Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verzePoslední revizeObě strany příští revize | ||
| navody:fc6jadro [2007/04/14 20:42] – macky | navody:fc6jadro [2007/04/15 08:54] – macky | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| - | [[navody: | ||
| - | |||
| - | ===== Jádro ===== | ||
| - | |||
| - | První linuxové jádro spatřilo světlo světa v roce 1991. Mezitím uplynulo patnáct let - jádro dospělo do verze 2.6 a skládá se z více než 4.5 miliónů řádků (je napsáno převážně v jazyce //C// a část pak v assembleru). Ačkoliv se dnes pod pojmem //Linux// rozumí některá z distribucí, | ||
| - | |||
| - | Jádro zajišťuje komunikaci mezi aplikacemi a hardwarem. Aplikace komunikují s hardwarem nepřímo přes tzv. souborů zařízení, | ||
| - | |||
| - | Ačkoliv defaulní nastavení jádra je pro většinu uživatelů naprosto dostačující, | ||
| - | |||
| - | ====Značení jádra==== | ||
| - | |||
| - | Aktuální verze stabilního jádra v době psaní tohoto článku (říjen 2006) byla 2.6.18. Každé z částí čísleného označení jádra má svůj význam.\\ | ||
| - | Číslo 2 je tzv. hlavní verze jádra a mění opravdu vyjímečně - jádro 2.0 bylo vydáno v roce 1996.\\ | ||
| - | Číslo 6 označuje tzv. vedlejší verzi jádra a mění se jednou za několik roků. Souběžně existují vždy tzv. stabilní jádro, které má sudé číslo verze (aktuálně 2.6), a tzv. vývojové jádro, které má číslo liché (aktuálně 2.7). Stabilní jádro je určeno běžným uživatelům a těm, pro které je spolehlivost jádra rozhodující((Např. těm, kteří používají //Linux// jako server.)). V rámci vývojového jádra je pak testována implementace nových vlastností jádra. Jsou-li na vývojovém jádře odstraněny všechny nedostatky, je prohlášeno za stabilní a čísla obou verzí se zvýší o jedna.\\ | ||
| - | Číslo 18 označuje tzv. patch level. Pomocí patche, které jsou vydávány v řádu měsíců, lze provádět opravy/ | ||
| - | Jestliže na Vašem systému zadáte příkaz '' | ||
| - | |||
| - | ==== Přidání ovladače ==== | ||
| - | * Přečtěte si kapitolu [[navody: | ||
| - | |||
| - | Jak již bylo zmíněno výše, ovladač zařízení zajišťuje komunikaci systému s konkrétním hardwarem. Jádro samotné obsahuje některé ovladače (např. ovladače pro systémy souborů), nicméně převažuje snaha vytvořit nad jádrem vrstvu s ovladači. Ovladač tak není integrální součástí jádra, ale má podobu modulu, který je v případě potřeby jádrem načten. To s sebou přináší několik výhod. První je, že ovladač musí být naprogramován " | ||
| - | |||
| - | === Soubor zařízení === | ||
| - | Každý hardware má svůj tzv. soubor zařízení. Přes tento soubor pak probíhá komunikace mezi aplikacemi a příslušným hardwarem. Soubory zařízení jsou umístěny v adresáři ''/ | ||
| - | Existují dva typy souborů zařízení - blokové a znakové. Blokové umožňují čtení/ | ||
| - | |||
| - | ls -l /dev/hda | ||
| - | | ||
| - | brw-r----- 1 root disk 3, 0 říj 9 18:28 /dev/hda | ||
| - | |||
| - | Písmeno '' | ||
| - | |||
| - | === Ovladač zařízení === | ||
| - | Samotný ovladač je možné do jádra přidat následujícími způsoby: | ||
| - | * tzv. " | ||
| - | * zavedením modulu ovladače | ||
| - | |||
| - | V této kapitole se budeme zabývat zavedením modulu ovladače do jádra. O přidání nových ovladačů do jádra pomocí tzv. patchů se můžete dočíst v této [[navody: | ||
| - | |||
