V této kapitole je popsán postup instalace Fedory v grafickém prostředí Anaconda pomocí instalačního DVD. Vedle grafického prostředí je možné zvolit také textový mód instalace.

Oficiální stránky zabývající se instalací Fedory včetně méně obvyklých metod instalace (z USB disku, ze sítě apod.) naleznete na stránkách http://docs.fedoraproject.org/.

Chcete-li Fedoru jen vyzkoušet, použijte Fedora Live CD, která nevyžaduje instalaci na pevný disk. Pro podrobnější návod si přečtěte kapitolu Fedora Live CD.

Poznámka: Pokud narazíte při instalaci na problém, zkuste se podívat do kapitoly Řešené problémy.

Operační systém Linux lze provozovat na mnoha nejrůznějších architekturách. Fedora v současné době oficiálně podporuje všechny běžně dostupné architektury:

• IA-32¹⁾ - 32bitové Intel kompatibilní procesory (tj. i686²⁾ a novější)
  • Intel: Pentium, Pentium MMX, Pentium Pro, Pentium-II, Pentium-III, Celeron, Pentium 4, Celeron M, Pentium M, Xeon, Intel Core Duo
  • AMD: Duron, Semptron, Athlon, AthlonXP, AthlonMP
  • VIA: VIA C3/C3-m, Eden/Eden-N, VIA C7
• x86-64³⁾ - 64bitové procesory, které jsou zpětně kompatibilní s procesory IA-32
  • Intel: Celeron D, Pentium D, Pentium 4 s podporou 64bitů, Intel Core 2 Duo
  • AMD: Semptron 64, Athlon 64, AthlonFX, Opteron
• PPC⁴⁾ - procesory v počítačích firmy Apple před přechodem na platformu Intel * IBM: G3, G4 a G5

Poznámka: Tato příručka je zaměřena na architekturu IA-32. Fedora již nepodporuje starší procesory i386, i486 a i586 ani PPC (poté co je přestal používat Apple a Sony znemožnila Linux na PS3).

Nejjednodušší volbou je 32bitová varianta, která bude fungovat prakticky na všech dnes používaných IBM PC kompatibilních⁵⁾ počítačích.

V případě, že chcete naplno využít možnosti vašeho nového 64bitového procesoru, použijte 64bitovou variantu distribuce. V tomto případě ovšem můžete narazit na drobné potíže, například (prozatímní) neexistenci 64bitového pluginu Flash do prohlížeče Firefox. Tento problém lze řešit používáním 32bitové verze prohlížeče nebo použitím speciálního pluginu nspluginwrapper, který je součástí distribuce Fedora, avšak může vám její používání zkomplikovat. Proto doporučujeme používat 64bitovou variantu distribuce spíše pokročilejším uživatelům.

V 64bitové variantě je standardně k dispozici i podpora pro 32bitové aplikace, které lze bez problémů spustit a používat. Jednak se tak využívá přirozená vlastnost x86-64 procesorů a jednak některé programy zatím neexistují ve své 64bitové variantě. Dá se však říct, že již dnes prakticky vše v 64bitové variantě Fedory normálně funguje (firma Adobe připravuje Flash v 64bitové variantě na rok 2009).

V této příručce se předpokládá instalace 32bitové distribuce na klasické PC. Již hotová CD nebo DVD lze zakoupit v Linuxshopu. Fedoru lze instalovat nebo používat též jen z CD/DVD média, viz kapitola Fedora Live CD.

V případě, že si chcete sami vypálit instalační médium, stáhněte si podle výše zmíněných možností příslušný ISO obraz pro DVD pro vaši architekturu z některého níže uvedeného odkazu. V adresáři je vždy jeden obraz pro DVD (cca 3,4 GiB), několik obrazů pro CD označených jako disc1 až disc6 (každý cca 680 MiB), soubor netinst určený pro instalaci za pomoci počítačové sítě a soubor CHECKSUM, který obsahuje kontrolní součty obrazů.

Rychleji je obvykle možné stáhnout soubory nějakého blízkého zrcadla (tzv. mirror), která jsou umístěna na serverech přímo v České republice:

• http://mirrors.fedoraproject.org/publiclist/Fedora/ - seznam zrcadel

Po stažení obrazu je nutné zkontrolovat jeho kontrolní součet. K tomu je potřeba nahlédnout do výše zmíněného souboru CHECKSUM a spočítat si vlastní kontrolní součet staženého obrazu. Výsledky vizuálně porovnat a v případě, že se neshodují, stáhnout obraz znovu.

V Linuxu vypočteme kontrolní součet pomocí programu sha256sum:

sha256sum *.iso

V MS Windows můžete použít například:

• sha256sum.exe - řádkový nástroj sha256sum.exe
• http://www.slavasoft.com/hashcalc/ - grafický program HashCalc

Pokud se kontrolní součet staženého souboru shoduje se vzorem v souboru CHECKSUM, můžeme obraz vypálit. Je však nutné se ujistit, že ho vypalujete jako ISO obraz (ISO image), jinak nebude výsledné médium funkční. Proto konzultujte nápovědu svého vypalovacího programu. Obraz je možné vypálit v prostředí MS Windows nebo přímo ve Fedoře, více viz kapitola Vypalování CD/DVD.

