[[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] ===== Úvod ===== ==== Historie ==== === Multics === První "prapředek" //OS Linux// se objevil koncem 60.let. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se společný projekt //MIT//, //AT&T Bell Labs// a //General Electric//. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout OS pro mainframe //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně jako je poskytována voda nebo elektřina. Projekt //Multics// byl na svou dobu příliš ambiciózní a v důsledku neuspokojivých výsledků byl zrušen.\\ === Unix === Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ === GNU a Linux === Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux// ((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ === Linux vs. distribuce === Dnes je pojem //Linux// používán spíše ve smyslu distribuce než samotného jádra. Správně však tento pojem označuje pouze jádro OS. Distribuce je zjednodušeně řečeno jádro "obalené" dalšími aplikacemi jako jsou okenní manažer, internetový prohlížeč, kancelářský balík apod. Jednotlivé distribuce se tedy mezi sebou mohou lišit přiloženými aplikacemi, avšak jádro mají společné. Mezi nejznámější distribuce současnosti patří //Ubuntu//, //Debian//, //Mandrake//, //SuSe// a samozřejmě také //Fedora Core//. Celkově existuje přes tři sta distribucí. ==== Fedora Core ==== //Fedora Core// je linuxová distribuce, která byla odvozena z distribuce //Red Hat//((Od //Fedora Core// jsou pak odvozeny další distribuce - mezi nejznámější patří polská distribuce //Aurox//.)). Samotné jméno "Fedora" znamená v překladu "pánský klobouk" a bylo odvozeno od loga, které používá //Red Hat//. První verze //Fedora Core 1 Yarrow// byla vydána 6.listopadu 2003.\\ //Fedora Core// je udržovaná stejnojmennou komunitou, která je sponzorovaná firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora Core//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora Core// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ Více informací naleznete na stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na našem [[http://www.fedora.cz/o_fedore.html|serveru]]. === Screenshoty === * [[http://shots.osdir.com/slideshows/slideshow.php?release=335&slide=32]] === Kde stáhnete Fedoru Core === * [[http://fedoraproject.org/wiki/Distribution/Download]] * [[http://www.fedora.cz/stahnout.html]] === Nápověda === * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]] * [[http://stanton-finley.net/fedora_core_5_installation_notes.html | Fedora Core 5 Linux - poznámky k instalaci (http://stanton-finkey.net/fedora_core_5_installation_notes.html)]] * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ]] * [[http://home.gagme.com/greg/linux/fc6-tips.php | Fedora Core 6 - Tipy a triky]] * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-fc6.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedora Core 6]] * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]] * [[http://fedoraproject.org/wiki/Communicate | Ostatní]] === Kde naleznete nové programy === * [[http://fedoraproject.org/wiki/Extras | Fedora Extras Project (http://fedoraproject.org/wiki/Extras)]] * [[http://gnomefiles.org/]] * [[http://freshmeat.net/browse/18/]] * [[http://sourceforge.net/]] * [[http://kde-apps.org/]] * [[http://rpm.pbone.net/]] * [[http://rpm.livna.org/]] === Témata a styly pro Váš desktop === * [[http://art.gnome.org/]] * [[http://www.kde-look.org/]] ==== Další odkazy ==== === České stránky věnující se Linuxu === * [[http://www.root.cz|Root]] * [[http://www.abclinuxu.cz|AbcLinuxu]] * [[http://www.linuxsoft.cz|Linuxsoft]] * [[http://www.linuxzone.cz|Linuxzone]] * [[http://www.penguin.cz| Penguin]] === Knihy a publikace o Linuxu === *[[http://www.red-hat.com/docs/manuals/enterprise/RHEL-5-manual/Deployment_Guide-en-US/index.html| Red Hat Enterprise Linux 5 - Deployment Guide]] - velice podrobný návod v anglickém jazyce pro systém //Red Hat Enterprise Linux 5// * [[http://www.tldp.org/tldp-redirect.php|Linux Documentation Project]] - řada návodů a knih týkajících se Linuxu (anglický jazyk) * [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/html/intro-linux.html| Introduction to Linux]]- vynikající kniha pro lidi začínající s Linuxem postupná také v [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/intro-linux.pdf|PDF]] verzi (anglický jazyk) * [[http://elibrary.fultus.com/|e-library Fultus]] - elektronická knihovna s tituly (nejen) o Linuxu (anglický jazyk) * [[http://knihy.cpress.cz/DataFiles/Book/00000675/Download/K0819.pdf|Linux Dokumentační projekt, 3.vydání]] - PDF kniha věnující se linuxové problematice (český jazyk) * [[http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah|Učebnice Linuxu]] - on-line učebnice dostupná také ve formátu [[http://www.abclinuxu.cz/download/ucebnice_abc_linuxu-20061019.pdf|PDF]] (český jazyk) * **Používáme //Linux//** (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; //Cpress// 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o //Linux//u zaměřená především na začátečníky * **//Linux// - kompletní příručka administrátora** (E.Nemeth, G.Snyder, T.R.Hein a kol.; //Cpress// 2004) - komplexní kniha o //Linux//u doporučovaná samotným Linusem Torvaldem :-) * **Mistrovství v Red Hat a Fedora** (M.G.Sobell; //Cpress// 2006) - kniha zaměřená na distribuce //Red Hat// a //Fedora Core// ===== ===== [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]]