Gnome je výchozím grafickým prostředím linuxové distribuce Fedora. Jedná se projekt, jehož cílem je vytvořit jednoduché a intuitivní grafické prostředí a „doprovodné“ aplikace k ovládání počítače založené na svobodném softwaru. Heslem projektu, který má vyjadřovat jednoduchost a použitelnost Gnome, je „just work“. Gnome je také oficiálním grafickým prostředím projektu GNU. Počátky projektu se datují do roku 1997, kdy Gnome mělo vzniknout jako protiváha grafického prostředí KDE založeném na tehdy „nesvobodné“ knihovně QT¹⁾. Samotné Gnome je založené na knihovnách GTK+, které jsou již od svého počátku k dispozici pod licencí LGPL.

Samotné grafické prostředí Gnome se skládá z několika komponent. Konkrétně se jedná o:

1. kompozitního správce oken Metacity - Kompozitní správce oken je software, který má na starosti umisťování a vzhled oken a popř. také speciální grafické efekty pro dané grafické prostředí. Metacity může být nahrazeno jiným správcem oken (více viz. 3D desktop).
2. správce souborů Nautilus
3. doprovodné programy - Příkladem doprovodných programů jsou vypalovací program Gnomebaker, poštovní klient Evolution nebo přehrávač audio souborů Rhythmbox.
4. knihovny - Jedná se především o výše zmiňované knihovny GTK+.
5. sady motivů - Motiv je ve své podstatě skin pro grafické prostředí Gnome. Změnou motivu tak lze docílit změnu vzhledu grafického prostředí.

Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s grafickým prostředím můžete setkat, je X Window System. X Window System poskytuje základní služby pro kompozitního správce oken jako je vykreslování a přemisťování oken, práce s myší apod. Služeb X Window System využívají všechna grafická prostředí linuxových systémů a vytváří tak jakousi jeho nadstavbu. X Window System je založen na modelu klient-server. To umožňuje, aby programy byly spuštěny na jiném systému než na kterém jsou zobrazovány. Serverová část X Window System, tzv. X server, má na starosti zpracování vstupů uživatele prostřednictvím klávesnice a myši, zobrazování a komunikaci s tzv. klientskými programy. Ty pak představují klientskou část X Window System a vyžadují služby X serveru jako např. zmiňované zpracování uživatelských vstupů. Více informací o X Window System je k dispozici na stránkách www.wikipedia.org pod heslem X_Window_System.

Grafické prostředí Gnome nabízí několik pracovních ploch - ve standardním nastavení se jedná o čtyři pracovní plochy. Všechny aplikace jsou defaulně spouštěny na první ploše. Jestliže chcete některou aplikaci přenést na jinou plochu, stačí poklepat pravým tlačítkem myši na informační lištu okna a vybrat položku Přesunout na plochu vpravo popř. Přesunout na jinou plochu. Mezi jednotlivými plochami lze pak přepínat pomocí „čtverců“, které se standardně nacházejí v pravém dolním rohu obrazovky. Každý z těchto čtverců reprezentuje samostatnou pracovní plochu.

Motiv lze chápat jako skin grafického prostředí Gnome. Změnou motivu lze tedy změnit vizuální podobu tohoto grafického prostředí. Změnu motivu je možné provést pomocí nabídky Systém → Volby → Vzhled.

Chcete-li změnit pozadí pracovní plochy, stačí na plochu kliknout pravým tlačítkem myši a z nabídky vybrat položku Změnit pozadí plochy. Kromě nabízených možností je možné pomocí tlačítka Přidat tapetu přidat vlastní soubor.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Editor nastavení.

Spusťte Editor nastavení přes nabídku Aplikace → Systémové nástroje → Editor nastavení. V editoru nastavte

/ -> apps -> nautilus -> desktop -> computer_icon_visible (zaškrnuto)
/ -> apps -> nautilus -> desktop -> home_icon_visible (zaškrnuto)
/ -> apps -> nautilus -> desktop -> trash_icon_visible (zaškrnuto)

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Obsah vysypaného koše není možné obnovit.

