Řešené problémy
POZOR: Všechny níže uvedené problémy řešte nejprve tak, že systém zaktualizujte (resp. použijte při instalaci nejnovější verzi distribuce), protože případné problémy mohou být již vyřešeny a nebude nutné používat náhradní postupy (workaroundy)!
Při práci sledujte, co vám systém píše. Pokud hlásí nějaký problém, je potřeba jej vyřešit, než budete pokračovat dále.
Na webu Fedodaprojektu je seznam známých problémů: http://fedoraproject.org/wiki/Bugs/F10Common
Problémy při instalaci
Následující text popisuje nejběžnější problémy, na které můžete v průběhu instalace narazit. V případě, že Vám tato podkapitola nepomůže, zkuste prohledat příspěvky na stránkách forum.fedora.cz.
Vadné instalační DVD
Jestliže Vám instalace Fedory v určitém bodě „zamrzne“, je pravděpodobně Vaše instalační DVD poškozené popř. špatně vypálené. Médium lze zkontrolovat v rámci instalace (viz. podkapitola Kontrola integrity instalačního DVD).
Před vlastním vypálení staženého obrazu je možné stáhnout ze stejného adresáře, jako je umístěn obraz, soubor ve tvaru Fedora-VERZE-ARCH-CHECKSUM (například z ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/fedora/linux/releases/12/Fedora/i386/iso/). Tento soubor obsahuje kontrolní součty, které lze porovnat se skutečným stavem (viz kapitola Získání instalačního média).
Textová instalace
V případě, že se Vám nepodaří Fedoru nainstalovat v grafickém režimu, je možné pokusit se o instalaci v textovém režimu. Je důležité si uvědomit, že textový režim může vyřešit problémy „grafického“ charakteru, avšak např. s problémy nerozpoznaného SATA řadiče pevného disku Vám nepomůže.
Textová instalace je plnohodnotnou alternativou k instalaci grafické. Pro spuštění textové instalace vyberte po nabootování systému z instalačního DVD možnost Install or upgrade an existing system (text mode) a potvrďte klávesou Enter.
ACPI
ACPI (Advanced Configuration and Power Interface) je otevřený průmyslový standard vyvinutý v roce 1996. Tento standard definuje rozhraní pro identifikaci hardwaru, jeho nastavení a tzv. „power management“. V některých případech může ACPI způsobovat problémy při instalaci (podle ohlasů z fóra se jedná zejména o notebooky značky Acer a Asus). Tento problém lze obejít „vyřazením“ ACPI z provozu v průběhu instalace tak, že po nabootovaní systému z DVD vyberte možnost Install or upgrade an existing system, stisknete klávesu Tab. Za text ve tvaru vzlinux initrd=initrd.img, který se objeví, dopište acpi=off a potvrďte klávesou Enter.
Špatné rozlišení obrazovky
Poznámka: Následující postup byl převzat z diskuze na našem fóru (příspěvek http://forum.fedora.cz/read.php?1,4625) a následně upřesněn.
V některých případech je po spuštění systému automaticky nastaveno špatné rozlišení obrazovky. Na LCD displeji je pak obraz ošklivý (zvětšený) nebo není vidět vůbec (rozlišení nebo obnovovací frekvence je mimo povolený rozsah, objeví se hlášení typu out of range apod.). Podobně může být problém přítomen i u klasických CRT obrazovek.
Tento problém je způsoben buď špatnou komunikací ovladače grafické karty s displejem (monitorem), takže nejsou správně automaticky zjištěny jeho možnosti nebo chybným automatickým zvolením nejvhodnějších parametrů. Problém též souvisí se snahou vývojářů grafického systému X Window System odstranit nutnost existence konfiguračního souboru /etc/X11/xorg.conf a přejít tak k plně automatickému chodu grafického subsystému (včetně autodetekce připojení projektoru a podobně). Proto od verze Fedora 10 již není soubor /etc/X11/xorg.conf ani vytvářen.
