Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize |
navody:prirucka:problemy [2008/12/05 14:00] – Sjednocení milan_kerslager | navody:prirucka:problemy [2023/05/22 10:46] – aktualizace odkazů mstanke |
---|
[[obsah|Hlavní stránka]] | [[obsah|Hlavní stránka]] |
| |
===== Známé problémy ===== | ===== Řešené problémy ===== |
| |
** POZOR:** Všechny níže uvedené problémy řešte nejprve tak, že systém [[aktualizace|zaktualizujte]], protože tyto problémy mohou být již vyřešeny a nebude nutné používat postupy uvedené níže (workaroundy)! | ** POZOR:** Všechny níže uvedené problémy řešte nejprve tak, že systém [[aktualizace|zaktualizujte]] (resp. použijte při instalaci nejnovější verzi distribuce), protože případné problémy mohou být již vyřešeny a nebude nutné používat náhradní postupy (workaroundy)! |
| |
Při práci sledujte, co vám zadávané příkazy píší. Pokud hlásí nějaký problém, je potřeba jej vyřešit, než budete pokračovat dále. | Při práci sledujte, co vám systém píše. Pokud hlásí nějaký problém, je potřeba jej vyřešit, než budete pokračovat dále. |
| |
==== Špatné rozlišení obrazovky ==== | Na webu //Fedodaprojektu// je seznam známých problémů: [[https://fedoraproject.org/wiki/Common_F23_bugs]] |
| |
| ===== Problémy při instalaci ===== |
| |
| Následující text popisuje nejběžnější problémy, na které můžete v průběhu instalace narazit. V případě, že Vám tato podkapitola nepomůže, zkuste prohledat příspěvky na stránkách https://forum.mojefedora.cz/. |
| |
| ==== Vadné instalační DVD ==== |
| Jestliže Vám instalace //Fedory// v určitém bodě "zamrzne", je pravděpodobně Vaše instalační //DVD// poškozené popř. špatně vypálené. Médium lze zkontrolovat v rámci instalace (viz. podkapitola //Kontrola integrity instalačního DVD//). |
| |
| Před vlastním vypálení staženého obrazu je možné stáhnout ze stejného adresáře, jako je umístěn obraz, soubor ve tvaru Fedora-VERZE-ARCH-CHECKSUM (například z [[http://mirror.vutbr.cz/fedora/releases/23/Workstation/x86_64/iso/]). Tento soubor obsahuje kontrolní součty, které lze porovnat se skutečným stavem (viz kapitola [[instalace|Získání instalačního média]]). |
| |
| ==== Textová instalace ==== |
| V případě, že se Vám nepodaří //Fedoru// nainstalovat v grafickém režimu, je možné pokusit se o instalaci v textovém režimu. Je důležité si uvědomit, že textový režim může vyřešit problémy "grafického" charakteru, avšak např. s problémy nerozpoznaného //SATA// řadiče pevného disku Vám nepomůže.\\ |
| Textová instalace není plnohodnotnou alternativou k instalaci grafické. Pro spuštění textové instalace stiskněte po nabootování systému z instalačního //CD/DVD// klávesu //Esc// a napište: |
| |
| boot: linux text |
| |
| ==== ACPI ==== |
| [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Advanced_Configuration_and_Power_Interface|ACPI]] (**A**dvanced **C**onfiguration and **P**ower **I**nterface) je otevřený průmyslový standard vyvinutý v roce 1996. Tento standard definuje rozhraní pro identifikaci hardwaru, jeho nastavení a tzv. "power management". V některých případech může //ACPI// způsobovat problémy při instalaci (podle ohlasů z fóra se jedná zejména o notebooky značky //Acer// a //Asus//). Tento problém lze obejít "vyřazením" //ACPI// z provozu v průběhu instalace tak, že po nabootovaní systému z //DVD// vyberte možnost //Install or upgrade an existing system//, stisknete klávesu //Tab//. Za text ve tvaru ''vzlinux initrd=initrd.img'', který se objeví, dopište ''acpi=off'' a potvrďte klávesou //Enter//. |
| |
| ===== Špatné rozlišení obrazovky ===== |
| |