Standardním způsobem je možné vyprázdnit koš tak, že na jeho ikonu na pracovní ploše kliknete pravým tlačítkem myši a vyberete položku Vyprázdnit koš. Jestliže tento postup selže, je možné koš vysypat „násilím“. To lze provést pomocí příkazu

rm -fr $HOME/.Trash/

Nejedná se tedy o nic jiného, než že pomocí příkazu rm vymažete celý obsah adresáře Trash. Tento adresář, který se nachází ve Vašem domovském adresáři, obsahuje všechny soubory a adresáře, které jste smazali pomocí správce souborů Nautilus²⁾.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Položky menu lze editovat pomocí Systém → Nastavení → Vzhled a chování → Main Menu.

Další možností je ruční editace souborů v adresáři /usr/share/applications.

Grafické prostředí Gnome musí obsahovat minimálně jeden panel. Ve standardním nastavení obsahuje panely dva - jeden u horní a druhý u dolní hrany monitoru. Pro přidání panelu klikněte pravým tlačítkem myši na jeden z existujících panelů a vyberte položku Nový panel. Nový panel můžete uchopit pomocí levého tlačítka myši a přesunout na požadované místo na ploše.

Jestliže chcete panel odebrat, kliněte na něj pravým tlačítkem myši a vyberte položku Odstranit tento panel.

Vlastnosti panelu jako např. velikost, umístění na ploše a automatické ukrývání lze nastavit pomocí pravého tlačítka myši a následným výběrem položky Vlastnosti.

Ikony lze na panel přidat velice snadno. Pravým tlačítkem myši klikněte na prázdné místo na panelu a vyberte položku +Přidat na panel…. Z následující nabídky je pak možné vybrat požadované položky. Mezi ty, které by Vás mohly zajímat, patří Indikátor klávesnice, Hodiny, Oznamovací oblast, Přepínač pracovních ploch, Zamknout obrazovku, Zobrazit pracovní plochu, Oddělovač a Spouštěč aplikace.

Jestliže chcete danou ikonu z panelu odstranit, klikněte na ni pravým tlačítkem myši a zvolte -Odstranit z panelu.

Tip: Po té, co dokončíte „rozmisťování“ ikon na panelu, je vhodné je zabezpečit před nechtěným přemístěním. To provedete tak, že pravým tlačítkem myši kliknete na danou položku a zatrhnete políčko Zamknout do panelu.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Jestliže chcete restartovat panel Gnome, zadejte do příkazové řádky

killall gnome-panel

Tento příkaz je možné použít, jestliže Vám přestane reagovat panel popř. jestliže jste do nabídky přidali novou aplikaci.

V Linuxu se rutinně využívají klasické akcelerované funkce, které označujeme 2D, které fungují prakticky se všemi grafickými kartami. Řídké výjimky jsou pak obsluhovány pomocí VESA standardu nebo framebufferu, kde však není k dispozici žádná akcelerace, a proto je pak přesun oken na ploše nebo třeba rolování obsahu oken ve Firefoxu velmi pomalé.

Označení 3D desktop odkazuje na využití pokročilých akceleračních funkcí novějších grafických karet, které mohou snadno vytvářet iluzi prostoru nebo jiné sofistikované efekty. V současné době je 3D akcelerace nativně (tj. přímo v distribuci) podporována na většině grafických karet Intel, ATI a nVidia. Podporu v současné době oznámila i firma VIA³⁾.

3D desktop je relativně novou záležitostí, a proto se mohou vyskytnou problémy. Jeho nasazení v systémech, které vyžadují vysokou stabilitu, se proto nedoporučuje.

Pro grafické karty ATI a nVidia jsou k dispozici binární ovladače, které mohou zejména v novějších modelech podporovat 3D akceleraci lépe. Pokud tyto binární ovladače zprovozníte, mohou vám práci s desktopem zpříjemnit.

3D desktop je implementován pomocí tzv. kompozitního správce oken, kterým je například Compiz. Kompozitní správce oken umožňuje implementovat grafické efekty v závislosti na určité události jako je např. zobrazení, minimalizace nebo uzavření okna. Compiz využívá pro grafické efekty OpenGL akcelerace a nahrazuje implicitního kompozitního správce oken Metacity grafického prostředí Gnome⁴⁾. Compiz umožňuje realizovat řadu efektů jako např. průhlednost, stínování, „gumová“ okna, rotace ploch na kostce a bývá proto často připodobňován k prostředí Aero operačního systému Windows Vista. Tyto efekty působí sice líbivým dojmem, jejich praktický přínos je však při nejlepším sporný.