Řešení
Pro řešení problému můžete zkusit použít nástroj ??? (v menu ??? - ???), který však zatím nefunguje v distribuci Fedora 10 dobře. Následující postup využívá textový režim a autokonfigurační možnosti grafického prostředí X Window System, pomocí kterých uživatel může snadno nastavit potřebné parametry.
- Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
Při startu systému v zavaděči Grub předejte jádru jako další parametr číslo 3, který způsobí spuštění textového režimu (bez grafického rozhraní).
Poznámka: Pokud není možné ovládat ani Grub, je váš systém poškozen výrazněji a je potřeba použít záchranný režim.
V textovém režimu se přihlaste jako root. Pokud již existuje soubor xorg.conf, tak ho zazálohujte a pak můžete přímo přejít k jeho úpravě (viz níže):
cp -a /etc/X11/xorg.conf /etc/X11/xorg.conf.zaloha
Pokud tento soubor neexistuje, je nejjednodušší si nejprve vytvořit vlastní pomocí X serveru:
X -configure
Soubor přesuneme na místo, kde ho X server očekává:
mv xorg.conf.new /etc/X11/xorg.conf
Upravte soubor /etc/X11/xorg.conf pomocí editoru nano, který je součástí základní instalace (ednoduchý textový editor nano zobrazuje nápovědu týkající se jeho ovládání u dolního okraje okna, znak ^ představuje klávesu Ctrl). Můžete použít i jiný textový editor (například mcedit, vim a podobně):
nano /etc/X11/xorg.conf
V souboru xorg.conf je potřeba specifikovat vlastnosti vašeho monitoru nebo displeje a případně určit i vyžadované počáteční aktivované rozlišení.
Pozor: Příslušné parametry je třeba zapsat tak, aby odpovídaly možnostem vašeho monitoru! Tyto informace by měly být součástí manuálu k monitoru (rozlišení a obnovovací frekvence).
Nejprve zkontrolujte sekci Monitor, která by měla obsahovat rozsah povolených hodnot pro horizontální a vertikální obnovovací frekvence podobně, jako je uvedeno v následujícím příkladu. Pokud vám funguje komunikace s displejem, jsou tyto hodnoty správně uvedeny (příkaz X -configure je do souboru zapíše):
Section "Monitor" Identifier "Monitor0" ModelName "LCD Panel 1024x768" HorizSync 31.5 - 90.0 VertRefresh 59.9 - 60.1 Option "dpms" EndSection
V některých případech není již potřeba dělat další úpravy, avšak někdy je potřeba doplnit do sekce Screen i požadované rozlišení pomocí klíčového slova Modes tak, jak je uvedeno v níže uvedeném příkladu (zde je předepsáno rozlišení 1024×768 v barevné hloubce 24 bitů):
Section "Screen"
Identifier "Screen0"
Device "Videocard0"
Monitor "Monitor0"
DefaultDepth 24
SubSection "Display"
Viewport 0 0
Depth 24
Modes "1024x768"
EndSubSection
EndSection
Po provedení změn soubor uložte (v editoru nano stiskněte kombinaci kláves Ctrl+o). Funkčnost můžeme ihned vyzkoušet spuštěním X serveru nebo celého grafického prostředí pod právě přihlášeným uživatelem. Samotný X Server spustíte příkazem:
X
V tomto případě se jen vytvoří grafická plocha se standardním šedivým pozadím. Nic dalšího kromě kurzoru myši není vidět. X Server je potřeba ukončit násilně pomocí kombinace kláves CTRL+ALT+Backspace.
Celé grafické prostředí spustíte příkazem:
startx
V případě, že je něco špatně, grafické prostředí vůbec nenastartuje nebo jste nedosáhli požadovaného výsledku, ukončete grafické prostředí násilně pomocí kombinace kláves CTRL+ALT+Backspace. Pokuste se konfigurační soubor opravit nebo upřesnit a proces opakujte.
