| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| navody:fc6prompt [2006/11/12 10:35] – macky | navody:fc6prompt [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| V případě, že adresář, ve kterém se nachází daný příkaz, není definován v proměnné ''PATH'', je uvedení celé cesty nezbytné (viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Proměnná PATH]]).\\ | V případě, že adresář, ve kterém se nachází daný příkaz, není definován v proměnné ''PATH'', je uvedení celé cesty nezbytné (viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Proměnná PATH]]).\\ |
| |
| Příkazový řádek otevřete v grafickém prostředí //Gnome// pomocí nabídky //Aplikace -> Příslušenství -> Terminál//. V historii zadaných příkazů můžete listovat pomocí šipky nahoru a dolů. Dále je možné automaticky doplňovat názvy souborů a adresářů pomocí klávesy tabelator (stačí napsat část názvu souboru nebo adresáře a stisknout klávesu tabelatoru).\\ | S pojmem příkaz je velice často spojován pojem přepínač. Přepínač lze chápat jako fakultativní parametr, který modifikuje chování příkazu. Jednotlivé přepínače lze velice často mezi sebou kombinovat. Např. v případě příkazu ''ls'' lze použít přepínač ''-l'', ''-a'' ale také jejich kombinaci ''-la''. |
| |
| **Poznámka:** Zde uvedené příkazy lze označit jako naprosté minimum příkazové řádky - seznam příkazů není ani zdaleka vyčerpávající. | **Poznámka:** Zde uvedené příkazy lze označit jako naprosté minimum příkazové řádky - seznam příkazů není ani zdaleka vyčerpávající. |
| | |
| | ==== Terminál ==== |
| | Příkazový řádek otevřete v grafickém prostředí //Gnome// pomocí nabídky //Aplikace -> Příslušenství -> Terminál//.\\ |
| | V historii zadaných příkazů můžete listovat pomocí šipky nahoru a dolů. Dále je možné automaticky doplňovat názvy souborů a adresářů pomocí klávesy tabelator (stačí napsat část názvu souboru nebo adresáře a stisknout klávesu tabelatoru).\\ |
| | Chcete-li zamezit pípání terminálu, klikněte v okně terminálu na //Upravit -> Aktuální profil...// a odškrtněte položku //pípání terminálu//.\\ |
| | Chcete-li terminál otevřít pomocí nabídky, kterou získáte poklepáním na plochu, zadejte do příkazové řádky |
| | |
| | yum -y install nautilus-open-terminal |
| | |
| | Terminál pak otevřete kliknutím pravého tlačítka myši a výběrem //Otevřít terminál// z předložené nabídky. |
| |
| ==== Obecné informace === | ==== Obecné informace === |
| ls -la | ls -la |
| |
| Znak středník (//;//) umožňuje spustit několik příkazů po sobě v pořadí uvedeném v příkazové řádce. | Znak středník '';'' umožňuje spustit několik příkazů po sobě v pořadí uvedeném v příkazové řádce. |
| |
| cd /usr/sbin; ls -la | cd /usr/sbin; ls -la |
| ls -la *tex*.t* | ls -la *tex*.t* |
| |
| Zástupný znak hvězdička (//*//) představuje libovolný počet znaků (včetně žádného znaku).\\ Dalším zástupným znakem je otazník (//?//), kterým nahradíte libovolný jeden znak. Soubory ''text.txt'' a ''text.tex'' tedy můžete pomocí tohoto zástupneho znaku výjádřit jako | Zástupný znak hvězdička ''*'' představuje libovolný počet znaků (včetně žádného znaku).\\ Dalším zástupným znakem je otazník ''?'', kterým nahradíte libovolný jeden znak. Soubory ''text.txt'' a ''text.tex'' tedy můžete pomocí tohoto zástupneho znaku výjádřit jako |
| |
| ls -la text.t?? | ls -la text.t?? |
| |
| Libovolný znak z vybrané skupiny znaků lze zapsat pomocí dvojice hranatých závorek (//[// , //]//), které obsahují dané znaky. Uvažujme soubory ''text_a.txt'', ''text_A.txt'' ((//OS Linux// narozdíl od //OS Windows// rozlišuje malá a velká písmena v názvech souborů a adresářů. Soubor ''text_a.txt'' a ''text_A.txt'' tak jsou dva rozdílné soubory.)), ''text_b.text'', ''text_B.txt'', ''text_1.txt'' a ''text_2.txt''. Příkaz | Libovolný znak z vybrané skupiny znaků lze zapsat pomocí dvojice hranatých závorek ''['' , '']'', které obsahují dané znaky. Uvažujme soubory ''text_a.txt'', ''text_A.txt'' ((//OS Linux// narozdíl od //OS Windows// rozlišuje malá a velká písmena v názvech souborů a adresářů. Soubor ''text_a.txt'' a ''text_A.txt'' tak jsou dva rozdílné soubory.)), ''text_b.text'', ''text_B.txt'', ''text_1.txt'' a ''text_2.txt''. Příkaz |
| |
| ls -la text_[a,b].txt | ls -la text_[a,b].txt |
| V prvním případě jednoduché uvozovky "chrání" v nich uzavřený text před interpretací příkazovým řádkem. Druhý příklad je totožný s prvním s tím rozdílem, že dvojité uvozovky povolují interpretaci zástupných znaků. Zpětné lomítko brání interpretaci bezprostředně následujícího znaku.\\ | V prvním případě jednoduché uvozovky "chrání" v nich uzavřený text před interpretací příkazovým řádkem. Druhý příklad je totožný s prvním s tím rozdílem, že dvojité uvozovky povolují interpretaci zástupných znaků. Zpětné lomítko brání interpretaci bezprostředně následujícího znaku.\\ |
| |
| Mezi znaky interpretované //shell//em patří vedle mezery např. zástupné znaky, ampersand (//&//), znak "svislítko" (//|//) a lomítko (/////). | Mezi znaky interpretované //shell//em patří vedle mezery např. zástupné znaky, ampersand ''&'', znak "svislítko" ''|'' a lomítko ''/''. |
| |
| === Apostrof === | === Apostrof === |
| echo $pracovni_adresar | echo $pracovni_adresar |
| |
| **Poznámka:** Pomocí prvního příkazu definujete proměnnou //pracovni_adresar// a její hodnotu vypíšete pomocí druhého příkazu. Při přiřazení hodnoty proměnné nesmí být mezi jménem proměnné, znakem rovno (//=//) a hodnotou mezera! | **Poznámka:** Pomocí prvního příkazu definujete proměnnou ''pracovni_adresar'' a její hodnotu vypíšete pomocí druhého příkazu. Při přiřazení hodnoty proměnné nesmí být mezi jménem proměnné, znakem rovno ''='' a hodnotou mezera! |
| |
| === Přesměrování výstupu === | === Přesměrování výstupu === |
| |
| === Příkazy spouštěné na pozadí === | === Příkazy spouštěné na pozadí === |
