Gnome je výchozím grafickým prostředím linuxové distribuce Fedora. Jedná se projekt, jehož cílem je vytvořit jednoduché a intuitivní grafické prostředí a „doprovodné“ aplikace k ovládání počítače založené na svobodném softwaru. Heslem projektu, který má vyjadřovat jednoduchost a použitelnost Gnome, je „just work“. Gnome je také oficiálním grafickým prostředím projektu GNU. Počátky projektu se datují do roku 1997, kdy Gnome mělo vzniknout jako protiváha grafického prostředí KDE založeném na tehdy „nesvobodné“ knihovně QT1). Samotné Gnome je založené na knihovnách GTK+, které jsou již od svého počátku k dispozici pod licencí LGPL.
Samotné grafické prostředí Gnome se skládá z několika komponent. Konkrétně se jedná o:
Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s grafickým prostředím můžete setkat, je X Window System. X Window System poskytuje základní služby pro kompozitního správce oken jako je vykreslování a přemisťování oken, práce s myší apod. Služeb X Window System využívají všechna grafická prostředí linuxových systémů a vytváří tak jakousi jeho nadstavbu. X Window System je založen na modelu klient-server. To umožňuje, aby programy byly spuštěny na jiném systému než na kterém jsou zobrazovány. Serverová část X Window System, tzv. X server, má na starosti zpracování vstupů uživatele prostřednictvím klávesnice a myši, zobrazování a komunikaci s tzv. klientskými programy. Ty pak představují klientskou část X Window System a vyžadují služby X serveru jako např. zmiňované zpracování uživatelských vstupů. Více informací o X Window System je k dispozici na stránkách www.wikipedia.org pod heslem X_Window_System.
GNOME 3 pro svou správnou funkci vyžaduje funkční 3D akceleraci. Většina běžně dostupných grafických karet novějšího data má základní akceleraci ve svobodných ovladačích a tak není zásadní problém s používáním Gnome 3.
Může se ovšem stát, že pro vaši kartu neexistuje ovladač s akcelerací. V takovém případě GNOME poběží na ovladači LLVMPIPE, který akcelerované efekty vykresluje pomocí procesoru. Pokud však nemáte výkonný procesor, může být rychlost prostředí znatelně nižší. U určitých hardwarových sestav GNOME stále nabíhá do tzv. fallback režimu (záložní, omezený režim), který svou funkcionalitou připomíná spíše starši prostředí Gnome 2, jehož popis najdete v předchozích verzích příručky.
Základem pracovního prostředí GNOME 3 je GNOME Shell. Jedná se o celoobrazovkové menu, přehled aplikací a pracovních ploch. Ze shellu je v případě běžné práce vidět pouze horní stavový řádek-lišta s datumem a některými dalšími údaji. Do shellu lze vstoupit buď stistkem klávesy s logem (zpravidla Windows) nebo najetím myši do levého horního rohu. Vybrání aplikace kterou chceme spustit provedeme buď tak, že začneme na klávesnici psát její jméno a systém „vyfiltruje“ aplikace, tak že nám na obrazovce zůstane pouze ikona relevantní aplikace, nebo klasicky procházím stromem aplikací jako v menu, nebo máme aplikaci již přidánu v liště oblíbených aplikací po levé straně.
Grafické prostředí GNOME nabízí několik pracovních ploch - tedy vždy je k dispozici o jednu volnou plochu více než kolik aktuálně používáte. Všechny aplikace jsou ve výchozí konfiguraci spouštěny na první ploše. Jestliže chcete některou aplikaci přenést na jinou plochu, stačí vstoupit do gnome-shell a vybrané okno přetáhnout. Mezi jednotlivými plochami lze pak přepínat pomocí „čtverců“, které se standardně nacházejí po pravé straně GNOME Shellu. Každý z těchto čtverců reprezentuje samostatnou pracovní plochu.
