Obě strany předchozí revize Předchozí verze | |
navody:f7selinux [2007/08/31 21:00] – macky | navody:f7selinux [2022/11/14 12:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
---|
| [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |
| |
| |
| ===== SELinux ===== |
| {{:navody:48x48:apps:icon-security-lock.png }} Následující kapitolu nelze v žádném případě považovat za vyčerpávající pojednání o problematice //SELinux//u (na toto téma vznikla celá řada knih). Cílem této kapitoly je seznámit se základní filozofií a elementárním nastavením //SELinux//u. Kapitola vznikla na základě následujících článků: |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux|Wikipedia - SELinux]] |
| * [[http://www.samag.com/documents/s=7835/sam0303a/0303a.htm|SELinux od K.Thompsona]] |
| * [[http://www.crypt.gen.nz/selinux/faq.html| UnOfficial FAQ]] |
| * [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux/Understanding|SELinux for dummies]] |
| |
| ==== Úvod do teorie ==== |
| |
| //SELinux// (**S**ecurity **E**nhanced **Linux**) zvyšuje bezpečnost Vašeho systému //Fedora// tak, že omezuje množinu souborů, se kterými mohou aplikace pracovat a množinu úkonů, které mohou tyto aplikace provádět. Bezpečnostní přínos //SELinux//u tak spočívá v tom, že implementuje mechanismus kontroly přístupů.\\ |
| |
| //SELinux// byl vyvinut agenturou //NSA// (U.S. **N**ational **S**ecurity **A**gency) ve spolupráci s firmami jako např. //NAI Labs//, //Secure Computing Corp.// a //MITRE Corp.// Pro potřeby komunity byl uvolněn 22. prosince 2000. //SELinux// má formu jádrového modulu //LSM// - (**L**inux **S**ecurity **M**odule). Od verze 2.4 je podporován formou patche, od verze 2.6 je pak přímo součástí jádra. //SELinux// je zahrnut také do distribuce //Fedora// a to od její druhé verze.\\ |
| |
| === Modely kontroly přístupů === |
| |
| V praxi existují různé tzv. modely kontroly přístupů. V unixových systémech se tradičně používá tzv. //DAC// (**D**iscretionary **A**ccess **C**ontrol) mechanismus. Hlavní myšlenka tohoto přístupu spočívá v tom, že každý uživatel má plnou kontrolu nad všemi svými procesy((Zjednodušeně lze pojem "proces" chápat jako spuštěnou aplikaci. Jestliže tedy např. spustíte textový editor, inicializovali jste tímto nový proces.)) a soubory((Adresář je ve své podstatě také soubor. Jediným rozdílem mezi klasickým souborem a adresářem je ten, že adresář má přesně danou strukturu.)). Některá práva k těmto procesům a souborům pak může poskytnout také jiným uživatelům. Slabým místem této filozofie je tzv. superuživatel((Velice často se namísto pojmu "superuživatel" můžete setkat s pojmem "root". Tyto pojmy jsou ekvivalentní.)). Jedná se o uživatele, který má administrátorská práva k celému systému. To v praxi znamená, že má absolutní práva ke všem procesům a soborům v systému. Jestliže se tedy někomu podaří "ovládnout" proces, který patří superuživateli, stává se neomezeným vládcem systému.\\ |
| Druhou možností kontroly přístupů je tzv. //MAC// (**M**andatory **A**ccess **C**ontrol). Tento mechanismus je implementován právě v rámci //SELinux//u. V tomto případě jsou přístupová práva definovaná administrátorem((Administrátor nemusí nutně shodovat s osobou superuživatele.)) a nemohou být změněna jiným uživatelem. To, k jakým souborům mohou jednotlivé procesy přistupovat, je dáno sadou striktních pravidel. Obecné pravidlo zní, že co není povoleno, je zakázáno. Použití koncepce //MAC// v unixových systémech výše popsaným způsobem by bylo však příliš složité, protože by vyžadovalo definování práv pro každého uživatele a každý proces, který tento uživatel může spustit. |
