| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| navody:fc6bezpecnost [2007/02/24 18:30] – macky | navody:fc6bezpecnost [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| **Poznámka: ** Tímto způsobem je ošetřen pouze případ, kdy uživatel zadá smazání více souborů pomocí ''rm'' z příkazové řádky. S výše definovaným aliasem bude třeba potvrdit smazání každého jednotlivého souboru.\\ | **Poznámka: ** Tímto způsobem je ošetřen pouze případ, kdy uživatel zadá smazání více souborů pomocí ''rm'' z příkazové řádky. S výše definovaným aliasem bude třeba potvrdit smazání každého jednotlivého souboru.\\ |
| Mělo by se jednat o defaultní nastavení, a proto by nemělo být zapotřebí definovat výše uvedený alias. | Mělo by se jednat o defaultní nastavení, a proto by nemělo být zapotřebí definovat výše uvedený alias. |
| | |
| |
| ==== SELinux ==== | ==== SELinux ==== |
| | SELinux (Security Enhanced Linux) zvyšuje bezpečnost Vašeho systému Fedora Core tak, že omezuje množinu souborů, se kterými mohou aplikace pracovat a množinu úkonů, které mohou tyto aplikace provádět. Bezpečnostní přínos SELinuxu tak spočívá v tom, že implementuje mechanismus kontroly přístupů. Více o //SELinux//u se dočtete v samostatné [[navody:fc6selinux|kapitole]]. |
| Následující kapitolu nelze v žádném případě považovat za vyčerpávající pojednávání o problematice //SELinux//u (na toto téma vznikla celá řada knih). Cílem této kapitoly je seznámit se základní filozofií a elementárním nastavením //SELinux//u. Kapitola vznikla na základě následujících článků: | |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux|Wikipedia - SELinux]] | |
| * [[http://www.samag.com/documents/s=7835/sam0303a/0303a.htm|SELinux od K.Thompsona]] | |
| * [[http://www.crypt.gen.nz/selinux/faq.html| UnOfficial FAQ]] | |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux/Understanding|SELinux for dummies]] | |
| | |
| === Úvod do teorie === | |
| | |
| //SELinux// (**S**ecurity **E**nhanced **Linux**) zvyšuje bezpečnost Vašeho systému //Fedora Core// tak, že omezuje množinu souborů, se kterými mohou aplikace pracovat a množinu úkonů, které mohou tyto aplikace provádět. Bezpečnostní přínos //SELinux//u spočívá v tom, že implementuje mechanismus kontroly přístupů.\\ | |
| | |
| //SELinux// byl vyvinut agenturou //NSA// (U.S. **N**ational **S**ecurity **A**gency) ve spolupráci s firmami jako např. //NAI Labs//, //Secure Computing Corp.// a //MITRE Corp.// Pro potřeby komunity byl uvolněn 22. prosince 2000. //SELinux// má formu jádrového modulu //LSM// - (**L**inux **S**ecurity **M**odule). Od verze 2.4 je podporován formou patche, od verze 2.6 je pak přímo součástí jádra. //SELinux// je zahrnut také do distribuce //Fedora Core// a to od její druhé verze.\\ | |
| | |
| == Modely kontroly přístupů == | |
| | |
| V praxi existují různé tzv. modely kontroly přístupů. V unixových systémech se tradičně používá tzv. //DAC// (**D**iscretionary **A**ccess **C**ontrol) mechanismus. Hlavní myšlenka tohoto přístupu spočívá v tom, že každý uživatel má plnou kontrolu nad všemi svými procesy((Zjednodušeně lze pojem "proces" chápat jako spuštěnou aplikaci. Jestliže tedy např. spustíte textový editor, inicializovali jste tímto nový proces.)) a soubory((Adresář je ve své podstatě také soubor. Jediným rozdílem mezi klasickým souborem a adresářem je ten, že adresář má přesně danou strukturu.)). Některá práva k těmto procesům a souborům pak může poskytnout také jiným uživatelům. Slabým místem této filozofie je tzv. superuživatel((Velice často se namísto pojmu "superuživatel" můžete setkat s pojmem "root". Tyto pojmy jsou ekvivalentní.)). Jedná se o uživatele, který má administrátorská práva k celému systému. To v praxi znamená, že má absolutní práva ke všem procesům a soborů v systému. Jestliže se tedy někomu podaří "ovládnout" proces, který patří superuživateli, stává se neomezeným vládcem systému.\\ | |
