[[obsah|Hlavní stránka]] ===== Instalace aplikací ===== {{:navody:package-x-genericl.png }} V //Linux//u lze aplikace instalovat v zásadě dvěma základními způsoby - pomocí tzv. balíčků nebo kompilací zdrojového kódu. Následující kapitola obsahuje stručný popis obou těchto možností.\\ ==== Instalace aplikací pomocí balíčků ==== Softwarový balíček je ve své podstatě standardizovaný "balík" souborů nezbytných pro spuštění určitého programu. Obsahuje tedy samotnou aplikaci, informace o jejím umístění v systému, procedury které se mají provést při instalaci / odstranění aplikace a informace o tom, jaké další aplikace potřebuje program ke své činnosti (tzv. závislosti). S jednotlivými balíčky je možné "manipulovat" pomocí některého ze systémů pro správu balíčků. Správce balíčků se používá pro konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání aplikací.\\ //Fedora// používá balíčky //rpm// (**R**PM **P**ackage **M**anager - jedná se o tzv. rekurzivní zkratku). //rpm// sice v dnešní době představuje především formát softwarových balíčků, avšak jméno samotné se vyvinulo z původního správce balíčků, který byl používán pro jejich správu (//**R**ed Hat **P**ackage **M**anager//). Tento správce je sice ve //Fedoře// stále k dispozici, avšak z hlediska funkcionality byl překonán vyspělejším správcem balíčků //yum//. Existují také další "balíčkové" standardy a správci - například //Debian//((//Debian// je, podobně jako //Fedora//, jednou z velmi rozšířených distribucí //Linux//u.)) používá balíčky //deb// a správce balíčků //apt//.\\ O jaký balíček se jedná, lze velice jednoduše poznat podle jeho koncovky. Balíčky //rpm// tak mají koncovku //.rpm//, balíčky //deb// pak koncovku //.deb//. To, že se jedná o balíček //rpm//, není dostačující podmínkou pro to, abyste byli schopni ho nainstalovat. Balíčky tohoto standardu totiž používají také jiné distribuce jako např. //Mandriva//. Navíc musí být balíček určen pro architekturu Vašeho počítače (např. //i386//, //i686//, //x86_64// ((Architekturu vašeho počítače zjistíte pomocí příkazu ''uname -m''. Dále je dobré vědět, že balíčky pro architekturu //i386// je možné používat pro všechny architektury typu //x86// - tj. //i386//, //i486//, //i586// a //i686//.))). Některé balíčky nejsou závislé na architektuře počítače (např. dokumentace) - tyto balíčky jsou v názvu označeny slovem //noarch//. Zkratka //src// označuje zdrojové kódy, které jsou také shodné pro všechny architektury. Dále je velmi doporučeníhodné, aby daný balíček byl určen přímo pro Vaši verzi distribuce. Všechny potřebné údaje jsou zakompovány do názvu balíčku. Například xmms-1.2.10-23.fc5.x86_64.rpm je balíčkem multimediální aplikace //xmms// verze 1.2.10-23 určeným pro //Fedora Core 5// a architekturu //x86_64//.\\ Balíčky se nacházejí na instalačním //DVD// v adresáři //Packages//. Na Internetu jsou balíčky k dispozici např. na [[http://rpmseek.com/index.html|www.rpmseek.com]] a v tzv. repozitářích (viz. dále).\\ === Instalování / odinstalování balíčků pomocí rpm === * Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]]. Balíčky //.rpm// lze instalovat pomocí rpm -Uvh package_file.rpm a odinstalovat pomocí rpm -e package_name Následující příkaz Vám vypíše všechny nainstalované balíčky seřazené vzestupně podle datumu instalace. rpm -qa --last | tac Základní nevýhodou správce balíčků //rpm// je, že neohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky. Jeden balíček totiž může pro svou instalaci vyžadovat balíček jiný. Tato závislost může být několikanásobná - Vámi požadovaný balíček může být závislý na dalších třech, které mohou zase vyžadovat další balíčky atd. Snadno se tak dostanete do situace, která je označována jako "rpm hell". Nainstalovat / odebrat konkrétní balíček pak může být úkol vskutku nadlidský. Proto byl vyvinut správce balíčků //yum//, který umí tyto závislosti ohlídat a nainstaluje / odebere všechny potřebné balíčky za Vás.