Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze |
navody:f7prompt [2007/08/14 19:00] – f7Obsah -> f7obsah lkundrak | navody:f7prompt [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
---|
[[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |
| |
| |
===== Základy příkazové řádky ===== | ===== Základy příkazové řádky ===== |
| {{:navody:48x48:apps:konsole.png }} |
I když již není znalost unixových příkazů pro soužití s //Linux//em natolik důležitá jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je, že | I když již není znalost unixových příkazů pro soužití s //Linux//em natolik důležitá jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je, že |
"klikací" aplikace pro nastavení systému se mohou lišit pro jednotlivé verze distribuce - příkazy však zůstávají neměnné. Navíc v případě, kdy budete nuceni pracovat např. v záchranném módu, budete odkázáni výhradně na příkazový řádek. Sečteno a podtrženo - znalost několika málo příkazů Vás nezabije, ale posílí (navíc zažije určitě řadu situací, kdy se Vám tato znalost bude i hodit). Jestliže Vás však tato kapitola už od prvního pohledu odpuzuje, můžete ji přeskočit.\\ | "klikací" aplikace pro nastavení systému se mohou lišit pro jednotlivé verze distribuce - příkazy však zůstávají neměnné. Navíc v případě, kdy budete nuceni pracovat např. v záchranném módu, budete odkázáni výhradně na příkazový řádek. Sečteno a podtrženo - znalost několika málo příkazů Vás nezabije, ale posílí (navíc zažije určitě řadu situací, kdy se Vám tato znalost bude i hodit). Jestliže Vás však tato kapitola už od prvního pohledu odpuzuje, můžete ji přeskočit.\\ |
| |
==== Obecné informace === | ==== Obecné informace === |
| |
| === Jména souborů a adresářů === |
| |
| Unixové systémy včetně //Linux//u rozlišují velikost písmen v názvech souborů a adresářů. ''TEXT.txt'', ''text.txt'' a ''text.TXT'' jsou tak tři rozdílné soubory! |
| \\ |
| Při volbě jmen souborů a adresářů je také vhodné se vyvarovat českých znaků, mezer a jiných speciálních znaků. Více o problematice těchto znaků v názvech souborů a adresárů naleznete v kapitole //Použití závorek a zpětného lomítka//. |
| |
=== Proměnná PATH === | === Proměnná PATH === |
| |
Zástupné znaky (tzv. //wildcards//) umožňují specifikovat několik jmen souborů / adresářů najednou.\\ | Zástupné znaky (tzv. //wildcards//) umožňují specifikovat několik jmen souborů / adresářů najednou.\\ |
Uvažujme soubory ''text.txt'', ''textik.txt'' a ''latex.tex''. Jestliže byste chtěli zjistit např. nastavená práva přiřazená těmto souborům pro jednotivé uživatele, můžete použít tři samostatné příkazy | Uvažujme soubory ''text.txt'', ''text.tex'' a ''latex.tex''. Jestliže byste chtěli zjistit např. nastavená práva přiřazená těmto souborům pro jednotivé uživatele, můžete použít tři samostatné příkazy |
| |
ls -la text.txt | ls -la text.txt |
| |
V //Linux//u rozlišujeme dvě základní kategorie úživatelů - běžného uživatele a tzv. superuživatele (root).\\ | V //Linux//u rozlišujeme dvě základní kategorie úživatelů - běžného uživatele a tzv. superuživatele (root).\\ |
Účet superuživatele slouží pro správu systému. Tento uživatel tak může bez omezení přistupovat ke všem souborům, adresářům a procesům((Proces lze zjednodušeně chápat jako spuštěnou aplikaci.)). Jeho práva jsou "absolutní" a nelze je omezit. Z tohoto důvodu je práce pod účetem superuživatele potenciálně nebezpečná - může totiž vést k poškození systému.\\ | Účet superuživatele slouží pro správu systému. Tento uživatel tak může bez omezení přistupovat ke všem souborům, adresářům a procesům((Proces lze zjednodušeně chápat jako spuštěnou aplikaci.)). Jeho práva jsou "absolutní" a nelze je omezit. Z tohoto důvodu je práce pod účtem superuživatele potenciálně nebezpečná - může totiž vést k poškození systému.\\ |