Prostředí GNOME Shell je mnohem modifikovatelnější než jeho předchůdce. Slouží k tomu rozšíření. Některá z nich najdete v repozitářích, jejich seznam získáte příkazem:
yum search gnome-shell-extension
Nedávno však autoři GNOME spustili web extensions.gnome.org, kde můžete vyhledávat a z prohlížeče2) rovnou instalovat rozšíření pro GNOME Shell. V nabídce je momentálně kolem 200 rozšíření, které prostředí upravují všemi možnými způsoby. Pokud chcete rozšíření nainstalovat, klikněte na jeho stránce na tlačítko Off vlevo nahoře. Stejným způsobem můžete rozšíření i deaktivovat.
Poznámka: Některá rozšíření mohou způsobovat nestabilitu GNOME Shellu. Pokud vám prostředí padá, zkuste rozšíření postupně vypnout. Je velmi pravděpodobné, že za nestabilitou bude jedno z nich.
Motiv lze chápat jako skin grafického prostředí GNOME. Změnou motivu lze tedy změnit vizuální podobu tohoto grafického prostředí. Změnu motivu je možné provést pomocí rozšíření theme selector. Samozřejmě poté co nainstalujeme nějaké další téma vzhledu
yum search gnome-shell-theme
Změnu pozadí je možné provést z uživatelského nastavení. To najdete v pravém horním rohu pod svým jměnem jako Nastavení systému → Osobní → Pozadí
GNOME 3 neumožňuje umísťovat ikony aplikací apod. na plochu. Tento princip je v rozporu s konceptem GNOME 3. Ikonám na ploše odpovídá gnome-shell.
Obsah vysypaného koše není možné obnovit.
Standardním způsobem je možné vyprázdnit koš tak, že ho najdeme ve správci souborů a klikneme na vypráznění koše. Jestliže tento postup selže, je možné koš vysypat „násilím“. To lze provést pomocí příkazu
rm -fr $HOME/.Trash/
Nejedná se tedy o nic jiného, než že pomocí příkazu rm
vymažete celý obsah adresáře Trash
. Tento adresář, který se nachází ve Vašem domovském adresáři, obsahuje všechny soubory a adresáře, které jste smazali pomocí správce souborů Nautilus 3).
Ikony lze na panel přidat velice snadno. Pravým tlačítkem myši klikněte na ikonu nalezené aplikaci v shellu a vyberte položku Add to favorites.
Jestliže chcete danou ikonu z panelu odstranit, klikněte na ni pravým tlačítkem myši a zvolte Remove from favorites.
S přechodem na GNOME 3 zmizelo z Nastavení systému mnoho voleb. Neznamená to ale, že je vývojáři odstranili úplně. Jen již nejsou viditelné v oficiálních nastaveních. Pokud vám nějaké nastavení chybí zkuste nainstalovat GNOME Tweak Tool:
yum install -y gnome-tweak-tool
Po instalaci jej naleznete pod (Činnosti) → Aplikace → Systémové nástroje → Nastavení systému. V GNOME Tweak Tool můžete např. nastavit systémové písmo a jeho velikost, vzhled aplikací a oken, nastavit pevný počet ploch, nebo zapnout ikony na ploše.
Schránka (clipboard) slouží pro kopírování textu v grafickém prostředí. V prostředí X Window System je text označený myší rovnou umístěn do schránky. Jeho vložení jinam pak provedete pomocí stisknutí prostředního tlačítka myši nebo pomocí kombinace kláves SHIFT+Insert.
Některé programy však nespolupracují tímto standardním způsobem a je nutné označený text nakopírovat do schránky pomocí menu nebo kombinace kláves. Například pro přenos textu mezi Gnome terminálem (gnome-terminal
) a Firefoxem je nutné myší označit text a na něj pak ještě kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat z kontextového menu položku Kopírovat (případně použít klávesovou zkratku CTRL+Insert). V Gnome terminálu lze též použít klávesové zkratky CTRL+SHIFT+c a CTRL+SHIFT+v, ve Firefoxu stačí klasické CTRL+c a CTRL+v (v obou případech je příslušná kombinace uvedena v menu Úpravy).
GNOME si v implicitním nastavení pamatuje stav přepínače NumLock, takže stačí, abyste numerickou klávesnici zapnuli a pak se odhlásili. Po dalším přihlášení bude numerická klávesnice automaticky zapnuta.
