Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- navody:prirucka:jadro [2008/04/16 22:04] – macky
+++ navody:prirucka:jadro [2022/11/14 12:26] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[obsah|Hlavní stránka]]
 ===== Jádro =====
-{{:navody:48x48:categories:applications-system.png }}První linuxové jádro spatřilo světlo světa v roce 1991. Mezitím uplynulo šestnáct let - jádro dospělo do verze 2.6 a skládá se z více než 4.5 miliónů řádků (je napsáno převážně v jazyce //C// a část pak v assembleru). Ačkoliv se dnes pod pojmem //Linux// rozumí některá z distribucí, správně bychom tímto pojmem měli označovat právě jádro, které je základním kamenem každé distribuce.\\
+{{:navody:48x48:categories:applications-system.png?48 }}První linuxové jádro spatřilo světlo světa v roce 1991. Mezitím uplynulo více než dvacet let - jádro dospělo do verze 4.0 a skládá se z více než 15 miliónů řádků (je napsáno převážně v jazyce //C// a část pak v assembleru). Ačkoliv se dnes pod pojmem //Linux// rozumí některá z distribucí, správně bychom tímto pojmem měli označovat právě jádro, které je základním kamenem každé distribuce.\\
 Jádro zajišťuje komunikaci mezi aplikacemi a hardwarem. Aplikace komunikují s hardwarem nepřímo přes tzv. soubory zařízení, do / ze kterých zapisují / načítají data. Komunikaci mezi soubory zařízení a hardwarem pak obstarávají tzv. ovladače zařízení.\\
@@ Řádek 12: / Řádek 11: @@
 ====Značení jádra====
-Aktuální verze stabilního jádra v době psaní tohoto článku (září 2007) byla 2.6.23.1. Každá z částí číselného označení jádra má svůj význam.\\
+Aktuální verze stabilního jádra v době poslední aktualizace tohoto článku (duben 2015) byla 4.0.0.1. Každá z částí číselného označení jádra má svůj význam.\\
-Číslo 2 je tzv. hlavní verze jádra a mění opravdu vyjímečně - jádro 2.0 bylo vydáno v roce 1996.\\
+Číslo 4 je tzv. hlavní verze jádra a mění se jednou za pár let - jádro 3.0 bylo vydáno v roce 2012.\\
-Číslo 6 označuje tzv. vedlejší verzi jádra a mění se jednou za několik roků. Souběžně existují vždy tzv. stabilní jádro, které má sudé číslo verze (aktuálně 2.6), a tzv. vývojové jádro, které má číslo liché (aktuálně 2.7). Stabilní jádro je určeno běžným uživatelům a těm, pro které je spolehlivost jádra rozhodující. V rámci vývojového jádra je pak testována implementace nových vlastností jádra. Jsou-li na vývojovém jádře odstraněny všechny nedostatky, je prohlášeno za stabilní a čísla obou verzí se zvýší o jedna.\\
+První nula označuje tzv. vedlejší verzi jádra a mění se zhruba každé tři měsíce, kdy vychází nová verze jádra. Každé čtvrté vydání je prohlášeno za vydání s prodlouženou podporou.\\
-Číslo 23.1 označuje tzv. patch level. Pomocí patche, které jsou vydávány v řádu měsíců, lze provádět opravy / úpravy stávajícího jádra včetně přidání nových ovladačů. Aplikací patche tak lze provést aktualizaci jádra.\\
+Další nula označuje tzv. patch level - opravnou verzi. Pomocí patche, které jsou vydávány v řádu týdnů, lze provádět opravy. Aplikací patche tak lze provést aktualizací jádra.\\
-Jestliže na Vašem systému zadáte příkaz ''uname -r'' získáte výstup ve tvaru ''2.6.23.1-49.fc8''. "Číslíček" je tedy poněkud více. Vedle patch levelu, vedlejší a hlavní verze jádra figuruje ve výpisu také číslo 49. To značí verzi patch levelu pro potřeby projektu //Fedora//. Označení ''fc8'' pak znamená, že se jedná o jádro určené pro //Fedoru 8//.\\
+Jestliže na Vašem systému zadáte příkaz ''uname -r'' získáte výstup ve tvaru ''4.0.0-1.fc22''. "Číslíček" je tedy poněkud více. Vedle patch levelu, vedlejší a hlavní verze jádra figuruje ve výpisu také číslo 1. To značí verzi patch levelu pro potřeby projektu //Fedora//. Označení ''fc22'' pak znamená, že se jedná o jádro určené pro //Fedoru 22//.\\
 ==== Přidání ovladače ====
@@ Řádek 73: / Řádek 72: @@
   * Přečtěte si kapitolu [[obecne_poznamky|Obecné poznámky]].
