Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:fc6selinux [2007/03/04 13:41] – macky
+++ navody:fc6selinux [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 === Implementace SELinuxu ===
-//SELinux// implementuje //MAC// a //RBAC// do jádra ve formě modulu //LSM//. Administrátor může prostřednictvím tzv. bezpečnostního serveru nastavit, jací uživatelé a procesy (tzv. subjekty) mohou přistupovat k jakým souborům popř. zařízením (tzv. objektům). V praxi je nejprve zkoumáno, zda-li má uživatel práva k požadovanému souboru dle //DAC// (tj. jestli má právo čtení, zápisu apod.). Je-li tato podmínka splněna, následuje kontrola splnění podmínek definovaných v rámci //MAC// (tj. zda-li má příslušný proces oprávnění k danému souboru).\\
+//SELinux// implementuje //MAC// a //RBAC// do jádra ve formě modulu //LSM//. Administrátor může prostřednictvím tzv. bezpečnostního serveru nastavit, jací uživatelé a procesy (tzv. subjekty) mohou přistupovat k jakým souborům popř. zařízením (tzv. objektům). V praxi je nejprve zkoumáno, zda-li má uživatel práva k požadovanému souboru dle //DAC// (tj. jestli má právo čtení, zápisu apod.). Je-li tato podmínka splněna, následuje kontrola splnění podmínek definovaných v rámci //MAC// (tj. zda-li má příslušný proces oprávnění k danému souboru). To znamená, že kdyby se útočník "zmocnil" procesu vlastněného superuživatelem, mohl by manipulovat pouze se soubory a zařízením, ke kterým má tento proces oprávnění. Potenciální škoda, kterou by takto mohl napáchat, je nesrovnatelně menší než v případě, že by byl implementován pouze //DAC//.\\
-V praxi to znamená, že kdyby se útočník "zmocnil" procesu vlastněného superuživatelem, mohl by manipulovat pouze se soubory a zařízením, ke kterým má tento proces oprávnění. Potenciální škoda, kterou by takto mohl napáchat, je nesrovnatelně menší než v případě, že by byl implementován pouze //DAC//.\\
 //SELinux// také umožňuje implementaci tzv. //MLS// (**M**ulti-**L**evel **S**ecurity model). Filozofií tohoto modelu je přiřazení jednotlivých objektů (tj. souborů) do tzv. bezpečnostních vrstev. Tyto vrstvy jsou hierarchicky uspořádány a platí obecné pravidlo, že informace může být předána pouze z vyšší bezpečnostní vrstvy do nižší. To umožňuje dále omezit okruh uživatelů, kteří mají přístup k vybraným souborům.
@@ Řádek 30: / Řádek 29: @@
   * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6Obsah|Obecné poznámky]].
-{{ navody: selinux.png | SELinux }}
 Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí ze standardních repozitářů pro //Fedora Core//. Řešením tohoto problému pak může být vypnutí //SELinux//u.
@@ Řádek 38: / Řádek 35: @@
 Všechny tři módy se dají nastavit prostřednictvím nabídky //Aplikace -> Systém -> Správa -> Úroveň zabezpečení a firewall//. V okně //Nastavení úrovně zabezpečení//, zvolte záložku //SELinux//. Jednotlivé módy je pak možné zvolit v roletkové nabídce položky //Nastavení SELinux//.
+{{ navody: selinux.png | SELinux }}
 Módy //SELinux//u je možné nastavit také přímo v souboru ''/etc/selinux/config''.
@@ Řádek 55: / Řádek 54: @@
   SETLOCALDEFS=0
-Módy ''Vynucující'' a ''Tolerantní'' lze také nastavit pomocí příkazu ''setenforce''. Pomocí
+Módy ''Vynucující'' a ''Tolerantní'' lze také nastavit pomocí příkazu ''setenforce''. Toto nastavení je však platné pouze pro aktuální sezení - po restartu bude obnoveno defaultní nastavení. Pomocí
   /usr/sbin/setenforce 1
@@ Řádek 99: / Řádek 98: @@
 ==== Bezpečnostní kontext ====
-Bezpečnostní kontext lze  charakterizovat jako bezpečnostní sadu pravidel, která se váží ke konkrétnímu uživateli, procesu nebo souboru. V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file_context// a v případě procesu s pak často používá pojmem //domain//. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy v rozšířeném atributu systému souborů a jsou tudíž jehou součástí.
+Bezpečnostní kontext lze  charakterizovat jako sadu příznaků, které se váží ke konkrétnímu uživateli, procesu nebo souboru. V rámci bezpečnostní politiky jsou pak definovány možné interakce mezi subjekty a objekty právě na základě těchto příznaků. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy v rozšířeném atributu systému souborů a jsou tudíž jehou součástí.\\
+**Poznámka:** V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file_context// a v případě procesu s pak často používá pojmem //domain//.