Standardním chováním IBM PC4) totiž je, že numerická klávesnice je po startu počítače vypnutá. V nastavení BIOSu je možné numerickou klávesnici zapnout, avšak jakýkoliv program může její nastavení později změnit.
Pokud si GNOME nepamatuje nastavení numlock, zkontrolujte své nastavení:
Spusťte Editor nastavení přes nabídku Aplikace → Systémové nástroje → Editor nastavení (gconf-editor). V editoru nastavte:
/ -> desktop -> gnome -> peripherals -> keyboard -> remember_numlock_state (zaškrtnuto)
Standardní přihlašovací obrazovka grafického prostředí je realizována programem GDM.5) V tomto programu nemá nastavení Gnome (popsané výše) žádný vliv. Použijeme proto program numlockx, který spustíme při startu gdm. Balíček nainstalujete příkazem:
yum -y install numlockx
Balíček obsahuje soubor /etc/X11/xinit/xinitrc.d/numlockx.sh
, který je automaticky spuštěn při každém startu grafického prostředí, avšak ten se spouští až po přihlášení. Proto je potřeba upravit skript /etc/gdm/Init/Default
(který nejprve zazálohujeme):
cp -a /etc/gdm/Init/Default /etc/gdm/Init/Default.zaloha gedit /etc/gdm/Init/Default
V souboru Default
nalezněte řádek (mělo by se jednat o poslední řádek)
... exit 0
a nad tento řádek přidejte
[ -x /usr/bin/numlockx ] && /usr/bin/numlockx on
Soubor Default
uložte. Přečtěte si kapitolu Jak restartovat Gnome bez restartu počítače.
Klávesnici je možné nastavit pod <vaše uživatelské jméno> → Nastavení systému → Osobní → Region a jazyk → Rozložení.
Pokud už je v horní liště ikona Indikátor klávesnice, klikněte pravým tlačítkem na tuto ikonu, vyberte Možnosti národního prostředí a pokračujte záložkou Rozložení. Vámi požadovanou klávesnici lze přidat pomocí tlačítka +. Přepínat mezi nastavenými klávesnicemi lze kliknutím levého tlačítka myši na ikonu. Klávesové zkratky pro přepínání klávesnice je také možné nastavit tlačítkem Volby.
Základní klávesové zkratky lze změnit / definovat pomocí nabídky Region a jazyk → Rozložení → Volby….
Nautilus je oficiálním správcem souborů pro grafické prostředí Gnome. Nautilus umožňuje nejen procházení souborů, ale také přístup k FTP zdrojům, sdíleným souborům / adresářům v síti a také je možné ho použít jako jednoduchý vypalovací program.
V dřívějších verzích GNOME se staral o ikony na ploše Nautilus, proto běžel jako proces na pozadí, i když jste všechna jeho okna zavřeli. GNOME 3 již žádné ikony na ploše nemá, takže i tato funkce byla vypnuta, nikoliv však odstraněna. Pokud chcete mít i nadále ikony na ploše, můžete je zapnout v GNOME Tweak Tool: Pracovní plocha → Have file manager to handle the desktop. Poté bude běžet Nautilus ve stejném režimu jako v GNOME 2 a na ploše uvidíme všechny soubory, které máte ~/Plocha. Nicméně po čase pravděpodobně zjistíte, že ikony na ploše již nejsou v GNOME 3 příliš praktické.
Pro dočasné zobrazení všech skrytých souborů / adresářů lze použít klávesovou zkratku Ctrl + H. Pro trvalé zobrazení strytých souborů / adresářů je třeba v aplikaci Nautilus zatrnout v okně Nastavení správy souborů na záložce Pohledy položku Zobrazit skryté a záložní soubory. Okno Nastavení správy souborů vyvoláte přes nabídku Upravit → Nastavení.
Otevřete nabídku Vlastnosti poklepáním pravého tlačítka nad ikonou souboru. V záložce Otevřít s můžete změnit defaultní aplikaci pro otevření daného typu souborů. Další aplikace je možné přidat pomocí tlačítka Přidat.