-**Poznámka:** Níže popsaný postup je aplikovatelný na tzv. vanila jádro. //Fedora// však používá jádro modifikované - proto by aplikace patchů níže popsaným způsobem pravděpodobně měla za následek nefunkčnost systému. Jednodušší (a v drtivé většině případů naprosto dostačující) je provést aktualizaci jádra pomocí příkazu ''yum -y update kernel''((Příkaz musí být spouštěn z účtu superuživatele.)). Nic Vám však nebrání si stáhnout stáhnout vanila jádro z [[http://www.kernel.org]], na něj aplikovat patche a následně jádro přeložit (viz. dále).\\
+**Poznámka:** Níže popsaný postup je aplikovatelný na tzv. vanila jádro. //Fedora// však používá jádro modifikované - proto by aplikace patchů níže popsaným způsobem pravděpodobně měla za následek nefunkčnost systému. Jednodušší (a v drtivé většině případů naprosto dostačující) je provést aktualizaci jádra pomocí příkazu ''dnf -y update kernel''((Příkaz musí být spouštěn z účtu superuživatele.)). Nic Vám však nebrání si stáhnout stáhnout vanila jádro z [[http://www.kernel.org]], na něj aplikovat patche a následně jádro přeložit (viz. dále).\\
 Patch je aktualizací jádra, která může mimojiné obsahovat také nové ovladače. Instalaci patche lze provést pomocí příkazu
@@ Řádek 94: / Řádek 93: @@
 Pokud chcete provádět překlad jádra, musíte mít k dispozici zdrojové kódy jádra a nástroje potřebné pro samotný překlad((Vedle pojmu "překlad" se také v této souvislosti můžete setkat s pojmem "kompilace" - jedná se ekvivalenty.)).
 \\
-=== Nástroje pro překlad jádra ===
+=== Nástroje a knihovny pro překlad jádra ===
-Nástroje potřebné pro překlad jádra jsou obsaženy v balíčku vývojových nástrojů. Tento balíček nainstalujete pomocí
-  yum -y groupinstall "Development Tools"
+Nástroje potřebné pro překlad jádra jsou obsaženy v balíčku vývojových nástrojů.
-=== Knihovny pro překlad jádra ===
+Pro překlad jádra a dalších programů ze zdrojových kódů budete potřebova i knihovny různých součástí systému.
-Pro překlad jádra a dalších programů ze zdrojových kódů budete potřebova i knihovny různých součástí systému. Ty nainstalujete příkazem
+Tuto skupinu nainstalujete pomocí
-  yum -y groupinstall "Development Libraries"
+  dnf -y groupinstall c-development
 === Zdrojové kódy jádra ===
@@ Řádek 115: / Řádek 112: @@
 Nejprve nainstalujte balíček ''rpm-build''. Tento balíček obsahuje skripty a programy, které se používají pro tvorbu balíčků.
-  yum -y install rpm-build
+  dnf -y install rpm-build
 Proveďte aktualizaci jádra Vašeho systému.
-  yum -y update kernel
+  dnf -y update kernel
 Restartujte počítač, abyste "natáhli" nové jádro. Po té vytvořte adresář ''/opt/kernel'' a nastavte ho jako pracovní.
@@ Řádek 128: / Řádek 125: @@
 Do adresáře ''/opt/kernel'' stáhněte soubor ''kernel-verze_jadra.src.rpm'', který obsahuje zdrojové kódy.
