navody:f7gnome

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze		 Předchozí verze
navody:f7gnome [2007/08/14 12:33] – Nadpis ma jednoznacne identifikovat odstavec, aby sa na neho dalo odkazat lkundraknavody:f7gnome [2022/11/14 11:25] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
Řádek 1: Řádek 1:
 [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]] [[navody:f7obsah|Hlavní stránka]]
  
-===== Nastavení Gnome ===== 
  
 +===== Nastavení Gnome =====
 +{{:navody:48x48:categories:gnome-util.png }}
 //Gnome// je výchozím grafickým prostředím linuxové distribuce //Fedora//. Jedná se projekt, jehož cílem je vytvořit jednoduché a intuitivní grafické prostředí a "doprovodné" aplikace k ovládání počítače založené na svobodném softwaru. Heslem projektu, který má vyjadřovat jednoduchost a použitelnost //Gnome//, je "just work". //Gnome// je také oficiálním grafickým prostředím projektu //GNU//. Počátky projektu se datují do roku 1997, kdy //Gnome// mělo vzniknout jako protiváha grafického prostředí //KDE// založeném na tehdy "nesvobodné" knihovně //QT//((Tato knihovna byla později uvolně pod licencí //GPL/LGPL//.)). Samotné //Gnome// je založené na knihovnách //GTK+//, které jsou již od svého počátku k dispozici pod licencí //LGPL//. //Gnome// je výchozím grafickým prostředím linuxové distribuce //Fedora//. Jedná se projekt, jehož cílem je vytvořit jednoduché a intuitivní grafické prostředí a "doprovodné" aplikace k ovládání počítače založené na svobodném softwaru. Heslem projektu, který má vyjadřovat jednoduchost a použitelnost //Gnome//, je "just work". //Gnome// je také oficiálním grafickým prostředím projektu //GNU//. Počátky projektu se datují do roku 1997, kdy //Gnome// mělo vzniknout jako protiváha grafického prostředí //KDE// založeném na tehdy "nesvobodné" knihovně //QT//((Tato knihovna byla později uvolně pod licencí //GPL/LGPL//.)). Samotné //Gnome// je založené na knihovnách //GTK+//, které jsou již od svého počátku k dispozici pod licencí //LGPL//.
  
Řádek 17: Řádek 18:
  
 Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s grafickým prostředím můžete setkat, je //X Window System//.  //X Window System// poskytuje základní služby pro kompozitního správce oken jako je vykreslování a přemisťování oken, práce s myší apod. Služeb //X Window System// využívají všechna grafická prostředí linuxových systémů a vytváří tak jakousi jeho nadstavbu. Dalším pojmem, se kterým se v souvislosti s grafickým prostředím můžete setkat, je //X Window System//.  //X Window System// poskytuje základní služby pro kompozitního správce oken jako je vykreslování a přemisťování oken, práce s myší apod. Služeb //X Window System// využívají všechna grafická prostředí linuxových systémů a vytváří tak jakousi jeho nadstavbu.
-//X Window System// je založen na modelu klient-server. To umožňuje, aby programy byly spuštěny na jiném systému než na kterém jsou zobrazovány. Serverová část //X Window System//, tzv. //X server//, má na starosti zpracování vstupů uživatele prostřednictvím klávesnice a myši, zobrazování a komunikaci s tzv. klientskými programy. Ty pak představují klientskou část //X Window System// a vyžadují služby //X serveru// jako např. zpracování uživatelských vstupů. Více informací o //X Window System// je k dispozici [[http://en.wikipedia.org/wiki/X_Window_System|zde]].+//X Window System// je založen na modelu klient-server. To umožňuje, aby programy byly spuštěny na jiném systému než na kterém jsou zobrazovány. Serverová část //X Window System//, tzv. //X server//, má na starosti zpracování vstupů uživatele prostřednictvím klávesnice a myši, zobrazování a komunikaci s tzv. klientskými programy. Ty pak představují klientskou část //X Window System// a vyžadují služby //X serveru// jako např. zpracování uživatelských vstupů. Více informací o //X Window System// je k dispozici na stránkách [[http://www.wikipedia.org|www.wikipedia.org]] pod heslem [[http://en.wikipedia.org/wiki/X_Window_System|X_Window_System]].
  
