Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize |
navody:fc6jadro [2006/10/16 21:37] – macky | navody:fc6jadro [2007/01/05 22:26] – macky |
---|
===== Jádro ===== | ===== Jádro ===== |
| |
První linuxové jádro spatřilo světlo světa v roce 1991. Mezitím uplynulo patnáct let - jádro dospělo do verze 2.6 a skládá se z více než 4.5 miliónů řádků (je napsáno převážně v jazyce //C++// a část pak v assembleru). Ačkoliv se dnes pod pojmem //Linux// rozumí některá z distribucí, správně bychom tímto pojmem měli označovat právě jádro, které je základním kamenem každé distribuce.\\ | První linuxové jádro spatřilo světlo světa v roce 1991. Mezitím uplynulo patnáct let - jádro dospělo do verze 2.6 a skládá se z více než 4.5 miliónů řádků (je napsáno převážně v jazyce //C// a část pak v assembleru). Ačkoliv se dnes pod pojmem //Linux// rozumí některá z distribucí, správně bychom tímto pojmem měli označovat právě jádro, které je základním kamenem každé distribuce.\\ |
| |
Jádro zajišťuje komunikaci mezi aplikacemi a hardwarem. Aplikace komunikují s hardwarem nepřímo přes tzv. souborů zařízení, do/ze kterých zapisují/načítají data. Komunikaci mezi soubory zařízení a hardwarem pak obstarávají tzv. ovladače zařízení.\\ | Jádro zajišťuje komunikaci mezi aplikacemi a hardwarem. Aplikace komunikují s hardwarem nepřímo přes tzv. souborů zařízení, do/ze kterých zapisují/načítají data. Komunikaci mezi soubory zařízení a hardwarem pak obstarávají tzv. ovladače zařízení.\\ |
| |
Ačkoliv defaulní nastavení jádra je pro většinu uživatelů naprosto dostačující, je možné jádro upravit podle Vašich představ. To je možné provést jednak překompilováním jádra, jednak editací souborů v adresáři ''/proc''. Druhá možnost tak představuje jakási zadní vrátka do systému ((Po restartu počítače však bude obnoveno původní nastavení. Trvalé změny je nutné zapsat do souboru ''/etc/sysctl.cong'' popř. nastavit pomocí příkazu ''sysctl''.)). Úpravy jádra vyžadují poměrně hluboké znalosti týkající se nejen samotného //Linux//u ale také hardwaru. | Ačkoliv defaulní nastavení jádra je pro většinu uživatelů naprosto dostačující, je možné jádro upravit podle Vašich představ. To je možné provést jednak překompilováním jádra, jednak editací souborů v adresáři ''/proc''. Druhá možnost tak představuje jakási zadní vrátka do systému((Po restartu počítače však bude obnoveno původní nastavení. Trvalé změny je nutné zapsat do souboru ''/etc/sysctl.cong'' popř. nastavit pomocí příkazu ''sysctl''.)). Úpravy jádra vyžadují poměrně hluboké znalosti týkající se nejen samotného //Linux//u ale také hardwaru. |
| |
====Značení jádra==== | ====Značení jádra==== |
Aktuální verze stabilního jádra v době psaní tohoto článku (říjen 2006) byla 2.6.18. Každé z částí čísleného označení jádra má svůj význam.\\ | Aktuální verze stabilního jádra v době psaní tohoto článku (říjen 2006) byla 2.6.18. Každé z částí čísleného označení jádra má svůj význam.\\ |
Číslo 2 je tzv. hlavní verze jádra a mění opravdu vyjímečně - jádro 2.0 bylo vydáno v roce 1996.\\ | Číslo 2 je tzv. hlavní verze jádra a mění opravdu vyjímečně - jádro 2.0 bylo vydáno v roce 1996.\\ |
Číslo 6 označuje tzv. vedlejší verzi jádra a mění se jednou za několik roků. Souběžně existují vždy tzv. stabilní jádro, které má sudé číslo verze (aktuálně 2.6), a tzv. vývojové jádro, které má číslo liché (aktuálně 2.7). Stabilní jádro je určeno běžným uživatelům a těm, pro které je spolehlivost jádra rozhodující ((Např. těm, kteří používají //Linux// jako server.)). V rámci vývojového jádra je pak testována implementace nových vlastností jádra. Jsou-li na vývojovém jádře odstraněny všechny nedostatky, je prohlášeno za stabilní a čísla obou verzí se zvýší o jedna.\\ | Číslo 6 označuje tzv. vedlejší verzi jádra a mění se jednou za několik roků. Souběžně existují vždy tzv. stabilní jádro, které má sudé číslo verze (aktuálně 2.6), a tzv. vývojové jádro, které má číslo liché (aktuálně 2.7). Stabilní jádro je určeno běžným uživatelům a těm, pro které je spolehlivost jádra rozhodující((Např. těm, kteří používají //Linux// jako server.)). V rámci vývojového jádra je pak testována implementace nových vlastností jádra. Jsou-li na vývojovém jádře odstraněny všechny nedostatky, je prohlášeno za stabilní a čísla obou verzí se zvýší o jedna.\\ |
Číslo 17 označuje tzv. patch level. Pomocí patche, které jsou vydávány v řádu měsíců, lze provádět opravy/úpravy stávajícího jádra včetně přidání nových ovladačů. Aplikací patche tak lze provést aktualizaci jádra.\\ | Číslo 18 označuje tzv. patch level. Pomocí patche, které jsou vydávány v řádu měsíců, lze provádět opravy/úpravy stávajícího jádra včetně přidání nových ovladačů. Aplikací patche tak lze provést aktualizaci jádra.\\ |
Jestliže na Vašem systému zadáte příkaz ''uname -r'' získáte výstup ve tvaru ''2.6.17-1.2187_FC5''. "Číslíček" je tedy poněkud více. Vedle patch levelu, vedlejší a hlavní verze jádra figuruje ve výpisu také číslo 1.2187. To značí verzi patch levelu pro potřeby projektu //Fedora Core//. Označení ''FC5'' pak znamená, že se jedná o jádro určené pro //Fedora Core// 5.\\ | Jestliže na Vašem systému zadáte příkaz ''uname -r'' získáte výstup ve tvaru ''2.6.17-1.2187_FC5''. "Číslíček" je tedy poněkud více. Vedle patch levelu, vedlejší a hlavní verze jádra figuruje ve výpisu také číslo 1.2187. To značí verzi patch levelu pro potřeby projektu //Fedora Core//. Označení ''FC5'' pak znamená, že se jedná o jádro určené pro //Fedora Core// 5.\\ |
| |
brw-r----- 1 root disk 3, 0 říj 9 18:28 /dev/hda | brw-r----- 1 root disk 3, 0 říj 9 18:28 /dev/hda |
| |
Písmeno ''b'' značí, že //IDE// disk ''hda'' je blokovým zařízením ((Znakové soubory zařízení jsou označeny písmenem ''c''.)). | Písmeno ''b'' značí, že //IDE// disk ''hda'' je blokovým zařízením((Znakové soubory zařízení jsou označeny písmenem ''c''.)). |
| |
=== Ovladač zařízení === | === Ovladač zařízení === |
V této kapitole se budeme zabývat zavedením modulu ovladače do jádra. O přidání nových ovladačů do jádra pomocí tzv. patchů se můžete dočíst v této [[navody:fc6jadro#Patchování jádra| kapitole]].\\ | V této kapitole se budeme zabývat zavedením modulu ovladače do jádra. O přidání nových ovladačů do jádra pomocí tzv. patchů se můžete dočíst v této [[navody:fc6jadro#Patchování jádra| kapitole]].\\ |
| |
Nejvýhodnějším způsobem přidání ovladače do jádra je jeho zavedení ve formě tzv. modulu. Moduly distribuované společně s jádrem jsou uloženy adresáři ''/lib/modules/cislo_verze_jadra'' ((Aktuální verzi jádra lze zjistit pomocí ''uname -r''.)). Příslušný ovladač lze velice snadno zavést pomocí | Nejvýhodnějším způsobem přidání ovladače do jádra je jeho zavedení ve formě tzv. modulu. Moduly distribuované společně s jádrem jsou uloženy adresáři ''/lib/modules/cislo_verze_jadra''((Aktuální verzi jádra lze zjistit pomocí ''uname -r''.)). Příslušný ovladač lze velice snadno zavést pomocí |
| |
/sbin/insmod /lib/modules/verze_jadra/kernel/drivers/typ_zarizeni/ovladac.ko | /sbin/insmod /lib/modules/verze_jadra/kernel/drivers/typ_zarizeni/ovladac.ko |
* Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6obsah#Obecné poznámky]]. | * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6obsah#Obecné poznámky]]. |
| |