-  yum install yum-utils
+  dnf install yum-utils
   yumdownloader --source kernel --enablerepo updates-source
@@ Řádek 194: / Řádek 191: @@
 Nastavení jádra pomocí ''config'' je téměř nadlidský úkol - k jednotlivým otázkám se není možné vracet a každá chyba tak znamená, že je třeba celé martýrium opakovat od začátku. Navíc není možné odpovědět pouze na část otázek, odpovědi uložit a pokračovat později. Z tohoto důvodu je vhodnější použít grafické nádstavby ''menuconfig'' nebo ''gconfig''.
-Výše zmiňovanou volbu ''menuconfig'' je možné použít i textovém režimu. Je třeba pouze nainstalovat knihovnu //ncurses-devel// pomocí příkazu ''yum -y install ncurses-devel''. Rozhraní pro konfiguraci jádra se pak spouští z adresáře ''/usr/src/kernels/verze_jadra'' pomocí
+Výše zmiňovanou volbu ''menuconfig'' je možné použít i textovém režimu. Je třeba pouze nainstalovat knihovnu //ncurses-devel// pomocí příkazu ''dnf -y install ncurses-devel''. Rozhraní pro konfiguraci jádra se pak spouští z adresáře ''/usr/src/kernels/verze_jadra'' pomocí
   make menuconfig
@@ Řádek 200: / Řádek 197: @@
 {{ navody:f8menu_config.png | menuconfig }}
-Chcete-li namísto ''menuconfig'' používat ''gconfig'', je třeba nainstalovat balík //Gnome Software Development// pomocí ''yum -y groupinstall "Gnome Software Development"''. Rozhraní pro konfiguraci jádra se pak opět spouští z adresáře ''/usr/src/kernels/verze_jadra'' tentokrát však pomocí
+Chcete-li namísto ''menuconfig'' používat ''gconfig'', je třeba nainstalovat balík //Gnome Software Development// pomocí ''dnf -y groupinstall "Gnome Software Development"''. Rozhraní pro konfiguraci jádra se pak opět spouští z adresáře ''/usr/src/kernels/verze_jadra'' tentokrát však pomocí
   make gconfig
@@ Řádek 215: / Řádek 212: @@
 Zpracování těchto příkazů může trvat několik desítek minut až hodin v závislosti na konfiguraci Vašeho počítače.\\
-Zkopírujte soubor ''/usr/src/kernels/verze_jadra/arch/i386/boot/bzImage'' do souboru ''/boot/vmlinuz'' a soubor ''/usr/src/kernels/verze_jadra/arch/i386/boot/System.map'' do souboru ''/boot/System.map''.
+Zkopírujte soubor ''/usr/src/kernels/verze_jadra/arch/i386/boot/bzImage'' do souboru ''/boot/vmlinuz''.
   cp /usr/src/kernels/verze_jadra/arch/i386/boot/bzImage boot/vmlinuz
-  cp /usr/src/kernels/verze_jadra/arch/i386/boot/System.map /boot/System.map
-Posledním krokem je úprava zavaděče //GRUB//, kam je zapotřebí přidat záznam pro Vaše nové jádro. Předpokládejme, že se adresář ''/boot'' nachází na disku ''sda1''. Otevřete konfigurační soubor ''menu.lst'' zavaděče //GRUB// v textovém editoru
+Posledním krokem je úprava zavaděče //GRUB//, kam je zapotřebí přidat záznam pro Vaše nové jádro. Předpokládejme, že se adresář ''/boot'' nachází na disku ''sda1''. Otevřete konfigurační soubor ''grub.conf'' zavaděče //GRUB// v textovém editoru
-  gedit /boot/grub/menu.lst
+  gedit /boot/grub/grub.conf
 a přidejte na jeho konec řádky
-  title Kernel verze_jadra
+  title Kernel nazev_vaseho_jadra
 	root (hd0,0)
 	kernel /boot/vmlinuz ro root=LABEL=/ rhgb quiet
@@ Řádek 232: / Řádek 228: @@
 Po restartování počítače by se v nabídce zavaděče //GRUB// měl objevit řádek, který reprezentuje Vámi přeložené jádro.
-===== =====
+----
 [[obsah|Hlavní stránka]]