[[obsah|Hlavní stránka]]
===== Hardware =====
{{:navody:48x48:devices:hardware.png }}
Bohužel stále platí, že ne všechen hardware je //Linux//em podporován. Problémy mohou nastat zejména s grafickými a zvukovými kartami, televizními tunery, zařízeními //Wi-Fi//, modemy((Zde bych chtěl uporoznit, že problémy bývají zejména s modemy, které se připojují přes //USB//. Proto, budete-li mít tu možnost, dejte přednost modemům připojovaných přes ethernet a to i v případě mírně vyšší ceny - ušetříte si řadu problémů.)), tiskárnami a skenery. Důvod těchto problémů není na straně //Linux//u, ale na straně výrobců, kteří mnohdy linuxovou komunitu "velkoryse" přehlížejí. Nejenže sami nevydají potřebné ovladače, ale navíc odmítají dát k dispozici technickou specifikaci výrobku, na základě které by mohly být ovladače vyvinuty. Jestliže se tedy chystáte nakoupit nový hardware, "zagooglujte" vždy předem na Internetu((Většinou stačí zadat jméno výrobku a //Linux// jako druhé klíčové slovo. Během několika okamžiků tak víte, jak si příslušný hardware rozumí s //Linux//em.)) - vyhnete se tak nepříjemným překvapením. V případě, že pro Vámi vyhlédnutý hardware neexistují ovladače pro //Linux//, neváhejte o tom napsat výrobci - možná se sám nad sebou zamyslí((A když ne, tak jste to alespoň zkusili.)).
==== Informace o hardware v počítači ====
V moderních počítačích lze zjistit identifikaci jejich hardwarových komponent bez toho, abyste je museli otvírat a hledat popisky na desce nebo na jednotlivých integrovaných obvodech.
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky#Obecné poznámky]].
=== Paměť ===
Velikost dostupné paměti získáme pomocí příkazu ''free'':
$ free
total used free shared buffers cached
Mem: 765656 143684 621972 0 56444 32496
-/+ buffers/cache: 54744 710912
Swap: 2096472 0 2096472
Ve výše uvedeném příkladu můžeme z prvního řádku výstupu vyčíst, že počítač má k dispozici celkem 747 MiB operační paměti RAM (total, 765656 / 1024), ze které je použito 140 MiB (used, 143684 / 1024) a 607 MiB je volných (free, 621972 / 1024). Sdílená paměť není vypočítávána (shared), buffery((Při komunikaci se vstupně-výstupními zařízeními jsou data nejprve uložena do paměti RAM a teprve později přenesena do adresního prostoru k procesu.)) zabírají 55 MiB paměti (56444 / 1024) a disková cache((Při čtení z disku se data ukládají i do cache (tj. do RAM). Pokud jsou stejná data z disku požadována podruhé, jsou přečtena z paměti.)) pak 31 MiB (32496 / 1024).\\
Na druhém řádku (-/+ buffers/cache) vidíme, že použito je reálně jen 53 MiB paměti (54744 / 1024), protože zbytek do 140 MiB (143684 / 1024) zabírají buffery a cache. Takže pokud by se buffery a cache odečetly, máme 694 MiB (710912 / 1024) volné paměti.\\
Třetí řádek (Swap) oznamuje, že v počítači je celkem 2047 MiB swapu (2096472 / 1024), ze kterého není obsazen ani jeden bajt a celý je tak úplně volný. Označení swap není přesné, správněji se jedná o prostor na disku pro odkládání nepoužívaných stránek paměti (tzv. paging).
Základním principem správy paměti v Linuxu totiž je, že veškerá dostupná volná paměť se používá na buffery a cache, aby se urychlil přístup na pevný disk. V případě nedostatku operační paměti RAM pak jsou buffery a cache automaticky zmenšovány spolu s odkládáním nepoužívaných stránek paměti (4 kiB bloky) na disk (tzv. [[http://cs.wikipedia.org/wiki/Str%C3%A1nkov%C3%A1n%C3%AD|stránkování]]).
