Následující verze | Předchozí verze |
navody:f7selinux [2007/05/19 21:37] – vytvořeno macky | navody:f7selinux [2022/11/14 12:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
---|
[[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |
| |
===== SELinux ===== | |
| |
Následující kapitolu nelze v žádném případě považovat za vyčerpávající pojednání o problematice //SELinux//u (na toto téma vznikla celá řada knih). Cílem této kapitoly je seznámit se základní filozofií a elementárním nastavením //SELinux//u. Kapitola vznikla na základě následujících článků: | ===== SELinux ===== |
| {{:navody:48x48:apps:icon-security-lock.png }} Následující kapitolu nelze v žádném případě považovat za vyčerpávající pojednání o problematice //SELinux//u (na toto téma vznikla celá řada knih). Cílem této kapitoly je seznámit se základní filozofií a elementárním nastavením //SELinux//u. Kapitola vznikla na základě následujících článků: |
* [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux|Wikipedia - SELinux]] | * [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux|Wikipedia - SELinux]] |
* [[http://www.samag.com/documents/s=7835/sam0303a/0303a.htm|SELinux od K.Thompsona]] | * [[http://www.samag.com/documents/s=7835/sam0303a/0303a.htm|SELinux od K.Thompsona]] |
=== Modely kontroly přístupů === | === Modely kontroly přístupů === |
| |
V praxi existují různé tzv. modely kontroly přístupů. V unixových systémech se tradičně používá tzv. //DAC// (**D**iscretionary **A**ccess **C**ontrol) mechanismus. Hlavní myšlenka tohoto přístupu spočívá v tom, že každý uživatel má plnou kontrolu nad všemi svými procesy((Zjednodušeně lze pojem "proces" chápat jako spuštěnou aplikaci. Jestliže tedy např. spustíte textový editor, inicializovali jste tímto nový proces.)) a soubory((Adresář je ve své podstatě také soubor. Jediným rozdílem mezi klasickým souborem a adresářem je ten, že adresář má přesně danou strukturu.)). Některá práva k těmto procesům a souborům pak může poskytnout také jiným uživatelům. Slabým místem této filozofie je tzv. superuživatel((Velice často se namísto pojmu "superuživatel" můžete setkat s pojmem "root". Tyto pojmy jsou ekvivalentní.)). Jedná se o uživatele, který má administrátorská práva k celému systému. To v praxi znamená, že má absolutní práva ke všem procesům a soborů v systému. Jestliže se tedy někomu podaří "ovládnout" proces, který patří superuživateli, stává se neomezeným vládcem systému.\\ | V praxi existují různé tzv. modely kontroly přístupů. V unixových systémech se tradičně používá tzv. //DAC// (**D**iscretionary **A**ccess **C**ontrol) mechanismus. Hlavní myšlenka tohoto přístupu spočívá v tom, že každý uživatel má plnou kontrolu nad všemi svými procesy((Zjednodušeně lze pojem "proces" chápat jako spuštěnou aplikaci. Jestliže tedy např. spustíte textový editor, inicializovali jste tímto nový proces.)) a soubory((Adresář je ve své podstatě také soubor. Jediným rozdílem mezi klasickým souborem a adresářem je ten, že adresář má přesně danou strukturu.)). Některá práva k těmto procesům a souborům pak může poskytnout také jiným uživatelům. Slabým místem této filozofie je tzv. superuživatel((Velice často se namísto pojmu "superuživatel" můžete setkat s pojmem "root". Tyto pojmy jsou ekvivalentní.)). Jedná se o uživatele, který má administrátorská práva k celému systému. To v praxi znamená, že má absolutní práva ke všem procesům a soborům v systému. Jestliže se tedy někomu podaří "ovládnout" proces, který patří superuživateli, stává se neomezeným vládcem systému.\\ |
Druhou možností kontroly přístupů je tzv. //MAC// (**M**andatory **A**ccess **C**ontrol). Tento mechanismus je implementován právě v rámci //SELinux//u. V tomto případě jsou přístupová práva definovaná administrátorem((Administrátor nemusí nutně shodovat s osobou superuživatele.)) a nemohou být změněna jiným uživatelem. To, k jakým souborům mohou jednotlivé procesy přistupovat, je dáno sadou striktních pravidel. Obecné pravidlo zní, že co není povoleno, je zakázáno. Použití koncepce //MAC// v unixových systémech výše popsaným způsobem by bylo však příliš složité, protože by vyžadovalo definování práv pro každého uživatele a každý proces, který tento uživatel může spustit. | Druhou možností kontroly přístupů je tzv. //MAC// (**M**andatory **A**ccess **C**ontrol). Tento mechanismus je implementován právě v rámci //SELinux//u. V tomto případě jsou přístupová práva definovaná administrátorem((Administrátor nemusí nutně shodovat s osobou superuživatele.)) a nemohou být změněna jiným uživatelem. To, k jakým souborům mohou jednotlivé procesy přistupovat, je dáno sadou striktních pravidel. Obecné pravidlo zní, že co není povoleno, je zakázáno. Použití koncepce //MAC// v unixových systémech výše popsaným způsobem by bylo však příliš složité, protože by vyžadovalo definování práv pro každého uživatele a každý proces, který tento uživatel může spustit. |
