosti) → Aplikace → Systémové nástroje → Vylaďovací nástroj. V GNOME Tweak Tool můžete např. nastavit systémové písmo a jeho velikost, vzhled aplikací a oken, nastavit pevný počet ploch, nebo zapnout ikony na ploše.

Schránka (clipboard) slouží pro kopírování textu v grafickém prostředí. V prostředí X Window System je text označený myší rovnou umístěn do schránky. Jeho vložení jinam pak provedete pomocí stisknutí prostředního tlačítka myši nebo pomocí kombinace kláves SHIFT+Insert.

Některé programy však nespolupracují tímto standardním způsobem a je nutné označený text nakopírovat do schránky pomocí menu nebo kombinace kláves. Například pro přenos textu mezi GNOME terminálem (gnome-terminal) a Firefoxem je nutné myší označit text a na něj pak ještě kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat z kontextového menu položku Kopírovat (případně použít klávesovou zkratku CTRL+Insert). V Gnome terminálu lze též použít klávesové zkratky CTRL+SHIFT+c a CTRL+SHIFT+v, ve Firefoxu stačí klasické CTRL+c a CTRL+v (v obou případech je příslušná kombinace uvedena v menu Úpravy).

GNOME si v implicitním nastavení pamatuje stav přepínače NumLock, takže stačí, abyste numerickou klávesnici zapnuli a pak se odhlásili. Po dalším přihlášení bude numerická klávesnice automaticky zapnuta.

Standardním chováním IBM PC⁴⁾ totiž je, že numerická klávesnice je po startu počítače vypnutá. V nastavení BIOSu je možné numerickou klávesnici zapnout, avšak jakýkoliv program může její nastavení později změnit.

Pokud si GNOME nepamatuje nastavení numlock, zkontrolujte své nastavení:

• Přečtěte si kapitolu Editor nastavení.

Spusťte Editor nastavení přes nabídku Aplikace → Systémové nástroje → Editor nastavení (gconf-editor). V editoru nastavte:

/ -> desktop -> gnome -> peripherals -> keyboard -> remember_numlock_state (zaškrtnuto)

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Standardní přihlašovací obrazovka grafického prostředí je realizována programem GDM.⁵⁾ V tomto programu nemá nastavení GNOME (popsané výše) žádný vliv. Použijeme proto program numlockx, který spustíme při startu gdm. Balíček nainstalujete příkazem:

yum -y install numlockx

Balíček obsahuje soubor /etc/X11/xinit/xinitrc.d/numlockx.sh, který je automaticky spuštěn při každém startu grafického prostředí, avšak ten se spouští až po přihlášení. Proto je potřeba upravit skript /etc/gdm/Init/Default (který nejprve zazálohujeme):

cp -a /etc/gdm/Init/Default /etc/gdm/Init/Default.zaloha
gedit /etc/gdm/Init/Default

V souboru Default nalezněte řádek (mělo by se jednat o poslední řádek)

...
exit 0

a nad tento řádek přidejte

[ -x /usr/bin/numlockx ] && /usr/bin/numlockx on

Soubor Default uložte. Přečtěte si kapitolu Jak restartovat Gnome bez restartu počítače.

Klávesnici je možné nastavit pod <vaše uživatelské jméno> → Nastavení systému → Osobní → Region a jazyk → Rozložení.

Pokud už je v horní liště ikona Indikátor klávesnice, klikněte pravým tlačítkem na tuto ikonu, vyberte Možnosti národního prostředí a pokračujte záložkou Rozložení. Vámi požadovanou klávesnici lze přidat pomocí tlačítka +. Přepínat mezi nastavenými klávesnicemi lze kliknutím levého tlačítka myši na ikonu. Klávesové zkratky pro přepínání klávesnice je také možné nastavit tlačítkem Volby.

Základní klávesové zkratky lze změnit / definovat pomocí nabídky Region a jazyk → Rozložení → Volby….

Nautilus je oficiálním správcem souborů pro grafické prostředí GNOME. Nautilus umožňuje nejen procházení souborů, ale také přístup k FTP zdrojům, sdíleným souborům / adresářům v síti a také je možné ho použít jako jednoduchý vypalovací program.