Pokud je vše v pořádku, můžete se odhlásit (ukončit grafické prostředí) a v textovém režimu zadat příkaz init 5 a přejít tak do standardního grafického režimu s grafickou přihlašovací obrazovkou (můžete použít i restart počítače).
V případě, že nemůžete grafické rozhraní rozchodit, smažte konfigurační soubor a spolehněte se opět na autodetekci (případně obnovte soubor ze zálohy):
rm /etc/X11/xorg.conf mv /etc/X11/xorg.conf.zaloha /etc/X11/xorg.conf
Grafické prostředí se zasekává, kresba je rozsypaná
Pokud se počítač v grafickém prostředí zasekává nebo se špatně vykresluje obsah obrazovky a stává se to zejména při větších pohybech (rolování obrazovky v prohlížeči Firefox, rychlý přesun okna), může to být způsobeno chybou v ovladači vaší grafické karty. Přesvědčte se, že váš systém je plně aktuální a pak se pokuste vypnout některé pokročilé možnosti v ovládání grafické karty, které obvykle problémy způsobují (akcelerace apod.).
Vypnutí KMS
Při startu systému v zavaděči Grub předejte jádru jako další parametr klíčové slovo nomodeset, které vypne KMS (Kernel Mode-Setting). Za nastavení grafické karty je pak zodpovědný X server a jsou vyřazeny DRI moduly jádra a knihoven Mesa, které mohou způsobovat potíže. Pokud systém po startu normálně pracuje, je možné zapsat tuto volbu do konfigurace zavaděče Grub natrvalo (resp. do uveřejnění opravy).
Vypnutí akcelerace
V konfiguraci X serveru lze selektivně vypínat jednotlivé pokročilé vlastnosti, čímž se sice sníží výkon grafického subsystému, avšak můžeme získat funkční prostředí (do uveřejnění opravy). Řešení je postaveno na tom, že X server je v rámci svých možností autokonfigurace schopen vypsat parametry ovladače, které je možno následně použít bez toho, aby bylo nutné pročítat manuálovou stránku.
- Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
Při startu systému v zavaděči Grub předejte jádru jako další parametr číslo 3, který způsobí spuštění textového režimu (bez grafického rozhraní).
V textovém režimu se přihlaste jako root. Pokud již existuje soubor xorg.conf, tak ho zazálohujte:
cp -a /etc/X11/xorg.conf /etc/X11/xorg.conf.zaloha
Vytvořte konfigurační soubor xorg.conf.new pomocí X serveru:
X -configure
Pokud jste již měli soubor /etc/X11/xorg.conf, je potřeba se inspirovat volbami v nově vytvořeném souboru xorg.conf.new a upravovat původní konfigurační soubor /etc/X11/xorg.conf.