Vypálené médium je vhodné ještě před započetím vlastní instalace zkontrolovat přímo v instalačním programu, viz kapitola Kontrola integrity instalačního DVD.

Pro práci v textovém režimu vyžaduje Fedora počítač s procesorem taktovaným alespoň na 200 MHz a 128 MB RAM.

Pro práci v grafickém režimu je potřeba procesor s minimálním taktem 400 MHz a 192 MB RAM. Doporučuje se však alespoň 256 MB RAM. Pro komfortní práci s počítačem je vhodné mít procesor s taktem alespoň 1 GHz a alespoň 512 MB RAM, případně více s ohledem na nároky používaných programů.

Standardní instalace vyžaduje zhruba 5 GB diskového prostoru, avšak může to být více nebo méně podle změn, které ve výběru instalovaného software uživatel provede. Při instalaci všech komponent z instalačního DVD je vyžadován prostor přes 9 GB, avšak po instalaci je možné z internetových repozitářů instalovat další balíčky, které se na instalační DVD nevešly.

Poznámka: Tato kapitola je pro Vás relevantní pouze v případě, že Linux instalujete poprvé. Jestliže budete instalovat Fedoru na prázdný disk nebo již máte vytvořeny „linuxové“ diskové oddíly, můžete pokračovat kapitolou Nastavení bootovací sekvence v BIOSu.

Pevný disk lze rozdělit na několik logických částí, které označujeme jako diskové oddíly (partitions). Každý diskový oddíl pak vystupuje jako samostatná část, která může být používána různými operačními systémy (Linux, MS Windows, FreeBSD apod.), musí být naformátována pro nějaký souborový systé(Systém souborů si lze představit jako soubor pravidel pro správu souborů a adresářů na pevném disku. Systém souborů tedy určuje, jakým způsobem budou data fyzicky ukládána a organizována na disku. Každý operační systém má svůj systém souborů - např. NTFS v případě Windows XP nebo ext3 v případě Linuxu. Více viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Souborový_systém)), kterému operační systém rozumí. Jednotlivé diskové oddíly se pak v MS Windows jeví jako samostatné diskové jednotky.

Předpokládejme, že Váš systém obsahuje diskový oddíl, který jste schopni (alespoň dočasně) uvolnit a který je dostatečně velký pro případnou instalaci Fedory. Tento oddíl můžete celý vyhradit pro instalaci nebo ho v průběhu instalace rozdělit.
V případě, že nejste schopni uvolnit jeden z Vašich diskových oddílů, je možné změnit velikost diskového oddílu obsahujícího data. Přerozdělení oddílu je lze provést pomocí aplikace GParted⁶⁾. Před samotným použitím této aplikace je vhodné provést zálohování důležitých dat a defragmentaci diskového oddílu. Další možností je smazat celý disk, tento disk přerozdělit, nainstalovat MS Windows a následně Fedoru.

V tomto bodě byste tedy měli mít vyhrazen jeden prázdný diskový oddíl o velikosti 5 až 8 GB, který bude celý popř. zčásti určen pro instalaci Fedory.

Pro instalaci Fedory je nezbytné nastavit BIOS, aby Váš počítač bootoval z DVD mechaniky. Přesné informace o tom, jak nastavení provést, by měla být uvedena v manuálu k Vaší základní desce.

Některé BIOSy umožňují při startu počítače stisknout klávesy F8 (nebo jinou), která způsobí, že uživatel může vybrat, z jakého zařízení má být zaveden operační systém. Pokud takovou možnost nemáte, musíte vstoupit do nastavení BIOSu (tzv. Setup, obvykle se pro jeho aktivaci musí při startu počítače stisknout klávesa Delete nebo F2) a zde změnit pořadí zařízení, ze kterých se bude BIOS pokoušet zavést operační systém a nové nastavení uložit.

• Přečtěte si kapitolu Vytvoření místa na disku pro instalaci Linuxu.
• Přečtěte si kapitolu Nastavení bootovací sekvence v BIOSu.

Předpokládejme, že máte připravený diskový oddíl o velikosti alespoň 5 - 8 GB a nastaven BIOS Vaší základní desky tak, aby počítač bootoval z DVD mechaniky.

Vložte instalační DVD do mechaniky a restartujte počítač. Po nabootování Vás přivítá úvodní obrazovka.

Pro instalaci v grafickém režimu stiskněte kláveru Enter.

Na další obrazovce je možné otestovat integritu instalačního DVD.

Na další obrazovce pokračujte tlačítkem Next.

Dále je třeba vybrat češtinu jako jazyk instalace a rozložení klávesnice.