| - | Nejvýhodnějším způsobem přidání ovladače do jádra je jeho zavedení ve formě tzv. modulu. Moduly distribuované společně s jádrem jsou uloženy adresáři ''/ | ||
| - | |||
| - | / | ||
| - | |||
| - | Jestliže jste při použití příkazu '' | ||
| - | |||
| - | / | ||
| - | |||
| - | Nejprve je však třeba vytvořit soubor, který obsahuje informace o vzájemných závislostech mezi jednotlivými moduly. Toho lze dosáhnout pomocí příkazu | ||
| - | |||
| - | / | ||
| - | |||
| - | který vytvoří soubor ''/ | ||
| - | |||
| - | / | ||
| - | |||
| - | Ten vygeneruje soubor ''/ | ||
| - | |||
| - | Odstranění ovladače z jádra lze provést pomocí | ||
| - | |||
| - | /sbin/rmmod ovladac | ||
| - | |||
| - | nebo restartem počítače. Pro permanentní zavedení modulů je třeba zapsat příslušný příkaz pro natažení ovladače do souborů typu '' | ||
| - | |||
| - | Výpis všech aktuálně natažených modulů získáte pomocí | ||
| - | |||
| - | /sbin/lsmod | ||
| - | |||
| - | **Poznámka: | ||
| - | |||
| - | ====Patchování jádra==== | ||
| - | * Přečtěte si kapitolu [[navody: | ||
| - | |||
| - | **Poznámka: | ||
| - | |||
| - | Patch je aktualizací jádra, která může mimojiné obsahovat také nové ovladače. Instalaci patche lze provést pomocí příkazu | ||
| - | |||
| - | gunzip -c cesta_k_patch_souboru/ | ||
| - | |||
| - | spuštěného z adresáře obsahujícího zdrojové kódy jádra (standardně se jedná o adresář ''/ | ||
| - | Samotné jádro ovladače i jednotlivé patche naleznete na stránkách [[http:// | ||
| - | |||
| - | gunzip -c cesta_k_patch_souboru/ | ||
| - | gunzip -c cesta_k_patch_souboru/ | ||
| - | gunzip -c cesta_k_patch_souboru/ | ||
| - | |||
| - | ==== Překlad jádra ==== | ||
| - | * Přečtěte si kapitolu [[navody: | ||
| - | |||
| - | Samotný překlad jádra vyžaduje poměrně hluboké znalosti nejen z oblasti //Linux//u ale také hardwaru. Jestliže Vám pojmy jako //TCP/IP//, //PCI// nebo //x86// nic neříkají nebo nevíte, jaký má Váš počítač //CPU// a zvukový čip, překlad jádra se Vám nejspíše napoprvé nepodaří. Nicméně následující postup je relativně bezpečný a není jím co zkazit. Úspěšné zkompilování jádra je tedy otázkou Vaší trpělivosti a času, který máte k dispozici. | ||
| - | \\ | ||
| - | Pokud chcete provádět překlad jádra, musíte mít k dispozici zdrojové kódy jádra a nástroje potřebné pro samotný překlad((Vedle pojmu " | ||
| - | \\ | ||
| - | === Nástroje pro překlad jádra === | ||
| - | |||
| - | Nástroje potřebné pro překlad jádra jsou obsaženy v balíčku vývojových nástrojů. Tento balíček nainstalujete pomocí | ||
| - | |||
| - | yum -y groupinstall " | ||
| - | |||
| - | === Jádro ze src.rpm === | ||
| - | |||
| - | **Poznámka: | ||
| - | \\ | ||
| - | Pro překlad jádra můžete použít **zdrojové kódy připravené v rámci projektu //Fedora Core//**. Toto jádro je modifikované pro potřeby //Fedora Core// a obsahuje některé úpravy oproti tzv. vanila jádru. | ||
| - | \\ | ||
| - | Nejprve nainstalujte balíček '' | ||
| - | |||
| - | yum -y install rpm-build | ||
| - | |||
| - | Proveďte aktualizaci jádra Vašeho systému. | ||
| - | |||
| - | yum -y update kernel | ||
| - | |||
| - | Restartujte počítač, abyste " | ||
| - | |||
| - | mkdir /opt/kernel | ||
| - | cd /opt/kernel | ||
| - | |||
| - | Do adresáře ''/ | ||
| - | |||
| - | yum install yum-utils | ||
| - | yumdownloader --source kernel --enablerepo updates-source | ||
| - | |||
| - | Tento soubor nainstalujete pomocí | ||
| - | |||