Prvním kompozitním správcem oken byl Compiz, se kterým přišla začátkem roku 2006 společnost Novell. Zpočátku fungoval Compiz pouze na grafických kartách, které podporovaly XGL⁵⁾. V květnu 2006 bylo XGL nahrazeno AIGLX (Accelerated Indirect GLX). AIGLX je v současnosti podporováno grafickými kartami Intel, nVidia (od verze ovladačů 1.0-9629) a ATI (od verze ovladačů fglrx 8.42).

Screenshoty pro Compiz naleznete na stránkách http://compiz.org/Home/Screenshots.

Kompozitní správce oken Compiz můžeme aktivovat pomocí nabídky Systém → Nastavení → Vzhled a chování → Desktop Effects.

V okně Desktop Effects stiskněte tlačítko Enable Desktop Effects. V případě, že se budete chtít vrátit k výchozímu Metacity, stačí opět vyvolat okno Enable Desktop Effects a stiknout tlačítko Disable Desktop Effects.

Pokud byste v menu tuto nabídku neměli, můžete ji doinstalovat příkazem:

yum -y install compiz-gnome

Další možností je doinstalovat aplikaci gnome-compiz-manager, která umožňuje větší míru nastavení.

yum -y install gnome-compiz-manager

K aplikace je pak možné přistupovat přes nabídku Systém → Nastavení → Vzhled a chování → GL Desktop.

Jestliže chcete, aby se Compiz spustil automaticky při přihlášení se do systému, musíte stáhnout balíček compiz-manager.

yum -y install compiz-manager

Dále pokračujte nabídkou Systém → Nastavení → Osobní → Sezení. Na záložce Programy při přihlášení stiskněte tlačítko + Přidat a vyplňte podle níže uvedeného vzoru.

Potvrďte tlačítkem Budiž.

Samotný Compiz má poměrně omezené možnosti - v podstatě umí pouze „gumová“ okna a pracovní plochy umístěné na stranách krychle. Co do funkcionality je na tom o něco lépe Compiz Fusion, který vznikl sloučením projektu Compiz a Beryl (viz. dále) a jedná se v podstatě o rozšíření kompozitního spráce oken Compiz.

Před samotnou instalací Compiz-Fusion je třeba nainstalovat Compiz. Compiz-Fusion lze doinstalovat pomocí příkazů

yum -y install fusion-icon compiz-fusion compiz-fusion-extras ccsm

Compiz-Fusion spustíte aplikací Compiz Fusion Icon v nabídce Aplikace → Systémové nástroje. Pro spouštění Compiz-Fusion po startu postupujte obdobně jako v kapitole Automatické spouštění Compizu, jen místo compiz-manager spouštějte fusion-icon.

Nastavení Compiz-Fusion lze provést přes nabídku Systém → Nastavení → Vzhled a chování → CompizConfig Settings Manager. Nastavené efekty se projeví po puštění Compiz (viz. výše).

Vedle kompozitního spráce Compiz existoval také kompozitní správce Beryl. Beryl byl odnoží Compiz, od kterého se oddělil v září 2006 po té, co skupina vývojářů došla k závěru, že Compiz se příliš vzdálil původní myšlence. 30 května 2007 však bylo rozhodnuto, že se projekt Compiz a Beryl sloučí do Compiz Fusion. Na těchto stránkách naleznete mimo jiné také fórum v anglickém jazyce zabývající se problematikou 3D desktopu.

Schránka (clipboard) slouží pro kopírování textu v grafickém prostředí. V prostředí X Window System je text označený myší rovnou umístěn do schránky. Jeho vložení jinam pak provedete pomocí stisknutí prostředního tlačítka myši nebo pomocí kombinace kláves SHIFT+Insert.

Některé programy však nespolupracují tímto standardním způsobem a je nutné označený text nakopírovat do schránky pomocí menu nebo kombinace kláves. Například pro přenos textu mezi Gnome terminálem (gnome-terminal) a Firefoxem je nutné myší označit text a na něj pak ještě kliknout pravým tlačítkem myši a vybrat z kontextového menu položku Kopírovat (případně použít klávesovou zkratku CTRL+Insert). V Gnome terminálu lze též použít klávesové zkratky CTRL+SHIFT+c a CTRL+SHIFT+v, ve Firefoxu stačí klasické CTRL+c a CTRL+v (v obou případech je příslušná kombinace uvedena v menu Úpravy).