=== Obsazené místo na disku ===
$ df
Souborový systém 1K bloků Použité Volné Uži% Připojeno do
/dev/sda1 17856888 1913572 15021592 12% /
tmpfs 382828 0 382828 0% /dev/shm
$ df -h
Souborový systém Velikost Užito Volno Uži% Připojeno do
/dev/sda1 18G 1,9G 15G 12% /
tmpfs 374M 0 374M 0% /dev/shm
=== Procesor ===
$ cat /proc/cpuinfo
processor : 0
vendor_id : AuthenticAMD
cpu family : 6
model : 7
model name : AMD Duron(tm) processor
stepping : 0
cpu MHz : 1100.019
cache size : 64 KB
fdiv_bug : no
hlt_bug : no
f00f_bug : no
coma_bug : no
fpu : yes
fpu_exception : yes
cpuid level : 1
wp : yes
flags : fpu vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic mtrr pge mca cmov pat pse36 mmx fxsr sse syscall mmxext 3dnowext 3dnow up
bogomips : 2200.03
clflush size : 32
power management: ts
=== PCI zařízení ===
Informace o všech //PCI// sběrnicích Vašeho počítače a zařízeních připojených k těmto sběrnicím lze získat pomocí
$ /sbin/lspci
00:00.0 Host bridge: VIA Technologies, Inc. VT8361 [KLE133] Host Bridge
00:01.0 PCI bridge: VIA Technologies, Inc. VT8361 [KLE133] AGP Bridge
00:07.0 ISA bridge: VIA Technologies, Inc. VT82C686 [Apollo Super South] (rev 40)
00:07.1 IDE interface: VIA Technologies, Inc. VT82C586A/B/VT82C686/A/B/VT823x/A/C PIPC Bus Master IDE (rev 06)
00:07.2 USB Controller: VIA Technologies, Inc. VT82xxxxx UHCI USB 1.1 Controller (rev 1a)
00:07.3 USB Controller: VIA Technologies, Inc. VT82xxxxx UHCI USB 1.1 Controller (rev 1a)
00:07.4 Bridge: VIA Technologies, Inc. VT82C686 [Apollo Super ACPI] (rev 40)
00:07.5 Multimedia audio controller: VIA Technologies, Inc. VT82C686 AC97 Audio Controller (rev 50)
00:0a.0 Network controller: RaLink RT2561/RT61 802.11g PCI
00:0f.0 Ethernet controller: ADMtek NC100 Network Everywhere Fast Ethernet 10/100 (rev 11)
01:00.0 VGA compatible controller: Trident Microsystems CyberBlade/i1
=== USB zarizeni ===
Informace o všech //USB// sběrnicích Vašeho počítače a zařízeních připojených k těmto sběrnicím lze získat pomocí
$ /sbin/lsusb
Bus 001 Device 004: ID 058f:6377 Alcor Micro Corp. Multimedia Card Reader
Bus 002 Device 002: ID 0458:003a KYE Systems Corp. (Mouse Systems) NetScroll+ Mini Traveler / Genius NetScroll 120
Bus 002 Device 003: ID 05af:0806 Jing-Mold Enterprise Co., Ltd HP SK806A Keyboard
Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub
Bus 002 Device 001: ID 1d6b:0001 Linux Foundation 1.1 root hub
**Poznámka:** Program ''lsusb'' je součástí balíčku ''usbutils''. V případě potřeby tento balíček nainstalujete pomocí
yum -y install usbutils
=== Disky a diskové oddíly ===
$ cat /proc/partitions
major minor #blocks name
7 0 196360 loop0
8 0 39082680 sda
8 1 18434556 sda1
8 2 2096482 sda2
=== Informace z BIOSu ===
$ dmidecode
# dmidecode 2.9
SMBIOS 2.2 present.
33 structures occupying 942 bytes.
Table at 0x000F0800.
Handle 0x0000, DMI type 0, 19 bytes
BIOS Information
Vendor: Award Software International, Inc.
Version: 6.00 PG
Release Date: 10/04/2002
...
Handle 0x0001, DMI type 1, 25 bytes
System Information
Manufacturer: MICRO-STAR INTERNATIONAL CO., LTD
Product Name: MS-6378
Version:
==== Instalace ovladačů pro grafické karty nVidia a ATI ====
Ovladače nesvobodného software jako jsou ovladače grafických karet přímo do výrobce, nejsou součástí standardních repozitářů. Pro jejich instalaci je potřeba přidat další repozitář viz kapitoly k jednotlivým ovladačům.
:!: Pro instalaci těchto ovladačů vždy používejte připravené balíky z repozitářů. Nikdy neinstalujte ovladače stažené přímo ze stránek výrobce, pokud skutečně nevíte co děláte. (Výrobce distribuuje ovladače ve formě zdrojového kódu, který je potřeba kompilovat atd.)