**Poznámka:** Výše popsaný postup je aplikovatelný na tzv. vanila jádro. //Fedora Core// však používá jádro modifikované - proto by aplikace patchů výše popsaným způsobem pravděpodobně měla za následek nefunkčnost systému. Jednodušší (a v drtivé většině případů naprosto dostačující) je provést aktualizaci jádra pomocí příkazu ''yum -y update kernel.i586'' ((Příkaz musí být spouštěn z účtu superuživatele.)). Nicméně Vám nic nebrání si stáhnout stáhnout vanila jádro z [[http://www.kernel.org]], na něj následně aplikovat patche a následně jádro přeložit (viz. dále). | **Poznámka:** Výše popsaný postup je aplikovatelný na tzv. vanila jádro. //Fedora Core// však používá jádro modifikované - proto by aplikace patchů výše popsaným způsobem pravděpodobně měla za následek nefunkčnost systému. Jednodušší (a v drtivé většině případů naprosto dostačující) je provést aktualizaci jádra pomocí příkazu ''yum -y update kernel''((Příkaz musí být spouštěn z účtu superuživatele.)). Nicméně Vám nic nebrání si stáhnout stáhnout vanila jádro z [[http://www.kernel.org]], na něj následně aplikovat patche a následně jádro přeložit (viz. dále). |
| |
Patch je aktualizací jádra, která může mimojiné obsahovat také nové ovladače. Instalaci patche lze provést pomocí příkazu | Patch je aktualizací jádra, která může mimojiné obsahovat také nové ovladače. Instalaci patche lze provést pomocí příkazu |
| |
spuštěného z adresáře obsahujícího zdrojové kódy jádra (standardně se jedná o adresář ''/usr/src/kernels/cislo_verze_kernelu'').\\ | spuštěného z adresáře obsahujícího zdrojové kódy jádra (standardně se jedná o adresář ''/usr/src/kernels/cislo_verze_kernelu'').\\ |
Samotné jádro ovladače i jednotlivé patche naleznete na stránkách [[http://www.kernel.org]] (např. jádro 2.6 včetně patchů naleznete [[http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/v2.6/| zde ]]). Jestliže máte např. jádro 2.6.14 ((Verzi aktuálního jádra zjistíte pomocí ''uname -r''.)) a chtěli byste provést jeho aktualizaci na verzi 2.6.17, musíte stáhnout patche 2.6.15, 2.6.16 a 2.6.17 a tyto pak postupně nainstalovat. Jestliže nebude pořadí instalace patchů dodrženo nebo bude některý patch aplikován vícekrát, skončí tato operace nezdarem. | Samotné jádro ovladače i jednotlivé patche naleznete na stránkách [[http://www.kernel.org]] (např. jádro 2.6 včetně patchů naleznete [[http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/v2.6/| zde]]). Jestliže máte např. jádro 2.6.14((Verzi aktuálního jádra zjistíte pomocí ''uname -r''.)) a chtěli byste provést jeho aktualizaci na verzi 2.6.17, musíte stáhnout patche 2.6.15, 2.6.16 a 2.6.17 a tyto pak postupně nainstalovat. Jestliže nebude pořadí instalace patchů dodrženo nebo bude některý patch aplikován vícekrát, skončí tato operace nezdarem. |
| |
gunzip -c cesta_k_patch_souboru/patch-2.6.15.gz | patch -p1 | gunzip -c cesta_k_patch_souboru/patch-2.6.15.gz | patch -p1 |
| |
=== Příprava === | === Příprava === |
Pokud chcete provádět překlad jádra, musíte mít k dispozici zdrojové kódy jádra a nástroje potřebné pro samotný překlad ((Vedle pojmu "překlad" se také v této souvislosti můžete setkat s pojmem "kompilace" - jedná se ekvivalenty.)).\\ | Pokud chcete provádět překlad jádra, musíte mít k dispozici zdrojové kódy jádra a nástroje potřebné pro samotný překlad((Vedle pojmu "překlad" se také v této souvislosti můžete setkat s pojmem "kompilace" - jedná se ekvivalenty.)).\\ |
| |
== Zdrojové kódy jádra == | == Zdrojové kódy jádra == |
Nejjednodušším způsobem, jak získat zdrojové kódy jádra, je stáhnout je z reporitářů pomocí aplikace //yum//. | |
| |
yum -y install kernel-devel.i586 | Můžete použít **zdrojové kódy jádra připravené v rámci projektu //Fedora Core//**. Toto jádro je modifikované pro potřeby //Fedora Core// a obsahuje některé úpravy oproti tzv. vanila jádru.\\ |
| |
Toto jádro je modifikované pro potřeby //Fedora Core// a obsahuje některé úpravy oproti tzv. vanila jádru.\\ | **Poznámka:** Níže uvedený postup byl převzat z [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-fc6.html#kernelsrc |www.mjmwired.net]].\\ |
| |
Druhou možností je stáhnout zdrojové kódy vanila jádra ve formě '.gz' popř. '.bz2' souborů přímo na stránkách [[http://www.kernel.org]]. Tyto komprimované soubory mají velikost 40 - 50 //MB// v závislosti na použitém komprimačním formátu a verzi jádra.\\ | yum -y update kernel |
| |
| Tímto provedete aktualizaci jádra. Restartujte počítač, abyste "natáhli" nové jádro. Po té zadejte do příkazové řádky |
| |
| mkdir /opt/kernel |
| cd /opt/kernel |
| |
| Výše uvedené příkazy vytvoří adresář ''/opt/kernel'' a nastaví ho jako pracovní. |
| |
| yum install yum-utils |
| yumdownloader --source kernel --enablerepo updates-source |
| |
| Tímto stáhnete do adresáře ''/opt/kernel'' soubor ve tvaru ''kernel-verze_jadra.src.rpm'', který obsahuje zdrojové kódy. Tento soubor nainstalujete pomocí |
| |
| rpm -ivh kernel-verze_jadra.src.rpm |
| |
| Druhou možností je stáhnout **zdrojové kódy vanila jádra** ve formě '.gz' popř. '.bz2' souborů přímo na stránkách [[http://www.kernel.org]]. Tyto komprimované soubory mají velikost 40 - 50 //MB// v závislosti na použitém komprimačním formátu a verzi jádra.\\ |
Přesuňte se do adresáře ''/usr/src/kernels''. | Přesuňte se do adresáře ''/usr/src/kernels''. |
| |
| |
Na jednotlivé otázky odpovídáte ''Y'' (ano), ''n'' (ne). Jestliže si odpovědí nejste jisti, zadejte ''?'' a u většiny položek se Vám zobrazí podrobnější popis. V řadě případů Vám bude nabídnuta ještě další možnost - ''m''. Pomocí této volby nebude odpovídající část kódu zapracována přímo do jádra, ale bude zkompilována jako modul.\\ | Na jednotlivé otázky odpovídáte ''Y'' (ano), ''n'' (ne). Jestliže si odpovědí nejste jisti, zadejte ''?'' a u většiny položek se Vám zobrazí podrobnější popis. V řadě případů Vám bude nabídnuta ještě další možnost - ''m''. Pomocí této volby nebude odpovídající část kódu zapracována přímo do jádra, ale bude zkompilována jako modul.\\ |
Nastavení jádra pomocí ''config'' je téměř nadlidský úkol - k jednotlivým otázkám se není možné vracet a každá chyba tak znamená, že je třeba celé martýrium třeba opakovat od začátku. Navíc není možné odpovědět pouze na část otázek, odpovědi uložit a pokračovat později. Z tohoto důvodu je vhodnější použít grafické nádstavby ''menuconfig'' nebo ''gconfig''. | Nastavení jádra pomocí ''config'' je téměř nadlidský úkol - k jednotlivým otázkám se není možné vracet a každá chyba tak znamená, že je třeba celé martýrium opakovat od začátku. Navíc není možné odpovědět pouze na část otázek, odpovědi uložit a pokračovat později. Z tohoto důvodu je vhodnější použít grafické nádstavby ''menuconfig'' nebo ''gconfig''. |
| |
Výše zmiňovanou volbu ''menuconfig'' je možné použít i textovém režimu. Je třeba pouze nainstalovat knihovnu //ncurses-devel// pomocí příkazu ''yum -y ncurses-devel''. Rozhraní pro konfiguraci jádra se pak spouští z adresáře ''/usr/src/kernels/vezre_jadra'' pomocí | Výše zmiňovanou volbu ''menuconfig'' je možné použít i textovém režimu. Je třeba pouze nainstalovat knihovnu //ncurses-devel// pomocí příkazu ''yum -y ncurses-devel''. Rozhraní pro konfiguraci jádra se pak spouští z adresáře ''/usr/src/kernels/vezre_jadra'' pomocí |