| Druhou možností kontroly přístupů je tzv. //MAC// (**M**andatory **A**ccess **C**ontrol). Tento mechanismus je implementován právě v rámci //SELinux//. V tomto případě jsou přístupová práva definovaná administrátorem a nemohou být změněna jiným uživatelem. To, k jakým souborům mohou jednotlivé procesy přistupovat, je dáno sadou striktních pravidel. Obecné pravidlo zní, že co není povoleno je zakázáno. Použití koncepce //MAC// v unixových systémech výše popsaným způsobem by bylo však příliš složité, protože by to vyžadovalo definovaní práv pro každého uživatele a každý proces, který tento uživatel může spustit. | |
| Rozšířením myšlenky //MAC// je tak //RBAC// (**R**ole-**B**ased **A**ccess **C**ontrol). Zde administrátor vytvoří tzv. role, pro které následně definuje sadu pravidel. Jednotlivým uživatelům pak přiřadí konkrétní role. | |
| | |
| == Implementace SELinuxu == | |
| | |
| //SELinux// implementuje //MAC// a //RBAC// do jádra ve formě modulu //LSM//. Administrátor může prostřednictvím tzv. bezpečnostního serveru nastavit, jací uživatelé a procesy (v terminologii //SELinux//u se hovoří o tzv. subjektech) mohou přistupovat k jakým souborům popř. zařízením (tzv. objektům). V praxi je nejprve zkoumáno, zda-li má uživatel práva k požadovanému souboru dle //DAC// (tj. jestli má právo čtení, zápisu apod.). Je-li tato podmínka splněna, následuje kontrola splnění podmínek definovaných v rámci //MAC// (tj. zda-li má příslušný proces oprávnění k danému souboru). V //SELinux//u je výše popsaný proces nazýván jako //TE// (**T**ype **E**nforcement).\\ | |
| V praxi to znamená, že kdyby se útočník "zmocnil" procesu vlastněného superuživatelem, mohl by manipulovat pouze se soubory a zařízením, ke kterým má tento proces oprávnění. Potenciální škoda, kterou by takto mohl napáchat je nesrovnatelně menší než v případě, že by byl implementován pouze //DAC//.\\ | |
| //SELinux// také umožňuje implementaci tzv. //MLS// (**M**ulti-**L**evel **S**ecurity model). Filozofií tohoto modelu je přiřazení jednotlivých objektů (tj. souborů) do tzv. bezpečnostních vrstev. Tyto vrstvy jsou hierarchicky uspořádány a platí obecné pravidlo, že informace může být předána pouze z vyšší bezpečnostní vrstvy do nižší. | |
| | |
| === Vypnutí/zapnutí SELinuxu === | |
| | |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6Obsah|Obecné poznámky]]. | |
| | |
| {{ selinux.png }} | |
| | |
| Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí ze standardních repozitářů pro //Fedora Core//. | |
| | |
| //SELinux// má tři základní módy - ''Vynucující'' (Enforcing), ''Tolerantní'' (Permissive), ''Zakázán'' (Disabled). V rámci módu ''Vynucující'' je bezpečnostní politika //SELinuxu// aktivně vynucována. To znamená, že procesy mohou přistupovat pouze k souborů, které jsou jim v rámci pravidel přiřazeny. Mód ''Tolerantní'' znamená, že //SELinux// posílá varovné zprávy do souboru ''/var/log/messages'', avšak dodržování bezpečnostních pravidel nevyžaduje. V režimu ''Zakázán'' nejsou pravidla //SELinux//u aplikována vůbec.\\ | |
| | |
| Všechny tři módy se dají nastavit prostřednictvím nabídky //Aplikace -> Systém -> Správa -> Úroveň zabezpečení a firewall//. V okně //Nastavení úrovně zabezpečení//, zvolte záložku //SELinux//. Jednotlivé módy je pak možné zvolit v roletkové nabídce položky //Nastavení SELinux//. | |
| | |
| Jednotlivé módy //SELinux//u je možné nastavit také přímo v souboru ''/etc/selinux/config''. | |
| | |
| # This file controls the state of SELinux on the system. | |
| # SELINUX= can take one of these three values: | |
| # enforcing - SELinux security policy is enforced. | |
| # permissive - SELinux prints warnings instead of enforcing. | |
| # disabled - SELinux is fully disabled. | |
| SELINUX=enforcing | |
| # SELINUXTYPE= type of policy in use. Possible values are: | |
| # targeted - Only targeted network daemons are protected. | |