GNOME si v implicitním nastavení pamatuje stav přepínače NumLock, takže stačí, abyste numerickou klávesnici zapnuli a pak se odhlásili. Po dalším přihlášení bude numerická klávesnice automaticky zapnuta.

Standardním chováním IBM PC⁶⁾ totiž je, že numerická klávesnice je po startu počítače vypnutá. V nastavení BIOSu je možné numerickou klávesnici zapnout, avšak jakýkoliv program může její nastavení později změnit.

Pokud si GNOME nepamatuje nastavení numlock, zkontrolujte své nastavení:

• Přečtěte si kapitolu Editor nastavení.

Spusťte Editor nastavení přes nabídku Aplikace → Systémové nástroje → Editor nastavení. V editoru nastavte:

/ -> desktop -> gnome -> peripherals -> keyboard -> remember_numlock_state (zaškrtnuto)

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Standardní přihlašovací obrazovka grafického prostředí je realizována programem gdm.⁷⁾ V tomto programu nemá nastavení Gnome (popsané výše) žádný vliv. Použijeme proto program numlockx, který spustíme při startu gdm. Balíček nainstalujete příkazem:

yum -y install numlockx

Balíček obsahuje soubor /etc/X11/xinit/xinitrc.d/numlockx.sh, který je automaticky spuštěn při každém startu grafického prostředí, avšak ten se spouští až po přihlášení. Proto je potřeba upravit skript /etc/gdm/Init/Default (který nejprve zazálohujeme):

cp -a /etc/gdm/Init/Default /etc/gdm/Init/Default.zaloha
gedit /etc/gdm/Init/Default

V souboru Default nalezněte řádek (mělo by se jednat o poslední řádek)

...
exit 0

a nad tento řádek přidejte

[ -x /usr/bin/numlockx ] && /usr/bin/numlockx on

Soubor Default uložte. Přečtěte si kapitolu Jak restartovat Gnome bez restartu počítače.

• Přečtěte si kapitolu Přidání / odstranění ikon z panelu.

Předpokládejme, že na jednom z Vašich panelů je přidána ikona Indikátor klávesnice. Klikněte pravým tlačítkem na tuto ikonu, vyberte Nastavení klávesnice a pokračujte záložkou Rozložení. Vámi požadovanou klávesnici lze přidat pomocí tlačítka +Přidat. Přepínat mezi nastavenými klávesnicemi lze kliknutím levého tlačítka myši na ikonu. Klávesové zkratky pro přepínání klávesnice je také možné nastavit tlačítkem Možnosti rozložení.

Základní klávesové zkratky lze změnit / definovat pomocí nabídky Systém → Nastavení → Osobní → Klávesové zkratky.

Nautilus je oficiálním správcem souborů pro grafické prostředí Gnome. Nautilus umožňuje nejen procházení souborů, ale také přístup k FTP zdrojům, sdíleným souborům / adresářům v síti a také je možné ho použít jako jednoduchý vypalovací program.

V případě, že dojde zamrznutí správce souborů Nautilus, je možné jej restartovat pomocí příkazu

killall nautilus

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Editor nastavení.

Standardně se každý adresář otevřený pomocí aplikace Nautilus zobrazí v novém okně. Tato vlastnost může být v případě složitějšího adresářového stromu na obtíž. Jestliže chcete nastavit Nautilus tal. aby se obsah nově otevřeného adresáře zobrazovat v aktuálním okně, spusťte aplikaci Editor nastavení přes nabídku Aplikace → Systémové nástroje → Editor nastavení. V editoru pak zaškrtněte

/ -> apps -> nautilus -> preferences -> always_use_browser

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pro dočasné zobrazení všech skrytých souborů / adresářů lze použít klávesovou zkratku Ctrl + H. Pro trvalé zobrazení strytých souborů / adresářů je třeba v aplikaci Nautilus zatrnout v okně Nastavení správy souborů na záložce Pohledy položku Zobrazit skryté a záložní soubory. Okno Nastavení správy souborů vyvoláte přes nabídku Upravit → Nastavení.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Otevřete nabídku Vlastnosti poklepáním pravého tlačítka nad ikonou souboru. V záložce Otevřít s můžete změnit defaultní aplikaci pro otevření daného typu souborů. Další aplikace je možné přidat pomocí tlačítka Přidat.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pokud nemáte v nabídce Aplikace → Systémové nástroje uvedenu aplikaci Editor nastavení, je možno tuto aplikaci nainstalovat pomocí

yum -y install gconf-editor

Editor nastavení budete potřebovat pro provedení některých nastavení uvedených v této příručce.