| Standardně jsou příkazy spouštěné na popředí. To znamená, že příkazový řádek je příkazem "zablokován" ((Jestliže se nejedná o interaktivní příkaz - např. textový editor.)) a uživatel musí čekat, než proběhne jeho zpracování. Alternativou k aplikacím spuštěným na popředí jsou příkazy spuštěné na pozadí. V tomto případě není příkazový řádek příkazem blokován a uživatel může spouštět další příkazy. Příkaz se spustí na pozadí tak, že se na jeho konec přidá znak ampersand (//&//). | Standardně jsou příkazy spouštěné na popředí. To znamená, že příkazový řádek je příkazem "zablokován"((Jestliže se nejedná o interaktivní příkaz jakým je např. textový editor.)) a uživatel musí čekat, než proběhne jeho zpracování. Alternativou k aplikacím spuštěným na popředí jsou příkazy spuštěné na pozadí. V tomto případě není příkazový řádek příkazem blokován a uživatel může spouštět další příkazy. Příkaz se spustí na pozadí tak, že se na jeho konec přidá znak ampersand ''&''. |
| |
| sleep 60& | sleep 60& |
| |
| příkazový řádek na 60 sekund. Po tuto dobu nemůže uživatel zadávat další příkazy a musí čekat, než příkaz skončí. | příkazový řádek na 60 sekund. Po tuto dobu nemůže uživatel zadávat další příkazy a musí čekat, než příkaz skončí. |
| |
| |
| |
| ==== Uživatelé ==== | ==== Uživatelé ==== |
| |
| V //Linux//u rozlišujeme dvě základní kategorie úživatelů - běžného uživatele a tzv. superuživatele (root).\\ | V //Linux//u rozlišujeme dvě základní kategorie úživatelů - běžného uživatele a tzv. superuživatele (root).\\ |
| Účet superuživatele slouží pro správu systému. Tento uživatel tak může bez omezení přistupovat ke všem souborům, adresářům a procesům ((Proces lze zjednodušeně chápat jako spuštěnou aplikaci.)). Jeho práva jsou "absolutní" a nelze je omezit. Z tohoto důvodu je práce pod účetem superuživatele potenciálně nebezpečná - může totiž vést k poškození systému.\\ | Účet superuživatele slouží pro správu systému. Tento uživatel tak může bez omezení přistupovat ke všem souborům, adresářům a procesům((Proces lze zjednodušeně chápat jako spuštěnou aplikaci.)). Jeho práva jsou "absolutní" a nelze je omezit. Z tohoto důvodu je práce pod účetem superuživatele potenciálně nebezpečná - může totiž vést k poškození systému.\\ |
| Naproti tomu běžní uživatelé mohou v systému vykonávat pouze takové činnosti, které jim dovolují přidělená práva. Standardně tato práva spravuje právě superuživatel.\\ | Naproti tomu běžní uživatelé mohou v systému vykonávat pouze takové činnosti, které jim dovolují přidělená práva. Standardně tato práva spravuje právě superuživatel.\\ |
| |
| |
| Rozdíl oproti výše uvedené syntaxi je v tom, že se Vám nastaví kompletní //shell// prostředí daného uživatele (tj. včetně případných proměnných a dalších vlastností). | Rozdíl oproti výše uvedené syntaxi je v tom, že se Vám nastaví kompletní //shell// prostředí daného uživatele (tj. včetně případných proměnných a dalších vlastností). |
| |
| |
| ==== Základní informace o systému ==== | ==== Základní informace o systému ==== |
| | |
| macky | macky |
| | |
| | === hostname === |
| | ''hostname'' slouží k zobrazení jméno počítače, ke kterému jste přihlášeni. |
| | |
| | hostname |
| | |
| | localhost.localdomain |
| |
| === free === | === free === |
| | |
| která vypíše volné místo v //kB/MB/GB//. | která vypíše volné místo v //kB/MB/GB//. |
| | |
| | **Poznámka:** Pro získání informací o značení disků v //Linux//u si přečtěte kapitolu [[navody:fc6hardware#Disky a mechaniky CD/DVD]]. |
| |
| ====Práce se soubory==== | ====Práce se soubory==== |
| |
| Každý soubor a adresář ((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele ((Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel. Někdy je superuživatel označován jako tzv. root.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv]]. | Každý soubor a adresář((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele((Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší uživatelské účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel. Anglické označení pro superuživatele root.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv]]. |
| |
| === cd === | === cd === |
| drwx------ 2 root root 16384 Jun 24 13:50 lost+found | drwx------ 2 root root 16384 Jun 24 13:50 lost+found |
| drwxrwxrwx 5 root root 4096 Aug 17 20:38 macky | drwxrwxrwx 5 root root 4096 Aug 17 20:38 macky |
| | |
| | První blok znaků označuje typ souboru((Klasické soubory jsou označeny pomlčkou ''-'', adresáře pak písmenem ''d''.)) a tzv. [[navody:fc6prompt#Definování přístupových práv|přístpová práva]]. Druhý údaj je počtem odkazů na daný soubor. Třetí a čtvrtý blok představují jméno vlastníka souboru a jeho defaultní skupinu. Pátý blok udává velikost souboru v bytech. Následuje datum a čas vytvoření souboru. Posledním údajem je pak název samotného souboru((Znak ''.'' představuje pracovní adresář a znak ''..'' nadřazený adresář. Tyto dva adresáře jsou součástí všech adresářů.)). |
| |
| === du === | === du === |
| |
| du -h /home/macky | du -h /home/macky |
| | |
| ... | ... |
| 4.1M /home/macky/Desktop | 4.1M /home/macky/Desktop |
| |
| === mv === | === mv === |
| ''mv'' slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů ((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.)) ). Příkaz ''mv'' podporuje zástupné znaky. | ''mv'' slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.))). Příkaz ''mv'' podporuje zástupné znaky. |
| |
| mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor | mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor |
| find adresar_k_prohledani -name "jmeno_hledaneho_souboru_nebo_adresare" | find adresar_k_prohledani -name "jmeno_hledaneho_souboru_nebo_adresare" |
| |
| Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému ((Adresář ''/'' je tzv. kořenovým adresářem. Všechny adresáře jsou podadresáři tohoto adresáře. Proto, dáte-li prohledat kořenový adresář, prohledáváte všechny připojené systémové soubory počítače.)). | Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému((Adresář ''/'' je tzv. kořenovým adresářem. Všechny adresáře jsou podadresáři tohoto adresáře. Každý diskový oddíl musí být "namapován" do některého z adresářů. Proto, dáte-li prohledat kořenový adresář, prohledáváte všechny připojené diskové oddíly počítače.)). |