Naproti tomu běžní uživatelé mohou v systému vykonávat pouze takové činnosti, které jim dovolují přidělená práva. Standardně tato práva spravuje právě superuživatel.\\ | Naproti tomu běžní uživatelé mohou v systému vykonávat pouze takové činnosti, které jim dovolují přidělená práva. Standardně tato práva spravuje právě superuživatel.\\ |
| |
| |
=== su === | === su === |
''su'' je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když z důvodu instalace aplikace potřebujete dočasně získat práva superuživatele. Po zadání příkazu ''su'' bude vyzváni k zadání hesla daného uživatele (s vyjímkou případů, kdy tento příkaz spouštíte jako superuživatel).\\ | ''su'' je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když z důvodu instalace aplikace potřebujete dočasně získat práva superuživatele. Po zadání příkazu ''su'' budete vyzváni k zadání hesla daného uživatele (s vyjímkou případů, kdy tento příkaz spouštíte jako superuživatel).\\ |
| |
Změnu uživatele na superuživatele provedeme pomocí | Změnu uživatele na superuživatele provedete pomocí |
| |
su | su |
su root | su root |
| |
Jestliže se chcete změnit svou "identitu" na jiného uživatele, použijte následující syntaxi | Jestliže chcete změnit svou "identitu" na jiného uživatele, použijte následující syntaxi |
| |
su jmeno_uzivatele | su jmeno_uzivatele |
====Práce se soubory==== | ====Práce se soubory==== |
| |
Každý soubor a adresář((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele((Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší uživatelské účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel. Anglické označení pro superuživatele root.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv]]. | Každý soubor a adresář((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele((Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší uživatelské účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel. Anglické označení pro superuživatele je root.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv]]. |
| |
=== cd === | === cd === |
drwxrwxrwx 5 root root 4096 Aug 17 20:38 macky | drwxrwxrwx 5 root root 4096 Aug 17 20:38 macky |
| |
První blok znaků označuje typ souboru((Klasické soubory jsou označeny pomlčkou ''-'', adresáře pak písmenem ''d''.)) a tzv. [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv|přístpová práva]]. Druhý údaj je počtem odkazů na daný soubor. Třetí a čtvrtý blok představují jméno vlastníka souboru a jeho defaultní skupinu. Pátý blok udává velikost souboru v bytech. Následuje datum a čas vytvoření souboru. Posledním údajem je pak název samotného souboru((Znak ''.'' představuje pracovní adresář a znak ''..'' nadřazený adresář. Tyto dva adresáře jsou součástí všech adresářů.)). | První blok znaků označuje typ souboru((Klasické soubory jsou označeny pomlčkou ''-'', adresáře pak písmenem ''d''.)) a tzv. [[navody:f7prompt#Definování přístupových práv|přístupová práva]]. Druhý údaj je počtem odkazů na daný soubor. Třetí a čtvrtý blok představují jméno vlastníka souboru a jeho defaultní skupinu. Pátý blok udává velikost souboru v bytech. Následuje datum a čas vytvoření souboru. Posledním údajem je pak název samotného souboru((Znak ''.'' představuje pracovní adresář a znak ''..'' nadřazený adresář. Tyto dva adresáře jsou součástí všech adresářů.)). |
| |
=== du === | === du === |
touch text.txt | touch text.txt |
| |
**Poznámka:** Soubor je ale možné vytvořit i pomocí textového editoru nebo přesměrováním výstupu jiného souboru. Klasickým případem je uložení výstupu manuálových stránek do souboru. | **Poznámka:** Soubor je možné vytvořit i pomocí textového editoru nebo přesměrováním výstupu jiného souboru. Klasickým případem je uložení výstupu manuálových stránek do souboru. |
| |