\\ **Poznámka:** Bližší informace o příkazu //rpm// viz. ''man rpm'' nebo ''info rpm''. === Správce balíčků yum === Jak bylo zmíněno v kapitole [[instalace_aplikaci#Instalování / odinstalování balíčků pomocí rpm]], nejlepším způsobem, jak instalovat aplikace, je použít správce balíčků //yum//. Abychom však mohli //yum// používat, musíme mít nastaveny tzv. repozitáře. Repozitáře jsou servery, na nichž jsou uloženy soubory určené pro distribuci po Internetu. Z repozitářů je možné si stáhnout balíčky pro rozšíření / aktualizaci Vaší //Fedory// (např. nejrůznější kodeky a aplikace, které nejsou standardní součástí instalačního //DVD//). Z repozitáře lze instalovat programy pomocí buď textového příkazu ''yum'' nebo grafických nástrojů jako například //yumex//. Následující text předpokládá funkční připojení k Internetu. == Jak využívat yum == * Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]]. * Přečtěte si kapitolu [[instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]]. Jestliže máte do systému přidány repozitáře, můžete používat správce balíčků //yum//. Jak již bylo několikrát zmíněno, slouží //yum// ke konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání balíčků. Navíc //yum// ohlídá závislosti mezi jednotlivými balíčky((Instalace některých balíčků vyžaduje, aby byly v systému již nainstalovány balíčky jiné. O splnění těchto závislostí se stará //yum// a v případě potřeby vyžadované balíčky automaticky nainstaluje.)) a tím značně zjednoduší jejich instalaci. Velice se doporučuje provádět správu balíčků právě prostřednictvím //yum//. usage: yum [options] < update | install | info | remove | list | clean | provides | search | check-update | groupinstall | groupupdate | grouplist | groupinfo | groupremove | makecache | localinstall | erase | upgrade | whatprovides | localupdate | resolvedep | shell | deplist > options: -h, --help show this help message and exit -t, --tolerant be tolerant of errors -C run entirely from cache, don't update cache -c [config file] config file location -R [minutes] maximum command wait time -d [debug level] debugging output level -e [error level] error output level -y answer yes for all questions --version show Yum version and exit --installroot=[path] set install root --enablerepo=[repo] enable one or more repositories (wildcards allowed) --disablerepo=[repo] disable one or more repositories (wildcards allowed) --exclude=[package] exclude package(s) by name or glob --obsoletes enable obsoletes processing during updates --noplugins disable Yum plugins Na první pohled se používání příkazu //yum// může jevit složité, ale ve skutečnosti je velice jednoduché. **Příklady:** Následující příkaz vygeneruje seznam všech balíčků, které souvisí s aplikací ''jmeno_aplikace''. yum search jmeno_aplikace Chceme-li získat o určitém balíčku více informací stačí zadat yum info jmeno_aplikace //yum// může také projít všechny Vámi nastavené repozitáře a podat informaci o tom, kde je možné získat příslušný balíček. yum list available Přehled nainstalovaných balíčků získáte zadáním yum list installed //yum// také umožňuje získat přehled jednotlivých skupin balíčků (např. Administration Tools, Sound and Video, MySQL Database apod.). yum grouplist Jestliže chcete získat přehled balíčků v repozitáři //jmeno_repozitare//, zadejte do příkazové řádky yum list jmeno_repozitare Nové aplikace lze nainstalovat pomocí yum install jmeno_aplikace //yum// také umožňuje instalaci celé skupiny aplikací. Například skupinu aplikací pro přehrávání audia a videa lze snadno nainstalovat pomocí yum groupinstall "Sound and Video" Jestliže jste stáhli //rpm// balíček do adresáře ''/path/to/the/rpm'' můžete jeho instalaci provést pomocí následujícího příkazu. //yum// se postará o případné závislosti a stáhne požadované balíčky. yum localinstall /cesta/k/lokalnimu/rpm //yum// je také schopen aktualizovat systém bez interakce uživatele, budete-li si to přát((Tato operace může trvat v závislosti na objemu stahovaných balíčků i několik hodin!)). yum update V případě, že si nejste jisti, zda-li máte aktuální balíčky, zadejte yum check-update Pomocí příkazu //yum// můžete odinstalovat nejen daný balíček ale také balíčky, které instalaci tohoto balíčku podmiňují, a které byly s tímto balíčkem nainstalovány. yum remove jmeno_aplikace **Poznámka:** Více informací o správci balíčků //yum// lze získat pomocí ''man yum'' popř. ''info yum''. == Nastavení proxy serveru pro yum == Pokud Vám v cestě do Internetu stojí proxy server, můžete jeho používání pro //yum// nastavit v ''/etc/yum.conf'', kde do sekce ''main'' musíte přidat proxy = jmeno.nebo.ip.proxy:port proxy_username = uzivatelske_jmeno proxy_password = heslo == Instalace grafického rozhraní pro yum == * Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]]. * Přečtěte si kapitolu [[instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]]. Pomocí následujícího příkazu naistalujete grafickou nadstavbu //yumex// pro příkaz ''yum''. yum -y install yumex Aplikace umožňuje nejen instalovat/odebírat aplikace, ale také spravovat repozitáře. //yumex// spustíte pomocí //Aplikace -> Systémové nástroje -> Yum Extender//. Po spuštění je třeba chvíli počkat, než se aplikace sesynchronizuje s údaji o repozitářích na Internetu. {{ navody:yumex.png | Aktualizace aplikace yumex po spuštění }} **Konkrétní balíček nainstalujete popř. zaktualizujete** na kartě //Balíčkový náhled//((Jedná se o první ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)). Na této kartě můžete třídit balíčky podle několika kritérií. Pomocí roletkové nabídky //Kategorie//((Tato roletková nabídka se nachází v levé horní části okna aplikace.)) můžete vybírat * všechny balíčky (položka //None//) * tématické skupiny balíčků jako např. hry, dokumentace nebo systémové nástroje (položka //RPM skupiny//) * repozitářů, přičemž nainstalované balíčky jsou reprezentované quasi-repozitářem //installed// (položka //Repozitáře//) * achitektury procesoru (položka //Architektura//) * velikosti balíčků, kde balíčky jsou rozděleny do několika skupin na základě jejich velikosti (položka //Velikost//) * stáří balíčků, kde balíčky jsou rozděleny do několika skupin na základě jejich stáří (položka //Stáří//) Zároveň s tímto členěním je možné pomocí přepínače //Balíčky//((Tento přepínač se nachází v levé horní části okna aplikace vedle roletkové nabídky //Kategorie//.)) provádět výběr podle tohoto, zda-li se jedná o * balíčky k aktualizaci (položka //Aktualizace//) * dostupné balíčky (položka //Dostupné//) * naistalované balíčky (položka //Nainstalováno//) * všechny balíčky (položka //Vše//) Balíčky, které vyhovují oběma výše uvedeným kritériům třídění, se zobrazí v hlavním části okna aplikace. Jestliže kliknete na vybraný balíček, je možné o něm získat bližší informace na záložkách //Popis//, //Informace//, //Soubory//, //Záznamy o změnách// a //Ostatní//, které se nachází u dolního okraje okna aplikace. Jestliže chcete vybraný balíček nainstalovat popř. zaktualizovat, stačí ho na seznamu vyfiltrovaných balíčků zaškrtnout. V případě, že chcete balíček odebrat, odškrtněte balíček ze seznamu nainstalovaných balíčků. Samotný proces zpracování balíčků spustíte tlačítkem //Zpracovat frontu//, které se nachází v pravém dolním rohu okna aplikace. {{ navody: yumex_balicky.png | Správa jednotlivých balíčků pomocí aplikace yumex }} Jednotlivé balíčky se dělí do tématických skupin. Podobné členění je k dispozici také na kartě //Balíčkový náhled//. Balíčky jsou do skupin děleny již na úrovni repozitářů. V případě, že dva různé repozitáře obsahují stejné nebo podobné skupiny (např. skupina //Aplication// a //Aplications//), budou se tyto skupiny na kartě //Balíčkový