| |
| find / -name "[A-Z]*.txt" | find / -name "[A-Z]*.txt" |
| |
| === ln === | === ln === |
| ''ln'' vytváří tzv. linky na soubory. Podstata linků spočívá v tom, že odkazují na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické.\\ | ''ln'' vytváří tzv. linky na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické. //Unix//ové systémy původně používaly pevné linky, ke kterým později přibyly jako alternativa symbolické linky. Důvodem byla četná omezení pevných linků (viz. níže).\\ |
| Symblický link je soubor, který odkazuje na jiný soubor. Pokud provádíte např. editaci symbolického linku, provádíte v skutečnosti editaci souboru, na který tento link odkazuje.\\ Pevný link je naproti tomu odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Navíc platí omezení, že soubor, na který se pevný link odkazuje, musí být umístěn na stejném diskovém oddílu.\\ | Symbolický link je položka v adresáři, která obsahuje cestu k souboru popř. adresáři, na který se odkazuje. Pokud tedy např. provádíte "editaci" symbolického linku, který se odkazuje na soubor, provádíte v skutečnosti editaci tohoto souboru. Pomocí symbolických linků je možné odkazovat i na soubory a adresáře, které se nacházejí na jiném systému souborů((Pro naše momentální účely lze "systém souborů" chápat jako diskový oddíl.)). Narozdíl od pevného linku může symbolický link odkazovat i na neexistující soubor či adresář.\\ |
| | Pevný link je odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Pevný link může odkazovat pouze na soubor a to nikoliv pomocí cesty ale prostřednictvím tzv. //inode//((Každý diskový oddíl má přidělenu vlastní sadu //inodů//. //Inody// obsahují informace týkající se fyzického uložení souborů a adresářů na příslušném diskovém oddílu a jsou jedinečné pouze v rámci tohoto diskového oddílu. Z toho pramení např. ta nevýhoda, že pevný link musí odkazovat pouze na soubor, který se nachází na stejném diskovém oddílu jako samotný link.)).\\ |
| |
| Symbolický link vytvoříme pomocí | Nastavením práv uživatele k linku nedochází automaticky k nastavení práv k příslušnému souboru. Práva je třeba nastavit zvlášť.\\ |
| | |
| | Symbolický link vytvoříte pomocí |
| |
| ln -s zdrojovy_soubor nazev_linku | ln -s zdrojovy_soubor nazev_linku |
| ln zdrojovy_soubor nazev_linku | ln zdrojovy_soubor nazev_linku |
| |
| **Poznámka:** Výhoda linků je zřejmá - umožnují elegantně obcházet potřebu kopírování souborů, jestliže je potřebujete na "dvou" místech. To přispívá k úspoře místa na disku a konzistentnosti systému. | Výhoda linků je zřejmá - umožnují elegantně obcházet potřebu kopírování souborů, jestliže je potřebujete na "dvou" místech. To přispívá k úspoře místa na disku a konzistentnosti systému. |
| | |
| | **Poznámka:** Pro vytváření symbolických linků je zapotřebí použít absolutní cestu. |
| |
| === mc === | === mc === |
| |
| === head === | === head === |
| ''head'' je analogií příkazu ''head'' - vypíše posledních ''pocet_radku'' řádků daného souboru. | ''head'' vypíše prvních ''pocet_radku'' řádků daného souboru. |
| |
| head -pocet_radku text.txt | head -pocet_radku text.txt |
| |
| === tail === | === tail === |
| ''tail'' vypíše posledních ''pocet_radku'' řádků daného souboru. | ''tail'' je analogií příkazu ''head'' - vypíše posledních ''pocet_radku'' řádků daného souboru. |
| |
| tail -pocet_radku text.txt | tail -pocet_radku text.txt |
| |
| === wc === | === wc === |
| Příkaz ''wc'' slouží k určení počtu znaků (přepínač ''-c''), slov (přepínač ''-w'') či řádek (přepínač ''-l'' v souboru. | Příkaz ''wc'' slouží k určení počtu znaků (přepínač ''-c''), slov (přepínač ''-w'') či řádek (přepínač ''-l'') v souboru. |
| |
| wc -c text.txt | wc -c text.txt |
| | ''-r'' | třídí sestupně (implicitně je nastaveno vzestupné třídění) | | | ''-r'' | třídí sestupně (implicitně je nastaveno vzestupné třídění) | |
| | ''-toddelovac'' | specifikuje znak oddělovače | | | ''-toddelovac'' | specifikuje znak oddělovače | |
| | ''+zacatek'' | určuje, že třídící klíč začíná polem číslo ''zacatek'' | | | ''+zacatek'' | určuje, že třídící klíč začíná polem číslo ''zacatek'' (první pole má pořadové číslo 0) | |
| | ''-konec'' | určuje, že třídící klíč končí polem číslo ''konec'' | | | ''-konec'' | určuje, že třídící klíč končí polem číslo ''konec'' (první pole má pořadové číslo 0)| |
| | |
| | sort -dfr text.txt |
| | sort -t';' +0 -2 text.txt |
| | sort -m text1.txt text2.txt |
| | |
| | === uniq === |
| | |
| | ''uniq'' porovnává sousední řádky souboru. Tento příkaz slouží k odstraňování duplicitních řádků na výstupu a výpisu duplicitních popř. jedinečných řádků. Příkaz ''uniq'' předpokládá, že je daný soubor setříděn. |
| | |
| | Příkaz |
| | |
| | sort text.txt | uniq |
| | |
| | vypíše obsahu souboru ''text.txt'', přičemž na výstupu odstraní duplicitní řádky. |
| | |
| | Příkaz |
| | |
| | sort text.txt | uniq -u |
| | |
| | výpíše jedinečné řádky souboru ''text.txt''. |
| | |
| | Příkaz |
| | |
| | sort text.txt | uniq -d |
| | |
| | naopak vypíše duplicitní řádky (každý duplicitní řádek pouze jednou), které jsou obsaženy v souboru ''text.txt''. |
| | |
| | Pomocí přepínače ''-c'' lze zjistit, kolikrát je daný řádek obsažen ve vstupním souboru. |
| | |
| | sort text.txt | uniq -c |
| |
| ==== Definování přístupových práv ==== | ==== Definování přístupových práv ==== |
| Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:fc6prompt#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník ((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''.\\ | Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:fc6prompt#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''.\\ |