 ==== Pracovní plocha, panely a ikony ==== ==== Pracovní plocha, panely a ikony ====
Řádek 35: Řádek 36:
 === Zobrazení ikon na ploše (Počítač, Domov, Koš) === === Zobrazení ikon na ploše (Počítač, Domov, Koš) ===
   * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah#Obecné poznámky]].   * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah#Obecné poznámky]].
-  * Přečtěte si kapitolu [[f7Tipy#Editor nastavení]].+  * Přečtěte si kapitolu [[f7tipy#Editor nastavení]].
  
 Spusťte //Editor nastavení// přes nabídku //Aplikace -> Systémové nástroje -> Editor nastavení//. V editoru nastavte Spusťte //Editor nastavení// přes nabídku //Aplikace -> Systémové nástroje -> Editor nastavení//. V editoru nastavte
Řádek 87: Řádek 88:
   killall gnome-panel   killall gnome-panel
  
-Tento příkaz je možné použít, jestliže Vám přestane reagovat panel popř. jestliže jste do nabídky přidali novou aplikaci.+Tento příkaz je možné použít, jestliže Vám přestane reagovat panel popř. jestliže jste do nabídky přidali novou 
 +aplikaci.
  
 ==== 3D desktop ==== ==== 3D desktop ====
Řádek 103: Řádek 105:
 Prvním kompozitním správcem oken byl //Compiz//, se kterým přišla začátkem roku 2006 společnost //Novell//. Zpočátku fungoval //Compiz// pouze na grafických kartách, které podporovaly //XGL//((Jedná se o //X server// architekturu, jejímž cílem je využít potenciálu moderních grafických karet.)). V květnu 2006 bylo //XGL// nahrazeno //AIGLX// (**A**ccelerated **I**ndirect **GLX**). //AIGLX// je v současnosti podporováno grafickými kartami //Intel// a //nVidia// (od verze ovladačů ''1.0-9629''). Uživatelé karet //ATi// mají, s výjimkou karet //Radeon 9250// a starších, smůlu - společnost //AMD/ATi// totiž dosud neimplementovala do svých ovladačů podporu funkce ''GLX_EXT_texture_from_pixmap'', která je pro //AIGLX// nezbytná. Prvním kompozitním správcem oken byl //Compiz//, se kterým přišla začátkem roku 2006 společnost //Novell//. Zpočátku fungoval //Compiz// pouze na grafických kartách, které podporovaly //XGL//((Jedná se o //X server// architekturu, jejímž cílem je využít potenciálu moderních grafických karet.)). V květnu 2006 bylo //XGL// nahrazeno //AIGLX// (**A**ccelerated **I**ndirect **GLX**). //AIGLX// je v současnosti podporováno grafickými kartami //Intel// a //nVidia// (od verze ovladačů ''1.0-9629''). Uživatelé karet //ATi// mají, s výjimkou karet //Radeon 9250// a starších, smůlu - společnost //AMD/ATi// totiž dosud neimplementovala do svých ovladačů podporu funkce ''GLX_EXT_texture_from_pixmap'', která je pro //AIGLX// nezbytná.
  
-Screenshoty pro //Compiz// naleznete [[http://compiz.org/Home/Screenshots|zde]].+Screenshoty pro //Compiz// naleznete na stránkách [[http://compiz.org/Home/Screenshots]].
  
 == Instalace Compizu == == Instalace Compizu ==
Řádek 123: Řádek 125:
 //Beryl// je odnoží //Compiz//, od kterého se oddělil v září 2006 po té, co skupina vývojářů došla k závěru, že //Compiz// se příliš vzdálil původní myšlence. 30 května 2007 však bylo rozhodnuto, že se projekt //Compiz// a //Beryl// sloučí do [[http://www.opencompositing.org|Compiz fusion]]. V současné době však i nadále existují balíčky pro //Compiz// i pro //Beryl//. //Beryl// je odnoží //Compiz//, od kterého se oddělil v září 2006 po té, co skupina vývojářů došla k závěru, že //Compiz// se příliš vzdálil původní myšlence. 30 května 2007 však bylo rozhodnuto, že se projekt //Compiz// a //Beryl// sloučí do [[http://www.opencompositing.org|Compiz fusion]]. V současné době však i nadále existují balíčky pro //Compiz// i pro //Beryl//.
  
-Screenshoty pro //Beryl// a popis funkcí naleznete [[http://beryl-project.org/features.php|zde]].+Screenshoty pro //Beryl// a popis funkcí naleznete na stránkách [[http://beryl-project.org/features.php]].
  