Pokud jste konfigurační soubor /etc/X11/xorg.conf neměli, přesuňte nově vytvořený soubor xorg.conf.new na místo, kde ho X server očekává:
mv xorg.conf.new /etc/X11/xorg.conf
Upravte soubor /etc/X11/xorg.conf pomocí editoru nano, který je součástí základní instalace (ednoduchý textový editor nano zobrazuje nápovědu týkající se jeho ovládání u dolního okraje okna, znak ^ představuje klávesu Ctrl). Můžete použít i jiný textový editor (například mcedit, vim a podobně):
nano /etc/X11/xorg.conf
V souboru xorg.conf je potřeba (nejlépe jednotlivě) experimentovat s volbami, které budou vypínat pokročilé vlastnosti vaší grafické karty. Všechny tyto volby se nacházejí v sekci Device. Například:
Section "Device"
### Available Driver options are:-
### Values: <i>: integer, <f>: float, <bool>: "True"/"False",
### <string>: "String", <freq>: "<f> Hz/kHz/MHz"
### [arg]: arg optional
#Option "SWcursor" # [<bool>]
#Option "HWcursor" # [<bool>]
#Option "NoAccel" # [<bool>]
#Option "ShadowFB" # [<bool>]
#Option "UseFBDev" # [<bool>]
#Option "Rotate" # [<str>]
#Option "VideoKey" # <i>
#Option "FlatPanel" # [<bool>]
#Option "FPDither" # [<bool>]
#Option "CrtcNumber" # <i>
#Option "FPScale" # [<bool>]
#Option "FPTweak" # <i>
#Option "DualHead" # [<bool>]
Identifier "Card0"
Driver "nv"
VendorName "nVidia Corporation"
BoardName "NV25 [GeForce4 Ti 4200]"
BusID "PCI:1:0:0"
EndSection
V tomto příkladu je možné plně vypnout akceleraci pomocí volby NoAccel:
Option "NoAccel" "On"
Některé ovladače podporují přepnutí metody akcelerace mezi XAA (starší) a EXA (novější), podrobnosti naleznete v manuálové stránce (viz níže):
Option "AccelMethod" "EXA"
Je-li rozbitý jen kurzor myši, je možné vypnout jeho hardwarovou akceleraci (resp. zapnout jeho softwarovou obsluhu) pomocí voleb SWcursor nebo HWcursor (obě jsou identické, avšak s obráceným účinkem):
Option "SWcursor" "On"
Option "HWcursor" "Off"
Po provedení změn soubor uložte (v editoru nano stiskněte kombinaci kláves Ctrl+o). Funkčnost můžeme ihned vyzkoušet spuštěním X serveru nebo celého grafického prostředí pod právě přihlášeným uživatelem. Samotný X Server spustíte příkazem:
X
V tomto případě se jen vytvoří grafická plocha se standardním šedivým pozadím. Nic dalšího kromě kurzoru myši není vidět. X Server je potřeba ukončit násilně pomocí kombinace kláves CTRL+ALT+Backspace.
Celé grafické prostředí spustíte příkazem:
startx
V případě, že je něco špatně, grafické prostředí vůbec nenastartuje nebo jste nedosáhli požadovaného výsledku, ukončete grafické prostředí násilně pomocí kombinace kláves CTRL+ALT+Backspace. Pokuste se konfigurační soubor opravit nebo upřesnit a proces opakujte.
Pokud je vše v pořádku, můžete se odhlásit (ukončit grafické prostředí) a v textovém režimu zadat příkaz init 5 a přejít tak do standardního grafického režimu s grafickou přihlašovací obrazovkou (můžete použít i restart počítače).
V případě, že nemůžete grafické rozhraní rozchodit, smažte konfigurační soubor a spolehněte se opět na autodetekci (případně obnovte soubor ze zálohy):
rm /etc/X11/xorg.conf mv /etc/X11/xorg.conf.zaloha /etc/X11/xorg.conf
Manuálová stránka
Podrobnější informace lze získat z manuálových stránek příslušného ovladače. Ve výše uvedeném příkladu je v sekci Device uvedeno:
Driver "nv"
Můžete proto zkusit zobrazit stejnojmennou manuálovou stránku, která je v grafickém prostředí přístupná v Nápovědě po stisknutí klávesy F1. V příkazovém řádku je k dispozici příkaz man, který zobrazí manuálovou stránku, ve které je možné se pohybovat pomocí šipek nahoru (písmeno b o stránku nahoru) a šipky dolů (mezerník a stránku vpřed). Prohlížení lze ukončit stisknutím klávesy q. Zadejte příkaz:
man nv
Podobně jsou k dispozici další manuálové stránky:
man ati man radeon man vesa ...
Alternativní ovladače
Nepodaří-li se grafickou kartu zprovoznit nebo ji není možné používat bez akcelerace, je pro karty ATI a nVidia možné nainstalovat jejich binární ovladače.