| Předpokládejme, že příkaz | Předpokládejme, že příkaz |
| |
| ´-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex | ´-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex |
| |
| První znak pomlčka (//-//) značí, že se jedná o soubor ((Adresář by byl indikován znakem (//d//).)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel //macky//, který náleží do skupiny //skupina//. | První znak pomlčka ''-'' značí, že se jedná o soubor((Adresář by byl indikován znakem ''d''.)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel ''macky'', který náleží do skupiny ''skupina''. |
| |
| === chgrp === | === chgrp === |
| |
| ponechává vlastníkovi všechna práva, skupině vlastníka pak práva čtení a spouštění a ostatním uživatelům jsou odebrána všechna práva.\\ | ponechává vlastníkovi všechna práva, skupině vlastníka pak práva čtení a spouštění a ostatním uživatelům jsou odebrána všechna práva.\\ |
| Standardně jsou tato implicitní práva specifikována v souboru ''/etc/bashrc'', nicméně každý uživatel si toto nastavení může změnit zápisem do souboru ''.bashrc'', který se nachází v jeho domovském adresáři ((Domovským adresářem rozumíme adresář ''/home/jmeno_uzivatele''.)). | Standardně jsou tato implicitní práva specifikována v souboru ''/etc/bashrc'', nicméně každý uživatel si toto nastavení může změnit zápisem do souboru ''.bashrc'', který se nachází v jeho domovském adresáři((Domovským adresářem rozumíme adresář ''/home/jmeno_uzivatele''.)). |
| |
| ==== Řízení procesů ==== | ==== Řízení procesů ==== |
| |
| ps aux | grep macky | ps aux | grep macky |
| | |
| | === top === |
| | |
| | Dalším z příkazů, který souvisí s procesy, se tzv. ''top''. Tento příkaz je velmi podobný příkazu ''ps''. Výstupem příkazu ''top'' je seznam procesů, které zabírají nejvíce systémových prostředků (řazení procesů je dáno zatížením procesoru). Tento seznam se neustále aktualizuje - v případě, že jej chcete ukončit, stikněte klávesu //q//. |
| | |
| | top |
| |
| === kill === | === kill === |
| Příkaz ''kill'' slouží k ukončení procesů ((Tento příkaz se hodí zejména pro zpacifikování "neposlušných" procesů.)). Jeho syntaxe je následující | Příkaz ''kill'' slouží k ukončení procesů((Tento příkaz se hodí zejména pro zpacifikování "neposlušných" procesů.)). Jeho syntaxe je následující |
| |
| kill pid_procesu | kill pid_procesu |
| ps aux | ps aux |
| |
| Každý uživatel může "zabít" svoje procesy; superuživatel pak může zabít jakýkoliv proces ((Asi nemá smysl zdůrazňovat, že bezhlavé zabíjení procesů může mít za následek kolaps systému.)). | Každý uživatel může "zabít" svoje procesy; superuživatel pak může zabít jakýkoliv proces((Asi nemá smysl zdůrazňovat, že bezhlavé zabíjení procesů může mít za následek kolaps systému.)). |
| | |
| | **Poznámka:** Příkaz spuštěný z příkazové řádky lze ukončit pomocí klávesové zkratky //Ctrl + Z//. |
| | |
| | === nice a renice === |
| | Systémové prostředky (např. procesorový čas a paměť) jsou "vzácné", a proto jsou jádrem //OS// přiřazovány jednotlivým procesům. Každý proces má tak tyto prostředky k dispozici po určité kvantum času. Po uplynutí tohoto časového kvanta jsou systémové prostředky uvolněny ve prospěch jiného procesu.\\ |
| | |
| | Pomocí příkazů ''nice'' a ''renice'' je možné procesům nastavovat přístup k procesorovému času. To, jakou měrou využívá proces procesorový čas, vyjadřuje "nice value" (tzv. "ohleduplnost"). Pomocí "nice value" tedy určujeme prioritu procesu. Tato veličina může nabývat hodnot od -20 (vysoká priorita procesu) do 19 (nízká priorita procesu).\\ |
| | |
| | Běžný uživatel může "ohleduplnost" svých procesů pouze zvýšit; superuživatel může nastavit "nice value" na libovolnou hodnotu.\\ |
| | |
| | Pomocí příkazu ''nice'' je možné nastavit hodnotu "ohleduplnosti" nově spouštěného příkazu. Příkaz ''nice'' zvýší popř. sníží "nice value" o hodnotu inkrementu, který následuje za přepínačem ''-n''. Výsledná priorita procesu je dána součtem tohoto inkrementu a priority //shell//u, ze kterého byl příkaz spuštěn. Následující syntaxí snížíte prioritu (tj. zvýšíte "ohleduplnost") procesu o 5. |
| | |
| | nice -n 5 /bin/nejaky_prikaz |
| | |
| | Prioritu již spuštěného přikazu lze změnit pomocí ''renice''. Zatímco příkaz ''nice'' změnil prioritu procesu o inkrement, příkaz ''renice'' nastavuje prioritu přímo na hodnotu, která ho následuje. Následující příkaz nastaví prioritu procesu s //PID// ''pid_procesu'' na hodnotu 10. |
| | |
| | renice 10 pid_procesu |
| | |
| | Hodnotu //PID// daného procesu lze získat např. pomocí ''ps aux''.\\ |
| | |
| | **Poznámka:** Přikazy ''nice'' a ''renice'' byly představeny v 70.letech. Při dnešním výkonu procesorů však tyto příkazy ztrácí význam. Úzkým hrdlem systému jsou pevné disky - jejich využití z pohledu procesů však pomocí přikazů ''nice'' a ''renice'' nenastavíte. |
| | |
| | ==== Matematika z příkazové řádky ==== |
| | |
| | === Proměnné === |
| | |
| | Proměnné v unixových systémech nemají přiřazen typ proměnné - všechny proměnné považuje //shell// za proměnné typu text. |
| | Proměnná se vytvoří specifikací jejího jména a přiřazením hodnoty a není ji tak potřeba před použitím deklarovat. Jméno proměnné musí vždy začínat písmenem. |
| | K hodnotám uloženým v proměnné se přistupuje pomocí znaku dolar ''$'', který je následován jménem proměnné. |
| | |
| | ''echo'' není "matematickým" příkazem - slouží k výpisu textu popř. hodnoty proměnné. Právě díky jeho schopnosti vypsat hodnotu proměnné je však často využíván ve spojení s níže uvedenými příkazy. |
| | |
| | x=5 |
| | echo $x |
| | |
| | **Poznámka:** Mezi jménem proměnným, znakem ''='' a hodnotou proměnné nesmí být mezera ani tabelátor. |
| | |
| | Po definovaní existuje proměnná v //shell//u až do jeho ukončení. V případě, že chcete proměnnou odstranit před ukončením //shell//u, použijte příkaz ''unset''. |
| | |
| | unset x |
| | |
