| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
| navody:f7uvod [2007/05/10 07:11] – covex | navody:f7uvod [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |
| | |
| |
| ===== Úvod ===== | ===== Úvod ===== |
| | |
| | {{:navody:48x48:mimetypes:gnome-mime-text-x-vcalendar.png }} Následující kapitola představuje stručné představení //Linux//u, jeho historie a filozofie. Součástí této kapitoly je také několik užitečných odkazů, které nasměrují čtenáře na další informace týkající se této problematiky. |
| |
| ==== Historie ==== | ==== Historie ==== |
| |
| === Multics === | === Multics === |
| První "prapředek" //OS Linux// se objevil koncem 60.let. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se společný projekt //MIT//, //AT&T Bell Labs// a //General Electric//. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout OS pro mainframe //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně, jako je poskytována voda nebo elektřina. Projekt //Multics// byl na svou dobu příliš ambiciózní a v důsledku neuspokojivých výsledků byl zrušen.\\ | První "prapředek" //OS Linux// se objevil roku 1964. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se společný projekt //MIT//, //AT&T Bell Labs// a //General Electric//. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout //OS// pro mainframe //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem podobně, jako je poskytována voda nebo elektřina. V roce 1969 vystoupil z projektu //AT&T Bell Labs//. Výpočetní divize //General Electric// včetně projektu //Multics// byla v roce 1970 převzata firmou //Honeywell//, která pokračovala s vývojem až do roku 1984. Poslední server s instalací //Multics// byl odstaven v roce 2000. Ačkoliv //Multics// nebyl z komerčního pohledu příliš úspěšným projektem, jeho přínos pro //IT// byl značný - např. idea sdílení zdrojů mezi uživateli silně ovlivnila unixové systémy, které byly dalším krokem na cestě k //Linux//u.\\ |
| |
| === Unix === | === Unix === |
| Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ | Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim //GE-645// tentokráte však přímo pro //Bell Labs//. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchieho přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// stala základem pro vývoj nového operačního systému pro //DEC PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku //C//, což umožnilo jeho přenositelnost.\\ |
| Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ | Počátkem 70.let měla firma //AT&T//, která byla duševním vlastníkem //Unix//u, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma //AT&T// tak nabídla zdrojové kódy //Unix//u za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se //AT&T// prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který původně přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //Unix//ového //OS// //System// společnosti //AT&T// existovaly další verze udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od //AT&T//. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější //University of California v Berkeley//, kam se z //Bell Labs// přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od //AT&T// se tak na několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořily své verze další subjekty, které přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unix//u škodila. Toho si byly vědomy i jednotlivé společnosti, a proto se snažily zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\ |
| Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ | Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat //BSD Unix// - projektu se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak "žije" dál a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti //AT&T//, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\ |
| |
| === GNU a Linux === | === GNU a Linux === |
| Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ | Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíle tohoto projektu bylo dosaženo v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ |
| V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux//((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ | V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvalds práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux//((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldsova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému. Tak začala éra //Linux//u.\\ |
| |
| === Linux vs. distribuce === | === Linux vs. distribuce === |
| //Fedora// je udržována stejnojmennou komunitou sponzorovanou firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ | //Fedora// je udržována stejnojmennou komunitou sponzorovanou firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ |
| |
| Více informací naleznete na stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na našem [[http://wiki.fedora.cz/doku.php?id=fcz:o_fedore|serveru]]. | Od verze //Fedora 7// jsou k dispozici klasické instalační //DVD// a tzv. //Fedora Live CD//, které je možné stáhnout ve verzi s grafickým prostředím //Gnome// nebo //KDE//. Navíc jak instalační //DVD// tak //Fedora Live CD// jsou k dispozici ve 32 i 64 bitové verzi. [[navody:f7instalace|Kompletní instalaci]] //Fedory// z instalačního //DVD// by měl zvládnout středně zkušený uživatel //OS Windows//. Pro vyzkoušení //Fedory// bez nutnosti instalace je vhodné [[navody:f7livecd|Live CD]]. Příslušné instalační obrazy je možné stáhnout na stránkách [[http://fedoraproject.org/get-fedora.html|www.fedoraproject.org]]. Více informací naleznete v této příručce, na již zmiňovaných stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na stránkách [[http://www.fedora.cz/|www.fedora.cz]]. |
| |
| === Screenshoty === | === Screenshoty === |
| === Kde stáhnete Fedoru === | === Kde stáhnete Fedoru === |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/Distribution/Download]] | * [[http://fedoraproject.org/wiki/Distribution/Download]] |
| * [[http://wiki.fedora.cz/doku.php?id=fcz:stahnout|Fedora CZ stahnout]] | * [[http://wiki.fedora.cz/doku.php?id=fcz:stahnout|Fedora CZ stáhnout]] |
| |
| === Nápověda === | === Nápověda === |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]] | * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]] |
| * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ]] | * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ]] |
| * [[http://home.gagme.com/greg/linux/fc6-tips.php | Fedora Core 6 - Tipy a triky]] | * [[http://www.gagme.com/greg/linux/f7-tips.php | Fedora 7 - Tipy a triky]] |
| * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-fc6.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedora Core 6]] | * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-f7.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedory 7]] |
| * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] | * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]] |
| * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]] | * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]] |