**Poznámka:** Následující postup byl převzat z diskuze na našem fóru (příspěvek [[http://forum.fedora.cz/read.php?1,4625]]) a následně upřesněn. | **Poznámka:** Následující postup byl převzat z diskuze na našem fóru (příspěvek [[http://forum.fedora.cz/read.php?1,4625]]) a následně upřesněn. |
Tento problém je způsoben buď špatnou komunikací ovladače grafické karty s displejem (monitorem), takže nejsou správně automaticky zjištěny jeho možnosti nebo chybným automatickým zvolením nejvhodnějších parametrů. Problém též souvisí se snahou vývojářů grafického systému //X Window System// odstranit nutnost existence konfiguračního souboru ''/etc/X11/xorg.conf'' a přejít tak k plně automatickému chodu grafického subsystému (včetně autodetekce připojení projektoru a podobně). Proto od verze //Fedora 10// již není soubor ''/etc/X11/xorg.conf'' ani vytvářen. | Tento problém je způsoben buď špatnou komunikací ovladače grafické karty s displejem (monitorem), takže nejsou správně automaticky zjištěny jeho možnosti nebo chybným automatickým zvolením nejvhodnějších parametrů. Problém též souvisí se snahou vývojářů grafického systému //X Window System// odstranit nutnost existence konfiguračního souboru ''/etc/X11/xorg.conf'' a přejít tak k plně automatickému chodu grafického subsystému (včetně autodetekce připojení projektoru a podobně). Proto od verze //Fedora 10// již není soubor ''/etc/X11/xorg.conf'' ani vytvářen. |
| |
=== Řešení === | ==== Řešení ==== |
| |
Pro řešení problému můžete zkusit použít nástroj //???// (v menu //??? - ???//), který však zatím nefunguje v distribuci //Fedora 10// dobře. Následující postup využívá textový režim a autokonfigurační možnosti grafického prostředí //X Window System//, pomocí kterých uživatel může snadno nastavit potřebné parametry. | Pro řešení problému můžete zkusit použít nástroj //???// (v menu //??? - ???//), který však zatím nefunguje v distribuci //Fedora 10// dobře. Následující postup využívá textový režim a autokonfigurační možnosti grafického prostředí //X Window System//, pomocí kterých uživatel může snadno nastavit potřebné parametry. |
mv /etc/X11/xorg.conf.zaloha /etc/X11/xorg.conf | mv /etc/X11/xorg.conf.zaloha /etc/X11/xorg.conf |
| |
==== Počítač se v grafickém prostředí zasekává ==== | ===== Grafické prostředí se zasekává, kresba je rozsypaná ===== |
| |
Pokud se počítač v grafickém prostředí zasekává a stává se to zejména při větších pohybech (rolování obrazovky v prohlížeči //Firefox//, rychlý přesun okna), může to být způsobeno chybou v ovladači vaší grafické karty. Přesvědčte se, že váš systém je plně [[aktualizace|aktuální]] a pak se pokuste vypnout některé pokročilé možnosti v ovládání grafické karty, které obvykle problémy způsobují (akcelerace apod.). | Pokud se počítač v grafickém prostředí zasekává nebo se špatně vykresluje obsah obrazovky a stává se to zejména při větších pohybech (rolování obrazovky v prohlížeči //Firefox//, rychlý přesun okna), může to být způsobeno chybou v ovladači vaší grafické karty. Přesvědčte se, že váš systém je plně [[aktualizace|aktuální]] a pak se pokuste vypnout některé pokročilé možnosti v ovládání grafické karty, které obvykle problémy způsobují (akcelerace apod.). |
| |
=== Řešení === | ==== Vypnutí KMS ==== |
| |
Řešení je postaveno na tom, že //X server// je v rámci svých možností autokonfigurace schopen vypsat parametry ovladače, které je možno následně použít bez toho, aby bylo nutné pročítat manuálovou stránku. | Při startu systému v zavaděči [[grub|Grub]] předejte jádru jako další parametr klíčové slovo //nomodeset//, které vypne KMS (Kernel Mode-Setting). Za nastavení grafické karty je pak zodpovědný X server a jsou vyřazeny DRI moduly jádra a knihoven Mesa, které mohou způsobovat potíže. Pokud systém po startu normálně pracuje, je možné zapsat tuto volbu do konfigurace zavaděče Grub natrvalo (resp. do uveřejnění opravy). |