| | Kromě hodnot proměnných je možné příkaz ''echo'' použít k výpisu textu. |
| | |
| | echo "Hello World!" |
| | |
| | x=10 |
| | echo "Hodnota promenne x je: " $x |
| | |
| | Hodnotu proměnné je možné zadávat také interaktivně. K tomuto účelu slouží příkaz ''read'', který lze použít k zadání hodnoty proměnné přímo z příkazové řádky. |
| | |
| | read x |
| | 10 |
| | echo $x |
| | 10 |
| | |
| | Jestliže chcete přiřadit hodnotu proměnné na základě výstupu příkazu použijte syntaxi |
| | |
| | x=`prikaz` |
| | |
| | === expr === |
| | Hodnotu jednoduchých výrazů lze vypočítat pomocí příkazu ''expr''. Tento příkaz umí pracovat se základními matematickými ( ''+'', ''-'', ''*'', ''/'', ''%''), logickými ( ''&'' - AND, ''|'' OR) a porovnávacími (''='', ''<'', ''>'', ''<='', ''=>'', ''!='') operátory. Příkaz ''expr'' zvládá početní operace pouze s celými čísly. |
| | |
| | echo `expr 1 '<' 2` |
| | 1 |
| | |
| | echo `expr 1 '>' 2` |
| | 0 |
| | |
| | echo `expr 5 '%' 2` |
| | 1 |
| | |
| | echo `expr 1 '&' 0` |
| | 0 |
| | |
| | x = `expr 1 '+' 6` |
| | echo $x |
| | 7 |
| | |
| | **Poznámka:** Řada operátorů má v //Linux//u speciální význam. Proto je třeba tyto operátory pomocí apostrofů "ochránit" před interpretací //shell//em (více [[navody:fc6prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). Vzhledem k tomu, že všechny proměnné jsou v unixových systémech datového typu, je třeba použít příkaz ''expr'', jestliže chcete, aby bylo s hodnotami proměnných nakládáno jako s čísly. |
| | |
| | x=1 |
| | y=$x+1 |
| | echo $y |
| | 1+1 |
| | |
| | x=1 |
| | y=`expr $x+1` |
| | echo $y |
| | 2 |
| | |
| | Příkaz ''expr'' je také možné použít pro práci s textovými řetězci. Např. délku řetězce lze určit pomocí |
| | |
| | echo `expr length "Fedora Core"` |
| | 11 |
| | |
| | Následující příkaz vybere specifikovaný podřetězec. |
| | |
| | echo `expr substr "Fedora Core" 8 4` |
| | Core |
| | |
| | Pomocí níže uvedeného příkazu je možné otestovat, zda-li řetězec obsahuje hledaný podřetězec. Příkaz standardně vrací číslo první pozice znaku řetezce, který se shoduje s některým ze znaků podřetězce. V případě, že se řetězec a podřetězec neshodují ani v jednom znaku, vrátí příkaz hodnotu nula. |
| | |
| | echo `expr index "Fedora Core" "Core"` |
| | 2 |
| | |
| | echo `expr index "Fedora Core" "Linux"` |
| | 0 |
| | |
| | === bc === |
| | ''bc'' je jazyk pro matematické výpočty. Komunikace s ''bc'' probíhá interaktivně. Podporu desetinných čísel zapnete pomocí přepínače ''-l''. Práci s ''bc'' ukončíte pomocí příkazu ''quit''. |
| | |
| | bc -l |
| | |
| | bc 1.06 |
| | Copyright 1991-1994, 1997, 1998, 2000 Free Software Foundation, Inc. |
| | This is free software with ABSOLUTELY NO WARRANTY. |
| | For details type `warranty`. |
| | 1/3 |
| | .333333333333333333333 |
| | 1 < 0 |
| | 0 |
| | 5*(1/3+1) |
| | 6.66666666666666666666 |
| | quit |
| | |
| | ==== Tisk z příkazové řádky ==== |
| | |
| | Pro tisk z příkazové řádky se používají příkazy ''lp'' ([[navody:fc6uvod#Unix |System V]]) a ''lpr'' ([[navody:fc6uvod#Unix |BSD]]). V //Linux//u jsou z důvodu kompatibility obsaženy oba příkazy. Jedná se však o stejnou funkcionalitu tiskového systému [[navody:fc6tisk | CUPS]], která se liší pouze syntaxí. Následují text se zaměřuje na ''lpr'' a s ním související příkazy.\\ |
| | |
| | Z příkazové řádky je možné přímo tisknout textové a postscriptové soubory((Ostatní soubory - např. s příponou ''.doc'', ''.xls'' apod. - musí být tištěny z odpovídající aplikace.)). Jestliže chcete v příkazové řádce např. vytisknout textový soubor, stačí zadat |
| | |
| | lpr text.txt |
| | |
| | Tento příkaz zařadí tiskovou úlohu do fronty výchozí tiskárny. Jestliže máte tiskáren více, je možné požadovanou tiskárnu specifikovat pomocí přepínače ''-P'' bezprostředně následovaného jménem tiskárny. |
| | |
| | lpr -Pjmeno_tiskarny text.txt |
| | |
| | Seznam dostupných tiskáren získáte pomocí příkazu |
| | |
| | cat /etc/printcap |
| | |
| | tiskarna|HP Inkjet:rm=localhost.localdomain:rp=tiskarna |
| | |
| | Dle výše uvedeného výpisu je k dispozici pouze jedna tiskárna, která se jmenuje ''tiskarna''. |
| | |
| | Seznam úloh, které se momentálně nachází v tiskové frontě získáte pomocí příkazu ''lpq''. |
| | |
| | lpq |
| | |
| | Rank Owner Job File(s) Total Size |
| | 1st macky 3 (standard input) 7768 bytes |
| | |
| | lpq -Pjmeno_tiskarny |
| | |
| | Rank Owner Job File(s) Total Size |
| | 1st macky 3 (standard input) 7768 bytes |
| | |
| | Konkrétní úlohu je možné z tiskové fronty odstranit příkazem ''lprm''. |
| | |
| | lprm cislo_tiskove_ulohy |
| | |
| | lprm -Pjmeno_tiskarny cislo_tiskove_ulohy |
| | |
| | Parametr ''cislo_tiskove_ulohy'' je číslo uvedené ve sloupci ''Job'' na výpisu příkazu ''lpq'' (viz. výše). |
| | |
| | Tiskové úlohy konkrétního uživatele odstraníte pomocí |
| | |
| | lprm jmeno_uzivatele |
| | |
| | popř. |
| | |
| | lprm -Pjmeno_tiskarny jmeno_uzivatele |
| | |
| | Všechny tiskové úlohy lze odstranit příkazem |
| | |
| | lprm - |
| | |
| | popř. |
| | |
| | lprm - -Pjmeno_tiskarny |
| | |
| | **Poznámka:** Tiskové úlohy jiného uživatele může odstranit pouze superuživatel. |
| | |
| | **Tip:** Manuálové stránky lze tisknout příkazem |
| | |
| | man klicove_slovo | col -b | lpr -Pjmeno_tiskarny |
| |
| ==== Vypnutí / restart počítače ==== | ==== Vypnutí / restart počítače ==== |
| /sbin/shutdown -r now | /sbin/shutdown -r now |
| |
| ===== Další informace ===== | ==== Aliasy ==== |
| | |
| | Alias umožňuje definovat definovat souslednost příkazů a těm následně přiřadit jméno. Aliasy jsou svojí logikou velice blízké níže popisovaným funkcím. Základním rozdílem však je rychlost. Funkce je spouštěna přímo v aktuálním //shell//u, a proto je rychlejší než alias, který je spouštěn v "pod//shell//u". V praxi je však tento rozdíl nepodstatný. |
| | |
| | Seznam všech aliasů definovaných ve Vašem systému zíkáte příkazem |
| | |
| | alias |
| | |