=== Jak zjistím zda mi funguje 3D akcelerace grafické karty ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Z terminálu v grafickém rozhraní spusťte
glxinfo | grep -i render
Pokud se vám vypíše
direct rendering: No
OpenGL render string: Mesa GLX Indirect
Pak akcelarace grafické karty nefunguje a pro její zprovoznění je potřeba pravděpodobně nainstalovat dodatečný ovladač.
Pokud se vypíše něco jako
direct rendering: Yes
OpenGL renderer string: GeForce 6150SE nForce 430/PCI/SSE2
GL_NVX_conditional_render, GL_SGIS_generate_mipmap, GL_SGIS_texture_lod,
Pak akcelerace funguje.
Pokud
direct rendering: Yes
OpenGL renderer string: Software Rasterizer
Pak funkce akcelerace fungují, ale jsou nahrazeny softwarovými výpočty pomocí procesoru.
=== Instalace ovladače grafické karty nVidia ===
Pro grafické karty nVidia je možné ve Fedoře používat tři různé ovladače. Tyto se od sebe navzájem liší podporovanými funkcemi.
* **nv** - oficiální ovladač grafikých karet nVidia s oveřeným kódem, součást Fedory, pouze základní funkcionalita
* **nouveau** - ovladač grafických karet nVidia s oveřeným kódem sestavený na základě zpětného inženýrství, součást Fedory, výchozí, rozšířená funkcionalita (2D, 3D na některých kartách, KMS...)
* **nvidia** - oficiální ovladač karet nVidia vydávaný přímo nVidií, zdrojový kód není dostupný, není součástí Fedory, lze instalovat z repozitáře RPMFusion, téměř veškerá funkcionalita (2D, 3D, VDPAU, CUDA...)
== Instalace ovladače nvidia ==
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
* Přečtěte si kapitolu [[instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]] a přidejte si repozitář RPMFusion a to jak free tak především non-free část.
* Přečtěte si kapitolu [[gnome#Jak restartovat GNOME bez restartu počítače]].
To, jaký balíček je třeba stáhnout a nainstalovat, je dáno čipem Vaší grafické karty. V současnosti existují tři různé balíčky, které obsahují podporu grafických karet //nVidia//. Úplný seznam aktuálně podporovaných karet včetně verze ovladače, která tyto karty podporuje naleznete na [[http://us.download.nvidia.com/XFree86/Linux-x86/100.14.19/README/appendix-a.html]] na stránkách společnosti [[http://www.nvidia.com|nVidia]].
Pro zprovoznění grafických karet //nVidia// řady novější než //Geforce 5// je zapotřebí nainstalovat balíčky ''kmod-nvidia'' a ''xorg-x11-drv-nvidia'' odpovídající typu vašeho jádra. Od Fedory 11 se jako výchozí instaluje jádro s PAE (podpora velké paměti). Proto je potřeba instalovat odpovídající moduly.
yum -y install kmod-nvidia xorg-x11-drv-nvidia-libs
Pro i686 (32bit) s PAE (> 4GB RAM)
yum -y install kmod-nvidia-PAE xorg-x11-drv-nvidia-libs.i686
Pokud máte starší grafickou kartu //nVidia// řady //Geforce až Geforce 5//, použijte balíček ''kmod-nvidia-173xx''.
yum -y --enablerepo=rpmfusion-nonfree-updates install kmod-nvidia-173xx
Starší ''kmod-nvidia-96xx'' již není kompatibilní s novými verzemi Xorg.
yum -y --enablerepo=rpmfusion-nonfree-updates install kmod-nvidia-96xx
**Poznámka:** Vzhledem k tomu, že výše uvedené balíčky mají formu rozšíření jádra, musí tyto balíčky odpovídat verzi Vašeho jádra. Je tak možné, že společně s ovladačem bude zapotřebí stáhnout také nové jádro.\\
Pokud máte aktivní SELinux povolit vykonávání kódu na zásobníku, které ovladač vyžaduje
setsebool -P allow_execstack on
Pokud máte s instalací ovladače problémy, podívejte se na fórum [[http://www.nvnews.net/vbulletin/forumdisplay.php?s=&forumid=14|Linux and nVidia Graphics]] nebo na stránky [[http://www.mjmwired.net/resources/| www.mjmwired.net]]. Řada problémů souvisejících s instalací ovladačů pro grafické karty //nVidia// se řeší také na našem [[http://forum.fedora.cz/search.php?1,search=nvidia,page=1,match_type=ALL,match_dates=0,match_forum=ALL|fóru]].