V dřívějších verzích GNOME se staral o ikony na ploše Nautilus, proto běžel jako proces na pozadí, i když jste všechna jeho okna zavřeli. GNOME 3 již žádné ikony na ploše nemá, takže i tato funkce byla vypnuta, nikoliv však odstraněna. Pokud chcete mít i nadále ikony na ploše, můžete je zapnout v GNOME Tweak Tool: Pracovní plocha → Zda má správce obsluhovat plochu. Poté bude běžet Nautilus ve stejném režimu jako v GNOME 2 a na ploše uvidíme všechny soubory, které máte ~/Plocha. Nicméně po čase pravděpodobně zjistíte, že ikony na ploše již nejsou v GNOME 3 příliš praktické.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pro dočasné zobrazení všech skrytých souborů / adresářů lze použít klávesovou zkratku Ctrl + H. Pro trvalé zobrazení strytých souborů / adresářů je třeba v aplikaci Nautilus zatrnout v okně Nastavení správy souborů na záložce Pohledy položku Zobrazit skryté a záložní soubory. Okno Nastavení správy souborů vyvoláte přes nabídku Upravit → Nastavení.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Otevřete nabídku Vlastnosti poklepáním pravého tlačítka nad ikonou souboru. V záložce Otevřít s můžete změnit defaultní aplikaci pro otevření daného typu souborů. Další aplikace je možné přidat pomocí tlačítka Přidat.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pokud nemáte v nabídce Aplikace → Systémové nástroje uvedenu aplikaci Editor nastavení, je možno tuto aplikaci nainstalovat pomocí

yum -y install dconf-editor

Editor nastavení budete potřebovat pro provedení některých nastavení uvedených v této příručce.

Jestliže chcete spustit některé aplikace automaticky při Vašem přihlášení do systému, přidejte jejich zkratky .desktop do adresáře ~/.config/autostart.

Automatické přihlášení je vhodné v domácnosti s jedním uživatelským účtem, kde nehrozí zcizení dat. Po zapnutí počítače Fedora nastartuje až do Gnome bez zadání uživatelského hesla.

Klikněte na vaše uživatelské jméno → Můj účet → Odemknout → Automatické přihlášení

Alternativně je možné ručně upravit konfiguraci GDM.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Přihlaste se jako root a do terminálu napište gedit /etc/gdm/custom.conf. Tím otevřete soubor custom.conf pro editaci. Do souboru pak stačí přidat následující řádky:

[daemon]
TimedLoginEnable=true
TimedLogin=Vase-uzivatelske-jmeno
TimedLoginDelay=5

Při dalším startu systému se přihlašovací dialog zobrazí na pět vteřin a následně proběhne automatický login zvoleného uživatele.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Změnu jazyka grafického prostředí Gnome lze provést pomocí nabídky Region a jazyk. Aby se projevilo nové jazykové nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně přihlásit.

Jestliže chcete změnit jazykové nastavení z příkazové řádky stačí, když na konec souboru .bashrc ve svém domovském adresáři⁶⁾ přidáte řádek

export LC_ALL=xx_XX.UTF-8

kde xx_XX značí zvolený jazyk. Pro češtinu použijte cs_CZ, pro angličtinu en_US, pro němčinu de_DE a pro francouštinu fr_FR. Seznam všech přípustných hodnot získáte pomocí příkazu locale -a.

Poznámka: K tomu, aby se projevila změna jazykového nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně se přihlásit do systému popř. restartovat GNOME.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pro přepnutí do textové konzole stiskněte kombinaci kláves Ctrl + Alt + F2 (F3 - F6). Mezi jednotlivými textovými konzolemi je pak možné přepínat pomocí Alt + F2 (F3 - F6). Pro návrat do GNOME stiskněte Alt + F1.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Zazálohujte si soubor konfigurační soubor X-serveru:

cp -a /etc/X11/xorg.conf /etc/X11/xorg.conf.zaloha

a otevřete původní soubor 'xorg.cong' v textovém editoru.

gedit /etc/X11/xorg.conf

Přidejte následující řádky na konec souboru xorg.conf

Section "ServerFlags"
   Option    "DontZap"    "yes"
EndSection

Uložte soubor xorg.conf a odhlašte se a znovu přihlašte.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Přidání repozitáře.

gDesklets je programem, který umožňuje používání apletů / widgetů na pracovní ploše Gnome. Klasickým příkladem apletů / widgetů jsou hodiny, kalendář, informace o počasí, vytížení systémových zdrojů apod.

yum -y install gdesklets

Na stránkách gdesklets.zencomputer.ca naleznete několik gDesklets.

Aplikaci lze spustit přes nabídku Aplikace → Příslušenství → gDesklets.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Přidání repozitáře.

EasyStroke je program, jež umožňuje ovládání aplikací včetně správce souborů Nautilus gesty myší

yum -y install easystroke

Hlavní stránka