man rmdir > manualove_stranky_mrdir.txt | man rmdir > manualove_stranky_mrdir.txt |
| |
=== mv === | === mv === |
''mv'' slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.))). Příkaz ''mv'' podporuje zástupné znaky. | ''mv'' slouží k přesunu popř. přejmenování souborů / adresářů((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.)). Příkaz ''mv'' podporuje zástupné znaky. |
| |
mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor | mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor |
mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar | mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar |
| |
**Poznámka:** Přepínač ''-f'' přepíše případné existující soubory. | **Poznámka:** Přepínač ''-f'' přepíše případně existující soubory. |
| |
=== find === | === find === |
''ln'' vytváří tzv. linky na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické. //Unix//ové systémy původně používaly pevné linky, ke kterým později přibyly jako alternativa symbolické linky. Důvodem byla četná omezení pevných linků (viz. níže).\\ | ''ln'' vytváří tzv. linky na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické. //Unix//ové systémy původně používaly pevné linky, ke kterým později přibyly jako alternativa symbolické linky. Důvodem byla četná omezení pevných linků (viz. níže).\\ |
Symbolický link je položka v adresáři, která obsahuje cestu k souboru popř. adresáři, na který se odkazuje. Pokud tedy např. provádíte "editaci" symbolického linku, který se odkazuje na soubor, provádíte v skutečnosti editaci tohoto souboru. Pomocí symbolických linků je možné odkazovat i na soubory a adresáře, které se nacházejí na jiném systému souborů((Pro naše momentální účely lze "systém souborů" chápat jako diskový oddíl.)). Narozdíl od pevného linku může symbolický link odkazovat i na neexistující soubor či adresář.\\ | Symbolický link je položka v adresáři, která obsahuje cestu k souboru popř. adresáři, na který se odkazuje. Pokud tedy např. provádíte "editaci" symbolického linku, který se odkazuje na soubor, provádíte v skutečnosti editaci tohoto souboru. Pomocí symbolických linků je možné odkazovat i na soubory a adresáře, které se nacházejí na jiném systému souborů((Pro naše momentální účely lze "systém souborů" chápat jako diskový oddíl.)). Narozdíl od pevného linku může symbolický link odkazovat i na neexistující soubor či adresář.\\ |
Pevný link je odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Pevný link může odkazovat pouze na soubor a to nikoliv pomocí cesty ale prostřednictvím tzv. //inode//((Každý diskový oddíl má přidělenu vlastní sadu //inodů//. //Inody// obsahují informace týkající se fyzického uložení souborů a adresářů na příslušném diskovém oddílu a jsou jedinečné pouze v rámci tohoto diskového oddílu. Z toho pramení např. ta nevýhoda, že pevný link musí odkazovat pouze na soubor, který se nachází na stejném diskovém oddílu jako samotný link.)).\\ | Pevný link je odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Pevný link může odkazovat pouze na soubor a děje se tak nikoliv pomocí cesty ale prostřednictvím tzv. //inode//((Každý diskový oddíl má přidělenu vlastní sadu //inodů//. //Inody// obsahují informace týkající se fyzického uložení souborů a adresářů na příslušném diskovém oddílu a jsou jedinečné pouze v rámci tohoto diskového oddílu. Z toho pramení např. ta nevýhoda, že pevný link musí odkazovat pouze na soubor, který se nachází na stejném diskovém oddílu jako samotný link.)).\\ |
| |
Nastavením práv uživatele k linku nedochází automaticky k nastavení práv k příslušnému souboru. Práva je třeba nastavit zvlášť.\\ | Nastavením práv uživatele k linku nedochází automaticky k nastavení práv k příslušnému souboru. Práva je třeba nastavit zvlášť.\\ |
| |
=== grep === | === grep === |