| |
| ==== Vypnutí akcelerace ==== |
| |
| V konfiguraci X serveru lze selektivně vypínat jednotlivé pokročilé vlastnosti, čímž se sice sníží výkon grafického subsystému, avšak můžeme získat funkční prostředí (do uveřejnění opravy). Řešení je postaveno na tom, že //X server// je v rámci svých možností autokonfigurace schopen vypsat parametry ovladače, které je možno následně použít bez toho, aby bylo nutné pročítat manuálovou stránku. |
| |
* Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky#Obecné poznámky]]. | * Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky#Obecné poznámky]]. |
EndSection | EndSection |
| |
V tomto příkladu je možné použít například tyto volby (odkomentovat a doplnit, zkoušejte je použít jednotlivě): | V tomto příkladu je možné plně vypnout akceleraci pomocí volby //NoAccel//: |
| |
Option "SWcursor" "On" | |
Option "HWcursor" "Off" | |
Option "NoAccel" "On" | Option "NoAccel" "On" |
| |
Přičemž //SWcursor// a //HWcursor// jsou identické volby (s obráceným efektem) a volba //NoAccel// vypíná akceleraci úplně. | Některé ovladače podporují přepnutí metody akcelerace mezi XAA (starší) a EXA (novější), podrobnosti naleznete v manuálové stránce (viz níže): |
| |
Některé ovladače ještě podporují přepnutí metody akcelerace mezi XAA (starší) a EXA (novější): | |
| |
Option "AccelMethod" "EXA" | Option "AccelMethod" "EXA" |
| |
| Je-li rozbitý jen kurzor myši, je možné vypnout jeho hardwarovou akceleraci (resp. zapnout jeho softwarovou obsluhu) pomocí voleb //SWcursor// nebo //HWcursor// (obě jsou identické, avšak s obráceným účinkem): |
| |
| Option "SWcursor" "On" |
| Option "HWcursor" "Off" |
| |
Po provedení změn soubor uložte (v editoru ''nano'' stiskněte kombinaci kláves //Ctrl+o//). Funkčnost můžeme ihned vyzkoušet spuštěním X serveru nebo celého grafického prostředí pod právě přihlášeným uživatelem. Samotný //X Server// spustíte příkazem: | Po provedení změn soubor uložte (v editoru ''nano'' stiskněte kombinaci kláves //Ctrl+o//). Funkčnost můžeme ihned vyzkoušet spuštěním X serveru nebo celého grafického prostředí pod právě přihlášeným uživatelem. Samotný //X Server// spustíte příkazem: |
mv /etc/X11/xorg.conf.zaloha /etc/X11/xorg.conf | mv /etc/X11/xorg.conf.zaloha /etc/X11/xorg.conf |
| |
===== ===== | ==== Manuálová stránka ==== |
| |
| Podrobnější informace lze získat z manuálových stránek příslušného ovladače. Ve výše uvedeném příkladu je v sekci //Device// uvedeno: |
| |
| Driver "nv" |
| |
| Můžete proto zkusit zobrazit stejnojmennou manuálovou stránku, která je v grafickém prostředí přístupná v //Nápovědě// po stisknutí klávesy //F1//. V příkazovém řádku je k dispozici příkaz ''man'', který zobrazí manuálovou stránku, ve které je možné se pohybovat pomocí šipek nahoru (písmeno //b// o stránku nahoru) a šipky dolů (//mezerník// a stránku vpřed). Prohlížení lze ukončit stisknutím klávesy //q//. Zadejte příkaz: |
| |
| man nv |
| |
| Podobně jsou k dispozici další manuálové stránky: |
| |
| man ati |
| man radeon |
| man vesa |
| ... |
| |
| ==== Alternativní ovladače ==== |
| |
| Nepodaří-li se grafickou kartu zprovoznit nebo ji není možné používat bez akcelerace, je pro karty ATI a nVidia možné [[hardware#Instalace ovladačů pro grafické karty nVidia a ATI|nainstalovat jejich binární ovladače]]. |
| |