 === Struktura bezpečnostního kontextu ===
@@ Řádek 143: / Řádek 144: @@
   ls -laZ
   -rw-rw-r--  macky macky user_u:object_r:user_home_t      black_scholes.m~
   drwxr-xr-x  macky macky user_u:object_r:user_home_t      Desktop
@@ Řádek 152: / Řádek 153: @@
   -rw-rw-rw-  macky macky user_u:object_r:user_home_t      skript~
-Bezpečnostní profil aktivního uživatele zjistíte příkazem
+Bezpečnostní kontext aktivního uživatele zjistíte příkazem
   /usr/bin/id -Z
@@ Řádek 158: / Řádek 159: @@
   user_u:system_r:unconfined_t
-Ve všech případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. V prvním případě se jednalo o bezpečnostní kontext procesů, v druhém případě o bezpečnostní kontext souborů / adresářů a ve třetím případě o bezpečnostní kontext uživatele. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem.
+Ve všech případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem.
 == Typ ==
 Typ je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Typ představuje skupinu subjektů (např. procesů) popř. objektů (např. souborů), které lze z bezpečnostního hlediska považovat za homogenní skupinu. A právě typ je významných pojítkem mezi subjekty a objekty. Aby mohl subjekt manipulovat s objektem, musí být jejich typy dle aktální bezpečnostní politiky vzájemně kompatibilní.
-Některé klíčové aplikace jako např. //httpd// nebo //Samba// mají vlastní bezpečnostní typ. Ostatní aplikace většinou používají defaultní typ ''unconfined_t'' - v tomto případě spoléhají pouze na //DAC//.
 Typ objektu / subjektu má standardní zakončení na ''_t'' (//type//).\\
 == Role ==
-Role má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Soubory mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu. Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních profilů a tvoří tak základ //RBAC//. Každý uživatel můžeme mit v jeden okamžik přiřazenu pouze jednu roli. V případě, že uživatel potřebuje jinou roli, musí se mezi těmito rolemi "přepnout".
+Role má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Objekty (tj. soubory a adresáře) mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a v jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu((Tato "role" není ani explicitně definována v rámci bezpečnostní politiky.)). Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních politik (viz. dále) a tvoří tak základ //RBAC//. Každý uživatel můžeme mit v jeden okamžik přiřazenu pouze jednu roli. V případě, že uživatel potřebuje jinou roli, musí se mezi těmito rolemi "přepnout".
-Role končí standardně na ''_r'' (//role//).
+V případě defaultní bezpečnostní politiky ''targeted'' (viz. dále) existují dvě role - ''system_r'' a právě výše zmiňovaná ''object_r''. Role končí standardně na ''_r'' (//role//).
 == Uživatel (identita) ==
@@ Řádek 175: / Řádek 175: @@
 === ===
 Bezpečnostní pravidla jsou pak dána formou matice, které "propojují" kontexty objektů a subjektů. Např. příkaz ''allow httpd_t net_conf_t:file { read getattr lock ioctl }'' umožňuje objektům ''httpd_t'' číst konfigurační soubory s typem ''net_conf_t''. Na základě tohoto pravidla může libovolný objekt typu ''httpd_t'' přistupovat k subjektům s typem ''net_conf_t''.
@@ Řádek 184: / Řádek 183: @@
 === Konfigurační soubory ===
-Konfigurační soubory //SELinux//u jsou uloženy v adresáři ''/etc/selinux/''. Každý z podadresářů ''/etc/selinux'' pak může obsahovat samostatnou sadu bezpečnostních politik. Ve //Fedora Core// je defaultním podadresářem podadresář ''targeted''. Tento podadresář je možné změnit v souboru ''/etc/selinux/config''.
+Konfigurační soubory //SELinux//u jsou uloženy v adresáři ''/etc/selinux/''. Každý z podadresářů ''/etc/selinux'' pak může obsahovat samostatnou sadu bezpečnostních politik.
+Ve //Fedora Core// naleznete v tomto adresáři podadresář ''targeted''. ''targeted'' je defaultní bezpečnostní politikou //SELinux//u.