| Rozšířením myšlenky //MAC// je tak //RBAC// (**R**ole-**B**ased **A**ccess **C**ontrol). Zde administrátor vytvoří tzv. role, pro které následně definuje sadu pravidel. Jednotlivým uživatelům pak přiřadí konkrétní role. |
| |
| === Implementace SELinuxu === |
| |
| //SELinux// implementuje //MAC// a //RBAC// do jádra ve formě modulu //LSM//. Administrátor může prostřednictvím tzv. bezpečnostního serveru nastavit, jací uživatelé a procesy (tzv. subjekty) mohou přistupovat k jakým souborům popř. zařízením (tzv. objektům). V praxi je nejprve zkoumáno, zda-li má uživatel práva k požadovanému souboru dle //DAC// (tj. jestli má právo čtení, zápisu apod.). Je-li tato podmínka splněna, následuje kontrola splnění podmínek definovaných v rámci //MAC// (tj. zda-li má příslušný proces oprávnění k danému souboru). To znamená, že kdyby se útočník "zmocnil" procesu vlastněného superuživatelem, mohl by manipulovat pouze se soubory a zařízením, ke kterým má tento proces oprávnění. Potenciální škoda, kterou by takto mohl napáchat, je nesrovnatelně menší než v případě, že by byl implementován pouze //DAC//.\\ |
| //SELinux// také umožňuje implementaci tzv. //MLS// (**M**ulti-**L**evel **S**ecurity model). Filozofií tohoto modelu je přiřazení jednotlivých objektů (tj. souborů) do tzv. bezpečnostních vrstev. Tyto vrstvy jsou hierarchicky uspořádány a platí obecné pravidlo, že informace může být předána pouze z vyšší bezpečnostní vrstvy do nižší. To umožňuje dále omezit okruh uživatelů, kteří mají přístup k vybraným souborům. |
| |
| ==== Vypnutí/zapnutí SELinuxu ==== |
| |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah|Obecné poznámky]]. |
| |
| Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí ze standardních repozitářů pro //Fedoru//. Řešením tohoto problému pak může být vypnutí //SELinux//u. |
| |
| //SELinux// má tři základní módy - ''Vynucující'' (Enforcing), ''Tolerantní'' (Permissive), ''Zakázán'' (Disabled). V rámci módu ''Vynucující'' je bezpečnostní politika //SELinuxu// aktivně vynucována. To znamená, že procesy mohou přistupovat pouze k souborů, které jsou jim v rámci politiky přiřazeny. Mód ''Tolerantní'' znamená, že //SELinux// posílá varovné zprávy do souboru ''/var/log/messages'', avšak dodržování bezpečnostních politik nevyžaduje. V režimu ''Zakázán'' nejsou politiky //SELinux//u aplikována vůbec.\\ |
| |
| Všechny tři módy se dají nastavit prostřednictvím nabídky //Systém -> Správa -> Firewall a SELinux//. V okně //Nastavení úrovně zabezpečení//, zvolte záložku //SELinux//. Jednotlivé módy je pak možné zvolit v roletkové nabídce položky //Nastavení SELinux//. |
| |
| {{ navody: f7selinux.png | SELinux }} |
| |
| Módy //SELinux//u je možné nastavit také přímo v souboru ''/etc/selinux/config''. |
| |
| # This file controls the state of SELinux on the system. |
| # SELINUX= can take one of these three values: |
| # enforcing - SELinux security policy is enforced. |
| # permissive - SELinux prints warnings instead of enforcing. |
| # disabled - SELinux is fully disabled. |
| SELINUX=enforcing |
| # SELINUXTYPE= type of policy in use. Possible values are: |
| # targeted - Only targeted network daemons are protected. |
| # strict - Full SELinux protection. |
| SELINUXTYPE=targeted |
| |
| # SETLOCALDEFS= Check local definition changes |
| SETLOCALDEFS=0 |
| |
| Módy ''Vynucující'' a ''Tolerantní'' lze také nastavit pomocí příkazu ''setenforce''. Toto nastavení je však platné pouze pro aktuální sezení - po restartu bude obnoveno defaultní nastavení. Pomocí |
| |
| /usr/sbin/setenforce 1 |
| |
| nastavíte ''Vynucující'' mód, pomocí |
| |
| /usr/sbin/setenforce 0 |
| |
| pak ''Tolerantní'' mód. |
| |
| Kompletní informace o aktuálním nastavení //SELinux//u lze získat zadáním příkazu |
| |
| /usr/sbin/sestatus -v |
| |
| |
| SELinux status: enabled |
