Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:fc6bezpecnost [2007/02/24 14:28] – macky
+++ navody:fc6bezpecnost [2007/03/04 09:58] – macky
@@ Řádek 76: / Řádek 76: @@
 ==== SELinux ====
-Tato kapitola vznikla na základě následujících článků:
+Následující kapitolu nelze v žádném případě považovat za vyčerpávající pojednání o problematice //SELinux//u (na toto téma vznikla celá řada knih). Cílem této kapitoly je seznámit se základní filozofií a elementárním nastavením //SELinux//u. Kapitola vznikla na základě následujících článků:
   * [[http://fedoraproject.org/wiki/SELinux|Wikipedia - SELinux]]
   * [[http://www.samag.com/documents/s=7835/sam0303a/0303a.htm|SELinux od K.Thompsona]]
@@ Řádek 84: / Řádek 84: @@
 === Úvod do teorie ===
-//SELinux// (**S**ecurity **E**nhanced **Linux**) zvyšuje bezpečnost Vašeho systému //Fedora Core// tak, že omezuje množinu souborů, se kterými mohou aplikace pracovat a množinu úkonů, které mohou tyto aplikace provádět. Bezpečnostní přínos //SELinux//u spočívá v tom, že implementuje mechanismus kontroly přístupů.\\
+//SELinux// (**S**ecurity **E**nhanced **Linux**) zvyšuje bezpečnost Vašeho systému //Fedora Core// tak, že omezuje množinu souborů, se kterými mohou aplikace pracovat a množinu úkonů, které mohou tyto aplikace provádět. Bezpečnostní přínos //SELinux//u tak spočívá v tom, že implementuje mechanismus kontroly přístupů.\\
 //SELinux// byl vyvinut agenturou //NSA// (U.S. **N**ational **S**ecurity **A**gency) ve spolupráci s firmami jako např. //NAI Labs//, //Secure Computing Corp.// a //MITRE Corp.// Pro potřeby komunity byl uvolněn 22. prosince 2000. //SELinux// má formu jádrového modulu //LSM// - (**L**inux **S**ecurity **M**odule). Od verze 2.4 je podporován formou patche, od verze 2.6 je pak přímo součástí jádra. //SELinux// je zahrnut také do distribuce //Fedora Core// a to od její druhé verze.\\
@@ Řádek 91: / Řádek 91: @@
 V praxi existují různé tzv. modely kontroly přístupů. V unixových systémech se tradičně používá tzv. //DAC// (**D**iscretionary **A**ccess **C**ontrol) mechanismus. Hlavní myšlenka tohoto přístupu spočívá v tom, že každý uživatel má plnou kontrolu nad všemi svými procesy((Zjednodušeně lze pojem "proces" chápat jako spuštěnou aplikaci. Jestliže tedy např. spustíte textový editor, inicializovali jste tímto nový proces.)) a soubory((Adresář je ve své podstatě také soubor. Jediným rozdílem mezi klasickým souborem a adresářem je ten, že adresář má přesně danou strukturu.)). Některá práva k těmto procesům a souborům pak může poskytnout také jiným uživatelům. Slabým místem této filozofie je tzv. superuživatel((Velice často se namísto pojmu "superuživatel" můžete setkat s pojmem "root". Tyto pojmy jsou ekvivalentní.)). Jedná se o uživatele, který má administrátorská práva k celému systému. To v praxi znamená, že má absolutní práva ke všem procesům a soborů v systému. Jestliže se tedy někomu podaří "ovládnout" proces, který patří superuživateli, stává se neomezeným vládcem systému.\\
-Druhou možností kontroly přístupů je tzv. //MAC// (**M**andatory **A**ccess **C**ontrol). Tento mechanismus je implementován právě v rámci //SELinux//. V tomto případě jsou přístupová práva definovaná administrátorem a nemohou být změněna jiným uživatelem. To, k jakým souborům mohou jednotlivé procesy přistupovat, je dáno sadou striktních pravidel. Obecné pravidlo zní, že co není povoleno je zakázáno. Použití koncepce //MAC// v unixových systémech výše popsaným způsobem by bylo však příliš složité, protože by to vyžadovalo definovaní práv pro každého uživatele a každý proces, který tento uživatel může spustit.
+Druhou možností kontroly přístupů je tzv. //MAC// (**M**andatory **A**ccess **C**ontrol). Tento mechanismus je implementován právě v rámci //SELinux//. V tomto případě jsou přístupová práva definovaná administrátorem a nemohou být změněna jiným uživatelem. To, k jakým souborům mohou jednotlivé procesy přistupovat, je dáno sadou striktních pravidel. Obecné pravidlo zní, že co není povoleno, je zakázáno. Použití koncepce //MAC// v unixových systémech výše popsaným způsobem by bylo však příliš složité, protože by vyžadovalo definování práv pro každého uživatele a každý proces, který tento uživatel může spustit.
 Rozšířením myšlenky //MAC// je tak //RBAC// (**R**ole-**B**ased **A**ccess **C**ontrol). Zde administrátor vytvoří tzv. role, pro které následně definuje sadu pravidel. Jednotlivým uživatelům pak přiřadí konkrétní role.
 == Implementace SELinuxu ==
-//SELinux// implementuje //MAC// a //RBAC// do jádra ve formě modulu //LSM//. Administrátor může prostřednictvím tzv. bezpečnostního serveru nastavit, jací uživatelé a procesy (v terminologii //SELinux//u se hovoří o tzv. subjektech) mohou přistupovat k jakým souborům popř. zařízením (tzv. objektům). V praxi je nejprve zkoumáno, zda-li má uživatel práva k požadovanému souboru dle //DAC// (tj. jestli má právo čtení, zápisu apod.). Je-li tato podmínka splněna, následuje kontrola splnění podmínek definovaných v rámci //MAC// (tj. zda-li má příslušný proces oprávnění k danému souboru). V //SELinux//u je výše popsaný proces nazýván jako //TE// (**T**ype **E**nforcement).\\
+//SELinux// implementuje //MAC// a //RBAC// do jádra ve formě modulu //LSM//. Administrátor může prostřednictvím tzv. bezpečnostního serveru nastavit, jací uživatelé a procesy (tzv. subjekty) mohou přistupovat k jakým souborům popř. zařízením (tzv. objektům). V praxi je nejprve zkoumáno, zda-li má uživatel práva k požadovanému souboru dle //DAC// (tj. jestli má právo čtení, zápisu apod.). Je-li tato podmínka splněna, následuje kontrola splnění podmínek definovaných v rámci //MAC// (tj. zda-li má příslušný proces oprávnění k danému souboru).\\
-V praxi to znamená, že kdyby se útočník "zmocnil" procesu vlastněného superuživatelem, mohl by manipulovat pouze se soubory a zařízením, ke kterým má tento proces oprávnění. Potenciální škoda, kterou by takto mohl napáchat je nesrovnatelně menší než v případě, že by byl implementován pouze //DAC//.\\
+V praxi to znamená, že kdyby se útočník "zmocnil" procesu vlastněného superuživatelem, mohl by manipulovat pouze se soubory a zařízením, ke kterým má tento proces oprávnění. Potenciální škoda, kterou by takto mohl napáchat, je nesrovnatelně menší než v případě, že by byl implementován pouze //DAC//.\\
-//SELinux// také umožňuje implementaci tzv. //MLS// (**M**ulti-**L**evel **S**ecurity model). Filozofií tohoto modelu je přiřazení jednotlivých objektů (tj. souborů) do tzv. bezpečnostních vrstev. Tyto vrstvy jsou hierarchicky uspořádány a platí obecné pravidlo, že informace může být předána pouze z vyšší bezpečnostní vrstvy do nižší.
+//SELinux// také umožňuje implementaci tzv. //MLS// (**M**ulti-**L**evel **S**ecurity model). Filozofií tohoto modelu je přiřazení jednotlivých objektů (tj. souborů) do tzv. bezpečnostních vrstev. Tyto vrstvy jsou hierarchicky uspořádány a platí obecné pravidlo, že informace může být předána pouze z vyšší bezpečnostní vrstvy do nižší. To umožňuje dále omezit okruh uživatelů, kteří mají přístup k vybraným souborům.
 === Vypnutí/zapnutí SELinuxu ===
@@ Řádek 104: / Řádek 104: @@
   * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6Obsah|Obecné poznámky]].
-{{ selinux.png }}
+{{ navody: selinux.png | SELinux }}
-Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí se standardních repozitářů pro //Fedora Core//.
+Bezpečnostní omezení daná //SELinux//em občas mohou způsobovat, že nelze do systému přidávat např. pluginy nebo ovladače, které nepocházejí ze standardních repozitářů pro //Fedora Core//. Řešením tohoto problému pak může být vypnutí //SELinux//u.
-//SELinux// má tři základní módy - ''Vynucující'' (Enforcing), ''Tolerantní'' (Permissive), ''Zakázán'' (Disabled). V rámci módu ''Vynucující'' je bezpečnostní politika //SELinuxu// aktivně vynucována. To znamená, že procesy mohou přistupovat pouze k souborů, které jsou jim v rámci pravidel přiřazeny. Mód ''Tolerantní'' znamená, že //SELinux// posílá varovné zprávy do souboru ''/var/log/messages'', avšak dodržování bezpečnostních pravidel nevyžaduje. V režimu ''Zakázán'' nejsou pravidla //SELinux//u aplikována vůbec.\\
+//SELinux// má tři základní módy - ''Vynucující'' (Enforcing), ''Tolerantní'' (Permissive), ''Zakázán'' (Disabled). V rámci módu ''Vynucující'' je bezpečnostní politika //SELinuxu// aktivně vynucována. To znamená, že procesy mohou přistupovat pouze k souborů, které jsou jim v rámci politiky přiřazeny. Mód ''Tolerantní'' znamená, že //SELinux// posílá varovné zprávy do souboru ''/var/log/messages'', avšak dodržování bezpečnostních politik nevyžaduje. V režimu ''Zakázán'' nejsou politiky //SELinux//u aplikována vůbec.\\
 Všechny tři módy se dají nastavit prostřednictvím nabídky //Aplikace -> Systém -> Správa -> Úroveň zabezpečení a firewall//. V okně //Nastavení úrovně zabezpečení//, zvolte záložku //SELinux//. Jednotlivé módy je pak možné zvolit v roletkové nabídce položky //Nastavení SELinux//.
-Jednotlivé módy //SELinux//u je možné nastavit také přímo v souboru ''/etc/selinux/config''.
+Módy //SELinux//u je možné nastavit také přímo v souboru ''/etc/selinux/config''.
   # This file controls the state of SELinux on the system.
@@ Řádek 126: / Řádek 126: @@
   # SETLOCALDEFS= Check local definition changes
   SETLOCALDEFS=0
-**Poznámka:** Pokud jste měli //SELinux// vypnutý a zapnete jej, bude třeba systém restartovat a při startu systému počkat, až //SELinux// "označkuje" všechny soubory na disku.
+Módy ''Vynucující'' a ''Tolerantní'' lze také nastavit pomocí příkazu ''setenforce''. Pomocí
+  /usr/sbin/setenforce 1
+nastavíte ''Vynucující'' mód, pomocí
+  /usr/sbin/setenforce 0
+pak ''Tolerantní'' mód.
+Kompletní informace o aktuálním nastavení //SELinux//u lze získat zadáním příkazu
+  /usr/sbin/sestatus -v
+  SELinux status:                 enabled
+  SELinuxfs mount:                /selinux
+  Current mode:                   enforcing
+  Mode from config file:          enforcing
+  Policy version:                 21
+  Policy from config file:        targeted
+  Process contexts:
+  Current context:                user_u:system_r:unconfined_t
+  Init context:                   system_u:system_r:init_t
+  File contexts:
+  Controlling term:               user_u:object_r:devpts_t
+  /etc/passwd                     system_u:object_r:etc_t
+  /etc/shadow                     system_u:object_r:shadow_t
+  /bin/bash                       system_u:object_r:shell_exec_t
+  /bin/login                      system_u:object_r:login_exec_t
+  /bin/sh                         system_u:object_r:bin_t -> system_u:object_r:shell_exec_t
+  /sbin/agetty                    system_u:object_r:getty_exec_t
+  /sbin/init                      system_u:object_r:init_exec_t
+  /sbin/mingetty                  system_u:object_r:getty_exec_t
+  /usr/sbin/sshd                  system_u:object_r:sshd_exec_t
+  /lib/libc.so.6                  system_u:object_r:lib_t -> system_u:object_r:lib_t
+  /lib/ld-linux.so.2              system_u:object_r:lib_t -> system_u:object_r:ld_so_t
+**Poznámka:** Pokud jste měli //SELinux// vypnutý a zapnete jej, bude třeba systém restartovat a při startu systému počkat, až //SELinux// "označkuje" všechny soubory na disku. Aktivace //SELinux//u snižuje výkon systému o cca 5%.
 === Bezpečnostní kontext ===
-Bezpečnostní kontext lze  charakterizovat jako bezpečnostní sadu pravidel, která se váží ke konkrétnímu procesu nebo souboru. V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file_context// a v případě procesu s pojmem //domain//.
+Bezpečnostní kontext lze  charakterizovat jako bezpečnostní sadu pravidel, která se váží ke konkrétnímu uživateli, procesu nebo souboru. V případě souborů se někdy můžete setkat s ekvivalentním pojmem //file_context// a v případě procesu s pak často používá pojmem //domain//. Informace o bezpečnostním kontextu souborů jsou uloženy v rozšířeném atributu systému souborů a jsou tudíž jehou součástí.
 == Struktura bezpečnostního kontextu ==
@@ Řádek 140: / Řádek 180: @@
   ps -e --context
-získat následující výstup pro aktuálně spuštěné procesy
+resp.
+  ps -auxZ
+získat pro aktuálně spuštěné procesy podobný výpis
   PID CONTEXT                         COMMAND
@@ Řádek 165: / Řádek 209: @@
   ...
-Pro soubory lze podobný výpis získat pomocí příkazu
+Pro soubory lze adekvátní výpis získat pomocí
   ls -e --context
+popř. pomocí
+  ls -laZ
   -rw-rw-r--  macky macky user_u:object_r:user_home_t      black_scholes.m~
@@ Řádek 177: / Řádek 225: @@
   -rw-rw-rw-  macky macky user_u:object_r:user_home_t      skript~
-V obou případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se v našem případě skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role, a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem.
+Bezpečnostní profil aktivního uživatele zjistíte příkazem
-**Typ** je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Typ vždy končí na ''_t'' (//type//).\\
+  /usr/bin/id -Z
-Další složkou je **role**. Ta má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Soubory mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu. Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních profilů a tvoří tak základ //RBAC//. Role končí standardně na ''_r'' (//role//).\\
-Poslední složkou je **uživatel**. Na uživatele lze pohlížet jako na množinu rolí. Bezpečnostní profil uživatele lze vytvořit totiž tak, že konkrétnímu uživateli přiřadíme přiřadíme konkrétní role. Defaultně v //SELinux//u figurují dva uživatelé - ''user_u'' a ''system_u''. Uživatel ''user_u'' je standardním profilem uživatele; pomocí ''system_u'' jsou označeny procesy spuštěné v průběhu bootování systému (tj. procesy, které nebyly aktivovány uživatelem). Složka uživatel končí na ''_u'' (//user//).\\
+  user_u:system_r:unconfined_t
+Ve všech případech získáte informaci o tzv. bezpečnostním kontextu. V prvním případě se jednalo o bezpečnostní kontext procesů, v druhém případě o bezpečnostní kontext souborů / adresářů a ve třetím případě o bezpečnostní kontext uživatele. Konkrétně se jedná o část výpisu ve tvaru ''xxx_u:xxx_r:xxx_t''. Bezpečnostní kontext se skládá ze tří částí oddělených dvojtečnou - uživatele, role a typu. Z výše zmiňovaných součástí //SELinux//u schází //**MLS**// - ta by se nacházela úplně na konci, tj. za typem.\\
+**Typ** je nejdůležitější složkou //SELinux//u - velká část bezpečnostních pravidel se "opírá" právě o něj. Některé klíčové aplikace jako např. //httpd// nebo //Samba// mají vlastní bezpečnostní typ. Ostatní aplikace většinou používají defaultní typ ''unconfined_t'' - v tomto případě spoléhají pouze na //DAC//. Typ vždy končí na ''_t'' (//type//).\\
+Další složkou je **role**. Ta má smysl pouze v případě subjektů (tj. uživatelů a procesů). Soubory mají vždy přiřazenu roli ''object_r'' a jejich případě má tato role za úkol pouze "vyplnit" místo v příslušné části bezpečnostního kontextu. Jak již bylo zmíněno dříve, role slouží k vytváření bezpečnostních profilů a tvoří tak základ //RBAC//. Každý uživatel můžeme mit v jeden okamžik přiřazenu pouze jednu roli. V případě, že uživatel potřebuje jinou roli, musí se mezi těmito rolemi "přepnout". Role končí standardně na ''_r'' (//role//).\\
+Poslední složkou je **uživatel**. Na uživatele lze pohlížet jako na množinu rolí. Bezpečnostní profil uživatele lze vytvořit totiž tak, že konkrétnímu uživateli přiřadíme přiřadíme konkrétní role. Defaultně v //SELinux//u figurují tři uživatelé - ''user_u'', ''system_u'' a ''root''. Uživatel ''user_u'' je standardním profilem uživatele; pomocí ''system_u'' jsou označeny procesy spuštěné v průběhu bootování systému (tj. procesy, které nebyly aktivovány uživatelem). Uživatel ''root'' je Vám přiřazen //SELinux//em, jestliže se přihlásíte jako superuživatel. Je důležité si uvědomit, že pojem "uživatel" používaný v rámci //SELinux//u se neshoduje s pojmem "uživatel", tak jak je běžně chápán v unixových systémemch((Koneckonců všem běžným uživatelům je po přihlášení //SELinuxem// "přiřazen" uživatel ''user_u''. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy je tedy zřejmý.)) - aby se předešlo možným nedorozumněním, používá se v rámci //SELinux//u také pojem "identita". Složka "uživatel" končí standardně na ''_u'' (//user//)((Pochopitelně s vyjímkou uživatele ''root''.)).\\
+Bezpečnostní pravidla jsou pak dána formou matice, které "propojují" kontexty objektů a subjektů. Např. příkaz ''allow httpd_t net_conf_t:file { read getattr lock ioctl }'' umožňuje objektům ''httpd_t'' číst konfigurační soubory s typem ''net_conf_t''. Na základě tohoto pravidla může libovolný objekt typu ''httpd_t'' přistupovat k subjektům s typem ''net_conf_t''.
 **Tip:** Jestliže budete chtít nalézt soubor, který má příslušný bezpečnostní kontext, stačí zadat analogický příkaz
@@ Řádek 189: / Řádek 245: @@
 == Konfigurační soubory ==
-Konfigurační soubory //SELinux//u jsou uloženy v adresáři ''/etc/selinux/'' - konkrétně pak v podadresáři ''targeted''. Podadresář je možné změnit v souboru ''/etc/selinux/config''.
+Konfigurační soubory //SELinux//u jsou uloženy v adresáři ''/etc/selinux/''. Každý z podadresářů ''/etc/selinux'' pak může obsahovat samostatnou sadu bezpečnostních politik. Ve //Fedora Core// je defaultním podadresářem podadresář ''targeted''. Tento podadresář je možné změnit v souboru ''/etc/selinux/config''.
   ...
@@ Řádek 195: / Řádek 251: @@
   ...
-Adresář ''/etc/selinux/targeted'' obsahuje další adresáře a soubory.
+Je tak možné nadefinovat několik bezpečnostních profilů a ty následně měnit podle potřeby((Nicméně z logiky věci plyne, že v jeden okamžik může být aktivní pouze jedna politika.)).\\
+Vraťme se zpět k adresáři ''/etc/selinux/targeted''. Tento adresář obsahuje další adresáře a soubory.
   ls -la /etc/selinux/targeted
@@ Řádek 208: / Řádek 266: @@
 Adresář ''contexts'' obsahuje defaultní bezpečnostní kontexty. Některé aplikace používají tento tyto soubory pro konfiguraci systému.
-Adresář ''modules'' je používán utilitami ''semodule'' a ''semanage'' jako pracovní při modifikaci politiky. Aktuální politika je uložena v podadresáři ''active''; předchozí politika pak v adresáři ''previous''.
+Adresář ''modules'' je používán utilitami //SELinux//u jako pracovní při modifikaci politiky. Aktuální politika je uložena v podadresáři ''active''; předchozí politika pak v adresáři ''previous''.
-Dalším adresářem je ''policy'', který obsahuje profily aktuální bezpečnostní politiky. Ta je dána bezpečnostními pravidly, kterými se momentálně řídí //SELinux//.
+Dalším adresářem je ''policy'', který obsahuje profily aktuální bezpečnostní politiky. Ta je dána bezpečnostními pravidly, kterými se momentálně řídí //SELinux//. Jedná se o soubor ve tvaru ''policy.xx'', kde ''xx'' představuje verzi politiky((Verzí se rozumí syntaxe, která je používána při definování bezpečnostních politik. Aktuální verzí v době psaní tohoto článku byla  21.)). Jedná se tedy z pohledu //SELinux//u o nejdůležitější soubor.
-V adresáři je také uložen ''/etc/selinux/targeted'' soubor ''seusers''. Tento soubor umožňuje mapovat linuxové uživatele na uživatele //SELinux//u a specifikovat úrovně //MLS//, se kterými mohou pracovat. Jestliže není konkrétní linuxový uživatel specifikován v tomto souboru, je použit defaultní //SELinux//ový uživatel (tj.''user_u''). Soubor ''seusers'' by neměl být modifikován jinak než pomocí utility ''semanage''.
+V adresáři ''/etc/selinux/targeted'' je také uložen soubor ''seusers''. Tento soubor umožňuje mapovat linuxové uživatele na uživatele //SELinux//u a specifikovat úrovně //MLS//, se kterými mohou pracovat. Jestliže není konkrétní linuxový uživatel specifikován v tomto souboru, je použit defaultní //SELinux//ový uživatel (tj.''user_u''). Soubor ''seusers'' by neměl být modifikován ručně.
-Jednotlivé bezpečnostní úrovně //MLS//, na které se odkazuje soubor ''seusers'', jsou definovány v souboru ''setrans.conf''.
+Jednotlivé bezpečnostní úrovně //MLS//, na které se odkazuje soubor ''seusers'', jsou definovány v souboru ''setrans.conf''. Tento soubor obsahuje také krátkou nápovědu.
+=== Změna nastavení bezpečnostního kontextu ===
+== Základní změna nastavení ==
+Elementární změny bezpečnostního profilu lze provádět přes nabídku //Aplikace -> Systém -> Správa -> Úroveň zabezpečení a firewall// na záložce //SELinux//. Zde lze nastavit některé zákazy / povolení pro základní aplikace (viz. výše uvedená obrazovka).\\
+== SELinux Management Tool ==
+  * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6obsah#Obecné poznámky]].
+  * Přečtěte si kapitolu [[navody:fc6instalace_aplikaci#Přidání repozitáře]].
+Poněkud podrobnější nastavení umožňuje aplikace //SELinux Management Tool//. Tuto aplikaci lze nainstalovat pomocí
+  yum -y install policycoreutils-gui
-== Změna nastavení bezpečnostního kontextu ==
+{{ navody:selinux_management_tool.png | SELinux Management Tool }}
 ===== =====
 [[navody:fc6obsah|Hlavní stránka]]