| - | rpm -ivh kernel-verze_jadra.src.rpm | ||
| - | |||
| - | Nyní je možné přistoupit k samotnému překladu jádra. Před samotným překladem je možné provést ruční editaci konfiguračního souboru '' | ||
| - | |||
| - | gedit / | ||
| - | |||
| - | Samotnou kompilaci zdrojových kódů jádra pak spustíte pomocí příkazů | ||
| - | |||
| - | cd / | ||
| - | | ||
| - | |||
| - | Výsledný //rpm// balíček pak naleznete v adresáři ''/ | ||
| - | |||
| - | ** Poznámka: ** Architekturu Vašeho počítače zjistíte pomocí příkazu '' | ||
| - | |||
| - | === Jádro z www.kernel.org (tzv. vanila jádro) === | ||
| - | |||
| - | Druhou možností je stáhnout **zdrojové kódy vanila jádra** ve formě | ||
| - | \\ | ||
| - | Stáhněte příslušný soubor se zdrojovými kódy ze stránek [[http:// | ||
| - | |||
| - | Přesuňte se do adresáře ''/ | ||
| - | |||
| - | cd / | ||
| - | |||
| - | Nakopírujte do tohoto adresáře soubor se zdrojovými kódy vanila jádra pomocí příkazu | ||
| - | |||
| - | mv cesta_k_souboru_se_zdrojovými_kody/ | ||
| - | |||
| - | popř. | ||
| - | |||
| - | mv cesta_k_souboru_se_zdrojovými_kody/ | ||
| - | | ||
| - | v závislosti na typu komprimovaného souboru. Soubor pak rozbalte pomocí příkazů | ||
| - | |||
| - | gunzip verze_jadra.tar.gz | ||
| - | |||
| - | popř. | ||
| - | |||
| - | bunzip2 verze_jadra.tar.bz2 | ||
| - | |||
| - | Původní soubor se zdrojovými kódy vanila jádra pak můžete smazat pomocí příkazu | ||
| - | |||
| - | rm -f verze_jadra.tar.* | ||
| - | |||
| - | **Poznámka: | ||
| - | \\ | ||
| - | Nyní následuje samotný překlad jádra. Přesuňte se do adresáře ''/ | ||
| - | |||
| - | cd / | ||
| - | |||
| - | Překlad spustíte pomocí příkazu | ||
| - | |||
| - | make config | ||
| - | | ||
| - | * | ||
| - | * Linux Kernel Configuration | ||
| - | * | ||
| - | * | ||
| - | * Code maturity level options | ||
| - | * | ||
| - | Prompt for development and/or incomplete code/ | ||
| - | |||
| - | Na jednotlivé otázky odpovídáte '' | ||
| - | Nastavení jádra pomocí '' | ||
| - | |||
| - | Výše zmiňovanou volbu '' | ||
| - | |||
| - | make menuconfig | ||
| - | |||
| - | {{ menuconfig.png }} | ||
| - | |||
| - | Chcete-li namísto '' | ||
| - | |||
| - | make gconfig | ||
| - | |||
| - | {{ gconfig.png }} | ||
| - | |||
| - | Pro konfiguraci jádra je třeba postupně procházet jednotlivé položky a u každé vybrat tu možnost, která nejlépe odpovídá Vašim požadavkům. Po té je třeba konfiguraci uložit a je možné přistoupit k samotnému překladu. Do příkazové řádky zadejte postupně následující příkazy | ||
| - | |||
| - | make dep | ||
| - | make clean | ||
| - | make bzImage | ||
| - | make modules | ||
| - | make modules_install | ||
| - | |||
| - | Zpracování těchto příkazů může trvat několik desítek minut až hodin v závislosti na konfiguraci Vašeho počítače.\\ | ||
| - | Zkopírujte soubor ''/ | ||
| - | |||
| - | cp / | ||
| - | cp / | ||
| - | |||
| - | Posledním krokem je úprava zavaděče //GRUB//, kam je zapotřebí přidat záznam pro Vaše nové jádro. Předpokládejme, | ||
| - | |||
| - | gedit / | ||
| - | |||
| - | a přidejte na jeho konec řádky | ||
| - | |||
| - | title Kernel verze_jadra | ||
| - | root (hd0,X) | ||
| - | kernel / | ||
| - | |||
| - | Po restartování počítače by se v nabídce zavaděče //GRUB// měl objevit řádek, který reprezentuje Vámi přeložené jádro. | ||
| - | |||
| - | ===== ===== | ||
| - | [[navody: | ||