| SELinuxfs mount: /selinux |
| Current mode: enforcing |
| Mode from config file: enforcing |
| Policy version: 21 |
| Policy from config file: targeted |
| |
| Process contexts: |
| Current context: user_u:system_r:unconfined_t |
| Init context: system_u:system_r:init_t |
| |
| File contexts: |
| Controlling term: user_u:object_r:devpts_t |
| /etc/passwd system_u:object_r:etc_t |
| /etc/shadow system_u:object_r:shadow_t |
| /bin/bash system_u:object_r:shell_exec_t |
| /bin/login system_u:object_r:login_exec_t |
| /bin/sh system_u:object_r:bin_t -> system_u:object_r:shell_exec_t |
| /sbin/agetty system_u:object_r:getty_exec_t |
| /sbin/init system_u:object_r:init_exec_t |
| /sbin/mingetty system_u:object_r:getty_exec_t |
| /usr/sbin/sshd system_u:object_r:sshd_exec_t |
| /lib/libc.so.6 system_u:object_r:lib_t -> system_u:object_r:lib_t |
| /lib/ld-linux.so.2 system_u:object_r:lib_t -> system_u:object_r:ld_so_t |
| |
| **Poznámka:** Pokud jste měli //SELinux// vypnutý a zapnete jej, bude třeba systém restartovat a při startu systému počkat, až //SELinux// "označkuje" všechny soubory na disku. Aktivace //SELinux//u snižuje výkon systému o cca 5%. |
| |
| ==== Bezpečnostní kontext ==== |
| |
| Bezpečnostní kontext lze charakterizovat jako sadu příznaků, které se váží ke konkrétnímu uživateli, procesu nebo souboru. V rámci bezpečnostní politiky jsou pak definovány možné interakce mezi subjekty a objekty právě na základě těchto příznaků. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy v rozšířeném atributu systému souborů a jsou tudíž jeho součástí.\\ |
| |
| **Poznámka:** V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file context// a v případě procesu s pak často používá pojmem //domain//. |
| |
| === Struktura bezpečnostního kontextu === |
| |
| V případě, že máte povolený //SELinux//, měli byste pomocí příkazu |
| |
| ps -e --context |
| |
| resp. |
| |
| ps -auxZ |
| |
| získat pro aktuálně spuštěné procesy podobný výpis. |
| |
| PID CONTEXT COMMAND |
| 1 system_u:system_r:init_t init [5] |
| 2 system_u:system_r:kernel_t [migration/0] |
| 3 system_u:system_r:kernel_t [ksoftirqd/0] |
| 4 system_u:system_r:kernel_t [watchdog/0] |
| 5 system_u:system_r:kernel_t [events/0] |
| 6 system_u:system_r:kernel_t [khelper] |
| 7 system_u:system_r:kernel_t [kthread] |
| 53 system_u:system_r:kernel_t [kblockd/0] |
| 54 system_u:system_r:kernel_t [kacpid] |
| 131 system_u:system_r:kernel_t [cqueue/0] |
| 132 system_u:system_r:kernel_t [ksuspend_usbd] |
| 135 system_u:system_r:kernel_t [khubd] |
| 137 system_u:system_r:kernel_t [kseriod] |
| 161 system_u:system_r:kernel_t [pdflush] |
| 162 system_u:system_r:kernel_t [pdflush] |
| 163 system_u:system_r:kernel_t [kswapd0] |
| 164 system_u:system_r:kernel_t [aio/0] |
| 329 system_u:system_r:kernel_t [kpsmoused] |
| 346 system_u:system_r:kernel_t [kjournald] |
| 382 system_u:system_r:kernel_t [kauditd] |
| ... |
| |
| Pro soubory lze adekvátní výpis získat pomocí |
| |
| ls -e --context |
| |
| popř. pomocí |
| |
| ls -laZ |
| |
| -rw-rw-r-- macky macky user_u:object_r:user_home_t black_scholes.m~ |
| drwxr-xr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Desktop |
| drwxrwxr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Manuály |
| drwxr-xr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Octave |
| -rw-r--r-- macky macky user_u:object_r:user_home_t octave-core |
| -rw-r--r-- root root user_u:object_r:user_home_t repozitare.txt |
| -rw-rw-rw- macky macky user_u:object_r:user_home_t skript~ |
| |
| Bezpečnostní kontext aktivního uživatele zjistíte příkazem |
| |
| /usr/bin/id -Z |
| |
| user_u:system_r:unconfined_t |
| |
| Ve všech výše případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem. |