| # strict - Full SELinux protection. | |
| SELINUXTYPE=targeted | |
| | |
| # SETLOCALDEFS= Check local definition changes | |
| SETLOCALDEFS=0 | |
| | |
| **Poznámka:** Pokud jste měli //SELinux// vypnutý a zapnete jej, bude třeba systém restartovat a při startu systému počkat, až //SELinux// "označkuje" všechny soubory na disku. Aktivace //SELinux//u snižuje výkon systému o cca 5%. | |
| | |
| === Bezpečnostní kontext === | |
| | |
| Bezpečnostní kontext lze charakterizovat jako bezpečnostní sadu pravidel, která se váží ke konkrétnímu procesu nebo souboru. V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file_context// a v případě procesu s pojmem //domain//. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy jako součást systému souborů. | |
| | |
| == Struktura bezpečnostního kontextu == | |
| | |
| V případě, že máte povolený //SELinux//, měli byste pomocí příkazu | |
| | |
| ps -e --context | |
| | |
| popř. | |
| | |
| ps -auxZ | |
| | |
| získat následující výstup pro aktuálně spuštěné procesy | |
| | |
| PID CONTEXT COMMAND | |
| 1 system_u:system_r:init_t init [5] | |
| 2 system_u:system_r:kernel_t [migration/0] | |
| 3 system_u:system_r:kernel_t [ksoftirqd/0] | |
| 4 system_u:system_r:kernel_t [watchdog/0] | |
| 5 system_u:system_r:kernel_t [events/0] | |
| 6 system_u:system_r:kernel_t [khelper] | |
| 7 system_u:system_r:kernel_t [kthread] | |
| 53 system_u:system_r:kernel_t [kblockd/0] | |
| 54 system_u:system_r:kernel_t [kacpid] | |
| 131 system_u:system_r:kernel_t [cqueue/0] | |
| 132 system_u:system_r:kernel_t [ksuspend_usbd] | |
| 135 system_u:system_r:kernel_t [khubd] | |
| 137 system_u:system_r:kernel_t [kseriod] | |
| 161 system_u:system_r:kernel_t [pdflush] | |
| 162 system_u:system_r:kernel_t [pdflush] | |
| 163 system_u:system_r:kernel_t [kswapd0] | |
| 164 system_u:system_r:kernel_t [aio/0] | |
| 329 system_u:system_r:kernel_t [kpsmoused] | |
| 346 system_u:system_r:kernel_t [kjournald] | |
| 382 system_u:system_r:kernel_t [kauditd] | |
| ... | |
| | |
| Pro soubory lze podobný výpis získat pomocí příkazu | |
| | |
| ls -e --context | |
| | |
| popř. pomocí | |
| | |
| ls -laZ | |
| | |
| -rw-rw-r-- macky macky user_u:object_r:user_home_t black_scholes.m~ | |
| drwxr-xr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Desktop | |
| drwxrwxr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Manuály | |
| drwxr-xr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Octave | |
| -rw-r--r-- macky macky user_u:object_r:user_home_t octave-core | |
| -rw-r--r-- root root user_u:object_r:user_home_t repozitare.txt | |
| -rw-rw-rw- macky macky user_u:object_r:user_home_t skript~ | |
| | |
| Bezpečnostní profil aktivního uživatele získáte příkazem | |
| | |
| /usr/bin/id -Z | |
| | |
| user_u:system_r:unconfined_t | |
| | |
| V všech případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se v našem případě skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role, a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem. | |
| | |
| **Typ** je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Některé klíčové aplikace jako např. //httpd// nebo //Samba// mají vlastní bezpečnostní typ. Ostatní aplikace používají defaulní typ ''unconfined_t'' - v tomto případě spoléhají pouze na //DAC//. Typ vždy končí na ''_t'' (//type//).\\ | |
| Další složkou je **role**. Ta má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Soubory mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu. Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních profilů a tvoří tak základ //RBAC//. Role končí standardně na ''_r'' (//role//).\\ | |
| Poslední složkou je **uživatel**. Na uživatele lze pohlížet jako na množinu rolí. Bezpečnostní profil uživatele lze vytvořit totiž tak, že konkrétnímu uživateli přiřadíme přiřadíme konkrétní role. Defaultně v //SELinux//u figurují dva uživatelé - ''user_u'' a ''system_u''. Uživatel ''user_u'' je standardním profilem uživatele; pomocí ''system_u'' jsou označeny procesy spuštěné v průběhu bootování systému (tj. procesy, které nebyly aktivovány uživatelem). Složka uživatel končí na ''_u'' (//user//).\\ | |
