| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| navody:fc5prirucka21 [2006/09/10 12:39] – macky | navody:fc5prirucka21 [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| /usr/kerberos/bin:/usr/local/bin:/usr/bin:/bin:/usr/X11R6/bin:/home/macky/bin | /usr/kerberos/bin:/usr/local/bin:/usr/bin:/bin:/usr/X11R6/bin:/home/macky/bin |
| |
| Na výše uvedeném výpisu je vidět, že proměnná ''PATH'' obsahuje cesty k několika adresářům oddělených dvojtečkou. Jestliže uživatel zadá příkaz, jsou postupně v pořadí dané výpisem procházeny jednotlivé adresáře. V případě, že některý z těchto adresářů bude obsahovat soubor se stejným jménem jako jméno příkazu, pokusí se ho //shell// spustit. | Na výše uvedeném výpisu je vidět, že proměnná ''PATH'' obsahuje cesty k několika adresářům oddělených dvojtečkou. Jestliže uživatel zadá příkaz, jsou postupně v pořadí daném výpisem procházeny jednotlivé adresáře. V případě, že některý z těchto adresářů bude obsahovat soubor se stejným jménem jako jméno příkazu, pokusí se ho //shell// spustit. |
| |
| ls -la | ls -la |
| find adresar_k_prohledani -name "jmeno_hledaneho_souboru_nebo_adresare" | find adresar_k_prohledani -name "jmeno_hledaneho_souboru_nebo_adresare" |
| |
| Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému ((Adresář ///// je tzv. kořenovým adresářem. Všechny adresáře jsou podadresáři tohoto adresáře. Proto, dáme-li prohledat kořenový adresář, prohledáváme v celý počítač.)). | Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému ((Adresář ''/'' je tzv. kořenovým adresářem. Všechny adresáře jsou podadresáři tohoto adresáře. Proto, dáme-li prohledat kořenový adresář, prohledáváme všechny připojené systémové soubory počítače.)). |
| |
| find / -name "[A-Z]*.txt" | find / -name "[A-Z]*.txt" |
| |
| ==== Definování přístupových práv ==== | ==== Definování přístupových práv ==== |
| Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:fc5prirucka21#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Také jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník ((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''.\\ | Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:fc5prirucka21#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník ((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''.\\ |
| Předpokládejme, že příkaz | Předpokládejme, že příkaz |
| |
| |
| ponechává vlastníkovi všechna práva, skupině vlastníka pak práva čtení a spouštění a ostatním uživatelům jsou odebrána všechna práva.\\ | ponechává vlastníkovi všechna práva, skupině vlastníka pak práva čtení a spouštění a ostatním uživatelům jsou odebrána všechna práva.\\ |
| Standardně jsou tato implicitní práva specifikována v souboru ''/etc/bashrc'', nicméně každý uživatel si toto nastavení může změnit zápisem do souboru ''.bashrc'', který se nachází v jeho domovském adresáři ((Domovským adresářem rozumíme adresář ///home/jmeno_uzivatele//.)). | Standardně jsou tato implicitní práva specifikována v souboru ''/etc/bashrc'', nicméně každý uživatel si toto nastavení může změnit zápisem do souboru ''.bashrc'', který se nachází v jeho domovském adresáři ((Domovským adresářem rozumíme adresář ''/home/jmeno_uzivatele''.)). |
| |
| ==== Řízení procesů ==== | ==== Řízení procesů ==== |