Rozšířením myšlenky //MAC// je tak //RBAC// (**R**ole-**B**ased **A**ccess **C**ontrol). Zde administrátor vytvoří tzv. role, pro které následně definuje sadu pravidel. Jednotlivým uživatelům pak přiřadí konkrétní role. | Rozšířením myšlenky //MAC// je tak //RBAC// (**R**ole-**B**ased **A**ccess **C**ontrol). Zde administrátor vytvoří tzv. role, pro které následně definuje sadu pravidel. Jednotlivým uživatelům pak přiřadí konkrétní role. |
==== Vypnutí/zapnutí SELinuxu ==== | ==== Vypnutí/zapnutí SELinuxu ==== |
| |
* Přečtěte si kapitolu [[navody:f7Obsah|Obecné poznámky]]. | * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah|Obecné poznámky]]. |
| |
Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí ze standardních repozitářů pro //Fedoru//. Řešením tohoto problému pak může být vypnutí //SELinux//u. | Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí ze standardních repozitářů pro //Fedoru//. Řešením tohoto problému pak může být vypnutí //SELinux//u. |
Bezpečnostní kontext lze charakterizovat jako sadu příznaků, které se váží ke konkrétnímu uživateli, procesu nebo souboru. V rámci bezpečnostní politiky jsou pak definovány možné interakce mezi subjekty a objekty právě na základě těchto příznaků. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy v rozšířeném atributu systému souborů a jsou tudíž jeho součástí.\\ | Bezpečnostní kontext lze charakterizovat jako sadu příznaků, které se váží ke konkrétnímu uživateli, procesu nebo souboru. V rámci bezpečnostní politiky jsou pak definovány možné interakce mezi subjekty a objekty právě na základě těchto příznaků. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy v rozšířeném atributu systému souborů a jsou tudíž jeho součástí.\\ |
| |
**Poznámka:** V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file_context// a v případě procesu s pak často používá pojmem //domain//. | **Poznámka:** V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file context// a v případě procesu s pak často používá pojmem //domain//. |
| |
=== Struktura bezpečnostního kontextu === | === Struktura bezpečnostního kontextu === |
| |
ls -laZ | ls -laZ |
| |
-rw-rw-r-- macky macky user_u:object_r:user_home_t black_scholes.m~ | -rw-rw-r-- macky macky user_u:object_r:user_home_t black_scholes.m~ |
drwxr-xr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Desktop | drwxr-xr-x macky macky user_u:object_r:user_home_t Desktop |
user_u:system_r:unconfined_t | user_u:system_r:unconfined_t |
| |
Ve všech případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem. | Ve všech výše případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem. |
| |
== Typ == | == Typ == |
Typ je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Typ představuje skupinu subjektů (např. procesů) popř. objektů (např. souborů), které lze z bezpečnostního hlediska považovat za homogenní skupinu. A právě typ je významných pojítkem mezi subjekty a objekty. Aby mohl subjekt manipulovat s objektem, musí být jejich typy dle aktální bezpečnostní politiky vzájemně kompatibilní. | Typ je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Typ představuje skupinu subjektů (např. procesů) popř. objektů (např. souborů), které lze z bezpečnostního hlediska považovat za homogenní skupinu. A právě typ je významným pojítkem mezi subjekty a objekty. Aby mohl subjekt manipulovat s objektem, musí být jejich typy dle aktální bezpečnostní politiky vzájemně kompatibilní. |
Typ objektu / subjektu má standardní zakončení na ''_t'' (//type//).\\ | Typ objektu / subjektu má standardní zakončení na ''_t'' (//type//).\\ |
| |
== Role == | == Role == |
