[[obsah|Hlavní stránka]] ===== Úvod ===== {{:navody:48x48:emblems:tux.png?48 }} Následující kapitola představuje stručné představení //Linux//u, jeho historie a filozofie. Součástí této kapitoly je také několik užitečných odkazů, které nasměrují čtenáře na další informace týkající se této problematiky. ==== Historie ==== === Multics === První "prapředek" //OS Linux// se objevil roku 1964. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se o společný projekt //MIT//, //AT&T Bell Labs// a //General Electric//. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout //OS// pro mainframe //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně, jako je poskytována voda nebo elektřina. V roce 1969 vystoupil z projektu //AT&T Bell Labs//. Výpočetní divize //General Electric// včetně projektu //Multics// byla v roce 1970 převzata firmou //Honeywell//, která pokračovala s vývojem až do roku 1984. Poslední server s instalací //Multics// byl odstaven v roce 2000. Ačkoliv //Multics// nebyl z komerčního pohledu příliš úspěšným projektem, jeho přínos pro //IT// byl značný - např. idea sdílení zdrojů mezi uživateli silně ovlivnila unixové systémy, které byly dalším krokem na cestě k //Linux//u.\\ === Unix === Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645// tentokráte však přímo pro //Bell Labs//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který původně přispěl k popularizaci //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ === GNU a Linux === Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem bylo vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvalds práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux//((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldsova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[https://www.linux.com/news/software/linux-kernel/741764-linus-torvalds-linux-002-release-post-from-1991|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://root.cern.ch/root/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ === Linux vs. distribuce === Dnes je pojem //Linux// používán spíše ve smyslu distribuce než samotného jádra. Správně však tento pojem označuje pouze jádro //OS//. Distribuce je zjednodušeně řečeno jádro "obalené" dalšími aplikacemi jako jsou okenní manažer, internetový prohlížeč, kancelářský balík apod. Jednotlivé distribuce se tedy mezi sebou mohou lišit přiloženými aplikacemi, avšak jádro mají společné. Mezi nejznámější distribuce současnosti patří //Ubuntu//, //Debian//, //Linux Mint//, //openSUSE// a samozřejmě také //Fedora//. Celkově existuje přes tři sta distribucí. ==== Distribuce Fedora ==== //Fedora// je linuxová distribuce, která je nástupcem distribuce //Red Hat Linux//.((Od //Fedory// jsou pak odvozeny další distribuce - např. Kororaa Linux, Fusion Linux, Parsidora a nakonec i Red Hat Enterprise Linux a z něj odvozený CentOS.)) Původní označení této distribuce bylo //Fedora Core// - od verze //7// se však název zkrátil na pouhé //Fedora//. Samotné jméno "Fedora" znamená v překladu "pánský klobouk" a je jen jiným označením (červeného) klobouku, který se používal pro původní //Red Hat Linux// (a dodnes se používá pro //Red Hat Enterprise Linux//(([[http://cs.wikipedia.org/wiki/Red_Hat_Enterprise_Linux]]))). První verze //Fedora Core 1 Yarrow// byla vydána 6. listopadu 2003. //Fedora// je vyvíjena komunitním způsobem a zastřešena pod [[http://fedoraproject.org/|Fedora Project]]. Komunita byla ustavena na základě společnosti lidí, kteří podporovali vývoj původní distribuce //Red Hat Linux//. //Fedora Project// je podporován firmou //Red Hat, Inc.// zejména formou placení některých vývojářů (jsou zaměstnanci firmy //Red Hat, Inc.//), poskytováním technického zázemí a podobně. Firma //Red Hat, Inc.// však neposkytuje pro //Fedoru// oficiální technickou podporu ani žádné záruky. //Fedora// je od verze 21 vydávána ve třech oficiálních verzích: //Workstation// (pro desktopové uživatele), //Server// (pro klasické servery) a //Cloud// (pro nasazení jako hostovaný systém v cloudu). Tato příručka se věnuje především verzi //Workstation//. Ta je distribuovaná v podobě tzv. [[livecd|Live DVD]], které je vhodné pro vyzkoušení systému bez nutnosti instalace na pevný disk. V případě trvalejšího zájmu lze systém kdykoliv na disk nainstalovat. [[instalace|Instalaci]] by měl zvládnout středně zkušený uživatel //OS Windows//. K dispozici je klasická 32bitová verze, která funguje na procesorech i686 ([[http://cs.wikipedia.org/wiki/Pentium_Pro|Pentium Pro]] a novějších procesorech) a 64bitové verze, která je určena pro nejnovější procesory architektury [[http://cs.wikipedia.org/wiki/X86-64|x86-64]] (více viz [[instalace|Instalace]]). Kromě oficiálních verzí existují také komunitní verze, tzv. spiny, vytvářené SIGy (skupinami s určitou oblastí zájmu). Mezi desktopovými to je třeba KDE nebo Xfce, mezi dalšími třeba Security nebo Electronic Lab. === Screenshoty === * [[http://www.thecodingstudio.com/opensource/linux/screenshots/index.php | Screenshoty unixových a linuxových systémů ]] === Kde stáhnete Fedoru === * [[http://getfedora.org/]] * [[instalace#Získání instalačního média|Získání instalačního média]] (kapitola této příručky) === Nápověda === * [[http://www.fedoramagazine.org/ | Oficiální magazín s celou řadou návodů a aktualit]] * [[http://docs.fedoraproject.org/ | Oficiální dokumentace (http://docs.fedoraproject.org/)]] * [[http://ask.fedoraproject.org/ | Ask Fedora ]] * [[http://www.mjmwired.net/resources/ | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedory (http://www.mjmwired.net/...)]] * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] * [[http://fedoraproject.org/wiki/Communicate | Ostatní (http://fedoraproject.org/wiki/Communicate)]] === Kde naleznete nové programy === Nové verze programů jsou dostupné přímo v repozitářích Fedory, a proto se budou při aktualizacích instalovat samy. Pokud požadovaný program není součástí Fedory, je nejsnadnější využít [[repozitare#Alternativní repozitáře | alternativní repozitáře]] (viz kapitola [[repozitare|Repozitáře]]). Jinak je v zásadě možné instalovat aplikace ručně a přímo kopírováním na disk, avšak nelze pak snadno zaručit kompatibilitu se zbytkem systému, aktualizace a podobně. Mnoho programů a zpráv o nich je soustředěno na některých stránkách, viz například: * [[http://github.com]] * [[http://gnomefiles.org]] * [[http://freecode.com/]] * [[http://sourceforge.net]] * [[http://kde-apps.org]] === Témata a styly pro Váš desktop === * [[http://www.gnome-look.org]] * [[http://www.kde-look.org]] ==== Další odkazy ==== === České stránky věnující se Linuxu === * [[http://www.root.cz|Root]] * [[http://www.abclinuxu.cz|AbcLinuxu]] * [[http://www.linuxexpres.cz|LinuxEXPRES]] * [[http://www.linuxsoft.cz|Linuxsoft]] * [[http://www.linuxzone.cz|Linuxzone]] * [[http://www.penguin.cz| Penguin]] === Knihy a publikace o Linuxu === *[[https://access.redhat.com/site/documentation/en-US/Red_Hat_Enterprise_Linux/6/pdf/Deployment_Guide/Red_Hat_Enterprise_Linux-6-Deployment_Guide-en-US.pdf| Red Hat Enterprise Linux 6 - Deployment Guide]] - velice podrobný návod v anglickém jazyce pro systém //Red Hat Enterprise Linux 6// * [[http://www.tldp.org/|Linux Documentation Project]] - řada návodů a knih týkajících se //Linux//u (anglický jazyk) * [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/html/intro-linux.html| Introduction to Linux]]- vynikající kniha pro lidi začínající s //Linux//em postupná také v [[http://www.tldp.org/LDP/intro-linux/intro-linux.pdf|PDF]] verzi (anglický jazyk) * [[http://elibrary.fultus.com/|e-library Fultus]] - elektronická knihovna s tituly (nejen) o //Linux//u (anglický jazyk) * [[http://i.iinfo.cz/files/root/k/Dokumentacni_projekt.pdf|Linux Dokumentační projekt, 3.vydání]] - PDF kniha věnující se linuxové problematice (český jazyk) * [[http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/obsah|Učebnice Linuxu]] - on-line učebnice dostupná také ve formátu [[http://www.abclinuxu.cz/download/ucebnice_abc_linuxu-20061019.pdf|PDF]] (český jazyk) * **Používáme //Linux//** (M.Welsh, M.K.Dalheimer, T.Dawson, L.Kaufman; //CPress// 2003, 3.aktulizované vydání) - velice dobrá kniha o //Linux//u zaměřená především na začátečníky * **//Linux// - kompletní příručka administrátora** (E.Nemeth, G.Snyder, T.R.Hein a kol.; //CPress// 2004) - komplexní kniha o //Linux//u doporučovaná samotným Linusem Torvaldem :-) * **Příkazový řádek v //Linuxu//** (Pavel Kameník; //CPress// 2011) - kniha, která se zaměřuje na práci v příkazové řádce, kromě Fedory se věnuje i ostatním distribucím. * **Mistrovství v Red Hat a Fedora** (M.G.Sobell; //CPress// 2006) - kniha zaměřená na distribuce //Red Hat// a //Fedora Core// Většina publikací v češtině je docela zastaralá. Pokud ovládáte angličtinu, rozhlédněte se raději po anglické knize. Výběr je mnohem větší a publikace jsou pravidelně aktualizovány. Stačí se rozhlédnout po Amazonu. ---- [[obsah|Hlavní stránka]]