Jestliže instalujete Fedoru na nový disk, zobrazí se Vám následující obrazovka.

V tomto kroku vytvoříte tabulku oddílů disku. Samotné diskové oddíly však budete vytvářet v pozdějším kroku.

Napište jméno počítače a pokračujte tlačítkem Další.

Nastavte časové pásmo.

Nastavte heslo superuživatele.

Následně bude probíhat kontrola, zda-li je na Vašem počítači již nainstalována distribuce Fedora. V návaznosti na výsledek Vám bude nabídnuta možnost nainstalovat popř. také aktualizovat Fedoru. Pokračujte volbou Instalovat Fedoru a v roletkovém menu vyberte možnost Vytvořit oddíly ručně.

Poznámka: Namísto aktualizace systému se obecně doporučuje jeho „čistá“ instalace. Jestliže chcete zachovat nastavení, které měli vybraní uživatelé před instalací nové verze Fedory, existují dvě možnosti.
První je zálohovat adresář /home a po instalaci zkopírovat jeho obsah do nově vytvořeného adresáře /home.
Druhou elegantnější možností je vytvořit pro adresář /home samostatný diskový oddíl⁷⁾, který nebudete při instalaci nové verze Fedory formátovat. Vytvoření potřebného diskového oddílu je popsáno níže.

• Přečtěte si kapitolu Značení disků a mechanik.

Jestliže nemáte připraveny „linuxové“ diskové oddíly⁸⁾, vyberte diskový oddíl, který jste si uvolnili pro instalaci Fedory. Oddíl zrušte pomocí tlačítka Odstranit. Tímto vznikne na disku nevyužité místo, které je možné nově „přerozdělit“. V případě, že instalujete Fedoru na disk, na kterém nejsou vytvořeny žádné diskové oddíly, bude veškeré místo na disku označeno jako nevyužité.

„Přerozdělení“ nevyužitého místa provedete pomocí tlačítka Nový. Vytvořte čtyři „linuxové“ diskové oddíly.

První bude sloužit jako odkládací oddíl (tzv. swap). Odkládací oddíl je diskový oddíl, který slouží k tzv. „stránkování“ operační paměti. Tento mechanismus se používá k „optickému“ zvětšení paměti RAM⁹⁾. Pro vytvoření tohoto oddílu vyberte v roletkovém menu Typ systému souborů položku swap. V políčku Velikost nastavte hodnotu dvojnásobku Vaší paměti RAM ne však více než cca 1024 MB.

Druhý oddíl o velikosti alespoň 512 MB naformátujte jako ext4 a připojte jako /boot.

Třetí oddíl o velikosti alespoň 6 GB naformátujte jako ext4 a připojte ho do kořenového adresáře /.

Čtvrtý oddíl naformátujte systémem souborů ext4 a připojte ho do adresáře /home. Tento diskový oddíl bude obsahovat všechny soubory a nastavení jednotlivých uživatelů. Jeho velikost by měla být minimálně 100 MB za každého plánovaného uživatele systému. Pokud počítač používáte především jako osobní počítač, pak je záhodno udělat /home co největší.

Případné zbylé místo můžete naformátovat např. systémem souborů OS Windows (NTFS v případě Windows XP). K němu pak budete moci přistupovat jak z Fedory tak z Windows.

Poznámka: Jestliže již máte připraveny linuxové diskové oddíly z předešlé instalace, stačí tyto oddíly pouze připojit a nastavit zformátovaní diskového oddílu připojovaného do kořenového adresáře /.

Následuje nastavení zavaděče operačních systémů GRUB. Zde můžete nastavit defaultní systém, který bude natažen po spuštění počítače. Jestliže máte nainstalován OS Windows, bude tento operační systém označen jako Other. Jednotlivé položky zavaděče lze editovat pomocí tlačítka Upravit.

Na další obrazovce je možné zvolit softwarový profil počítače (kancelář, vývoj softwaru, webový server) a nastavit případné repozitáře.

Jestliže chcete ručně vybrat jednotlivé balíčky, které mají být nainstalovány, zaškrtněte položku Upravit teď.

Po té následuje kopírování zvolených balíčků na disk, což může trvat 30 minut až 1.5 hodiny v závislosti na výkonu počítače a množství zvoleného softwaru.

Dalším krokem je restart počítače

a poinstalační nastavení systému.

• Nejprve je třeba odsouhlasit licenční smlouvu.
• Vytvořte účty uživatelům systému.
• Zkontrolujte nastavení datumu a času.
• V posledním kroku můžete odeslat svůj hardwarový profil, který umožní získat tvůrcům Fedory přehled o hardwaru používaného běžným uživatelem. Výsledky si můžete prohlédnout na adrese http://smolt.fedoraproject.org.

Po úspěšné instalaci je vhodné systém aktualizovat (viz kapitola Aktualizace systému). Mohou se tak vyřešit již opravené problémy (viz kapitola Řešené problémy).

Hlavní stránka