''grep'' slouží k vyhledávání textových řetězců v souborech. Velice často se pojí s příkazy pro vyhledávání textu. | ''grep'' slouží k vyhledávání textových řetězců v souborech. Velice často se pojí s příkazy pro výpis textu. |
| |
Následující příkaz vypíše všechny řádky souboru ''text.txt'', které obsahují sekvenci znaků //inux//. | Následující příkaz vypíše všechny řádky souboru ''text.txt'', které obsahují sekvenci znaků //inux//. |
cut -d';' -f2 text.txt | cut -d';' -f2 text.txt |
| |
**Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). | **Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více viz. kapitola [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|Použití závorek a zpětného lomítka]]). |
| |
Jestliže v daném souboru chcete zpracovat pouze řádky, které obsahují oddělovač, použijte přepínač ''-s''. Řádky, které neobsahují znak oddělovače budou ignorovány. | Jestliže v daném souboru chcete zpracovat pouze řádky, které obsahují oddělovač, použijte přepínač ''-s''. Řádky, které neobsahují znak oddělovače budou ignorovány. |
tr -d ';' < text1.txt > text2.txt | tr -d ';' < text1.txt > text2.txt |
| |
**Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). | **Poznámka:** Vzhledem k tomu, že oddělovač '';'' má v //Linux//u speciální význam, musí být uzavřen do uvozovek (více viz. kapitola [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|Použití závorek a zpětného lomítka]]). |
| |
=== wc === | === wc === |
| |
==== Definování přístupových práv ==== | ==== Definování přístupových práv ==== |
Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:f7prompt#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''.\\ | Jak již bylo zmíměno v kapitole [[navody:f7prompt#Práce se soubory]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje, jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění (read), zápisu (write) a spouštění (execute); v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu (ekvivalent práva čtení), manipulace se soubory (ekvivalent práva zápisu) a právo zobrazovat informace o souborech (ekvivalent práva spouštění)((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (1) vlastníka souboru / adresáře, (2) tzv. skupinu uživatele a (3) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu ''ls''. |
| \\ |
Předpokládejme, že příkaz | Předpokládejme, že příkaz |
| |
´-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex | ´-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex |
| |
První znak pomlčka ''-'' značí, že se jedná o soubor((Adresář by byl indikován znakem ''d''.)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel ''macky'', který náleží do skupiny ''skupina''. | První znak ''-'' (pomlčka) značí, že se jedná o soubor((Adresář by byl indikován znakem ''d''.)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel ''macky'', který náleží do skupiny ''skupina''. |
| |
=== chgrp === | === chgrp === |
=== top === | === top === |
| |
Dalším z příkazů, který souvisí s procesy, se tzv. ''top''. Tento příkaz je velmi podobný příkazu ''ps''. Výstupem příkazu ''top'' je seznam procesů, které zabírají nejvíce systémových prostředků (řazení procesů je dáno zatížením procesoru). Tento seznam se neustále aktualizuje - v případě, že jej chcete ukončit, stikněte klávesu //q//. | Dalším z příkazů, který souvisí s procesy, je ''top''. Tento příkaz je velmi podobný příkazu ''ps''. Výstupem příkazu ''top'' je seznam procesů, které zabírají nejvíce systémových prostředků (řazení procesů je dáno zatížením procesoru). Tento seznam se neustále aktualizuje - v případě, že jej chcete ukončit, stikněte klávesu //q//. |
| |
top | top |
| |
x=`prikaz` | x=`prikaz` |
| |
| === Globální proměnné === |
| |
| Proměnné definované podle výše uvedeného textu budou definovány pouze v aktuálním //shell//u. Jestliže tedy otevřete nové okno s příkazovou řádkou, tuto proměnnou v něm "neuvidíte". Hovoříme o tzv. lokální proměnné. Globální proměnnou, tj. proměnnou "viditelnou" také z jiného než aktuálního //shell//u, se stane až použitím příkazu ''export''. |
| |
| export $promenna |
| |
| ** Tip:** Jestliže potřebujete, aby proměnné byly globálně definované již po startu systému, je vhodné je umístit do souboru ''/etc/bash.bashrc''. |
| |
| $promenna = hodnota |
| export $promenna |
| |
=== expr === | === expr === |
7 | 7 |
| |
**Poznámka:** Řada operátorů má v //Linux//u speciální význam. Proto je třeba tyto operátory pomocí apostrofů "ochránit" před interpretací //shell//em (více [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|zde]]). Vzhledem k tomu, že všechny proměnné jsou v unixových systémech datového typu, je třeba použít příkaz ''expr'', jestliže chcete, aby bylo s hodnotami proměnných nakládáno jako s čísly. | **Poznámka:** Řada operátorů má v //Linux//u speciální význam. Proto je třeba tyto operátory pomocí apostrofů "ochránit" před interpretací //shell//em (více viz. kapitola [[navody:f7prompt#Použití závorek a zpětného lomítka|Použití závorek a zpětného lomítka]]). |
| \\ |
| Vzhledem k tomu, že proměnnými je v unixových systémech nakládáno jako s řetězcem, je třeba použít příkaz ''expr'', jestliže chcete, aby bylo s jejich hodnotami nakládáno jako s čísly. |
| |
x=1 | x=1 |
| |
==== Vypnutí / restart počítače ==== | ==== Vypnutí / restart počítače ==== |
* Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah#Obecné poznámky]]. | |
| |
Počítač lze z účtu superuživatele vypnout pomocí příkazu | Počítač lze z účtu superuživatele vypnout pomocí příkazu |
/sbin/shutdown -r now | /sbin/shutdown -r now |
| |
Jako běžný uživatel pak můžete pro restart / vypnutí systému použít příkaz ''reboot'' / ''poweroff''. | Jako běžný uživatel můžete pro restart použít příkaz |
| |
| reboot |
| |
| a pro vypnutí systému příkaz |
| |
| poweroff |
| |
| **Poznámka:** Příkazy ''reboot'' a ''poweroff'' nelze narozdíl od příkazu ''shutdown'' použít pro vzdálený restart / vypnutí počítače. |
| |
==== Aliasy ==== | ==== Aliasy ==== |
0 * * * * prikaz | 0 * * * * prikaz |
| |
** Poznámka:** Potenciální problémy by mohly nastat při zadávání hodnot do polí ''den'' a ''den_v_tydnu''. Pro spuštění příkazu totiž stačí, aby byla splněna z podmínek nikoliv obě, nikoliv jedna. Konfigurační soubor | ** Poznámka:** Potenciální problémy by mohly nastat při zadávání hodnot do polí ''den'' a ''den_v_tydnu''. Pro spuštění příkazu totiž stačí, aby byla splněna kterákoliv z těchto podmínek. Konfigurační soubor |
| |
#crontab - ilustracni priklad | #crontab - ilustracni priklad |
of -cftuSUX nor --sort. | of -cftuSUX nor --sort. |
... | ... |
| |
=== apropos === | |
| |
Informace uvedené v sekci //NAME// jsou využívány příkazem ''apropos''. Tento příkaz vypisuje seznam manuálových stránek, které se váží k určitému klíčovému slovu. Pokud toto klíčové slovo figuruje v sekci //NAME//, je daná manuálová stránka vypsána na seznam.\\ | |
Například seznam všech manuálových stránek, které se váží ke slovu //file//, získáte pomocí | |
| |
apropos file | |
| |
=== info === | === info === |
| |
... | ... |
| |
| === apropos === |
| |
| Informace uvedené v sekci //NAME// jsou využívány příkazem ''apropos''. Tento příkaz vypisuje seznam manuálových stránek, které se váží k určitému klíčovému slovu. Pokud toto klíčové slovo figuruje v sekci //NAME//, je daná manuálová stránka vypsána na seznam.\\ |
| Například seznam všech manuálových stránek, které se váží ke slovu //file//, získáte pomocí |
| |
| apropos file |
| |
===== ===== | ===== ===== |
[[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] | [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] |