| |
| == Typ == |
| Typ je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Typ představuje skupinu subjektů (např. procesů) popř. objektů (např. souborů), které lze z bezpečnostního hlediska považovat za homogenní skupinu. A právě typ je významným pojítkem mezi subjekty a objekty. Aby mohl subjekt manipulovat s objektem, musí být jejich typy dle aktální bezpečnostní politiky vzájemně kompatibilní. |
| Typ objektu / subjektu má standardní zakončení na ''_t'' (//type//).\\ |
| |
| == Role == |
| Role má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Objekty (tj. soubory a adresáře) mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a v jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu((Tato "role" není ani explicitně definována v rámci bezpečnostní politiky.)). Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních politik a tvoří tak základ //RBAC//. Každý uživatel můžeme mit v jeden okamžik přiřazenu pouze jednu roli. V případě, že uživatel potřebuje jinou roli, musí se mezi těmito rolemi "přepnout". |
| V případě defaultní bezpečnostní politiky ''targeted'' (viz. dále) existují dvě role - ''system_r'' a právě výše zmiňovaná ''object_r''. Role končí standardně na ''_r'' (//role//). |
| |
| == Uživatel (identita) == |
| Na uživatele lze pohlížet jako na množinu rolí. Bezpečnostní profil uživatele lze vytvořit totiž tak, že konkrétnímu uživateli přiřadíme přiřadíme konkrétní role. Defaultně v //SELinux//u figurují tři uživatelé - ''user_u'', ''system_u'' a ''root''. Uživatel ''user_u'' je standardním profilem uživatele; pomocí ''system_u'' jsou označeny procesy spuštěné v průběhu bootování systému (tj. procesy, které nebyly aktivovány uživatelem). Uživatel ''root'' je Vám přiřazen //SELinux//em, jestliže se přihlásíte jako superuživatel. |
| Je důležité si uvědomit, že pojem "uživatel" používaný v rámci //SELinux//u se neshoduje s pojmem "uživatel", jak je běžně chápán v unixových systémech((Koneckonců všem běžným uživatelům je po přihlášení //SELinuxem// "přiřazen" uživatel ''user_u''. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je tedy zřejmý.)) - aby se předešlo možným nedorozumněním, používá se v rámci //SELinux//u také pojem "identita". |
| Složka "uživatel" končí standardně na ''_u'' (//user//)((Pochopitelně s vyjímkou uživatele ''root''.)). |
| |
| === === |
| Bezpečnostní pravidla jsou pak dána formou matice, které "propojují" kontexty objektů a subjektů. Např. příkaz ''allow httpd_t net_conf_t:file { read getattr lock ioctl }'' umožňuje objektům ''httpd_t'' číst konfigurační soubory s typem ''net_conf_t''. Na základě tohoto pravidla může libovolný objekt typu ''httpd_t'' přistupovat k subjektům s typem ''net_conf_t''. |
| |
| **Tip:** Jestliže budete chtít nalézt soubor, který má příslušný bezpečnostní kontext, stačí zadat analogický příkaz |
| |
| find / -context "*user_u*" |
| |
| === Konfigurační soubory === |
| |
| Konfigurační soubory //SELinux//u jsou uloženy v adresáři ''/etc/selinux/''. Každý z podadresářů ''/etc/selinux'' pak může obsahovat samostatnou sadu bezpečnostních politik. |
| Ve //Fedoře// naleznete v tomto adresáři podadresář ''targeted''. ''targeted'' je defaultní bezpečnostní politikou //SELinux//u. |
| V případě bezpečnostní politiky ''targeted'' mají pouze některé klíčové aplikace((Konkrétně se jedná o deamony ''dhcpd'', ''httpd'', ''mysqld'', ''named'', ''nscd'', ''ntpd'', ''portmap'', ''postgres'', ''snmpd'', ''squid'', ''syslogd'' a ''winbind''. To, o jaké deamony se bude jednat ve Vašem případě, závisí na Vaší instalaci.)) "vlastní" bezpečnostní typ. Ostatní aplikace používají typ ''unconfined_t'' - v tomto případě spoléhají pouze na //DAC//. Opakem politiky ''targeted'' je politika ''strict''((Bezpečnostní politika ''strict'' není defautně nainstalována. Instalaci provedete pomocí ''yum -y install selinux-policy-strict''.)). Tato politika implementuje samostatný typ pro každou aplikaci a vyžaduje explicitní pravidla pro všechny vzájemné interakce subjektů a objektů. Bezpečnostní politika ''strict'' je tedy velice komplexním bezpečnostním nástrojem vyžadujícím detailní znalost //SELinux//u a pravidelnou aktualizaci v závislosti na nově přidaných aplikacích.\\ |