| | alias l.='ls -d .* --color=tty' |
| | alias ll='ls -l --color=tty' |
| | alias ls='ls --color=tty' |
| | alias mc='. /usr/share/mc/bin/mc-wrapper.sh' |
| | alias which='alias | /usr/bin/which --tty-only --read-alias --show-dot --show-ti' |
| | |
| | Definovat novy alias lze snadno pomocí následující syntaxe |
| | |
| | alias turnoff='echo "Turning off the computer..."; /sbin/shutdown -h now' |
| | |
| | Pokud výše uvedený alias spustíte z účtu superuživatele, dojde k vypnutí počítače. |
| | |
| | turnoff |
| | |
| | ==== Programování ==== |
| | |
| | //Shell// je možné použít jako programovací jazyk. Není sice tak všestranný jako např. //Java// nebo //C++//, ale přesto je možné s jeho využitím řešit řadu problémů. Následující kapitola předpokládá znalost základních příkazů a představuje tak zakončení této kapitoly. |
| | |
| | === Skript === |
| | |
| | V souvislosti s //shell//em a programováním se často mluví o tzv. skriptu. Skript není nic jiného než textový soubor, který má pro vybrané skupiny uživatelů nastaveno právo [[navody:fc6prompt#definovani_pristupovych_prav|spouštění]]. Tento soubor obsahuje posloupnost příkazů prováděných //shell//em - ten soubor “čte” a provádí postupně jednotlivé příkazy. V rámci jednoho skriptu je možné se odvolávat na jiné skripty, což umožňuje konstrukci poměrně složitých struktur. |
| | |
| | === Argumenty předávané skriptu === |
| | |
| | Skriptu je možné předávat hodnoty pomocí argumentů. K tomu slouží deset tzv. pozičních parametrů, které odpovídají speciálním //shell//ovským proměnným ''0'' až ''9''. Proměnná ''0'' přitom obsahuje první slovo příkazové řádky, což je jméno skriptu. Proměnné ''1'' až ''9'' pak obsahují hodnoty předávaných argumentů. Dalšími užitečnými speciálními proměnnými jsou ''#'' (počet argumentů) a ''*'' (vypíše všechny argumenty). |
| | |
| | Vytvořte následující soubor, který pojmenujte součet. |
| | |
| | gedit ~/soucet |
| | |
| | Do souboru vložte následující řádky |
| | |
| | # Skript pro soucet dvou cisel |
| | echo "Soucet cisel " $1 " a " $2 " je " `expr $1 + $2` "." |
| | echo "Pocet zadanych paremetru je " $# "." |
| | echo "Jedna se o nasledujici parametry: " $* |
| | exit |
| | |
| | Soubor ''soucet'' uložte a nastavte právo spuštění |
| | |
| | chmod u+x ~/soucet |
| | |
| | a daný skript spusťte. |
| | |
| | ~/soucet 7 8 |
| | |
| | Soucet cisel 7 a 8 je 15 . |
| | Pocet zadanych parametru je 2. |
| | Jedna se o nasledujici parametry: 7 8 |
| | |
| | **Poznámka:** Teoreticky by měl každý skript končit příkazem ''exit''. Skript však skončí i bez tohoto příkazu tím, že se provede poslední řádek daného skriptu. |
| | |
| | === Příkazy větvení === |
| | |
| | == if == |
| | |
| | Syntaxe příkazu ''if'' je velice podobná jiným programovacím jazykům. V //Linux//u jsou k dispozici následující tři typy syntaxí. |
| | |
| | if vyraz |
| | then |
| | prikazy |
| | fi |
| | |
| | if vyraz |
| | then |
| | prikazy |
| | else |
| | prikazy |
| | fi |
| | |
| | if vyraz_1 |
| | then |
| | prikazy |
| | elif vyraz_2 |
| | then |
| | prikazy |
| | else |
| | prikazy |
| | fi |
| | Výraz ''vyraz'' nepředstavuje výraz typu boolean, ale návratovou hodnotu daného výrazu. |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | if x=`expr 1 '+' 1` |
| | then |
| | echo "pravda" |
| | else |
| | echo "nepravda" |
| | fi |
| | exit |
| | |
| | ./skript |
| | pravda |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | if x=`expr 1 '+' a` |
| | then |
| | echo "pravda" |
| | else |
| | echo "nepravda" |
| | fi |
| | exit |
| | |
| | ./skript |
| | expr: non-numeric argument |
| | nepravda |
| | |
| | Jestliže chcete, aby výraz ''vyraz'' představoval výraz typu boolean, je zapotřebí použít příkaz ''test''. |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | if test 0 -le 1 |
| | then |
| | echo "pravda" |
| | else |
| | echo "nepravda" |
| | fi |
| | exit |
| | |
| | ./skript |
| | pravda |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | if test 2 -le 1 |
| | then |
| | echo "pravda" |
| | else |
| | echo "nepravda" |
| | fi |
| | exit |
| | |
| | ./skript |
| | nepravda |
| | |
| | Vedle operátoru ''-le'' (menší nebo rovno) je také možné používat operátory v níže uvedené tabulce. |
| | |
| | ^ Operátor ^ Význam ^ |
| | | ''-le'' | je menší nebo rovno | |
| | | ''-lt'' | je menší než | |
| | | ''-ge'' | je větší nebo rovno | |
| | | ''-gt'' | je větší než | |
| | | '' = '' | je rovno | |
| | | ''!='' | je různé od | |
| | |
| | Dále je možné používat také speciální "operátory", které testují status souboru. Následující skript např. zjistí, zda-li v pracovním adresáři existuje soubor ''text.txt''. |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | if test -f "text.txt" |
| | then |
| | echo "pravda" |
| | else |
| | echo "nepravda" |
| | fi |
| | exit |
| | |
| | Následující tabulka představuje kompletní seznam těchto speciálních přepínačů. |
| | |
| | ^ Operátor ^ Význam ^ |
| | | ''-e'' | existuje | |
| | | ''-f'' | existuje a je obyčejným souborem | |
| | | ''-r'' | existuje a lze jej číst | |
| | | ''-w'' | existuje a je možné do něj zapisovat | |
| | | ''-x'' | existuje a je možné jej spustit | |
| | | ''-s'' | existuje a má nenulovou velikost | |
| | | ''-d'' | existuje a je adresářem | |
| | |
| | == case == |
| | Tuto funkci lze použít k zjednodušení komplexnějších kontrukcí obsahujících podmínku. Syntaxe je obdobná jako v jiných programovacích jazycích. |
| | |
| | # NAZEV SKRIPTU: vypocti |
| | # ilustracni priklad |
| | case $2 in |
| | '+' | soucet) expr $1 '+' $3;; |
| | '-' | rozdil) expr $1 '-' $3;; |
| | '*' | soucin) expr $1 '*' $3;; |
| | '/' | podil ) expr $1 '/' $3;; |
| | *) echo "Neznamy operator!";; |
| | esac |
| | exit |
| | |
| | ./vypocti 6 / 2 |
| | 3 |
| | |
| | ./vypocti 6 podil 2 |
| | 3 |
| | |
| | ./vypocti 6 deleno 2 |
| | Neznamy operator! |
| | |
