Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verzePoslední revizeObě strany příští revize | ||
navody:fc5prirucka21 [2006/07/23 13:09] – macky | navody:fc5prirucka21 [2006/09/24 11:22] – macky | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
- | [[fc5prirucka|Hlavní stránka]] | ||
- | ===== Základy příkazové řádky ===== | ||
- | I když již není znalost základních unixových příkazů natolik důležitá pro správné soužití s Linuxem jako dříve, není od věci osvojit si alespoň několik základních příkazů. Důvodem je to, že | ||
- | " | ||
- | |||
- | Příkazový řádek otevřete v grafickém prostředí Gnome pomocí nabídky //Aplikace -> Příslušenství -> Terminál// | ||
- | |||
- | **Poznámka: | ||
- | Zde uvedené příkazy lze označit jako naprosté minimum příkazové řádky - seznam příkazů není ani zdaleka vyčerpávající. | ||
- | |||
- | ==== Uživatelé ==== | ||
- | |||
- | === passwd === | ||
- | |||
- | Příkaz //passwd// umožňuje uživateli změnu hesla. Jinému uživateli může heslo změnit pouze superuživatel.\\ | ||
- | |||
- | Své heslo můžete změnit pomocí | ||
- | |||
- | passwd | ||
- | |||
- | Superuživatel pak může změnit heslo jiného uživatele pomocí | ||
- | |||
- | passwd jmeno_uzivatele | ||
- | |||
- | === su === | ||
- | |||
- | //su// je příkazem pro změnu uživatele. Klasickým případem je, když v rámci instalace aplikace popř. úpravě nastavení systému potřebuje získat práva superuživatele.\\ | ||
- | |||
- | Změnu uživatele na superuživatele provedeme pomocí | ||
- | |||
- | su | ||
- | |||
- | popř. | ||
- | |||
- | su root | ||
- | |||
- | Jestliže se chceme změnit svou " | ||
- | |||
- | su jmeno_uzivatele | ||
- | |||
- | ==== Základní informace o systému ==== | ||
- | |||
- | === uname === | ||
- | //uname// slouží ke zjištění údajů o systému, ke kterému jste momentálně přihlášeni. | ||
- | |||
- | uname -a | ||
- | |||
- | === whoami === | ||
- | //whoami// vypíše jméno uživatele, který momentálně " | ||
- | |||
- | whoami | ||
- | |||
- | === free === | ||
- | //free// vypíše informace o využití fyzické operační paměti a tzv. swapu. | ||
- | |||
- | free | ||
- | |||
- | === w === | ||
- | //w// zobrazí základní informace o uživatelích přihlášených do systému, o aplikacích, | ||
- | |||
- | w | ||
- | |||
- | === df === | ||
- | //df// slouží k získávání informací o místě připojení jednotlivých diskových oddílů a míře zaplnění jim přiděleného prostoru. | ||
- | |||
- | df | ||
- | |||
- | ==== Práce se soubory ==== | ||
- | |||
- | Každý soubor a adresář ((Adresář je, pro někoho možná překvapivě, | ||
- | |||
- | === cd === | ||
- | //cd// slouží ke změně pracovního adresáře.\\ | ||
- | Následujícím příkazem nastavníme adresář /// | ||
- | |||
- | cd /opt/games | ||
- | |||
- | Příkaz | ||
- | |||
- | cd Documents | ||
- | |||
- | nás přesune do adresáře // | ||
- | |||
- | === pwd === | ||
- | |||
- | //pwd// slouží k zjištění aktuálního pracovního adresáře. | ||
- | |||
- | pwd | ||
- | |||
- | === ls === | ||
- | |||
- | Pomocí //ls// lze získat obsah adresáře. Maximální dostupnou informaci získáme pomocí přepínačů //-la//. | ||
- | |||
- | ls -la /opt | ||
- | |||
- | === du === | ||
- | |||
- | //du// vypíše množství diskového prostoru alokovaného pro zvolený soubor či adresář. | ||
- | |||
- | Příkaz | ||
- | |||
- | du /opt | ||
- | |||
- | vypíše seznam souborů a adresářů obsažených v adresáři ///opt// spolu s údajem o velikosti diskového prostoru, který zabírají. | ||
- | |||
- | Příkaz | ||
- | |||
- | du -s /opt | ||
- | |||
- | naproti tomu vypíše pouze jedno číslo odpovídající velikosti diskového prostoru, který zabírá adresář ///opt// včetně podadresářů a souborů. | ||
- | |||
- | === file === | ||
- | |||
- | //file// slouží k zjištění typu (datového formátu) souboru. | ||
- | |||
- | file / | ||
- | |||
- | === rm === | ||
- | |||