náhled// jevit jako odlišné. Tento problém řeší karta //Skupinový náhled//((Jedná se o druhou ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)), ve které jsou balíčky z různých repozitářů rozčleněny do homogenních kategorií. Jestliže tedy chcete **spravovat balíčky podle skupin**, je tato záložka ideální volbou. {{ navody: yumex_skupiny_balicku.png | Správa skupin balíčků pomocí aplikace yumex }} Seznam balíčků, které jste vybrali pro instalaci, aktualizaci popř. odebrání ze systému naleznete na kartě //Náhled fronty balíčků//((Jedná se o třetí ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)). Zpracování balíčků ve frontě můžete spustit pomocí tlačítka //Zpracovat frontu//, které se nachází v pravém dolním rohu okna aplikace. {{ navody: yumex_fronta.png | Fronta balíčků určených ke zpracování v rámci aplikace yumex }} **Zahrnutí popř. vyjmutí již přidaného repozitáře** provedete pouhým označením popř. odznačením zvoleného repozitáře na kartě //Náhled výběru z repozitáře//((Jedná se o čtvrtou ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)). //yumex// neumožňuje přidávání nových repozitářů ale pouze správu stávajících! {{ navody:yumex_repozitare.png | Správa repozitářů pomocí yumex }} Na poslední kartě //Náhled výstupu//((Jedná se o pátou ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)) naleznete hlášení aplikace //yumex//, která se mohou hodit v případě analyzování problémů. {{ navody:yumex_hlaseni.png | Náhled výstupu aplikace yumex }} === Přidání repozitáře === * Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]]. Váš systém standardně obsahuje odkazy na základní repozitáře //fedora// a //updates//. Velice užitečnými repozitáři, které nejsou implicitně nastaveny, jsou např. repozitáře //**rpmfusion**//. Tyto repozitáře přidáte pomocí příkazu rpm -Uvh http://download1.rpmfusion.org/free/fedora/rpmfusion-free-release-stable.noarch.rpm rpm -Uvh http://download1.rpmfusion.org/nonfree/fedora/rpmfusion-nonfree-release-stable.noarch.rpm Příslušné konfigurační soubory pro jednotlivé repozitáře jsou uloženy v adresáři ''/etc/yum.repos.d''. Každý ze souborů v tomto adresáři obsahuje informace o jednom repozitáři. Výpisem obsahu tohoto adresáře lze tak snadno zjistit, jaké konkrétní repozitáře máte nastaveny. Soubory můžete přidávat, odebírat popř. editovat běžným textovým editorem. == Přidání GPG klíčů == //GNU Privacy Guard// (GnuPG nebo také GPG) je náhradou kryptografického softwaru //PGP//. //GPG// používá asymetrického šifrování (tj. konceptu veřejného a soukromého klíče).\\ Některé repozitáře nebudou fungovat pokud nebudete mít nainstalován jejich GPG klíč (záleží to na nastavení parametru //gpgcheck// v nastavení repozitáře. K zadání následujících příkazů musíte být přihlášen jako superuživatel. Pomocí příkazu rpm --import http:/// stáhnete a nainstalujete veřejné klíče k repozitáři. Klíče pak slouží k účelům autentifikace balíčků stažených přes Internet. Tento způsob by Vám měl poskytnout jistotu, že balíčky skutečně pocházejí z daného repozitáře. **Poznámka:** Aby byla při stažení balíčků z repozitáře provedena autentifikace pomocí //GPG// klíčů, je třeba mít v konfiguračním souboru((Tyto soubory se nachází v adresáři ''/etc/yum.repos.d''.)) příslušného repozitáře nastaveno ''gpgcheck=1''. Jestliže máte v konfiguračním souboru daného repozitáře nastaveno ''gpgcheck=0'', nebude autentifikace balíčků provedena. == Vytvoření lokálního repozitáře z instalačního DVD == * Následující postup byl převzat ze stránek [[http://www.city-fan.org/tips/YumRepoFromImages|www.city-fan.org]]. Jestliže nemáte funkční připojení k Internetu, je možné si z Vašeho instalačního //DVD// vytvořit //ISO// obraz a ten následně připojit jako repozitář. Výhody a nevýhody lokálního repozitáře jsou zřejmé - na jedné straně je velice rychlá instalace balíčků, na druhé straně stojí absence baličků z repozitáře //livna// a po nějakém čase také neaktuální balíčky.