 **Poznámka:** Autorův subjektivní dojem je, že //Beryl// poskytuje v porovnání s //Compiz// větší možnosti nastavení a vyznačuje se také vyšší stabilitou((V případě //Compiz// došlo při stisku tlačítka //Disable Desktop Effects// opakovaně k "zamrznutí" systému, které se muselo řešit restartem.)). **Poznámka:** Autorův subjektivní dojem je, že //Beryl// poskytuje v porovnání s //Compiz// větší možnosti nastavení a vyznačuje se také vyšší stabilitou((V případě //Compiz// došlo při stisku tlačítka //Disable Desktop Effects// opakovaně k "zamrznutí" systému, které se muselo řešit restartem.)).
Řádek 143: Řádek 145:
 === Sloučení Compiz a Beryl === === Sloučení Compiz a Beryl ===
  
-Od 30. května 2007 došlo ke sloučení projetků //Compiz// a //Beryl// do projektu //Compiz fusion//. Oficiální stránky tohoto projektu jsou [[http://www.opencompositing.org/]], na kterých naleznete mimo jiné také fórum v anglickém jazyce zabývající se problematikou //3D// desktopu.+Od 30. května 2007 došlo ke sloučení projetků //Compiz// a //Beryl// do projektu //Compiz fusion//. Oficiální stránky tohoto projektu jsou [[http://www.opencompositing.org|www.opencompositing.org]], na kterých naleznete mimo jiné také fórum v anglickém jazyce zabývající se problematikou //3D// desktopu.
  
 ==== Klávesnice === ==== Klávesnice ===
Řádek 196: Řádek 198:
 Automatické přihlášení do grafického prostředí //Gnome// lze nastavit přes nabídku //Systém -> Správa -> Přihlašovací obrazovka//. Pomocí tohoto menu je možné např. změnit vzhled přihlašovací obrazovky, povolit vzdálené přihlášení nebo nastavit úroveň zabezpečení. Automatické přihlášení do grafického prostředí //Gnome// lze nastavit přes nabídku //Systém -> Správa -> Přihlašovací obrazovka//. Pomocí tohoto menu je možné např. změnit vzhled přihlašovací obrazovky, povolit vzdálené přihlášení nebo nastavit úroveň zabezpečení.
  
-Pro automatické přihlášení se do systému je zapotřebí: +Pro automatické přihlášení se do systému je zapotřebí na záložce //Zabezpeční// zatrhnout položku //Povolit automatické přihlášení// a do políčka //Uživatel// vepsat jméno uživatele, který bude automaticky přihlášen.\\
-  * na záložce //Zabezpeční// zatrhnout položku //Povolit automatické přihlášení// a do políčka //Uživatel// vepsat jméno uživatele, který bude automaticky přihlášen.\\+
  
 {{ navody:f7prihlasovaci_obrazovka.png | Automatické přihlášení }} {{ navody:f7prihlasovaci_obrazovka.png | Automatické přihlášení }}
Řádek 272: Řádek 273:
   yum -y install gdesklets   yum -y install gdesklets
  
-[[http://gdesklets.zencomputer.ca/|Zde]] naleznete několik //gDesklets//.+Na stránkách [[http://gdesklets.zencomputer.ca|gdesklets.zencomputer.ca]] naleznete několik //gDesklets//.
  
 Aplikaci lze spustit přes nabídku //Aplikace -> Příslušenství -> gDesklets//. Aplikaci lze spustit přes nabídku //Aplikace -> Příslušenství -> gDesklets//.
Řádek 292: Řádek 293:
 === Otevírání adresářů v jednom okně Nautilusu === === Otevírání adresářů v jednom okně Nautilusu ===
   * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah#Obecné poznámky]].   * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7obsah#Obecné poznámky]].
-  * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7Tipy#Editor nastavení]].+  * Přečtěte si kapitolu [[navody:f7tipy#Editor nastavení]].
  
 Přes nabídku //Aplikace -> Systémové nástroje -> Editor nastavení// spusťte aplikaci //Editor nastavení//. V něm pak zaškrtněte Přes nabídku //Aplikace -> Systémové nástroje -> Editor nastavení// spusťte aplikaci //Editor nastavení//. V něm pak zaškrtněte
  • Poslední úprava: 2022/11/14 10:11
  • (upraveno mimo DokuWiki)