| Následující verze | Předchozí verze |
| navody:f8uvod [2007/11/02 22:44] – vytvořeno macky | navody:f8uvod [2022/11/14 12:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f8obsah|Hlavní stránka]] |
| |
| |
| |
| === Multics === | === Multics === |
| První "prapředek" //OS Linux// se objevil roku 1964. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se společný projekt //MIT//, //AT&T Bell Labs// a //General Electric//. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout //OS// pro mainframe //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně, jako je poskytována voda nebo elektřina. V roce 1969 vystoupil z projektu //AT&T Bell Labs//. Výpočetní divize //General Electric// včetně projektu //Multics// byla v roce 1970 převzata firmou //Honeywell//, která pokračovala s vývojem až do roku 1984. Poslední server s instalací //Multics// byl odstaven v roce 2000. Ačkoliv //Multics// nebyl z komerčního pohledu příliš úspěšným projektem, jeho přínos pro //IT// byl značný - např. idea sdílení zdrojů mezi uživateli silně ovlivnila unixové systémy, které byly dalším krokem na cestě k //Linux//u.\\ | První "prapředek" //OS Linux// se objevil roku 1964. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se o společný projekt //MIT//, //AT&T Bell Labs// a //General Electric//. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout //OS// pro mainframe //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně, jako je poskytována voda nebo elektřina. V roce 1969 vystoupil z projektu //AT&T Bell Labs//. Výpočetní divize //General Electric// včetně projektu //Multics// byla v roce 1970 převzata firmou //Honeywell//, která pokračovala s vývojem až do roku 1984. Poslední server s instalací //Multics// byl odstaven v roce 2000. Ačkoliv //Multics// nebyl z komerčního pohledu příliš úspěšným projektem, jeho přínos pro //IT// byl značný - např. idea sdílení zdrojů mezi uživateli silně ovlivnila unixové systémy, které byly dalším krokem na cestě k //Linux//u.\\ |
| |
| === Unix === | === Unix === |
| //Fedora// je udržována stejnojmennou komunitou sponzorovanou firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ | //Fedora// je udržována stejnojmennou komunitou sponzorovanou firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ |
| |
| Od verze //Fedora 7// jsou k dispozici klasické instalační //DVD// a tzv. //Fedora Live CD//, které je možné stáhnout ve verzi s grafickým prostředím //Gnome// nebo //KDE//. Navíc jak instalační //DVD// tak //Fedora Live CD// jsou k dispozici ve 32 i 64 bitové verzi. [[navody:f7instalace|Kompletní instalaci]] //Fedory// z instalačního //DVD// by měl zvládnout středně zkušený uživatel //OS Windows//. Pro vyzkoušení //Fedory// bez nutnosti instalace je vhodné [[navody:f7livecd|Live CD]]. Příslušné instalační obrazy je možné stáhnout na stránkách [[http://fedoraproject.org/get-fedora.html|www.fedoraproject.org]]. Více informací naleznete v této příručce, na již zmiňovaných stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na stránkách [[http://www.fedora.cz/|www.fedora.cz]]. | Od verze //Fedora 7// jsou k dispozici klasické instalační //DVD// a tzv. //Fedora Live CD//, které je možné stáhnout ve verzi s grafickým prostředím //Gnome// nebo //KDE//. Navíc jak instalační //DVD// tak //Fedora Live CD// jsou k dispozici ve 32 i 64 bitové verzi. [[navody:f8instalace|Kompletní instalaci]] //Fedory// z instalačního //DVD// by měl zvládnout středně zkušený uživatel //OS Windows//. Pro vyzkoušení //Fedory// bez nutnosti instalace je vhodné [[navody:f8livecd|Live CD]]. Příslušné instalační obrazy je možné stáhnout na stránkách [[http://fedoraproject.org/get-fedora.html|www.fedoraproject.org]]. Více informací naleznete v této příručce, na již zmiňovaných stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na stránkách [[http://www.fedora.cz/|www.fedora.cz]]. |
| |
| === Screenshoty === | === Screenshoty === |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]] | * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]] |
| * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ]] | * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ]] |
| * [[http://www.gagme.com/greg/linux/f7-tips.php | Fedora 7 - Tipy a triky]] | * [[http://www.gagme.com/greg/linux/f8-tips.php | Fedora 8 - Tipy a triky]] |
| * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-f7.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedory 7]] | * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-f8.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedory 8]] |
| * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] | * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] |
| * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]] | * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]] |
| |
| ===== ===== | ===== ===== |
| [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f8obsah|Hlavní stránka]] |