| | Výše uvedený skript vyžaduje tři parametry. Skript podle hodnoty druhého parametru určí typ matematické operace. Následně provede příslušnou operaci s prvním a třetím parametrem. V kódu je také ošetřen případ, kdy druhý parametr nenabyde žádné z očekávaných hodnot. |
| | |
| | == Konstruktory && a || == |
| | |
| | Konstruktory ''&&'' a ''||'' lze v jednodušších případech použít namísto příkazu ''if''. |
| | |
| | Konstruktor ''&&'' provede příkaz, který ho následuje, jestliže je hodnota předchozího příkazu nula. |
| | |
| | uname | grep Linux i686 && echo "Pouzivate system typu Linux." |
| | |
| | Konstruktor ''||'' je podobný konstruktoru ''&&'' s tím rozdílem, že se následující příkaz provede pouze v případě, že hodnota předcházejícího příkazu bude různá od nuly. |
| | |
| | uname -m | grep i686 || echo "Pouzivate jinou nez i686 architekturu." |
| | |
| | === Cykly === |
| | |
| | == for == |
| | |
| | Příkaz ''for'' má několik možných syntaxí. |
| | |
| | Následující syntaxe způsobí, že cyklus proběhne tolikrát, kolik je zadáno parametrů, přičemž proměnná ''x'' nabude postupně hodnot všech parametrů. Níže uvedený příklad postupně vypíše hodnoty jednotlivých parametrů skriptu. |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | for x |
| | do |
| | echo "Parametr: $x" |
| | done |
| | |
| | ./skript 1 2 3 |
| | Parametr: 1 |
| | Parametr: 2 |
| | Parametr: 3 |
| | |
| | Níže uvedený cyklus proběhne tolikrát, kolik je uvedeno hodnot za klíčovým slovem ''in''. Při průchodu cyklem bude nabýt proměnná ''x'' postupně nabývat těchto hodnot. |
| | |
| | # ilustracni priklad |
| | for x in `ls -d *` |
| | do |
| | echo "V pracovnim adresari se nachazi soubor / adresar: "$x |
| | done |
| | |
| | == while == |
| | |
| | Příkaz ''while'' nejprve vyhodnotí výraz ''vyraz''. V případě, že je ''vyraz'' roven nule, provede se tělo cyklu. Cyklus bude probíhat tak dlouho, dokud nebude hodnota výrazu ''vyraz'' různá do nuly. V tomto případě bude skript pokračovat prvním řádkem za cyklem. |
| | |
| | while vyraz |
| | do |
| | prikazy |
| | done |
| | |
| | Ve výrazu ''vyraz'' je možne používá následující operátory: |
| | |
| | ^ Operátor ^ Význam ^ |
| | | ''-le'' | je menší nebo rovno | |
| | | ''-lt'' | je menší než | |
| | | ''-ge'' | je větší nebo rovno | |
| | | ''-gt'' | je větší než | |
| | | '' = '' | je rovno | |
| | | ''!='' | je různé od | |
| | |
| | Následující skript vypíše čísla od 1 do 100. |
| | |
| | # NAZEV SKRIPTU: skript |
| | # ilustracni priklad |
| | a=1 |
| | while [ $a -le 100 ] |
| | do |
| | echo $a |
| | a=`expr $a '+' 1` |
| | done |
| | |
| | == until == |
| | |
| | Příkaz ''until'' je velice podobný příkazu ''while''. Jediný rozdíl je v tom, že tělo cyklu bude probíhat tak dlouho, dokud hodnota výrazu ''vyraz'' nebude nulová. |
| | |
| | until vyraz |
| | do |
| | prikazy |
| | done |
| | |
| | |
| | V rámci příkazu ''until'' lze používat naprosto stejné operátory jako v případě ''while''. |
| | Následující ilustrační skript vypíše čísla od 110 do 100. |
| | |
| | # NAZEV SKRIPTU: skript |
| | # ilustracni priklad |
| | a=111 |
| | until [ $a = 100 ] |
| | do |
| | a=`expr $a '-' 1` |
| | echo $a |
| | done |
| | |
| | == Přerušení cyklu == |
| | |
| | K přerušení cyklu slouží příkazy ''break'' a ''continue''.\\ |
| | |
| | Příkaz ''break'' slouží k opuštění těla cyklu - skript tak pokračuje prvním řádkem za tělem cyklu. |
| | |
| | # NAZEV SKRIPTU: skript |
| | # ilustracni priklad |
| | for x in $* |
| | do |
| | case $x in |
| | [0-9]) echo $x "je ciselny parametr." ; expr $x '*' $x;; |
| | *) echo $x "neni ciselny parametr!" ; break;; |
| | esac |
| | done |
| | exit |
| | |
| | ./skript 8 9 |
| | 8 je ciselny parametr. |
| | 64 |
| | 9 je ciselny parametr. |
| | 81 |
| | |
| | ./skript 8 a 9 |
| | 8 je ciselny parametr. |
| | 64 |
| | a neni ciselny parametr! |
| | |
| | Příkaz ''continue'' narozdíl od příkazu ''break'' neopustí tělo cyklus, ale pouze opustí aktuální cyklus a pokračuje dalším cyklem. |
| | |
| | # NAZEV SKRIPTU: skript |
| | # ilustracni priklad |
| | for x in $* |
| | do |
| | case $x in |
| | [0-9]) echo $x "je ciselny parametr." ; expr $x '*' $x;; |
| | *) echo $x "neni ciselny parametr!" ; continue;; |
| | esac |
| | done |
| | exit |
| | |
| | ./skript 8 9 |
| | 8 je ciselny parametr. |
| | 64 |
| | 9 je ciselny parametr. |
| | 81 |
| | |
| | ./skript 8 a 9 |
| | 8 je ciselny parametr. |
| | 64 |
| | a neni ciselny parametr! |
| | 9 je ciselny parametr. |
| | 81 |
| | |
| | === Funkce === |
| | |
| | V //shell//u je možné definovat funkce, které umožňují redukovat množství kódu a tím přispět k jeho zpřehlednění. |
| | Funkce se chová jako libovolný příkaz. To znamená, že je schopna přebírat hodnoty argumentů a vrací hodnotu. |
| | |
| | jmeno_funkce () |
| | { |
| | prikazy |
| | } |
| | |
| | Následující funkce vyhledá soubory a adresáře. Jako prvni parametr je zadána část jména hledaného souboru popř. adresáře. Ostatní parametry představují adresáře, které mají být prohledány. Je-li zadán pouze první parametr, prohledává se celý systém souborů. |
| | |
| | # NAZEV SKRIPTU: skript |
| | # ilustracni priklad |
| | searchfile() |
| | { |
| | case $# in |
| | 0) |
| | echo "Please specify a file / directory to be found.";; |
| | 1) |
| | echo "Searching in root directory." |
| | find / -name "*$1*";; |
| | *) |
| | for x in $2 $3 $4 $5 $6 $7 $8 $9 |
| | do |
| | echo "Searching in directory "$x"." |
| | find $x -name "*$1*" |
| | done;; |
| | esac |
| | return 0 |
| | } |
| | |
| | **Poznámka:** Funkce se narozdíl od skriptů ukončují příkazem return, který je následován tzv. návratovou hodnotou. Standardně se jako návratová hodnota používá nula. |
| | |
| | Aby bylo možné funkci používat, je třeba nejprve načíst soubor, který obsahuje definice funkcí. Přesuňte se do adresáře, který obsahuje tento soubor a do příkazové řádky zadejte |
| | |
| | . jmeno_souboru_s_funkcemi |
| | |