Pokud používáte Google Earth či Wine pro hry je potřeba doinstalovat 32 bitové knihovny i do 64 bitového systému:
yum --enablerepo=rpmfusion-nonfree-updates install xorg-x11-drv-nvidia-libs.i686
== Odinstalace ovladače nVidia ==
Svobodné ovladače nouveau se v poslední době výrazně zlepšily, co se týče stability a výkonu, a často fungují lépe než proprietární ovladače. Pokud jste instalovali proprietární ovladače z RPM Fusion, můžete je odinstalovat a vrátit se k ovladačům nouveau pomocí následujícího návodu:
Před samotnou odinstalací proprietární ovladače nejdříve zakažte (nvidia-config-display nahraďte nvidia-96xx-config-display nebo nvidia-173xx-config-display, pokud je to potřeba):
nvidia-config-display disable
rm /etc/X11/xorg.conf
Nebo můžete změnit pole ''Driver'' v ''/etc/X11/xorg.conf'' na ''nouveau'' a odstranit ''nomodeset'' a ''rdblacklist=nouveau'' z ''/etc/boot/grub/grub.conf''.
Poté systém restartujte.
Pokud vše funguje v pořádku, můžete proprietární ovladač odinstalovat:
yum remove xorg-x11-drv-nvidia\* livna-config-display
=== Instalace ovladače grafické karty ATI/AMD ===
Pro grafické karty ATI je možné ve Fedoře používat tři různé ovladače. Tyto se od sebe navzájem liší podporovanými funkcemi a kartami.
* **radeon** - ovladač karet ATI napsaný na základě dokumentace poskytnuté společností ATI resp. AMD a pomocí zpětného inženýrství, otevřený zdrojový kód, součást Fedory, výchozí, ucházející funkcionalita na některých kartách (2D, 3D...)
* **radeonhd** - **již nepodorovaný** ovladač karet ATI původně pro řadu karet HD, využívající jiný způsob komunikace s kartou, otevřený zdrojový kód, omezená funkcionalita i podpora karet (2D)
* **catalyst** - oficiální ovladač karet ATI vydávaný přímo ATI resp. AMD, zdrojový kód není dostupný, není součástí Fedory, téměř veškerá funkcionalita (2D, 3D), většinou již nepodporuje starší karty
== Instalace ovladače catalyst ==
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
* Přečtěte si kapitolu [[instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]] a přidejte si repozitář RPMFusion a to jak free tak především non-free část.
**Poznámka:** Ovladač se dříve jmenoval //fglrx// nyní //catalyst//. \\
**Poznámka:** Pro karty //Radeon 9250// a starší není potřeba ovladač //catalyst// instalovat.
Pro běžnou práci lze používat ovladače, které jsou ve výchozí instalaci Fedory.
Od Fedory 11 se jako výchozí instaluje jádro s PAE (podpora velké paměti). Proto je potřeba instalovat odpovídající moduly buď s nebo bez PAE.
:!: ** Ve Fedoře 20 nejsou ovladače dostupné z repozitáře RPMFusion a není možné ovladače catalyst instalovat ani z oficiálních stránek, neboť jsou nekompatibilní s úpravami pro nový grafický server Wayland, jehož podpora je ve Fedoře 20 přidána. ** Zatím neexistuje jednoduchý postup jak ovladače zprovoznit.
Ovladač pro grafické karty //ATI// nainstalujete pomocí
yum -y install kmod-catalyst xorg-x11-drv-catalyst
Pro i686 (32bit) s PAE (> 4GB RAM)
yum -y install kmod-catalyst-PAE xorg-x11-drv-catalyst.i686
Jestliže tento postup selže, pozorně si pročtěte [[http://phoronix.net/forums/showthread.php?t=342|phoronix forum]] a [[http://www.phoronix.com/redblog/|atiblog]]. Řada problémů se také již řešila na stránkách našeho [[http://forum.fedora.cz/search.php?1,search=radeon,page=1,match_type=ALL,match_dates=0,match_forum=ALL|fóra]].