\\ Vytvořte adresář ''/opt/fedora'', ve kterém bude umístěn //ISO// obraz instalačního //DVD//. K tomu, abyste byli schopni vytvořit //ISO// obraz, budete potřebovat 3.5 //GB// volného diskového prostoru. mkdir /opt/fedora Předpokládejme, že soubor zařízení Vaší //DVD// mechaniky je ''/dev/cdrom''. //ISO// obraz instalačního //DVD// vytvoříte v adresáři ''/opt/fedora'' pomocí příkazů cd /opt/fedora umount /dev/cdrom dd if=/dev/cdrom of=fedora.iso bs=1024 Dále vytvořte adresář ''/opt/lokalni_repozitar/dvd''. Do tohoto adresáře se bude připojovat //ISO// obraz. mkdir -p /opt/lokalni_repozitar/dvd Ten připojíte pomocí mount -r -o loop /opt/fedora/fedora.iso /opt/lokalni_repozitar/dvd Níže uvedeným příkazem nainstalujete balíček ''createrepo'' z instalačního //DVD//. cd "/opt/lokalni_repozitar/dvd/Packages" rpm -Uhv createrepo-0.9.5-2.fc9.noarch.rpm Následně se přesuňte do adresáře ''/opt/lokalni_repozitar'' a vygenerujete seznam balíčků obsažených na instalačním //DVD//. Tato operace může trvat až několik minut v závislosti na výkonu Vašeho počítače. cd /opt/lokalni_repozitar createrepo . Aby nebylo nutné pokaždém restartu systému //ISO// obraz připojovat ručně, otevřete soubor ''/etc/fstab'' gedit /etc/fstab a na jeho konec přidejte řádek /opt/fedora/fedora.iso /opt/lokalni_repozitar/dvd iso9660 ro,loop 0 0 **Poznámka:** Soubor ''fstab'' musí vždy končit prázdnou řádkou - v opačné případě bude systém hlásit chybu. Dále je třeba přidat nově vytvořený repozitář do seznamu repozitářů určených pro aktualizaci systému - to umožní aplikaci //yum// použít tento repozitář pro aktualizaci systému. Vytvořte soubor ''lokalni_repozitar.repo''. gedit /etc/yum.repos.d/lokalni_repozitar.repo Do nově vytvořeného souboru zkopírujte řádky [lokalni_repozitar] name=Lokalni repozitar baseurl=file:///opt/lokalni_repozitar enable=1 gpgcheck=0 a soubor uložte. **Poznámka:** Jestliže repozitář uložíte na sdílený disk, lze tímto způsobem vytvořit repozitář, který je možné následně využívat v rámci lokální sítě. ==== Instalace aplikací pomocí kompilace zdrojového kódu ==== * Přečtěte si kapitolu [[nekomercni_aplikace_programovani_vyvoj#Instalace vývojových nástrojů]]. Při kompilaci zdrojových kódů překládáme programový kód pomocí tzv. kompilátoru. Standardně se jedná o **kompilátor //gcc//**, který je součástí vývojových balíčků. Tyto balíčky musíte mít nainstalovány, abyste byli schopni zdrojový kód zkompilovat. Nejprve stáhněte požadovaný soubor obsahující zdrojový kód např. na stránkách [[http://sourceforge.net/index.php|www.sourceforge.org]]. Soubor rozbalte((Nejjednodušším způsobem, jak rozbalit soubor je použít aplikaci ''mc''. Jedná se o správce souborů, kterým lze otevřít zkomprimovaný soubor pouhým dvouklikem. Více naleznete v kapitole [[prompt#mc]].)) a prostudujte přiložené soubory //README// popř. //INSTALL//. V nich je vysvětleno krok za krokem, jak postupovat při samotné kompilaci. Ve většině případů je postup následující su - ./configure & make & make install Kompilace aplikací ze zdrojových kódů s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhodou je, že "ručně" zkompilovaný program je zpravidla méně náročný na systémové prostředky, což může být zejména na slabších strojích pádný argument. Nevýhodou je, že tento způsob instalace vyžaduje relativně podrobnou znalost systému //Linux// a že o splnění případných závislostí se musí uživatel postarat sám. Z těchto důvodů se jednoznačně upřednostňuje instalace programů pomocí správce balíčků //yum//. Ke kompilaci ze zdrojových kódů je možné přistoupit v případě, že požadovaná aplikace není součástí repozitářů.\\ **Poznámka:** Některé aplikace je možné používat okamžitě po jejich rozbalení. Jednou z takovýchto aplikací je např. //FPS// hra [[nekomercni_aplikace#Sauerbraten]]. ---- [[obsah|Hlavní stránka]]