| | Po té je možné funkci spouštět přímo z příkazové řádky jako běžný příkaz. Výše definovanou funkci je možné např. spustit pomocí |
| | |
| | searchfile txt /opt /home |
| | |
| | ... |
| | text.txt |
| | ... |
| | |
| | ==== Konfigurační soubory .bashrc a rc.local ==== |
| | |
| | Jestliže chcete, aby se určité příkazy, skripty nebo aliasy automaticky spouštěly při přihlášení se do systému, je třeba je přidat do konfiguračních souborů.\\ |
| | Konkrétně se jedná soubor ''.bashrc'', který se nachází v domovském adresáři uživatele, a soubor ''rc.local'', který se nachází v adresáři ''/etc/rc.d''. V případě, že chcete, aby se příkaz, skript nebo alias spouštěly pouze při přihlášení určitého uživatele, modifikujte ''.bashrc'', který se nachází v jeho domovském adresáři. Jestliže naopak chcete, aby se spouštěly při každém přihlášení, přidejte je na konec souboru ''rc.local'' v adresáři ''/etc/rc.d''. |
| | |
| | ==== Periodické spouštění procesů ==== |
| | * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6Obsah|Obecné poznámky]]. |
| | |
| | === cron === |
| | Jestliže chcete spouštět skript((Skript je soubor, který obsahuje posloupnost příkazů a který má nastaveno právo spouštění.)) s určitou periodicitou, stačí ho přidat do některého z adresářů ''/etc/cron.*''. Konkrétně se jedná o adresáře ''cron.hourly'', ''cron.daily'', ''cron.weekly'', ''cron.monthly''. Jak už jejich název napovídá, označuje část jejich jména za ''cron.'' periodicitu, se kterou budou tyto skripty spouštěny.\\ |
| | |
| | Další možností je vytvořit si vlastní konfigurační soubor ''crontab'' a umístit jej do adresáře ''/etc/cron.d''. V tomto konfiguračním souboru je možné definovat nejen periodicitu ale také konkrétní čas, ve kterém má být spuštěn konkrétní příkaz.\\ |
| | Syntaxe tohoto konfiguračního souboru je následující |
| | |
| | minuta hodina den mesic den_v_tydnu [jmeno_uzivatele] prikaz |
| | |
| | ^ **Pole** ^ **Popis** ^ **Rozsah** ^ |
| | | minuta | minuta příslušného hodiny | 0 - 59 | |
| | | hodina | hodina příslušného dne | 0 - 23 | |
| | | den | den v měsíci | 1 - 31 | |
| | | mesic | měsíc v roce | 1 - 12 | |
| | | den_v_tydnu | den v týdnu | 0 - 6 (0 = neděle)| |
| | |
| | Každé pole navíc může obsahovat znak: |
| | - hvězdička (''*''), které vyhovuje všem časům |
| | - dvě čísla oddělená pomlčkou, která značí rozsah hodnot |
| | - seznam čísel popř. rozsahů oddělených čárkou |
| | |
| | ''jmeno_uzivatele'' umožňuje superuživateli nastavit uživatele, jehož jménem má být příkaz spouštěn. Jestliže není jméno uživatele nastaveno, bude příkaz spouštěn z //shell//u superuživatele. |
| | |
| | Následující konfigurační soubor spusti ''prikaz1'' 1.ledna v 12:00, ''prikaz2'' každý pracovní den ve 3:00 a příkaz ''prikaz3'' každou hodinu. |
| | |
| | #crontab - ilustracni priklad |
| | 0 12 1 1 * prikaz1 |
| | 0 3 * * 1-5 prikaz2 |
| | 0 * * * * prikaz |
| | |
| | ** Poznámka:** Potenciální problémy by mohly nastat při zadávání hodnot do polí ''den'' a ''den_v_tydnu''. Pro spuštění příkazu totiž stačí, aby byla splněna z podmínek nikoliv obě, nikoliv jedna. Konfigurační soubor |
| | |
| | #crontab - ilustracni priklad |
| | 0 12 1 * 5 prikaz |
| | |
| | tak nespustí ''prikaz'' vždy ve 12:00 prvního dne v měsíci pokud se jedná o pátek, ale vždy ve 12:00, jestliže bude pátek nebo první den v měsíci. |
| | |
| | O spouštění souborů v adresáří ''/etc/cron.*'' a souboru ''/etc/cron.d/crontab'' se stará démon ''cron''. Ten je spouštěn společně se systémem a běží neustále na pozadí.\\ |
| | |
| | **Poznámka:** ''cron'' předpokládá, že systém běží neustále. Narozdíl od serverů tento předpoklad v případě klasických domácích počítačů pochopitelně neplatí. Pro tyto případy je vhodnější podobná utilita ''anacron'', která přebírá instrukce se souboru ''/etc/anacrontab''. ''anacron'' se postará o to, aby nedošlo k přeskočení některých příkazů z důvodů časové diskontinuity (např. z důvodu vypnutí počítače nebo přenastavení systémového času).\\ |
| | |
| | === at === |
| | Jestliže chcete spustit příkaz či skript v danou dobu a nechcete k tomu použít ''cron'', máte k dispozici příkaz ''at''. Následující příkaz vypne počítač ve 23:00. |
| | |
| | at 11pm |
| | at> /sbin/shutdown -h now |
| | at> |
| | |
| | Stiskněte //Ctrl+D//. |
| | |
| | Job at 2007-01-04 23:00 |
| | |
| | ==== Další informace ==== |
| | |
| | === man === |
| |
| Bližší informace o výše uváděných příkazech můžete získat pomocí | Bližší informace o výše uváděných příkazech můžete získat pomocí |
| of -cftuSUX nor --sort. | of -cftuSUX nor --sort. |
| ... | ... |
| | |
| | === apropos === |
| | |
| Informace uvedené v sekci //NAME// jsou využívány příkazem ''apropos''. Tento příkaz vypisuje seznam manuálových stránek, které se váží k určitému klíčovému slovu. Pokud toto klíčové slovo figuruje v sekci //NAME//, je daná manuálová stránka vypsána na seznam.\\ | Informace uvedené v sekci //NAME// jsou využívány příkazem ''apropos''. Tento příkaz vypisuje seznam manuálových stránek, které se váží k určitému klíčovému slovu. Pokud toto klíčové slovo figuruje v sekci //NAME//, je daná manuálová stránka vypsána na seznam.\\ |
| Například seznam všech manuálových stránek, které se váží ke slovu //file//, získáte pomocí | Například seznam všech manuálových stránek, které se váží ke slovu //file//, získáte pomocí |
| |
| apropos file | apropos file |
| | |
| | === info === |
| |
| Dalším užitečným příkazem pro získání nápovědy je ''info''. Nápověda získaná pomocí tohoto příkazu je komplexnější než nápověda poskytovaná klasickým ''man''. ''info'' narozdíl od ''man'' nabízí navíc hyperlinky, které propojují jednotlivé kapitoly nápovědy. | Dalším užitečným příkazem pro získání nápovědy je ''info''. Nápověda získaná pomocí tohoto příkazu je komplexnější než nápověda poskytovaná klasickým ''man''. ''info'' narozdíl od ''man'' nabízí navíc hyperlinky, které propojují jednotlivé kapitoly nápovědy. |