:!: **UPOZORNĚNÍ**: Ovladač neobsahuje podporu pro **karty //Radeon 9250// a starší**. Ty jsou akcelerovány již v //Xorg// ovladačem //radeon// a pro běžné použití **není potřeba //catalyst// ovladač instalovat**.
==== Disky a mechaniky CD/DVD ====
=== Značení disků a mechanik ===
Každý disk / mechanika má svůj soubor v adresáři ''/dev''. Tyto soubory, které jsou zodpovědné za komunikaci s konkrétním hardwarem, se nazývají soubory zařízení((Kromě disků a mechanik //CD/DVD// má svůj soubor zařízení také ostatní hardware.)). Systém souborů daného disku / mechaniky((Systém souborů slouží k prezentaci a organizování ukládacích kapacit. Zjednodušeně lze pro naše účely chápat systém souborů jako soubory a adresáře uložené na daném médiu.)) je pak připojován do k tomu určeného adresáře. Seznam všech momentálně připojených disků / mechanik lze získat např. pomocí příkazu
mount
/dev/sda6 on / type ext3 (rw)
proc on /proc type proc (rw)
sysfs on /sys type sysfs (rw)
devpts on /dev/pts type devpts (rw,gid=5,mode=620)
tmpfs on /dev/shm type tmpfs (rw)
/dev/sda7 on /home type ext3 (rw)
/dev/sda8 on /opt type ext3 (rw)
/dev/sda1 on /media/windows_c type ntfs (ro,nls=utf8,umask=222)
none on /proc/sys/fs/binfmt_misc type binfmt_misc (rw)
sunrpc on /var/lib/nfs/rpc_pipefs type rpc_pipefs (rw)
automount(pid2036) on /net type autofs (rw,fd=4,pgrp=2036,minproto=2,maxproto=4)
/dev/sr0 on /media/DVD_03 type iso9660 (ro,noexec,nosuid,nodev,uid=500)
Z výše uvedeného výpisu vyplývá, že systém disponuje jedním diskem //sda//((Dříve používala //Fedora// pro //IDE// disky označení ''hd'' doprovázené písmenem, které vyjadřovalo pořadí disku. Od verze 7 používá pro všechny disky označení ''sd'', které se původně používalo pouze pro //SCSI// zařízení.)). Ten je rozdělen na několik diskových oddílů. Momentálně jsou připojeny oddíly:
* ''sda1'' (jedná se o oddíl //OS Windows// - systém souborů //ntfs//) připojený do adresáře ''/media/windows_c'',
* ''sda6'' (jedná se o //Linux//ový oddíl - systém souborů //ext3//) připojený do kořenového adresáře ''/'',
* ''sda7'' (jedná se o //Linux//ový oddíl - systém souborů //ext3//) připojený do adresáře ''/home'',
* ''sda8'' (jedná se o Linuxový oddíl - systém souborů //ext3//) připojený do adresáře ''/opt''.
Dále je připojen //DVD// disk v mechanice ''/dev/sr0'' do adresáře ''/media/DVD_03''((Jméno podadresáře se mění v závislosti na jménu připojeného //CD/DVD// disku.)).\\
** Poznámka:** Vedle výše uvedeného jsou také připojeny speciální systémy souborů (např. ''proc'', ''sysfs''), které využívá systém //Linux//. Tyto systémy souborů ponecháme stranou.\\
Značení disků je na první pohled patrné. Každé takové zařízení je označeno jako ''sdx'', kde ''x'' představuje "pořadové" písmeno zařízení. ''sda'' tak vždy označuje první disk systému. Jestliže je disk rozdělen na oddíly, jsou tyto oddíly označené čísly - např. sedmý oddíl disku prvního disku je označen jako ''sda7''. Značení //CD/DVD// mechanik je podobné - v našem případě je //DVD// mechanika označena jako ''sr0''((Druhá mechanika by byla označena jako ''/dev/sr1''.)). Protože řada aplikací očekává, že soubor zařízení pro první //CD/DVD// mechaniku v systému bude ''/dev/cdrom'', jsou vytvořeny na tento soubor symbolické linky. O tom se lze snadno přesvědčit pomocí příkazu
ls -la /dev/cdrom
root root 3 Aug 31 20:21 /dev/cdrom -> sr0
V praxi to znamená, že aplikace, která se bude odkazovat na ''/dev/cdrom'', bude ve skutečnosti pracovat s ''/dev/sr0'', aniž by o tom měla tušení.\\
Seznam všech zařízení v systému lze získat pomocí příkazu
ls -la /dev/s[c,d]*
lrwxrwxrwx 1 root root 3 24. kvě 11.13 /dev/scd0 -> sr0
brw-r----- 1 root disk 8, 0 24. kvě 11.13 /dev/sda
brw-r----- 1 root disk 8, 1 24. kvě 11.13 /dev/sda1
brw-r----- 1 root disk 8, 2 24. kvě 11.13 /dev/sda2
brw-r----- 1 root disk 8, 5 24. kvě 11.13 /dev/sda5
brw-r----- 1 root disk 8, 6 24. kvě 11.13 /dev/sda6
brw-r----- 1 root disk 8, 7 24. kvě 11.13 /dev/sda7
brw-r----- 1 root disk 8, 8 24. kvě 11.13 /dev/sda8
brw-r----- 1 root disk 8, 9 24. kvě 11.13 /dev/sda9
Výpis všech diskových oddílů pak získáte pomocí příkazu
cat /proc/partitions
major minor #blocks name
...