Jestliže chcete spustit některé aplikace automaticky při Vašem přihlášení do systému, klikněte na Systém → Nastavení → Osobní → Sezení. V okně Sezení pak vyberte záložku Programy při přihlášení a stiknětě tlačítko Nový. V okně Přidat program při přihlášení zadejte příkaz, který spouští požadovanou aplikaci.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Fedora 9 obsahuje novou verzi GDM, která prozatím nedisponuje grafickým rozhraním umožňujícím nastavit automatické přihlašování. Je třeba tuto volbu nastavit ručně v souboru /etc/gdm/custom.conf.

Přihlaste se jako root a do terminálu napište gedit /etc/gdm/custom.conf. Tím otevřete soubor custom.conf pro editaci. Do souboru pak stačí přidat následující řádky:

[daemon]
TimedLoginEnable=true
TimedLogin=Vase-uzivatelske-jmeno
TimedLoginDelay=5

Při dalším startu systému se přihlašovací dialog zobrazí na pět vteřin a následně proběhne automatický login zvoleného uživatele.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Změnu jazyka grafického prostředí Gnome lze provést pomocí nabídky Systém → Správa → Jazyk. Aby se projevilo nové jazykové nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně přihlásit.
Tímto postupem změníte jazykové nastavení všem uživatelům systému. K provedení změny je navíc zapotřebí znát heslo superuživatele. Jestliže chcete změnit jazykové nastavení pouze sobě, stačí, když na konec souboru .bashrc ve svém domovském adresáři⁸⁾ přidáte řádek

export LC_ALL=xx_XX

kde xx_XX značí zvolený jazyk. Pro češtinu použijte cs_CZ, pro angličtinu en_US, pro němčinu de_DE a pro francouštinu fr_FR. Seznam všech přípustných hodnot získáte pomocí příkazu locale -a.

Poznámka: K tomu, aby se projevila změna jazykového nastavení, je třeba se odhlásit a opětovně se přihlásit do systému popř. restartovat Gnome.

Další možností je nastavení jazykového profilu před přihlášení se do systému. Pro změnu nastavení klikněte na volbu Jazyk na přihlašovací obrazovce a vyberte příslušný jazykový profil.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Uložte a zavřete všechny aplikace. Pomocí kláves Ctrl + Alt + Backspace se odhlásíte z daného sezení a restartujete X-server. Opětovné přihlášení se je pak ekvivalentní restartu grafického prostředí Gnome. Další možností je do příkazové řádky z účtu superuživatele napsat

/usr/sbin/gdm-restart

To povede k restartu grafického prostředí však nikoliv k odhlášení uživatele - není tedy zapotřebí se znovu přihlašovat.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Pro přepnutí do textové konzole stiskněte kombinaci kláves Ctrl + Alt + F2 (F3 - F6). Mezi jednotlivými textovými konzolemi je pak možné přepínat pomocí Alt + F2 (F3 - F6). Pro návrat do GNOME stiskněte Alt + F1.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.

Zazálohujte si soubor konfigurační soubor X-serveru:

cp -a /etc/X11/xorg.conf /etc/X11/xorg.conf.zaloha

a otevřete původní soubor 'xorg.cong' v textovém editoru.

gedit /etc/X11/xorg.conf

Přidejte následující řádky na konec souboru xorg.conf

Section "ServerFlags"
   Option    "DontZap"    "yes"
EndSection

Uložte soubor xorg.conf a přečtěte si kapitolu Jak restartovat Gnome bez restartu počítače.

• Přečtěte si kapitolu Obecné poznámky.
• Přečtěte si kapitolu Přidání repozitáře.

gDesklets je programem, který umožňuje používání apletů / widgetů na pracovní ploše Gnome. Klasickým příkladem apletů / widgetů jsou hodiny, kalendář, informace o počasí, vytížení systémových zdrojů apod.

yum -y install gdesklets

Na stránkách gdesklets.zencomputer.ca naleznete několik gDesklets.

Aplikaci lze spustit přes nabídku Aplikace → Příslušenství → gDesklets.

Hlavní stránka