Některé grafické čipy mohou být obslouženy více různými ovladači. X Server si vybírá nejvhodnější podle jejich identifikace (viz výpis PCI zařízení). Zásahem do souboru /etc/X11/xorg.conf do sekce Device můžete volbou Driver ovlivnit použitý ovladač (postup viz výše). Zaměnit někdy lze:
- radeon, radeonhd
- nv, nouveau
Použití framebufferu
Není-li možné upravit nastavení ovladače tak, aby byla karta funkční, je možné použít framebuffer s ovladačem fbdev tak, že do souboru /etc/X11/xorg.conf v sekci Device nastavíte volbou Driver na „fbdev“ (postup vytvoření a úpravy konfiguračního souboru je popsán výše).
Při použití framebufferu je nutné, aby jeho podpora byla v jádře Linuxu aktivní (existuje zařízení /dev/fb0). Při startu počítače proto pomocí zavaděče Grub předáme jádru parametr vga=ask a mezerou oddělené číslo 3, aby se neaktivovalo grafické prostředí (viz kapitola GRUB, odstavec Ovládání zavaděče GRUB). Jádro se pak při startu zeptá, jaký režim má aktivovat. Stiskneme klávesu Enter a zobrazí se tabulka nabízených možností. Nejobvyklejší volbou je číslo 318, které přestavuje ve VESA standardu rozlišení 1024×768@24 (24 bitová barevná hloubka). Seznam voleb, které odpovídají VESA 2.0:
Barvy | 640x400 640x480 800x600 1024x768 1152x864 1280x1024 1600x1200 --------+-------------------------------------------------------------- 4 bity | ? ? 0x302 ? ? ? ? 8 bitů | 0x300 0x301 0x303 0x305 0x161 0x307 0x31C 15 bitů | ? 0x310 0x313 0x316 0x162 0x319 0x31D 16 bitů | ? 0x311 0x314 0x317 0x163 0x31A 0x31E 24 bitů | ? 0x312 0x315 0x318 ? 0x31B 0x31F 32 bitů | ? ? ? ? 0x164 ?
Vyzkoušíme, který režim je nejvhodnější a tento parametr přidáme do souboru /boot/grub/grub.conf, takže bude vypadat například takto:
kernel /boot/vmlinuz-2.6.27.5-117.fc10.i686 ro root=LABEL=/ vga=0x318
V konfiguračním souboru /etc/X11/xorg.conf nesmí být aktuálně nastavený režim změněn, takže zakomentujeme eventuální volbu DefaultDepth.
Podpora framebufferu je v Linuxu přítomna od verze 2.1.107 a umožňuje (mimo jiné) zobrazovat při startu grafické prvky (tučňáka, animovanou startovací obrazovku). Akcelerace je možná, avšak je zřídka využívána. Při akceleraci může čip na grafické kartě provést specifický výpočet a výslednou bitmapu umístit do framebufferu, čím odlehčí zátěž hlavnímu procesoru počítače.
Framebuffer je abstraktní vrstva, která odděluje programy od hardware tak, že programy nepotřebují vědět nic o jeho přímém ovládání. Framebuffer představuje úsek paměti, který se přímo zobrazuje, takže změnou obsahu této paměti je dosažena adekvátní změna kresby na monitoru (používá se obdoba bitmapy). Komunikace s grafickou kartou je zajištěna prostřednictvím ovladače v jádře Linuxu, který využívá VESA standard verze 2.01). Nastavení framebufferu lze měnit za běhu příkazem fbset.
Použití generického VESA režimu
Není-li možné upravit nastavení ovladače tak, aby byla karta funkční, je možné použít generický ovladače vesa tak, že do souboru /etc/X11/xorg.conf v sekci Device nastavíte volbou Driver na „vesa“ (postup vytvoření a úpravy konfiguračního souboru je popsán výše). Tento ovladač funguje bez aktivního framebufferu, protože ovládá grafickou kartu přímo.
K dispozici nebude žádná akcelerace, protože ovladač podporuje pouze základ VESA standardu, aby bylo možné podporovat nejrůznější grafické karty.