3 0 78150744 sda
3 1 5116671 sda1
3 2 1 sda2
3 5 20482843 sda5
3 6 10233373 sda6
3 7 10233373 sda7
3 8 2048256 sda8
3 9 28989261 sda9
=== Vypsání tabulky rozdělení disku ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Následující příkaz musíte spustit jako superuživatel.
/sbin/fdisk -l
Device Boot Start End Blocks Id System
/dev/sda1 * 1 637 5116671 7 HPFS/NTFS
/dev/sda2 638 9729 73031490 f W95 Ext'd (LBA)
/dev/sda5 638 4461 30716248+ 7 HPFS/NTFS
/dev/sda6 4462 5735 10233373+ 83 Linux
/dev/sda7 5736 5990 2048256 83 Linux
/dev/sda8 5991 9599 28989261 83 Linux
/dev/sda9 9600 9729 1044193+ 82 Linux swap / Solaris
=== Vypsání volného místa na discích ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Seznam diskových oddílů a míry využití jejich diskového prostoru získáte pomocí
df -T -h
Filesystem Type Size Used Avail Use% Mounted on
/dev/sda6 ext3 9.5G 5.4G 3.6G 61% /
tmpfs tmpfs 252M 0 252M 0% /dev/shm
/dev/sda7 ext3 1.9G 582M 1.3G 32% /home
/dev/sda8 ext3 27G 4.5G 21G 18% /opt
/dev/sda1 ntfs 4.9G 3.1G 1.9G 63% /media/windows_c
/dev/scd0 iso9660 1.8G 1.8G 0 100% /media/DVD 03
=== Vypsání připojených zařízení ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Seznam všech připojených zařízení (včetně jednotlivých diskových oddílů) získáte pomocí
mount
/dev/sda6 on / type ext3 (rw)
proc on /proc type proc (rw)
sysfs on /sys type sysfs (rw)
devpts on /dev/pts type devpts (rw,gid=5,mode=620)
tmpfs on /dev/shm type tmpfs (rw)
/dev/sda7 on /home type ext3 (rw)
/dev/sda8 on /opt type ext3 (rw)
/dev/sda1 on /media/windows_c type ntfs (ro,nls=utf8,umask=222)
none on /proc/sys/fs/binfmt_misc type binfmt_misc (rw)
sunrpc on /var/lib/nfs/rpc_pipefs type rpc_pipefs (rw)
automount(pid2036) on /net type autofs (rw,fd=4,pgrp=2036,minproto=2,maxproto=4)
/dev/scd0 on /media/DVD_03 type iso9660 (ro,noexec,nosuid,nodev,uid=500)
=== Urychlení operací s CD/DVD-ROM (DMA) ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Předpokládejme, že //CD/DVD-ROM// je zařízení ''/dev/cdrom''. Do příkazové řádky zadejte
/sbin/hdparm -d1 /dev/cdrom
gedit /etc/hdparm.conf
Do souboru ''hdparm.conf'' vložte následující řádek
/dev/cdrom {dma = on}
a editovaný soubor uložte.
