Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:fc5prirucka1 [2006/09/07 22:34] – macky
+++ navody:fc5prirucka1 [2006/10/14 18:33] – macky
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[fc5prirucka|Hlavní stránka]]
-===== Začínáme =====
-==== Histostorie ====
-=== Multics ===
-První prapředek OS Linux se objevil koncem 60.let. Jmenoval se //Multics// (**Mult**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ervice) a jednalo se společný projekt MIT, AT&T Bell Labs a General Electric. Cílem tohoto projektu bylo vyvinout OS pro mainfraim //GE-645// a poskytovat výpočetní výkon domácnostem tzv. "po drátě" - podobně jako je poskytována voda nebo elektřina. Projekt byl na svou dobu příliš ambiciózní a technicky neřešitelný. V důsledku neuspokojivých výsledků byl projekt //Multics// zrušen.\\
-=== Unix ===
-Jedním z vědců, kteří se na projektu //Multics// podíleli, byl Ken Thompson. I po té, co byl projekt ukončen, pokračoval Ken Thompson ve vývoji softwaru pro mainfraim GE-645. Výsledkem jeho činnosti byla hra //Space Travel//. Ken Thompson však s výsledkem nebyl příliš spokojen a tak s pomocí Dennise Ritchie přepsal hru pro počítače //DEC PDP-7//. Tato hra se společně s projektem //Multics// staly základem pro vývoj nového operačního systému pro //PDP-7//. Snahou bylo vytvořit multitaskingový viceuživatelský systém. Původní název projektu //Unics// (**Un**iplexed **I**nformation and **C**omputing **S**ystem) se později změnil na //Unix//. V roce 1973 byl //Unix// přepsán do programovacího jazyku C, což umožnilo jeho přenositelnost.\\
-Počátkem 70.let měla firma AT&T, která byla duševním vlastníkem //Unixu//, zákaz podnikat na IT trhu jako důsledek jejího monopolního postavení v oblasti telekomunikací. Firma AT&T tak nabídla zdrojové kódy //Unixu// za symbolický poplatek univerzitám, vládním institucím a dalším subjektům. Když v polovině 80.let zákaz pominul, rozhodla se AT&T prodávat //Unix// jako komerční produkt. To mělo za následek zákaz volného šíření zdrojových kódů, který přispěl k popularici //Unixu//. Vedle //Unixu System// společnosti AT&T existovaly další verze //Unixu// udržované subjekty, které získali původní zdrojové kódy od AT&T. Z těchto subjeků byla nejvýznamnější University of California v Berkeley, kam se z Bell Labs přesunul v roce 1975 také Ken Thompson. Jím vyvinutý //BSD Unix// a //System// od AT&T se tak několik dalších let staly soupeři. Okolo těchto dvou nejdůležitějších unixových systémů si pak vytvořili své verze další subjekty, které  přidávaly nejrůznější "vylepšení". Důsledkem byla vzájemná nekompatibilita, která //Unixu// škodila. Toho si byly vědomi i jednotlivé společnosti, a proto se snažili zavést standardizaci unixových systémů. Výsledky těchto snah však byly rozpačité.\\
-Počátkem 90.let přestala univerzita v Berkley spravovat distribuci BSD. Distribuce se ujala skupina dobrovolníků. [[http://www.bsd.org/|BSD]] tak dále "žije" a dokonce v součastnosti prožívá renesanci (viz. projekty [[http://www.freebsd.org/|FreeBSD]], [[http://www.netbsd.org/|NetBSD]] a [[http://www.openbsd.org/|OpenBSD]]). Operační systém společnosti AT&T, který roku 1989 dospěl do finální verze V.4, však zanikl.\\
-=== GNU a Linux ===
-Roku 1983 Richard Stallman zahájil projekt //GNU//, jehož cílem vytvořit svobodný operační systém unixového typu. Slovo "svobodný" mělo znamenat, že každý, kdo získá kopii zdrojových kódů může tyto kódy studovat, upravovat a dále šířit. Počátkem 90.letech měl již projekt //GNU// k dispozici téměř všechny potřebné části systému - knihovny, kompilátory, textové editory a interpret příkazů. Chybělo však to základní - jádro nového operačního systému. Cíl tohoto projektu byl dosažen v roce 1992, kdy bylo poprvé uvolněné linuxové jádro právě pod //GNU General Public Licence//((Projekt GNU sice vyvíjí vlastní jádro Hurd, avšak vývoj postupuje velice pomalu. V současnosti se nezdá, že bylo možné v dohledné době očekávat funkční jádro.)).\\