+V případě bezpečnostní politiky ''targeted'' mají pouze některé klíčové aplikace((Konkrétně se jedná o deamony ''dhcpd'', ''httpd'', ''mysqld'', ''named'', ''nscd'', ''ntpd'', ''portmap'', ''postgres'', ''snmpd'', ''squid'', ''syslogd'' a ''winbind''. To, o jaké deamony se bude jednat ve Vašem případě, závisí na Vaší instalaci.)) "vlastní" bezpečnostní typ. Ostatní aplikace používají typ ''unconfined_t'' - v tomto případě spoléhají pouze na //DAC//. Opakem politiky ''targeted'' je politika ''strict''((Bezpečnostní politika ''strict'' není defautně nainstalována. Instalaci provedete pomocí ''yum -y install selinux-policy-strict''.)). Tato politika implementuje samostatný typ pro každou aplikaci a vyžaduje explicitní pravidla pro všechny vzájemné interakce subjektů a objektů. Bezpečnostní politika ''strict'' je tedy velice komplexním bezpečnostním nástrojem vyžadujícím detailní znalost //SELinux//u a pravidelnou aktualizaci v závislosti na nově přidaných aplikacích.\\
+Aktuální bezpečnostní politiku je možné nastavit v souboru ''/etc/selinux/config''((Pokud ovšem opravdu nevíte, co děláte, není dobrý nápad toto nastavení měnit.))
   ...
@@ Řádek 190: / Řádek 193: @@
   ...
-Je tak možné nadefinovat několik bezpečnostních profilů a ty následně měnit podle potřeby((Nicméně z logiky věci plyne, že v jeden okamžik může být aktivní pouze jedna politika.)).\\
+Změnou nastavení je tak možné nadefinovat několik bezpečnostních politik a ty následně měnit podle potřeby((Nicméně z logiky věci plyne, že v jeden okamžik může být aktivní pouze jedna politika.)).\\
 Vraťme se zpět k adresáři ''/etc/selinux/targeted''. Tento adresář obsahuje další adresáře a soubory.
@@ Řádek 205: / Řádek 208: @@
 Adresář ''contexts'' obsahuje defaultní bezpečnostní kontexty. Některé aplikace používají tento tyto soubory pro konfiguraci systému.
-Adresář ''modules'' je používán utilitami //SELinux//u jako pracovní při modifikaci politiky. Aktuální politika je uložena v podadresáři ''active''; předchozí politika pak v adresáři ''previous''.
+Adresář ''modules'' je používán utilitami //SELinux//u jako pracovní při modifikaci politiky. Aktuální politika je uložena v podadresáři ''active''; předchozí politika pak v adresáři ''previous''.\\
 Dalším adresářem je ''policy'', který obsahuje profily aktuální bezpečnostní politiky. Ta je dána bezpečnostními pravidly, kterými se momentálně řídí //SELinux//. Jedná se o binární soubor  ve tvaru ''policy.xx'', kde ''xx'' představuje verzi politiky((Verzí se rozumí syntaxe, která je používána při definování bezpečnostních politik. Aktuální verzí v době psaní tohoto článku byla  21.)). Z pohledu //SELinux//u se tedy jedná o nejdůležitější soubor.\\
-V adresáři ''/etc/selinux/targeted'' je také uložen soubor ''seusers''. Tento soubor umožňuje mapovat linuxové uživatele na uživatele //SELinux//u a specifikovat úrovně //MLS//, se kterými mohou pracovat. Jestliže není konkrétní linuxový uživatel specifikován v tomto souboru, je použit defaultní //SELinux//ový uživatel (tj.''user_u''). Soubor ''seusers'' by neměl být modifikován ručně.
+V adresáři ''/etc/selinux/targeted'' je také uložen soubor ''seusers''. Tento soubor umožňuje mapovat linuxové uživatele na uživatele //SELinux//u a specifikovat úrovně //MLS//, se kterými mohou pracovat. Jestliže není konkrétní linuxový uživatel specifikován v tomto souboru, je použit defaultní //SELinux//ový uživatel (tj.''user_u''). Soubor ''seusers'' by neměl být modifikován ručně.\\
 Jednotlivé bezpečnostní úrovně //MLS//, na které se odkazuje soubor ''seusers'', jsou definovány v souboru ''setrans.conf''. Tento soubor obsahuje také krátkou nápovědu, která Vám pomůže při tvorbě nových bezpečnostních vrstev. Seznam aktuálních bezpečnostních vrstev získáte pomocí
@@ Řádek 219: / Řádek 222: @@
 ==== Změna nastavení bezpečnostního kontextu ====
-=== Základní změna nastavení ===
+=== Úroveň zabezpečení a firewall ===
-== Úroveň zabezpečení a firewall ==
 Elementární změny bezpečnostního profilu lze provádět přes nabídku //Aplikace -> Systém -> Správa -> Úroveň zabezpečení a firewall// na záložce //SELinux//. Zde lze nastavit některé zákazy / povolení pro základní aplikace (viz. výše uvedená obrazovka).\\
@@ Řádek 234: / Řádek 235: @@
 {{ navody:selinux_management_tool.png | SELinux Management Tool }}
 ===== =====
 [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]]