Role má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Objekty (tj. soubory a adresáře) mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a v jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu((Tato "role" není ani explicitně definována v rámci bezpečnostní politiky.)). Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních politik (viz. dále) a tvoří tak základ //RBAC//. Každý uživatel můžeme mit v jeden okamžik přiřazenu pouze jednu roli. V případě, že uživatel potřebuje jinou roli, musí se mezi těmito rolemi "přepnout". | Role má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Objekty (tj. soubory a adresáře) mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a v jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu((Tato "role" není ani explicitně definována v rámci bezpečnostní politiky.)). Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních politik a tvoří tak základ //RBAC//. Každý uživatel můžeme mit v jeden okamžik přiřazenu pouze jednu roli. V případě, že uživatel potřebuje jinou roli, musí se mezi těmito rolemi "přepnout". |
V případě defaultní bezpečnostní politiky ''targeted'' (viz. dále) existují dvě role - ''system_r'' a právě výše zmiňovaná ''object_r''. Role končí standardně na ''_r'' (//role//). | V případě defaultní bezpečnostní politiky ''targeted'' (viz. dále) existují dvě role - ''system_r'' a právě výše zmiňovaná ''object_r''. Role končí standardně na ''_r'' (//role//). |
| |
== Uživatel (identita) == | == Uživatel (identita) == |
Na uživatele lze pohlížet jako na množinu rolí. Bezpečnostní profil uživatele lze vytvořit totiž tak, že konkrétnímu uživateli přiřadíme přiřadíme konkrétní role. Defaultně v //SELinux//u figurují tři uživatelé - ''user_u'', ''system_u'' a ''root''. Uživatel ''user_u'' je standardním profilem uživatele; pomocí ''system_u'' jsou označeny procesy spuštěné v průběhu bootování systému (tj. procesy, které nebyly aktivovány uživatelem). Uživatel ''root'' je Vám přiřazen //SELinux//em, jestliže se přihlásíte jako superuživatel. | Na uživatele lze pohlížet jako na množinu rolí. Bezpečnostní profil uživatele lze vytvořit totiž tak, že konkrétnímu uživateli přiřadíme přiřadíme konkrétní role. Defaultně v //SELinux//u figurují tři uživatelé - ''user_u'', ''system_u'' a ''root''. Uživatel ''user_u'' je standardním profilem uživatele; pomocí ''system_u'' jsou označeny procesy spuštěné v průběhu bootování systému (tj. procesy, které nebyly aktivovány uživatelem). Uživatel ''root'' je Vám přiřazen //SELinux//em, jestliže se přihlásíte jako superuživatel. |
Je důležité si uvědomit, že pojem "uživatel" používaný v rámci //SELinux//u se neshoduje s pojmem "uživatel", jak je běžně chápán v unixových systémemch((Koneckonců všem běžným uživatelům je po přihlášení //SELinuxem// "přiřazen" uživatel ''user_u''. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je tedy zřejmý.)) - aby se předešlo možným nedorozumněním, používá se v rámci //SELinux//u také pojem "identita". | Je důležité si uvědomit, že pojem "uživatel" používaný v rámci //SELinux//u se neshoduje s pojmem "uživatel", jak je běžně chápán v unixových systémech((Koneckonců všem běžným uživatelům je po přihlášení //SELinuxem// "přiřazen" uživatel ''user_u''. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je tedy zřejmý.)) - aby se předešlo možným nedorozumněním, používá se v rámci //SELinux//u také pojem "identita". |
Složka "uživatel" končí standardně na ''_u'' (//user//)((Pochopitelně s vyjímkou uživatele ''root''.)). | Složka "uživatel" končí standardně na ''_u'' (//user//)((Pochopitelně s vyjímkou uživatele ''root''.)). |
| |
s0-s0:c0.c1023 SystemLow-SystemHigh | s0-s0:c0.c1023 SystemLow-SystemHigh |
s0:c0.c1023 SystemHigh | s0:c0.c1023 SystemHigh |
| |
| |
==== Změna nastavení bezpečnostního kontextu ==== | ==== Změna nastavení bezpečnostního kontextu ==== |
//SELinux// lze také nastavit pomocí aplikace //SELinux Management//. Tuto aplikaci spustíte pomocí nabídky //Systém -> Správa -> SELinux Management//. | //SELinux// lze také nastavit pomocí aplikace //SELinux Management//. Tuto aplikaci spustíte pomocí nabídky //Systém -> Správa -> SELinux Management//. |
| |
{{ navody:selinux_management_tool.png | SELinux Management }} | {{ navody:f7management_tool.png | SELinux Management }} |
| |
===== ===== | ===== ===== |
[[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |