Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:f7instalace_aplikaci [2007/05/29 16:06] – covex
+++ navody:f7instalace_aplikaci [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]]
-===== Instalace aplikací =====
+===== Instalace aplikací =====
+{{:navody:package-x-genericl.png }}
 Aplikace lze v případě //OS// typu //Linux// instalovat v zásadě dvěma základními způsoby - pomocí tzv. balíčků nebo kompilací zdrojového kódu. Následující kapitola obsahuje stručný popis obou těchto možností.\\
@@ Řádek 8: / Řádek 10: @@
 Softwarový balíček je ve své podstatě standardizovaný "balík" souborů nezbytných pro spuštění určitého programu. S jednotlivými balíčky je možné "manipulovat" pomocí některého ze systémů pro správu balíčků. Správce balíčků se používá pro konzistentní instalaci, aktualizaci a odebírání aplikací.\\
-//Fedora// používá balíčky //rpm// (**R**PM **P**ackage **M**anager - rekurzivni zkratka). //rpm// sice v dnešní době představuje především formát softwarových balíčků, avšak jméno samotné se vyvinulo z původního správce balíčků, který byl používán pro jejich správu (původně Red Hat Package Manager). Tento správce je sice ve //Fedoře// stále k dispozici, avšak z hlediska funkcionality byl překonán vyspělejším správcem balíčků //yum//. Existují také další "balíčkové" standardy a správci - například v //Debian//u ((//Debian// je, podobně jako //Fedora//, jednou z velmi rozšířených distribucí //Linux//u.)) používá balíčky //deb// a správce balíčků //apt//.\\
+//Fedora// používá balíčky //rpm// (**R**PM **P**ackage **M**anager - jedná se o tzv. rekurzivní zkratku). //rpm// sice v dnešní době představuje především formát softwarových balíčků, avšak jméno samotné se vyvinulo z původního správce balíčků, který byl používán pro jejich správu (původně //Red Hat Package Manager//). Tento správce je sice ve //Fedoře// stále k dispozici, avšak z hlediska funkcionality byl překonán vyspělejším správcem balíčků //yum//. Existují také další "balíčkové" standardy a správci - například v //Debian//((//Debian// je, podobně jako //Fedora//, jednou z velmi rozšířených distribucí //Linux//u.)) používá balíčky //deb// a správce balíčků //apt//.\\
 O jaký balíček se jedná, lze velice jednoduše poznat podle jeho koncovky. Balíčky //rpm// tak mají koncovku //.rpm//, balíčky //deb// pak koncovku //.deb//. To, že se jedná o balíček //rpm//, není dostačující podmínkou pro to, abyste byli schopni ho nainstalovat. Balíčky tohoto standardu totiž používají také jiné distribuce jako např. //Mandriva//. Navíc musí být balíček určen pro architekturu Vašeho počítače (např. //i386//, //i686//, //x86_64// ((Architekturu vašeho počítače zjistíte pomocí příkazu ''uname -m''. Dále je dobré vědět, že balíčky pro architekturu //i386// je možné používat pro všechny architektury typu //x86// - tj. //i386//, //i486//, //i586// a //i686//.))). Některé balíčky nejsou závislé na architektuře počítače (např. dokumentace) - tyto balíčky jsou v názvu označeny slovem //noarch//. Zkratka //src// označuje zdrojové kódy, které jsou také shodné pro všechny architektury. Dále je velmi doporučeníhodné, aby daný balíček byl určen přímo pro Vaši verzi distribuce. Všechny potřebné údaje jsou zakompovány do názvu balíčku. Například
@@ Řádek 14: / Řádek 16: @@
 je balíčkem multimediální aplikace //xmms// verze 1.2.10-23 určeným pro //Fedora Core 5// a architekturu //x86_64//.\\
-Balíčky se nacházejí na instalačním //CD/DVD// v adresáři //RPMS//. Na Internetu jsou balíčky k dispozici např. na [[http://rpmseek.com/index.html|www.rpmseek.com]] a v tzv. repozitářích (viz. dále).\\
+Balíčky se nacházejí na instalačním //DVD// v adresáři //RPMS//. Na Internetu jsou balíčky k dispozici např. na [[http://rpmseek.com/index.html|www.rpmseek.com]] a v tzv. repozitářích (viz. dále).\\
 === Instalování / odinstalování balíčků pomocí rpm ===
@@ Řádek 36: / Řádek 38: @@
 === Správce balíčků yum ===
-Jak bylo zmíněno v kapitole [[f7instalace_aplikaci#Instalování / odinstalování balíčků pomocí rpm]], nejlepším způsobem, jak instalovat aplikace, je použít správce balíčků //yum//. Abychom však mohli //yum// používat, musíme mít nastaveny tzv. repozitáře. Repozitáře jsou servery, na nichž jsou uloženy soubory určené pro distribuci po Internetu. Z repozitářů je možné si stáhnout balíčky pro rozšíření / aktualizaci Vaší //Fedory// (např. nejrůznější kodeky a aplikace, které nejsou standardní součástí instalačního //CD/DVD//). Následující text předpokládá funkční připojení k Internetu.
+Jak bylo zmíněno v kapitole [[f7instalace_aplikaci#Instalování / odinstalování balíčků pomocí rpm]], nejlepším způsobem, jak instalovat aplikace, je použít správce balíčků //yum//. Abychom však mohli //yum// používat, musíme mít nastaveny tzv. repozitáře. Repozitáře jsou servery, na nichž jsou uloženy soubory určené pro distribuci po Internetu. Z repozitářů je možné si stáhnout balíčky pro rozšíření / aktualizaci Vaší //Fedory// (např. nejrůznější kodeky a aplikace, které nejsou standardní součástí instalačního //DVD//). Následující text předpokládá funkční připojení k Internetu.
+== Instalace grafického rozhraní pro yum  ==
+  * Přečtěte si kapitolu [[f7obsah#Obecné poznámky]].
+  * Přečtěte si kapitolu [[f7instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]].
+Pomocí následujícího příkazu naistalujete grafickou nadstavbu //yumex// pro příkaz ''yum''.
+  yum -y install yumex
+Aplikace umožňuje nejen instalovat/odebírat aplikace, ale také spravovat repozitáře. //yumex// spustíte pomocí //Aplikace -> Systémové nástroje -> Yum Extender//. Po spuštění je třeba chvíli počkat, než se aplikace sesynchronizuje s údaji o repozitářích na Internetu.
+{{ navody:f7yumex.png  | Yumex }}
+Zahrnutí popř. vyjmutí již přidaného **repozitáře** provedete pouhým označením popř. odznačením zvoleného repozitáře na kartě //Výběr repozitáře//((Jedná se o čtvrtou ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)). //yumex// neumožňuje přidávání nových repozitářů ale pouze správu stávajících!
+{{ navody:f7yumex_sprava_repozitare.png | Správa repozitářů pomocí Yumex }}
+Konkrétní **balíček nainstalujete** jeho zaškrtnutím v odpovídající skupině aplikací na kartě //Zobrazená skupina//((Jedná se o druhou ikonu odshora ve svislém pruhu, který se nachází u levého okraje okna.)) a potvrzením volby tlačítkem //Zpracovat frontu//.
+{{ navody: f7yumex_instalace_aplikace.png | Instalace aplikace pomocí Yumex }}
 == Přidání repozitáře ==
@@ Řádek 42: / Řádek 64: @@
   * Přečtěte si též návod [[Navody:repozitare|Repozitáře]]((Jedná se o návod uveřejněný na tomto serveru pojednávající o repozitářích. Návod není součástí příručky.)).
-Váš systém standardně obsahuje odkazy na základní repozitáře. Velice užitečnými repozitáři, které nejsou defaultně nastaveny, jsou také repozitáře //livna//. Tyto repozitáře přidáte pomocí příkazu
+Váš systém standardně obsahuje odkazy na základní repozitáře. Velice užitečnými repozitáři, které nejsou defaultně nastaveny, jsou repozitáře //livna//. Tyto repozitáře přidáte pomocí příkazu
   rpm -Uvh http://rpm.livna.org/livna-release-7.rpm
@@ Řádek 48: / Řádek 70: @@
 Příslušné konfigurační soubory pro jednotlivé repozitáře jsou uloženy v adresáři ''/etc/yum.repos.d''. Výpisem obsahu tohoto adresáře lze tak snadno zjistit, jaké konkrétní repozitáře máte nastaveny.\\
-**Poznámka:** Vedle výše zmiňovaných repozitářů existují také další. Mezi nejznámější z těchto repozitářů patří např. //freshrpms// nebo //atrpms//. Používání těchto repozitářů však může mít za následek konflikty mezi nainstalovanými balíčky.
+**Poznámka:** Vedle výše zmiňovaných repozitářů existují také další. Mezi nejznámější z těchto repozitářů patří např. //freshrpms// nebo //atrpms//. Souběžné používání těchto repozitářů s repozitářem //livna// však může mít za následek konflikty mezi balíčky při instalaci aplikací popř. aktualizaci systému.
 == Přidání GPG klíčů ==
@@ Řádek 57: / Řádek 79: @@
   rpm --import /etc/pki/rpm-gpg/*
-  rpm --import http://rpm.livna.org/RMP-LIVNA-GPG-KEY
+  rpm --import http://rpm.livna.org/RPM-LIVNA-GPG-KEY
 stáhnete veřejné klíče k výše zmiňovaným repozitářům. Klíče pak slouží k účelům autentifikace balíčků stažených přes Internet. Tento způsob by Vám měl poskytnout jistotu, že balíčky skutečně pocházejí z daného repozitáře.
@@ Řádek 66: / Řádek 88: @@
   * Následující postup byl převzat ze stránek [[http://www.city-fan.org/tips/YumRepoFromImages|www.city-fan.org]].
-Jestliže nemáte funkční připojení k Internetu, je možné si z Vašeho instalačního //DVD// vytvořit //ISO// obraz a ten následně připojit jako repozitář. Výhody a nevýhody lokálního repozitáře jsou zřejmé - na jedné straně je velice rychlá instalace balíčků, na druhé straně stojí absence baličků z repozitáře //livna// a po nějakém čase neakuální balíčky. Dále není vhodné míchat dohromady balíčky z repozitářů umístěných na Internetu a lokálního repozitáře.\\
+Jestliže nemáte funkční připojení k Internetu, je možné si z Vašeho instalačního //DVD// vytvořit //ISO// obraz a ten následně připojit jako repozitář. Výhody a nevýhody lokálního repozitáře jsou zřejmé - na jedné straně je velice rychlá instalace balíčků, na druhé straně stojí absence baličků z repozitáře //livna// a po nějakém čase také neaktuální balíčky.\\
-Vytvořte adresář ''/opt/fc'', ve kterém bude umístěn //ISO// obraz instalačního //DVD//. K tomu, abyste byli schopni vytvořit //ISO// obraz, budete potřebovat 3.5 //GB// volného diskového prostoru.
+Vytvořte adresář ''/opt/fedora'', ve kterém bude umístěn //ISO// obraz instalačního //DVD//. K tomu, abyste byli schopni vytvořit //ISO// obraz, budete potřebovat 3.5 //GB// volného diskového prostoru.
-  mkdir /opt/fc
+  mkdir /opt/fedora
-Předpokládejme, že soubor zařízení Vaší //DVD// mechaniky je ''/dev/cdrom''. //ISO// obraz instalačního //DVD// vytvoříte v adresáři ''/opt/fc'' pomocí příkazů
+Předpokládejme, že soubor zařízení Vaší //DVD// mechaniky je ''/dev/cdrom''. //ISO// obraz instalačního //DVD// vytvoříte v adresáři ''/opt/fedora'' pomocí příkazů
-  cd /opt/fc
+  cd /opt/fedora
   umount /dev/cdrom
-  dd if=/dev/cdrom of=fc.iso bs=1024
+  dd if=/dev/cdrom of=fedora.iso bs=1024
 Dále vytvořte adresář ''/opt/lokalni_repozitar/dvd''. Do tohoto adresáře se bude připojovat //ISO// obraz.
-  mkdir /opt/lokalni_repozitar/dvd
+  mkdir -p /opt/lokalni_repozitar/dvd
 Ten připojíte pomocí
-  mount -r -o loop /opt/fc/fc.iso /opt/lokalni_repozitar/dvd
+  mount -r -o loop /opt/fedora/fedora.iso /opt/lokalni_repozitar/dvd
-Následně se přesuňte do adresáře ''/opt/lokalni_repozitar''.
+Níže uvedeným příkazem nainstalujete balíček ''createrepo'' z instalačního //DVD//.
-  cd /opt/lokalni_repozitar
+  cd "/media/Fedora 7 i386 DVD/Fedora/"
+  rpm -Uhv createrepo-0.4.8-4.fc7.noarch.rpm
-Níže uvedeným příkazem nainstalujete balíček ''createrepo'' a vygenerujete seznam balíčků obsažených na instalačním //DVD//. Tato operace může trvat až několik minut v závislosti na výkonu Vašeho počítače.
+Následně se přesuňte do adresáře ''/opt/lokalni_repozitar'' a vygenerujete seznam balíčků obsažených na instalačním //DVD//. Tato operace může trvat až několik minut v závislosti na výkonu Vašeho počítače.
-  rpm -Uvh dvd/Fedora/RPMS/createrepo*
+  cd /opt/lokalni_repozitar
   createrepo .
@@ Řádek 101: / Řádek 124: @@
 a na jeho konec přidejte řádek
-  /opt/fc/fc.iso /opt/lokalni_repozitar/dvd iso9660 ro,loop 0 0
+  /opt/fedora/fedora.iso /opt/lokalni_repozitar/dvd iso9660 ro,loop 0 0
 **Poznámka:** Soubor ''fstab'' musí vždy končit prázdnou řádkou - v opačné případě bude systém hlásit chybu.
@@ Řádek 120: / Řádek 143: @@
 **Poznámka:** Jestliže repozitář uložíte na sdílený disk, lze tímto způsobem vytvořit repozitář, který je možné následně využívat v rámci lokální sítě.
-== Instalace grafického rozhraní pro yum  ==
-  * Přečtěte si kapitolu [[f7obsah#Obecné poznámky]].
-  * Přečtěte si kapitolu [[f7instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]].
-Pomocí následujícího příkazu naistalujete grafickou nadstavbu //yumex// pro příkaz ''yum''. Pomocí aplikace //yumex// možné instalovat/odebírat nejen aplikace, ale také přidávat repozitáře.
-  yum -y install yumex
-{{ navody:f7yumex.png }}
-Aplikaci //yumex// spustíte pomocí //Aplikace -> Systémové nástroje -> Yum Extender//.
 == Jak využívat yum ==
@@ Řádek 178: / Řádek 189: @@
   yum list available
 Přehled nainstalovaných balíčků získáte zadáním
@@ Řádek 222: / Řádek 232: @@
 Při kompilaci zdrojových kódů překládáme programový kód pomocí tzv. kompilátoru. Standardně se jedná o kompilátor //gcc//, který je součástí vývojových balíčků. Tyto balíčky musíte mít nainstalovány, abyste byli schopni zdrojový kód zkompilovat.
-Nejprve stáhněte požadovaný soubor obsahující zdrojový kód např. [[http://sourceforge.net/index.php|zde]]. Soubor rozbalte((Nejjednodušším způsobem, jak rozbalit soubor je použít aplikaci ''mc''. Jedná se o správce souborů, kterým lze otevřít zkomprimovaný soubor pouhým dvouklikem. Více naleznete v kapitole [[navody:f7prompt#mc]].)) a prostudujte přiložené soubory //README// popř. //INSTALL//. V nich je vysvětleno krok za krokem, jak postupovat při samotné kompilaci. Ve většině případů je postup následující
+Nejprve stáhněte požadovaný soubor obsahující zdrojový kód např. na stránkách [[http://sourceforge.net/index.php|www.sourceforge.org]]. Soubor rozbalte((Nejjednodušším způsobem, jak rozbalit soubor je použít aplikaci ''mc''. Jedná se o správce souborů, kterým lze otevřít zkomprimovaný soubor pouhým dvouklikem. Více naleznete v kapitole [[navody:f7prompt#mc]].)) a prostudujte přiložené soubory //README// popř. //INSTALL//. V nich je vysvětleno krok za krokem, jak postupovat při samotné kompilaci. Ve většině případů je postup následující
   su
   ./configure & make & make install
-Kompilace aplikací ze zdrojových kódů s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhodou je, že "ručně" zkompilovaný program je zpravidle méně náročný na systémové zdroje, což může být zejména na slabších strojích pádný argument. Nevýhodou je, že tento způsob instalace vyžaduje relativně podrobnou znalost systému //Linux// a že o splnění případných závislostí se musí uživatel postarat sám. Z těchto důvodů se jednoznačně upřednostňuje instalace programů pomocí správce balíčků //yum//. Ke kompilaci ze zdrojových kódů je možné přistoupit v případě, že požadovaná aplikace není součástí repozitářů.\\
+Kompilace aplikací ze zdrojových kódů s sebou přináší výhody i nevýhody. Výhodou je, že "ručně" zkompilovaný program je zpravidla méně náročný na systémové zdroje, což může být zejména na slabších strojích pádný argument. Nevýhodou je, že tento způsob instalace vyžaduje relativně podrobnou znalost systému //Linux// a že o splnění případných závislostí se musí uživatel postarat sám. Z těchto důvodů se jednoznačně upřednostňuje instalace programů pomocí správce balíčků //yum//. Ke kompilaci ze zdrojových kódů je možné přistoupit v případě, že požadovaná aplikace není součástí repozitářů.\\
 **Poznámka:** Některé aplikace je možné používat okamžitě po jejich rozbalení. Jednou z takovýchto aplikací je např. //FPS// hra [[navody:f7nekomercni_aplikace#Sauerbraten]].