Pokud nemáte v nabídce Aplikace → Systémové nástroje uvedenu aplikaci Editor nastavení, je možno tuto aplikaci nainstalovat pomocí
yum -y install gconf-editor
Editor nastavení budete potřebovat pro provedení některých nastavení uvedených v této příručce.
Jestliže chcete spustit některé aplikace automaticky při Vašem přihlášení do systému, přidejte jejich zkratky .desktop do adresáře ~/.config/autostart.
Automatické přihlášení je vhodné v domácnosti s jedním uživatelským účtem, kde nehrozí zcizení dat. Po zapnutí počítače Fedora nastartuje až do Gnome bez zadání uživatelského hesla.
Klikněte na vaše uživatelské jméno → Můj účet → Odemknout → Automatické přihlášení
Alternativně je možné ručně upravit konfiguraci GDM.
Přihlaste se jako root a do terminálu napište gedit /etc/gdm/custom.conf
. Tím otevřete soubor custom.conf pro editaci. Do souboru pak stačí přidat následující řádky:
[daemon] TimedLoginEnable=true TimedLogin=Vase-uzivatelske-jmeno TimedLoginDelay=5
Při dalším startu systému se přihlašovací dialog zobrazí na pět vteřin a následně proběhne automatický login zvoleného uživatele.
Změnu jazyka grafického prostředí Gnome lze provést pomocí nabídky Region a jazyk. Aby se projevilo nové jazykové nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně přihlásit.
Jestliže chcete změnit jazykové nastavení z příkazové řádky stačí, když na konec souboru .bashrc
ve svém domovském adresáři6) přidáte řádek
export LC_ALL=xx_XX.UTF-8
kde xx_XX
značí zvolený jazyk. Pro češtinu použijte cs_CZ
, pro angličtinu en_US
, pro němčinu de_DE
a pro francouštinu fr_FR
. Seznam všech přípustných hodnot získáte pomocí příkazu locale -a
.
Poznámka: K tomu, aby se projevila změna jazykového nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně se přihlásit do systému popř. restartovat GNOME.
Pro přepnutí do textové konzole stiskněte kombinaci kláves Ctrl + Alt + F2 (F3 - F6). Mezi jednotlivými textovými konzolemi je pak možné přepínat pomocí Alt + F2 (F3 - F6). Pro návrat do GNOME stiskněte Alt + F1.
Zazálohujte si soubor konfigurační soubor X-serveru:
cp -a /etc/X11/xorg.conf /etc/X11/xorg.conf.zaloha
a otevřete původní soubor 'xorg.cong' v textovém editoru.
gedit /etc/X11/xorg.conf
Přidejte následující řádky na konec souboru xorg.conf
Section "ServerFlags" Option "DontZap" "yes" EndSection
Uložte soubor xorg.conf
a odhlašte se a znovu přihlašte.
gDesklets je programem, který umožňuje používání apletů / widgetů na pracovní ploše Gnome. Klasickým příkladem apletů / widgetů jsou hodiny, kalendář, informace o počasí, vytížení systémových zdrojů apod.
yum -y install gdesklets
Na stránkách gdesklets.zencomputer.ca naleznete několik gDesklets.
Aplikaci lze spustit přes nabídku Aplikace → Příslušenství → gDesklets.
EasyStroke je program, jež umožňuje ovládání aplikací včetně správce souborů Nautilus gesty myší
yum -y install easystroke
Fallback režim se dosud používal na počítačích, kde nefungovala 3D akcelerace. Od Fedory 17 je v takových případech používán ovladač LLVMPIPE, který akcelerované efekty zpracovává pomocí procesoru. Na nevýkonných počítačích je to ale velmi pomalé, proto se může hodit běh GNOME v nouzovém režimu. Chcete-li jej vynutit, přepněte volbu Nastavení systému → Podrobnosti → Grafika → Vynutit náhradní režim nebo použijte příkaz:
gsettings set org.gnome.desktop.session session-name 'gnome-fallback'
Odhlašte se a přihlašte.
Pro navrácení do původního stavu nastavte v příkazu proměnnou na 'gnome' nebo opět přepněte volbu v Nastavení systému.
rm
a namísto mazání nastavit přesun souborů./home/jmeno_uzivatele
.