| |
| Aktuální bezpečnostní politiku je možné nastavit v souboru ''/etc/selinux/config''((Pokud ovšem opravdu nevíte, co děláte, není dobrý nápad toto nastavení měnit.)) |
| |
| ... |
| SELINUXTYPE=targeted |
| ... |
| |
| Změnou nastavení je tak možné nadefinovat několik bezpečnostních politik a ty následně měnit podle potřeby((Nicméně z logiky věci plyne, že v jeden okamžik může být aktivní pouze jedna politika.)).\\ |
| |
| Vraťme se zpět k adresáři ''/etc/selinux/targeted''. Tento adresář obsahuje další adresáře a soubory. |
| |
| ls -la /etc/selinux/targeted |
| |
| drwxr-xr-x 5 root root 4096 úno 24 09:09 . |
| drwxr-xr-x 3 root root 4096 úno 16 18:34 .. |
| drwxr-xr-x 4 root root 4096 úno 24 09:09 contexts |
| drwxr-xr-x 4 root root 4096 úno 24 09:09 modules |
| drwxr-xr-x 2 root root 4096 úno 24 09:09 policy |
| -rw-r--r-- 1 root root 598 úno 16 18:26 setrans.conf |
| -rw-r--r-- 1 root root 176 úno 24 09:09 seusers |
| |
| Adresář ''contexts'' obsahuje defaultní bezpečnostní kontexty. Některé aplikace používají tento tyto soubory pro konfiguraci systému. |
| Adresář ''modules'' je používán utilitami //SELinux//u jako pracovní při modifikaci politiky. Aktuální politika je uložena v podadresáři ''active''; předchozí politika pak v adresáři ''previous''.\\ |
| Dalším adresářem je ''policy'', který obsahuje profily aktuální bezpečnostní politiky. Ta je dána bezpečnostními pravidly, kterými se momentálně řídí //SELinux//. Jedná se o binární soubor ve tvaru ''policy.xx'', kde ''xx'' představuje verzi politiky((Verzí se rozumí syntaxe, která je používána při definování bezpečnostních politik. Aktuální verzí v době psaní tohoto článku byla 21.)). Z pohledu //SELinux//u se tedy jedná o nejdůležitější soubor.\\ |
| |
| V adresáři ''/etc/selinux/targeted'' je také uložen soubor ''seusers''. Tento soubor umožňuje mapovat linuxové uživatele na uživatele //SELinux//u a specifikovat úrovně //MLS//, se kterými mohou pracovat. Jestliže není konkrétní linuxový uživatel specifikován v tomto souboru, je použit defaultní //SELinux//ový uživatel (tj.''user_u''). Soubor ''seusers'' by neměl být modifikován ručně.\\ |
| Jednotlivé bezpečnostní úrovně //MLS//, na které se odkazuje soubor ''seusers'', jsou definovány v souboru ''setrans.conf''. Tento soubor obsahuje také krátkou nápovědu, která Vám pomůže při tvorbě nových bezpečnostních vrstev. Seznam aktuálních bezpečnostních vrstev získáte pomocí |
| |
| chcat -L |
| |
| s0 |
| s0-s0:c0.c1023 SystemLow-SystemHigh |
| s0:c0.c1023 SystemHigh |
| |
| |
| ==== Změna nastavení bezpečnostního kontextu ==== |
| |
| === Úroveň zabezpečení a firewall === |
| |
| Elementární změny bezpečnostního profilu lze provádět přes nabídku //Systém -> Správa -> Firewall a SELinux// na záložce //SELinux//. |
| |
| === SELinux Management === |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah#Obecné poznámky]]. |
| * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]]. |
| |
| //SELinux// lze také nastavit pomocí aplikace //SELinux Management//. Tuto aplikaci spustíte pomocí nabídky //Systém -> Správa -> SELinux Management//. |
| |
| {{ navody:f7management_tool.png | SELinux Management }} |
| |
| ===== ===== |
| [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |