Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:fc5prirucka21 [2006/08/13 17:29] – macky
+++ navody:fc5prirucka21 [2006/09/24 11:22] – macky
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[fc5prirucka|Hlavní stránka]]
-===== Základy příkazové řádky =====
-I když již není znalost unixových příkazů pro správné soužití s Linuxem natolik důležitá jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je, že
-"klikací" aplikace pro nastavení systému se mohou lišit pro jednotlivé verze distribuce. Příkazy však zůstavají neměnné. Navíc v případě, kdy budete nuceni pracovat např. v záchranném módu, budete odkázáni výhradně na příkazový řádek. Sečteno a podtrženo - znalost několika málo příkazů Vás nezabije, ale posílí (navíc zažije určitě řadu situací, kdy se Vám tato znalost bude navíc i hodit).\\
-Příkazový řádek otevřete v grafickém prostředí Gnome pomocí nabídky //Aplikace -> Příslušenství -> Terminál//. V historii zadaných příkazů můžete listovat pomocí šipky nahoru a dolů. Dále je možné automaticky doplňovat názvy souborů a adresářů pomocí klávesy tabelator ((Stačí napsat část názvu souboru nebo adresáře a stisknout klávesu tabelatoru.)).\\
-**Poznámka:** V následujícím textu budu zaměňovat pojmy příkazový řádek a terminál. Zde uvedené příkazy lze označit jako naprosté minimum příkazové řádky - seznam příkazů není ani zdaleka vyčerpávající.
-==== Uživatelé ====
-=== passwd ===
-Příkaz //passwd// umožňuje uživateli změnu hesla. Jinému uživateli může heslo změnit pouze superuživatel.\\
-Své heslo můžete změnit pomocí
-  passwd
-Superuživatel pak může změnit heslo jiného uživatele pomocí
-  passwd jmeno_uzivatele
-=== su ===
-//su// je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když v rámci instalace aplikace popř. úpravě nastavení systému potřebuje získat práva superuživatele. Po zadání příkazu //su// bude vyzvání k zadání hesla daného uživatele (s vyjímkou případů, kdy tento příkaz spouštíte jako superuživatel).\\
-Změnu uživatele na superuživatele provedeme pomocí
-  su
-popř.
-  su root
-Jestliže se chceme změnit svou "identitu" na jiného uživatele, použijeme následující syntaxi
-  su jmeno_uzivatele
-//su// můžete také spustit ve tvaru
-  su - jmeno_uzivatele
-Rozdíl oproti výše uvedené syntaxi je v tom, že se Vám nastaví kompletní shell prostředí daného uživatele.
-==== Základní informace o systému ====
-=== uname ===
-//uname// slouží ke zjištění údajů o systému, ke kterému jste momentálně přihlášeni.
-  uname -a
-=== whoami ===
-//whoami// vypíše jméno uživatele, který momentálně "ovládá" příkazový řádek.
-  whoami
-=== free ===
-//free// vypíše informace o využití fyzické operační paměti a tzv. swapu. Údaje zde uváděné jsou v násobcích 1kB.
-  free
-=== w ===
-//w// zobrazí základní informace o uživatelích přihlášených do systému a o aplikacích, které tito uživatelé spustili. Dále lze pomocí tohoto příkazu získat informace o čase a zatížení CPU za poslední 1, 5 a 15 minut.
-  w
-=== df ===
-//df// slouží k získávání informací o místě připojení jednotlivých diskových oddílů a míře zaplnění jim přiděleného prostoru.
-  df
-Informace zde uváděné jsou v tzv. blocích, které mají standardně velikost 1kB. Pokud Vám tento formát přijde nepřehledný, zkuste použít syntaxi
-  df -h
-která vypíše volné místo v kB/MB/GB.
-==== Práce se soubory ====
-Každý soubor a adresář ((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, z pohledu systému souborů také souborem, i když se jedná o soubor s pevně danou strukturou.)) má svého vlastníka. Standardně je vlastníkem souboru uživatel, který ho vytvořil. Soubory pak lze vytvářet pouze v adresářích, kde k tomu má uživatel oprávnění. Toto pravidlo neplatí pouze pro tzv. superuživatele ((Někdy je superuživatel označován jako tzv. root. Tyto pojmy jsou vzájmně zaměnitelné. Superuživatel je administrátorem systému - tj. provádí nejrůznější nastavení, instalaci aplikací, vytváří a ruší účty apod. Z tohoto důvodu potřebuje šiřší pravomoce než má standardní uživatel.)) - ten může přistupovat ke všem souborům a adresářům bez omezení. Více o přístupových právech viz. kapitola [[fc5prirucka21#Definování přístupových práv]].
-=== cd ===
-//cd// slouží ke změně pracovního adresáře. Pracovním adresářem se rozumí adresář, ve kterém se uživatel momentálně nachází a k jehož souborům hodlá primárně přistupovat.\\
-Následujícím příkazem nastavníme adresář ///opt/games// jako pracovní.
-  cd /opt/games
-Příkaz
-  cd sauerbraten
-nás přesune do podadresáře //sauerbraten//, který se nachází v aktuální pracovním adresáři.
-=== pwd ===
-//pwd// slouží k zjištění aktuálního pracovního adresáře.
-  pwd
-=== ls ===
-Pomocí //ls// lze získat obsah adresáře. Maximální dostupnou informaci získáme pomocí přepínačů //-la//.
-  ls -la /opt
-=== du ===
-//du// vypíše množství diskového prostoru alokovaného pro zvolený soubor či adresář.
-Příkaz
-  du /opt
-vypíše seznam souborů a adresářů obsažených v adresáři ///opt// spolu s údajem o velikosti diskového prostoru, který zabírají.
-Příkaz
-  du -s /opt
-naproti tomu vypíše pouze jedno číslo odpovídající velikosti diskového prostoru, který zabírá adresář ///opt// včetně podadresářů a souborů.
-=== file ===
-//file// slouží k zjištění typu (datového formátu) souboru.
-  file /opt/text.txt
-=== rm ===
-Příkaz //rm// se používá pro odstranění souborů, souborových linků a celé adresářové struktury.
-  rm -ri /opt/games
-Při specifikaci souborů je možné použít tzv. //wild cards// (zástupné znaky). Libovolný počet znaků ((Včetně žádného znaku.)) lze vyjádřit pomocí hvězdičky (//*//), libovolný jeden znak pomocí otazníků (//?//), jeden znak ze skupiny znaků pomoci //[prvni_znak, druhy_znak, treti_znak, ...]//.
-  rm -ri /opt/games/*.txt
-  rm -ri /opt/games/[A,B,C]*?
-=== rmdir ===
-//rmdir// je příkaz, kterým se mažou adresáře.
-  rmdir /opt/games
-Stejně jako //rm// podporuje //rmdir// tzv. zástupné znaky.
-=== mkdir ===
-//mkdir// slouží k vytvoření nových adresářů.
-  mkdir /opt/games
-**Poznámka:** Existuje také explicitní příkaz pro vytvoření souboru
-  touch jmeno_souboru
-Soubor je ale možné vytvořit i pomocí textového editoru nebo přesměrováním výstupu jiného souboru. Klasickým případem je uložení výstupu manuálových stránek do souboru.
-  man mkdir > manualove_stranky_mkdir.txt
-=== cp ===
-//cp// slouží ke kopírování souborů.
-  cp zdrojove_soubory cilovy_soubor_nebo_adresar
-Pomocí výše uvedené syntaxe překopírujeme všechny soubory do cílového adresáře. Příkaz //cp// podporuje také zástupné znaky.
-=== mv ===
-//mv// slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů ((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.)) ). Příkaz //mv// podporuje zástupné znaky.
-  mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor
-  mv -f zdrojovy_adresar cilovy_adresar
-  mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar
-**Poznámka:** Přepínač //-f// přepíše případné existující soubory.
-=== find ===
-Pomocí //find// je možné nalézt umístění zvoleného souboru či adresáře. Tento příkaz podporuje zástupné znaky.
-  find adresar_k_prohledani -name "jmeno_hledaneho_souboru_nebo_adresare"
-Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému ((Adresář ///// je tzv. kořenovým adresářem. Všechny adresáře jsou podadresáři tohoto adresáře. Proto, dáme-li prohledat kořenový adresář, prohledáváme v podstatě celý počítač.)).
-   find / -name "[A-Z]*.txt"
-=== ln ===
-//ln// vytváří tzv. linky na soubory. Linky, zjednodušeně řečeno, odkazují na soubory. Rozlišujeme dva typy linků - pevné a symbolické.\\
-Symblický link je soubor, který odkazuje na jiný soubor. Pokud provádíme např. editaci symbolického linku, provádíme v skutečnosti editaci souboru, na který tento link odkazuje.\\ Pevný link je naproti tomu  odkazem přímým - není tvořen samostatným souborem ale pouze odkazem v adresáři. Navíc platí omezení, že soubor, na který se pevný link odkazuje, musí být umístěn na stejném diskovém oddílu.\\
-Symbolický link vytvoříme pomocí
-  ln -s zdrojovy_soubor nazev_linku
-pevný link pak pomocí
-  ln zdrojovy_soubor nazev_linku
-**Poznámka:** Výhoda linků je zřejmá - umožnují elegantně obcházet potřebu kopírování souborů. To přispívá k úspoře místa na disku a konzistentnosti systému.
-=== mc ===
-//mc// je zkratka pro //Midnight Commander//. Nejedná se příkaz, ale o aplikaci - klon známého //Northon Commander// z dob nadvlády //MS-DOS//. Tato aplikace umožňuje vytváření, přesun, přejmenování a mazání souborů a adresářů. //mc// má také vestavěný editor pro modifikaci souborů, a obsahuje jednoduchého //FTP// klienta.
-  mc
-**Poznámka:** Jestliže //mc// není nainstalován, lze ho snadno přídat jako superuživatel pomocí
-  yum -y install mc
-==== Výpis obsahu souborů ====
-=== cat ===
-//cat// slouží k výpisu obsahu souboru.
-Výpis obsahu souboru je možné přesměrovat do nového souboru.
-  cat text.txt > novy_textovy_soubor.txt
-=== more ===
-//more// slouží podobně jako //cat// k výpisu obsahu souborů. Narozdíl od //cat// však //more// obsah souboru "rozobrazovkuje". To znamená, že obsah souboru nevypíše najednou, ale rozdělí se. Na obrazovku vypíše vždy část textu a výpis pokračuje až po stisku klávesy. Tento příkaz se používá zejména při prohlížení dlouhých textových souborů.
-  more text.txt
-=== less ===
-Ačkoliv je název možná trochu matoucí, umí toho příkaz //less// více než příkaz //more//. Příkaz //less// stejně jako //more// provede "rozobrazovkování" výpisu obsahu souboru, avšak tento výpis je možné volně procházet pomocí kláves //Page Up// a //Page Down//.
-  less text.txt
-=== grep ===
-//grep// slouží k vyhledávání textových řetězců v souborech. Velice často se pojí s výše uvedenými příkazy. Následují příkaz nám vypíše všechny řádky souboru //text.txt//, které obsahují sekvenci znaků //inux//.
-  cat text.txt | grep "inux"
-Tento příkaz by např. vypsal všechny řádky, kde figuruje slovo //Linux// nebo //linux//.
-==== Definování přístupových práv ====
-Jak již bylo zmíměno v kapitole [[Práce se soubory:fc5prirucka]], každý soubor a adresář má svého vlastníka. Ten pak určuje jaké operace mohou s těmito soubory / adresáři provádět ostatní uživatelé. Standardně se jedná v případě souborů o právo čtění, zápisu a spouštění, v případě adresáře pak o právo prohlížení obsahu a manipulace se soubory / podadresáři ((Vedle majitele souboru / adresáře může o těchto právech rozhodovat také superuživatel. Také jakákoliv nastavení provedená vlastníkem souboru / adresáře nemají vliv na práva superuživatele - ta jsou totiž vždy "absolutní".)). Při přidělování práv pak rozlišujeme následující tři skupiny uživatelů: (a) vlastníka souboru / adresáře, (b) tzv. skupinu uživatele a (c) ostatní uživatele. Práva může jednotlivým skupinám přidělit vlastník ((Práva může dokonce upravit také sama sobě. To však nemá dopad na možnost toto nastavení kdykoliv změnit.)). Přehled práv, která se váží k vybranému souboru / adresáři lze získat pomocí příkazu //ls//.\\
-Předpokládejme, že příkaz
-  ls -la /home/macky/text.txt
-zobrazil výpis
-  \-rwxr-xr-x 1 macky skupina 23056 čec 26 23:10 Derivates.tex
-První znak pomlčka (//-//) značí, že se jedná o soubor ((Adresář by byl indikován znakem (//d//).)). Následující trojice znaků značí práva vlastníka souboru - jedná se o právo  čtení (**r**ead), zápisu (**w**rite) a spouštění (e**x**ecute). Další trojice definuje práva skupiny a to jmenovitě právo čtení a spouštění. Ostatním uživatelům byla opět přidělena práva čtení a spouštění. Dále nám výpis říká, že vlastníkem souboru je uživatel //macky//, který náleží do skupiny //skupina//.
-=== chgrp ===
-=== chmod ===
-=== chown ===
-=== umask ===
-==== Řízení procesů ====
-=== bg ===
-=== fg ===
-=== jobs ===
-=== kill ===
-=== nice ===
-=== ps ===
-===== =====
-** Poznámka:** Bližší informace o výše uváděných příkazech můžete získat pomocí
-  man prikaz
-===== =====
-[[fc5prirucka|Hlavní stránka]]