=== Ruční připojení/odpojení CD/DVD-ROM ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Předpokládejme, že //CD/DVD-ROM// je zařízení ''/dev/cdrom''. Pro přípojení //CD/DVD-ROM// zadejte do
devkit-disks --mount /dev/cdrom
Mechaniku lze odpojit pomocí příkazu
devkit-disks --unmount /dev/cdrom
=== Ruční vynucení odpojení CD/DVD-ROM ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Předpokládejme, že //CD/DVD-ROM// je zařízení ''/dev/cdrom''. V některých případech může systém odmítnout odpojit mechaniku //CD/DVD-ROM// z důvodů, že je připojené //CD/DVD// využíváno některou ze spuštěných aplikací, ačkoliv to není pravda. V tomto případě postup popsaný v kapitole [[hardware#Ruční připojení/odpojení CD/DVD-ROM]] nebude fungovat. Odpojení mechaniky //CD/DVD-ROM// je třeba "vynutit" příkazem
umount -l /dev/cdrom
=== Omezení rychlosti CD/DVD ===
V některých případech se hodí možnost omezení rychlosti otáčení médií v mechanikách a to např. při poslechu hudby, kdy nechcete být rušeni hučením mechaniky. K tomu se dá použít příkaz
hdparm -E /dev/dvd
Poznámka: Ne všechny mechaniky musí být schopny fungovat danou rychlostí, resp. ji udržet.
=== Znovupřipojení všech zařízení z /etc/fstab ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
Pro znovupřipojení všech zařízení uvedených v tabulce ''fstab'' bez nutnosti restartu počítače zadejte do příkazové řádky
mount -a
==== Příkaz dmesg ====
Řadu užitečných informací o hardwaru lze získat pomocí příkazu ''dmesg'', který obsahuje spravy z jadra operačního systému a zpravidla obsahuje informace o detekovan hardware
dmesg
Linux version 2.6.18-1.2849.f8 (brewbuilder@hs20-bc2-4.build.redhat.com) (gcc version 4.1.1 20061011 (Red Hat 4.1.1-30)) #1 SMP Fri Nov 10 12:45:28 EST 2006
...
127MB HIGHMEM available.
896MB LOWMEM available.
Using x86 segment limits to approximate NX protection
...
Detected 1666.880 MHz processor.
...
CPU0: AMD Athlon(TM) XP 2000+ stepping 00
...
agpgart: Detected VIA KT400/KT400A/KT600 chipset
...
VP_IDE: VIA vt8235 (rev 00) IDE UDMA133 controller on pci0000:00:11.1
...
hda: ST380011A, ATA DISK drive
...
hdc: HL-DT-ST DVDRAM GSA-4165B, ATAPI CD/DVD-ROM drive
...
cx88[0]: Leadtek Winfast 2000XP Expert config: tuner=38, eeprom[0]=0x01
...
**Poznámka:** Vzhledem k rozsáhlosti výpisu je vhodné výstup příkazu ''dmesg'' přesměrovat do souboru
dmesg > dmesg_output.txt
popř. "přefiltrovat" přes příkaz ''grep''
dmesg | grep "klicove_slovo"
==== Síťová zařízení ====
=== Zprovoznění bezdrátového přípojného bodu Intel IPW2200 b,g ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
* Přečtěte si kapitolu [[instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]].
Na stránkách [[http://ipw2200.sourceforge.net/firmware.php?fid=6]] odsouhlaste licenci ((Jedná se o link "I agree" na konci stránky.)) a uložte soubor ''ipw2200-fw-2.4.tgz'' na plochu. Po té otevřete terminál a postupně vkládejte následující řádky.
mkdir tmp
mv ~/Desktop/*-2.4.tgz ~/tmp
cd tmp
tar -zxvf ipw2200-fw-2.4.tgz
cp * /usr/lib/firmware
rmmod ipw2200
modprobe ipw2200
iwconfig
Nyní byste již měli přípojný bod vidět. Ovládat ho můžete přes aplikaci [[sit|Network Manager]].
=== Rozpoznání chipsetu modemu ===
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
* Přečtěte si kapitolu [[nekomercni_aplikace#Instalace základních kompilátorů]].
Abyste mohli použít program pro identifikaci chipsetu, zadejte do příkazové řádky
wget -c http://easylinux.info/uploads/scanModem.gz
gunzip -c scanModem.gz > scanModem
chmod +x scanModem
cp scanModem /usr/bin/
K identifikaci chipsetu pak stačí zadat
scanModem
gedit Modem/ModemData.txt
V souboru ''ModemData.txt'' naleznete informace o Vašem modemu.
----
[[obsah|Hlavní stránka]]