-V roce 1991 zahájil student univerzity v Helsinkách Linus Torvald práci na jádru unixového typu. Linus při své práci vycházel z operačního systému Minix. Minix byl operační systém unixového typu, který sloužil (a stále ještě slouží) pro účely výuky operačních systémů a jehož autorem je A.S.Tanenbaum. A.S.Tanenbaum nepovoloval další modifikace svého systému a navíc za jeho užívání vyžadoval poplatky, ačkoliv se jednalo o systém určený pro výuku. To Linuse přivedlo na myšlenku, vytvořit jádro operačního systému podle GNU. Výsledky své práce umístil na server Helsinské univerzity do adresáře, který správce FTP serveru nazval //Linux//.  Ještě roku 1991 zveřejňuje Linus [[http://www.linux.org/people/linus_post.html|přípěvek]]přípěvek, ve kterém představuje veřejnosti svůj projekt. Ačkoliv samotný A.S.Tanenbaum Linusův projekt [[http://people.fluidsignal.com/~luferbu/misc/Linus_vs_Tanenbaum.html|kritizoval]], podařilo se získat Linusovi na svou stranu mnoho dalších. //Linux// tak z koníčka vyrostl v plnohodnotné jádro nového operačního systému.\\
-==== Co je to Fedora Core ====
-Fedora Core je linuxová distribuce ((Pojmem Linux správně označujeme pouze jádro OS. Fedora Core však vedle samotného jádra obsahuje celou řadu aplikací - hovoříme o tzv. distribuci. Vedle Fedora Core existuje celá řada linuxových distribucí. Mezi nejznámější patří např. Mandriva, SuSe a Debian.)), která byla odvozena z distribuce Red Hat((Od Fedora Core jsou pak odvozeny další distribuce - mezi nejznámější patří polská distribuce Aurox.)). První verze Fedora //Core 1 Yarrow// byla vydána 6.listopadu 2003.\\
-Fedora Core je udržovaná komunitou Fedora Core, která je sponzorovaná firmou Red Hat. Ačkoliv na distribuci pracují také zaměstnanci této společnosti, Red Hat, inc. pro ní neposkytuje oficiální podporu.
-Více informací naleznete na [[http://www.fedoraproject.org/]] nebo na [[http://www.fedora.cz/o_fedore.html]].
-==== Screenshoty ====
-  * [[http://shots.osdir.com/slideshows/slideshow.php?release=335&slide=32]]
-==== Dostupné programy a knihovny ====
-  * orientačí seznam [[http://distrowatch.com/table.php?distribution=fedora]]
-==== Kde stáhnete Fedoru Core ====
-  * [[http://fedoraproject.org/wiki/Distribution/Download]]
-  * [[http://www.fedora.cz/stahnout.html]]
-==== Nápověda ====
-  * [[http://fedoraproject.org/wiki/Docs | Oficiální dokumentace (http://fedoraproject.org/wiki/Docs)]]
-  * [[http://stanton-finley.net/fedora_core_5_installation_notes.html | Fedora Core 5 Linux - poznámky k instalaci (http://stanton-finkey.net/fedora_core_5_installation_notes.html)]]
-  * [[http://www.fedorafaq.org/ | Neoficiální FAQ (http://www.fedorafaq.org)]]
-  * [[http://home.gagme.com/greg/linux/fc5-tips.php | Fedora Core 5 - Tipy a triky (http://home.gagme.com/greg/linux/fc5-tips.php)]]
-  * [[http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-fc5.html | Mauriat Miranda - Průvodce instalací Fedora Core 5 (http://www.mjmwired.net/resources/mjm-fedora-fc5.html)]]
-  * [[http://www.fedoraforum.org/ | Fedora Fórum (http://www.fedoraforum.org)]]
-  * [[http://fedorasolved.org | Fedora Solved (http://fedorasolved.org)]]
-  * [[http://fedoraproject.org/wiki/Communicate | Ostatní (http://fedoraproject.org/wiki/Communicate)]]
-==== Kde naleznete nové programy ====
-  * [[http://fedoraproject.org/wiki/Extras | Fedora Extras Project (http://fedoraproject.org/wiki/Extras)]]
-  * [[http://gnomefiles.org/]]
-  * [[http://freshmeat.net/browse/18/]]
-  * [[http://sourceforge.net/]]
-  * [[http://kde-apps.org/]]
-  * [[http://rpm.pbone.net/]]
-  * [[http://rpm.livna.org/]]
-==== Témata a styly pro Váš desktop ====
-  * [[http://art.gnome.org/]]
-  * [[http://www.kde-look.org/]]
-===== =====
-[[fc5prirucka|Hlavní stránka]]