| | |
| **Tip:** Jestliže budete chtít nalézt soubor, který má příslušný bezpečnostní kontext, stačí zadat analogický příkaz | |
| | |
| find / -context "*user_u*" | |
| | |
| == Konfigurační soubory == | |
| | |
| Konfigurační soubory //SELinux//u jsou uloženy v adresáři ''/etc/selinux/''. Konkrétně se jedná o podadresář ''targeted''. Podadresář je možné změnit v souboru ''/etc/selinux/config''. Je tak možné nadefinovat několik bezpečnostních profilů a ty následně měnit podle potřeby. | |
| | |
| ... | |
| SELINUXTYPE=targeted | |
| ... | |
| | |
| Adresář ''/etc/selinux/targeted'' obsahuje další adresáře a soubory. | |
| | |
| ls -la /etc/selinux/targeted | |
| | |
| drwxr-xr-x 5 root root 4096 úno 24 09:09 . | |
| drwxr-xr-x 3 root root 4096 úno 16 18:34 .. | |
| drwxr-xr-x 4 root root 4096 úno 24 09:09 contexts | |
| drwxr-xr-x 4 root root 4096 úno 24 09:09 modules | |
| drwxr-xr-x 2 root root 4096 úno 24 09:09 policy | |
| -rw-r--r-- 1 root root 598 úno 16 18:26 setrans.conf | |
| -rw-r--r-- 1 root root 176 úno 24 09:09 seusers | |
| | |
| Adresář ''contexts'' obsahuje defaultní bezpečnostní kontexty. Některé aplikace používají tento tyto soubory pro konfiguraci systému. | |
| Adresář ''modules'' je používán utilitami ''semodule'' a ''semanage'' jako pracovní při modifikaci politiky. Aktuální politika je uložena v podadresáři ''active''; předchozí politika pak v adresáři ''previous''. | |
| Dalším adresářem je ''policy'', který obsahuje profily aktuální bezpečnostní politiky. Ta je dána bezpečnostními pravidly, kterými se momentálně řídí //SELinux//. | |
| V adresáři je také uložen ''/etc/selinux/targeted'' soubor ''seusers''. Tento soubor umožňuje mapovat linuxové uživatele na uživatele //SELinux//u a specifikovat úrovně //MLS//, se kterými mohou pracovat. Jestliže není konkrétní linuxový uživatel specifikován v tomto souboru, je použit defaultní //SELinux//ový uživatel (tj.''user_u''). Soubor ''seusers'' by neměl být modifikován ručně. | |
| Jednotlivé bezpečnostní úrovně //MLS//, na které se odkazuje soubor ''seusers'', jsou definovány v souboru ''setrans.conf''. Tento soubor obsahuje také krátkou nápovědu. | |
| | |
| === Změna nastavení bezpečnostního kontextu === | |
| | |
| == Základní změna nastavení == | |
| | |
| Elementární změny bezpečnostního profilu lze provádět přes nabídku //Aplikace -> Systém -> Správa -> Úroveň zabezpečení a firewall// na záložce //SELinux//. Zde lze nastavit některé zákazy / povolení pro základní aplikace (viz. výše uvedená obrazovka).\\ | |
| | |
| == setools == | |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6obsah#Obecné poznámky]]. | |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]]. | |
| | |
| Poněkud podrobnější nastavení umožňuje sada aplikací //setools//. | |
| | |
| yum -y install setools-gui | |
| | |
| V nabídce //Aplikace -> Systém -> Správa// následně přibudou tři položky: //SELinux Audit Log Analysis//, //SELinux Policy Analysis// a //SELinux Policy Difference//.\\ | |
| Pomocí //SELinux Audit Log Analysis// je možné analyzovat hlášení //SELinux//u o porušení bezpečnostních pravidel. | |
| | |
| {{ navody:seaudit.png | SELinux Audit Log Analysis }} | |
| | |
| //SELinux Policy Analysis// umožňuje modifikovat bezpečnostní politiky. To znamená, že umožňuje definovat nové typy, role a uživatele. | |
| | |
| {{ navody: apol.png | SELinux Policy Analysis }} | |
| | |
| Nástroj //SELinux Policy Difference// umožňuje, jak již název napovídá, porovnávat dvě bezpečnostní politiky. | |
| | |
| {{ navody: sediff.png | SELinux Policy Difference }} | |
| |
| ===== ===== | ===== ===== |
| [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]] |