- | Příkaz //rm// se používá pro odstranění souborů, souborových linků a celé adresářové struktury. | ||
- | |||
- | rm -ri /opt/games | ||
- | |||
- | Při specifikaci souborů je možné použít tzv. //wild cards// (zástupné znaky). Libovolný počet znaků ((Včetně žádného znaku.)) lze vyjádřit pomocí hvězdičky (//*//), libovolný jeden znak pomocí otazníků (//?//), jeden znak ze skupiny znaků pomoci // | ||
- | |||
- | rm -ri / | ||
- | rm -ri / | ||
- | |||
- | === rmdir === | ||
- | |||
- | //rmdir// je příkaz, kterým se mažou adresáře. | ||
- | |||
- | rmdir /opt/games | ||
- | |||
- | Stejně jako //rm// podporuje //rmdir// tzv. zástupné znaky. | ||
- | |||
- | === mkdir === | ||
- | |||
- | //mkdir// slouží k vytvoření nových adresářů. | ||
- | |||
- | mkdir /opt/games | ||
- | |||
- | **Poznámka: | ||
- | |||
- | man mkdir > manualove_stranky_mkdir.txt | ||
- | |||
- | === cp === | ||
- | |||
- | //cp// slouží ke kopírování souborů. | ||
- | |||
- | cp zdrojove_soubory cilovy_soubor_nebo_adresar | ||
- | |||
- | Pomocí výše uvedené syntaxe překopírujeme všechny soubory do cílového adresáře. Příkaz //cp// podporuje zástupné znaky. | ||
- | |||
- | === mv === | ||
- | //mv// slouží k přesunu / přejmenování souborů (včetně adresářů ((Příkaz sice nemůže fyzicky přesunout adresář, ale můžeho ho přejmenovat.)) ). Příkaz //mv// podporuje zástupné znaky. | ||
- | |||
- | mv -f zdrojovy_soubor cilovy_soubor | ||
- | mv -f zdrojovy_adresar cilovy_adresar | ||
- | mv -f seznam_zdrojovych_souboru cilovy_adresar | ||
- | |||
- | **Poznámka: | ||
- | |||
- | === find === | ||
- | |||
- | Pomocí //find// je možné nalézt umístění zvoleného souboru či adresáře. tento příkaz podporuje zástupné znaky. | ||
- | |||
- | find adresar_k_prohledani -name " | ||
- | |||
- | Následující příkaz vyhledá všechny textové soubory začínající velkým písmenem v celém systému ((Adresář ///// je tzv. kořenovým adresářem. Všechny adresáře jsou podadresáři tohoto adresáře. Proto, dáme-li prohledat kořenový adresář, prohledáváme v podstatě celý počítač.)). | ||
- | |||
- | find / -name " | ||
- | |||
- | === mc === | ||
- | |||
- | //mc// je zkratka pro //Midnight Commander// | ||
- | |||
- | mc | ||
- | |||
- | **Poznámka: | ||
- | |||
- | yum -y install mc | ||
- | |||
- | ==== Výpis obsahu souborů ==== | ||
- | |||
- | === cat === | ||
- | |||
- | //cat// slouží k výpisu obsahu souboru. | ||
- | |||
- | Výpis obsahu souboru je možné přesměrovat do nového souboru. | ||
- | |||
- | cat text.txt > novy_textovy_soubor.txt | ||
- | |||
- | === more === | ||
- | |||
- | //more// slouží podobně jako //cat// k výpisu obsahu souborů. Narozdíl od //cat// však //more// obsah souboru " | ||
- | |||
- | more text.txt | ||
- | |||
- | === less === | ||
- | |||
- | Ačkoliv je název možná trochu matoucí, umí toho příkaz //less// více než příkaz //more//. Příkaz //less// stejně jako //more// provede " | ||
- | |||
- | less text.txt | ||
- | |||
- | === grep === | ||
- | |||
- | //grep// slouží k vyhledávání textových řetězců v souborech. Velice často se pojí s výše uvedenými příkazy. Následují příkaz nám vypíše všechny řádky souboru // | ||
- | |||
- | cat text.txt | grep " | ||
- | |||
- | Tento příkaz by např. vypsal všechny řádky, kde figuruje slovo //Linux// nebo //linux//. | ||
- | |||
- | ==== Definování přístupových práv ==== | ||
- | |||
- | === chgrp === | ||
- | |||
- | === chmod === | ||
- | |||
- | === chown === | ||
- | |||
- | === umask === | ||
- | |||
- | ==== Řízení procesů ==== | ||
- | |||
- | === bg === | ||
- | |||
- | === fg === | ||
- | |||
- | === jobs === | ||
- | |||
- | === kill === | ||
- | |||
- | === nice === | ||
- | |||
- | === ps === | ||
- | |||
- | ===== ===== | ||
- | |||
- | *** Poznámka: | ||
- | |||
- | man prikaz | ||
- | |||
- | ===== ===== | ||
- | [[fc5prirucka|Hlavní stránka]] |