| Některé grafické čipy mohou být obslouženy více různými ovladači. //X Server// si vybírá nejvhodnější podle jejich identifikace (viz výpis [[hardware#PCI zařízení|PCI zařízení]]). Zásahem do souboru ''/etc/X11/xorg.conf'' do sekce //Device// můžete volbou //Driver// ovlivnit použitý ovladač (postup viz výše). Zaměnit někdy lze: |
| |
| * radeon, radeonhd |
| * nv, nouveau |
| |
| ===== Použití framebufferu ===== |
| Není-li možné upravit nastavení ovladače tak, aby byla karta funkční, je možné použít framebuffer s ovladačem ''fbdev'' tak, že do souboru ''/etc/X11/xorg.conf'' v sekci //Device// nastavíte volbou //Driver// na ''"fbdev"'' (postup vytvoření a úpravy konfiguračního souboru je popsán výše). |
| |
| Při použití framebufferu je nutné, aby jeho podpora byla v jádře Linuxu aktivní (existuje zařízení ''/dev/fb0''). Při startu počítače proto pomocí zavaděče Grub předáme jádru parametr ''vga=ask'' a mezerou oddělené číslo ''3'', aby se neaktivovalo grafické prostředí (viz kapitola [[grub#Ovládání zavaděče GRUB|GRUB, odstavec Ovládání zavaděče GRUB]]). Jádro se pak při startu zeptá, jaký režim má aktivovat. Stiskneme klávesu //Enter// a zobrazí se tabulka nabízených možností. Nejobvyklejší volbou je číslo 318, které přestavuje ve VESA standardu rozlišení 1024x768@24 (24 bitová barevná hloubka). Seznam voleb, které odpovídají VESA 2.0: |
| |
| Barvy | 640x400 640x480 800x600 1024x768 1152x864 1280x1024 1600x1200 |
| --------+-------------------------------------------------------------- |
| 4 bity | ? ? 0x302 ? ? ? ? |
| 8 bitů | 0x300 0x301 0x303 0x305 0x161 0x307 0x31C |
| 15 bitů | ? 0x310 0x313 0x316 0x162 0x319 0x31D |
| 16 bitů | ? 0x311 0x314 0x317 0x163 0x31A 0x31E |
| 24 bitů | ? 0x312 0x315 0x318 ? 0x31B 0x31F |
| 32 bitů | ? ? ? ? 0x164 ? |
| |
| Vyzkoušíme, který režim je nejvhodnější a tento parametr přidáme do souboru ''/boot/grub/grub.conf'', takže bude vypadat například takto: |
| |
| kernel /boot/vmlinuz-2.6.27.5-117.fc10.i686 ro root=LABEL=/ vga=0x318 |
| |
| V konfiguračním souboru ''/etc/X11/xorg.conf'' nesmí být aktuálně nastavený režim změněn, takže zakomentujeme eventuální volbu //DefaultDepth//. |
| |
| Podpora framebufferu je v Linuxu přítomna od verze 2.1.107 a umožňuje (mimo jiné) zobrazovat při startu grafické prvky (tučňáka, animovanou startovací obrazovku). Akcelerace je možná, avšak je zřídka využívána. Při akceleraci může čip na grafické kartě provést specifický výpočet a výslednou bitmapu umístit do framebufferu, čím odlehčí zátěž hlavnímu procesoru počítače. |
| |
| Framebuffer je abstraktní vrstva, která odděluje programy od hardware tak, že programy nepotřebují vědět nic o jeho přímém ovládání. Framebuffer představuje úsek paměti, který se přímo zobrazuje, takže změnou obsahu této paměti je dosažena adekvátní změna kresby na monitoru (používá se obdoba bitmapy). Komunikace s grafickou kartou je zajištěna prostřednictvím ovladače v jádře Linuxu, který využívá VESA standard verze 2.0((https://cs.wikipedia.org/wiki/VESA)). Nastavení framebufferu lze měnit za běhu příkazem ''fbset''. |
| |
| ===== Použití generického VESA režimu ===== |
| Není-li možné upravit nastavení ovladače tak, aby byla karta funkční, je možné použít generický ovladače ''vesa'' tak, že do souboru ''/etc/X11/xorg.conf'' v sekci //Device// nastavíte volbou //Driver// na ''"vesa"'' (postup vytvoření a úpravy konfiguračního souboru je popsán výše). Tento ovladač funguje bez aktivního framebufferu, protože ovládá grafickou kartu přímo. |
| |
| K dispozici nebude žádná akcelerace, protože ovladač podporuje pouze základ VESA standardu, aby bylo možné podporovat nejrůznější grafické karty. |
| |
| ---- |
[[obsah|Hlavní stránka]] | [[obsah|Hlavní stránka]] |
| |