| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize |
| navody:fc5prirucka1 [2006/09/08 22:12] – macky | navody:fc5prirucka1 [2006/09/08 22:18] – macky |
|---|
| ===== Úvod ===== | ===== Úvod ===== |
| |
| ==== Histostorie ==== | ==== Historie ==== |
| |
| === Multics === | === Multics === |
| |
| === GNU a Linux === | === GNU a Linux === |
| Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíl tohoto projektu byl dosažen v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ | Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů, může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíl tohoto projektu byl dosažen v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt //GNU// sice vyvíjí vlastní jádro //Hurd//, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\ |
| V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux// (Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldova křestního jména a písmene "/X", které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému.\\ | V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému //Minix//. //Minix// byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů. Jeho autor, A.S.Tanenbaum, však nepovoloval další modifikace systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle //GNU//. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce //FTP// serveru nazval //Linux// ((Slovo "//Linux//" je tak kombinací Torvaldova křestního jména a písmene //X//, které se v unixovém světě těší mimořádné popularitě.)). Ještě roku 1991 zveřenil Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]], ve kterém představil veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších obdobně smýšlejících lidí. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému.\\ |
| |
| === Linux vs. distribuce === | === Linux vs. distribuce === |
| Dnes je pojem //Linux// používán spíše ve smyslu distribuce než samotného jádra. Správně však tento pojem označuje pouze jádro OS. Distribuce je zjednodušeně řečeno jádro "obalené" dalšími aplikacemi jako jsou okenní manažer, internetový prohlížeč, kancelářský balík apod. Jednotlivé distribuce se tedy mezi sebou mohou lišit přiloženými aplikacemi, avšak jádro mají společné. Mezi nejznámější distribuce současnosti patří //Ubuntu//, //Debian//, //Mandrake//, //SuSe// a samozřejmě také //Fedora Core//. Celkově pak existuje přes tři sta distribucí. | Dnes je pojem //Linux// používán spíše ve smyslu distribuce než samotného jádra. Správně však tento pojem označuje pouze jádro OS. Distribuce je zjednodušeně řečeno jádro "obalené" dalšími aplikacemi jako jsou okenní manažer, internetový prohlížeč, kancelářský balík apod. Jednotlivé distribuce se tedy mezi sebou mohou lišit přiloženými aplikacemi, avšak jádro mají společné. Mezi nejznámější distribuce současnosti patří //Ubuntu//, //Debian//, //Mandrake//, //SuSe// a samozřejmě také //Fedora Core//. Celkově existuje přes tři sta distribucí. |
| |
| ==== Fedora Core ==== | ==== Fedora Core ==== |
| |
| //Fedora Core// je linuxová distribuce, která byla odvozena z distribuce //Red Hat//((Od //Fedora Core// jsou pak odvozeny další distribuce - mezi nejznámější patří polská distribuce //Aurox//.)). Samotné jméno "Fedora" znamená v překladu "pánský klobouk" a bylo odvozeno od loga, které používá //Red Hat//. První verze //Fedora Core 1 Yarrow// byla vydána 6.listopadu 2003.\\ | //Fedora Core// je linuxová distribuce, která byla odvozena z distribuce //Red Hat//((Od //Fedora Core// jsou pak odvozeny další distribuce - mezi nejznámější patří polská distribuce //Aurox//.)). Samotné jméno "Fedora" znamená v překladu "pánský klobouk" a bylo odvozeno od loga, které používá //Red Hat//. První verze //Fedora Core 1 Yarrow// byla vydána 6.listopadu 2003.\\ |
| //Fedora Core//je udržovaná stejnojmennou komunitou, která je sponzorovaná firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora Core//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora Core// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ | //Fedora Core// je udržovaná stejnojmennou komunitou, která je sponzorovaná firmou //Red Hat//. Samotná komunita však působila již před existencí distribuce //Fedora Core//, kdy poskytovala software pro distribuci //Red Hat//. Ačkoliv na distribuci //Fedora Core// pracují v současnosti také zaměstnanci společnosti //Red Hat, inc.//, neposkytuje pro ní tato společnost oficiální podporu.\\ |
| |
| Více informací naleznete na stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na našem [[http://www.fedora.cz/o_fedore.html|serveru]]. | Více informací naleznete na stránkách [[http://www.fedoraproject.org/|Fedora Project]] nebo na našem [[http://www.fedora.cz/o_fedore.html|serveru]]. |
| * [[http://www.kde-look.org/]] | * [[http://www.kde-look.org/]] |
| |
| ==== Odkazy ==== | ==== Další odkazy ==== |
| |
| === České stránky věnující se Linuxu === | === České stránky věnující se Linuxu === |